Václav Juda Novotný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Václav Juda Novotný
Základní informace
Narození 17. září 1849
Vesce
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 1. srpna 1922 (ve věku 72 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Žánry opera, klasická hudba, vokální hudba a duchovní hudba
Povolání hudební skladatel a spisovatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Juda Novotný (17. září 1849 Vesce[1]1. srpna 1922 Praha) byl český hudební spisovatel a skladatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Základní hudební vzdělání získal u místního učitele Herolda v Počátkách a při studiu na gymnáziu v Jindřichově Hradci u F. K. Vacka. Studoval historii a filosofii na Karlově univerzitě v Praze. Hru na housle studoval soukromě u Antonína Bennewitze, zpěv u Františka Pivody a harmonii u Františka Blažka. Stal se houslistou Prozatímního divadla. Aktivní hudební dráhy brzy zanechal a věnoval se hudební publicistice a skladatelské činnosti. Přispíval do hudebních časopisů Dalibor a Hudební revue, ale i do denních listů. Byl přítelem a zapáleným obhájcem Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka doprovázel i na cestě do Anglie v roce 1884.

Velmi významný přínos české opeře tkví v jeho překladatelské činnosti. Přeložil a často i dramaturgicky upravil více než sto operních a operetních libret. Na rozdíl od dřívějších překladů dbal na srozumitelnost a zpěvnost českého textu. Při svých překladech ale často díla zásadním způsobem upravoval, měnil členění díla i samotný děj.[2]

Pro jevištní provedení upravil Dvořákovo oratorium Svatá Ludmila a napsal scénář k baletu Karla Bendla Česká svatba.

Jako skladatel byl známý zejména svými písněmi a sbory. Zkomponoval však i dvě opery a řadu menších chrámových skladeb. Sám sbíral lidové písně a vydával jejich úpravy pro zpěv a klavír.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Opery[editovat | editovat zdroj]

  • O kupci a jeho nevěrné ženě
  • Veselohra na mostě

Písně[editovat | editovat zdroj]

  • Čtvero písní op. 3
  • Poupátka
  • Rozmarné romance
  • Lípy
  • V háji
  • Polednice
  • Hřích dědičný
  • Písně lásky
  • Písně o marné lásce
  • Salonní písně české
  • Pivovarské písně
  • Nové pivovarské písně
  • Dumy z poroby a svobody
  • Vánoční kantáta

Sbírky lidových písní[editovat | editovat zdroj]

  • Bechyňské písně
  • Libické písně
  • Řečické písně
  • Slovácké písně
  • 22 slovenských lidových písní
  • Prší, prší
  • Těšínské písně
  • Dvojzpěvy

Kromě toho komponoval i drobné instrumentální skladby.

Libreta[editovat | editovat zdroj]

  • Spanilá mlynářka, opera Josefa Kličky. Libreto na téma francouzské veselohry. Premiéra v Národním divadle 10. června 1886.[3]

Výběr z článků[editovat | editovat zdroj]

  • Obrázek ze života hudební kritiky petrohradské, Dalibor, (1873), 413-16, 422-4
  • Rukopis královédvorský a literatura hudební: kritický nástin, Dalibor, (1873), 257-61, 265-7, 273-6, 291-4
  • Sonáta a symfonie – symfonická báseň; nástin historického vývinu těchto forem, Dalibor, (1873), 117-21, 127-9, 135-6, 145-8, 153-6, 161-4, 169-71, 177-9, 193-6, 201-3, 209-12
  • O vývínu písně národní a jejím významu, Dalibor, (1874), 1-3, 9-10, 17-20, 25-7, 33-6, 41-3, 49-51
  • Smetanova vlastenecká zpěvohra Libuše, Dalibor, (1874), 345-7, 353-5, 361-4, 369-71, 377-9
  • Toman a lesní panna: symfonický obraz Zdeňka Fibicha: kritický rozbor, Dalibor, (1874), 265-7, 273-7
  • Josef Haydn v Čechách, Dalibor, (1879), 60-62
  • Karel Bendl: Černohorci, romantická opera ve třech jednáních, Dalibor (1881), 211-13, 219-20, 229-30, 245-8
  • Fibichovy skladby, Dalibor (1881), 73-4, 89-91, 99-101
  • Nové myšlenky o krásnu hudebním, Dalibor (1881), 9-10, 25-6, 41-3¨
  • O moderním houslařství, Dalibor (1881), 179-81
  • Starý ženich, Dalibor (1882), 65-7, 82-4, 122-4, 154-6, 245-8
  • Uvedení do Smetanovy slavnostní zpěvohry Libuše, (Praha, 1882)
  • Nevěsta messinská, Pokrok (29 a 30 březen 1884)
  • Dvořákových Slovanských tanců řada druhá, Dalibor (1886), 353-4, 363-5, 395-7, 401-3
  • Z mých vzpomínek na Bedřicha Smetanu: Dvě vdovy, Hudební rozhledy (1908), 4-7, 65-9, 129-34
  • Mé první styky se Smetanou, Hudební rozhledy (1909), 253-9
  • Pestré obrazy z Dvořákova života, Dalibor (1910), 206, 213, 293

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. PETRÁNĚK, Pavel. Čeští libretisté 19. století. muzikus.cz [online]. 2006-01-26 [cit. 2014-03-01], kapitola Překladatel nebo upravovatel?. Dostupné online.  
  3. Obsah opery Spanilá mlynářka od Aloise Tvrdka na Wikizdrojích

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
  • Karel Stecker: Obituary (seznam písní), Hudební rozhledy (1909), 426-8
  • L. K. Žižka: Mistři a mistříčkové (Praha, 1939)
  • P. Pražák: Smetanovy zpěvohry (Praha, 1948)
  • John Tyrrell: Czech Opera (Cambridge, 1988)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]