Vilma Seidlová-Sokolová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Vilma Sokolová)
Vilma Seidlová-Sokolová
Vilma Sokolová v roce 1893
Vilma Sokolová v roce 1893
Narození4. ledna 1859
Kostelec nad Orlicí
Úmrtí12. září 1941 (ve věku 82 let)
Praha
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
PseudonymVilma
Povolánípedagožka
Národnostčeská
Alma materVyšší dívčí škola v Praze
učitelský ústav
Témataliteratura, poezie, drama, překlad, pedagogika a editace
Manžel(ka)Daniel Seidl
RodičeJosef Sokol, Františka Sokolová-Veselá
Příbuznísourozenci Bohuslava Sokolová a Karel Sokol
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vilma Seidlová-Sokolová,[1] v matrice Vilhelmina Josefa, (4. ledna 1859 Kostelec nad Orlicí[2]12. září 1941 Praha[3][4]) byla pedagožka, spisovatelka, básnířka a překladatelka.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Její rodiče byli Josef Sokol, učitel na škole v Kostelci n. O. a Františka Sokolová-Veselá (23. září 1828–3. října 1915)[4]. Měla tři sourozence: Bohuslavu Sokolovou, Františka Sokola (16. listopadu 1864 Heřmanův Městec) a Karla Sokola.

Otec byl český pedagog a politik, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady. Sestra byla česká pedagožka a spisovatelka, bratr Karel byl český nacionalistický politik, novinář, publicista a nakladatel.

Vilma studovala Vyšší dívčí školu a učitelský ústav v Praze. Učila v Novém Bydžově, Písku a v Praze na Smíchově. Se svým manželem Danielem Seidlem školním radou (5. listopadu 1855–7. února 1939)[4] se seznámila za svého působení v Písku, kde založila ženský vzdělávací spolek Světlá.[1][3]

Jako spisovatelka psala hlavně pro děti – básně, povídky, divadelní hry a její verše našly uplatnění i v hudebninách. Překládala do češtiny ze slovanských jazyků. Pěstovala styky se slovanskými národy. Byla redaktorkou Dívčího světa[1] a sama přispívala do novin a časopisů pro ženy.[3] V Praze XIX Bubeneč bydlela na adrese Schnellova 1

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Verše[editovat | editovat zdroj]

  • Čtveráctví a šprýmy – k nim napsala rýmy. Praha: Šolc a Šimáček, 1924
  • Děti a zvířátka – Praha: Šolc a Šimáček, 1924
  • Děti se baví – Praha: Šolc a Šimáček, 1924
  • Jako velcí – obrázky verši. Praha: Šolc a Šimáček, 1924
  • Kratochvilný statek – obrázky maloval B. Johnston. Praha: Šolc a Šimáček, 1924
  • Veselíčko: obrázky z dětského života – Praha: Šolc a Šimáček, 1924
  • Vik, Vok, Vuk a kouzelný kůň – obrázky provedla Maj Lindman-Jan. Praha: Šolc a Šimáček, 1924
  • Vik, Vok, Vuk u pernikáře – Maj Lindman-Jan. Praha: Šolc a Šimáček, 1924
  • Mńou, mňou – Praha: Šolc a Šimáček, 1925
  • Vik, Vok, Vuk a čarodejnice – Praha: Šolc a Šimáček, 1925

Próza[editovat | editovat zdroj]

  • Otilii Sklenářové-Malé v upomínku na den 11. května 1883 – Praha: Vilma Sokolová, 1883
  • Elišce Krásnohorské: v upomínku na den 18. listopadu 1887 – Praha: Vilma Sokolová, 1887
  • Mateří douška – milým maličkým. Praha: František Šimáček, 1889
  • Pozdravy z lesů a polí – milé české mládeži. Praha: F. Šimáček, 1890
  • Rozpravy z lesů a polí – milé mládeži. Praha: F. Šimáček, 1890
  • Veselé hlásky – hodným dítkám; ilustroval B. Boháč. Praha: Jan Otto, 1890
  • Za slunce a mrazu – mládeži a přátelům přírody; ilustroval Josef Wenig. Praha: Josef F. Šimáček 1890
  • Pouť mladých Čechů výstavou – Praha: Josef Richard Vilímek, 1891
  • Veselé hlásky – hodným dítkám; ilustroval E. Boháč. Praha: J. Otto, 1892
  • Okénka do srdéčka: povídky z Valašska a ze Slovenska – českým dětem. Praha: F. Šimáček, 1895
  • Rozehrané strunky – milým maličkým; se 6 obrázky Mikoláše Aleše. Praha: F. Šimáček, 1899
  • Větříkova píšťalka – písničky a básničky z ní pro české děti; ilustrace M. Alše. Praha: F. Šimáček, 1899
  • Dívčí svět 1900 – z příspěvků Svatopluka Čecha, Vilmy Sokolové, Oskara Fialy; uspořádala V. Sokolová; s obrazovými přílohami dle originálů O. Fialy [s podobiznami Sofie Podlipské a Karoliny Světlé]. Praha: F. Šimáček, 1900
  • Doušek z naší studánky – s ilustrací Věnceslava Černého. Praha: Josef R. Vilímek, 1910
  • Za Otylií Sklenářovou-Malou – Praha-Smíchov
  • Krůpěje deštíčka: hrst veršíků a povídek mládeži naší za dáreček – ilustroval Václav Klimánek. Praha: Šolc a Šimáček, 1922
  • Úsměvy sluníčka: povídky a básničky pro naše dětičky – ilustroval Václav Klimánek. Praha: Šolc a Šimáček, 1922
  • Bohatýr Skokan z Kvákavic: rekovství jeho a ještě víc – ilustrace Louis Moe. Praha: Šolc a Šimáček, 1924
  • Marta Drahúňová: obrázek ze Slovenska – Mladá Boleslav: Karel Vačlena, 1926
  • Podivuhodná cesta světem Lidky a Ladky – Praha: Šolc a Šimáček, 1926?
  • Lupeníčko – Praha: Česká grafická Unie, 1929
  • K stému výročí narozenin Karoliny Světlé – Praha: 1930

Překlad[editovat | editovat zdroj]

Hudebniny[editovat | editovat zdroj]

Divadelní hry[editovat | editovat zdroj]

  • Pohádka o zlatém klíči a živé vodě: divadelní hra pro děti se zpěvy a tanci o 3 jednáních – Praha: Šolc a Šimáček, 1920
  • Kouzelné kvítí: výpravná pohádka o předehře a 10 obrazech – Praha: Máj, 1921

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 394. 
  2. SEIDLOVÁ-SOKOLOVÁ, Vilma. Strana matričního záznamu o narození Vilhelminy Sokolové. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  3. a b c Badatelna.eu | Literární archiv Památníku národního písemnictví - Sokolová-Seidlová Vilma. www.badatelna.eu [online]. [cit. 2020-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-04-02. 
  4. a b c Vilma Seidlová – Sokolová 1859–1941 BillionGraves Record. BillionGraves [online]. [cit. 2020-05-17]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]