Přeskočit na obsah

Výsadkové vojsko (Rusko)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Výsadková vojska Ruské federace
Znak výsadkových vojsk Ruské Federace
Znak výsadkových vojsk Ruské Federace
ZeměRusko Rusko
Existence2. srpen 1930 - současnost
Typvýsadkové jednotky
Velikost40 000 mužů
Přezdívka„Десант“
Motto„Никто, кроме нас!“
(Nikdo, kromě nás!)
Nadřazené jednotkyOzbrojené síly Ruské federace
Insignie
Znak[[Soubor:Znak VDV|80px|]]
Letouny
DopravníAntonov An-12, Antonov An-22, Antonov An-24, Antonov An-26, Antonov An-124, Iljušin Il-76
Vrtulníky
BitevníMil Mi-24
TransportníMil Mi-8, Mil Mi-17, Mil Mi-26

Ruská výsadková vojska či VDV (rusky Воздушно-десантные войска, Vozdušno-desantnyje vojska jsou samostatnou součástí ruské armády.

Zkratka VDV označuje sovětské, poté ruské, ukrajinské a běloruské výsadkáře. Jedná se o elitní vojenské jednotky schopné za každého počasí zasáhnout do konfliktu v jakémkoli místě na světě v doletu transportních letounů Iljušin Il-76.[zdroj⁠?!]

Za den vzniku výsadkových jednotek je považován 2. srpen 1930, kdy byl proveden první výsadek dvanáctičlenné skupiny nedaleko Voroněže. Tento den se v Rusku a některých dalších státech bývalého SSSR oslavuje jako Den výsadkářů a konají se bojové ukázky, přehlídky, nácviky bojového umění Systema. Za dobu své existence si prošly několika tvrdými zkouškami, ve kterých prokázaly svou odvahu, houževnatost, neústupnost a své skvělé dovednosti.[zdroj⁠?!] Počet členů VDV se za éry SSSR pohyboval kolem 100 000 mužů, nyní má VDV zhruba 50 000 členů, z toho 32 - 40 tisíc ruských, počet běloruských a ukrajinských výsadkářů se pohybuje jen v řádech několika tisíc v aktivní službě. V případě potřeby jsou ovšem všechny tyto státy schopny povolat vysloužilé výsadkáře (ty, co si již odsloužili povinnou dvouletou službu) a veterány z Čečny a Afghánistánu.[zdroj⁠?!] Charakteristickým znamením všech[zdroj⁠?!] výsadkářů zemí bývalého SSSR je modrý baret a heslo Nikdo kromě nás! (Никто, кроме нас!).

Účast v konfliktech

[editovat | editovat zdroj]
Členové VDV na oslavách Dne vítězství, v Moskvě (2009).

Ruská invaze na Ukrajinu (2022)

[editovat | editovat zdroj]

Ruské výsadkové jednotky hrály klíčovou roli v první fázi invaze na Ukrajinu, jejímž cílem bylo rychlé obsazení hlavního města Kyjeva a svržení legitimní vlády. Úkolem výsadkářů bylo kromě jiného také obsadit dvě klíčová letiště ležící v blízkosti Kyjeva - mezinárodní letiště Hostomel a leteckou základnu u města Vasilkyv. Podle dostupných informací utrpěly ruské výsadkové jednotky značné ztráty. Například novináři britské stanice BBC v případě elitního 331. gardového výsadkového pluku zdokumentovali jen do 13. března 2022 jména 39 padlých příslušníků jednotky, včetně jejího velitele plukovníka Suchareva.[1]

Další těžké ztráty ruští výsadkáři utrpěli při odraženém útoku na Charkov a v průběhu dalších bojů začaly být výsadkářské útvary nasazovány jako lehká motorizovaná pěchota. Christo Grozev, investigativní novinář serveru Bellingcat, odhadl, že do konce dubna 2022 jednotky VDV RF ztratily až 90 % z původně nasazených sil prvního sledu.[2]

Palné zbraně

[editovat | editovat zdroj]

VDV je od roku 2018 plně vybaveno[zdroj⁠?!] výzbrojí Ratnik-2, která obsahuje nejen lepší obranu vojáka, jako třeba zesílená neprůstřelná vesta a odolná přilba, ale i všechny potřebné radiokomunikační potřeby, a taky třeba vesta která při použití nočního vidění nebo termovize je "neviditelná".

Taky jako jediní z výsadkářů mají plachtící padáky, místo zastaralých "kulatých".[zdroj⁠?!]

  1. The heavy losses of an elite Russian regiment in Ukraine
  2. Russia has lost 90% of its best paratroopers and 4,000 experienced mercenaries - Grozev. Censor.net [online]. 2022-04-24 [cit. 2023-08-10]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]