U 77

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Základní údaje
Vlajka
Typponorka
TřídaVIIC
Jméno podleU 77
Objednána25. leden 1939 loděnici Vegesacker Werft (Bremer Vulkan) v Brémách-Vegesacku pod výrobním číslem 005
Zahájení stavby28. března 1940
Spuštěna na vodu23. listopadu 1940
Uvedena do služby18. ledna 1941
Osudhlubinné pumy 23. ptosince 1941
Takticko-technická data
Výtlak769 t (na hladině)
871 t (pod hladinou)
Délka67,1 m vnitřní plášť
50,50 m vnější plášť
Šířka6,20 m vnější plášť
4,70 m vnitřní plášť
Ponor4,74 m
Pohondiesel – elektrický
2x 6 válcový dieselový motor MAN
2x elektrický motor Brown, Boveri & Cie GG UB 720/8
2 800–3 200 hp (2 100–2 400 kW) diesel
750 hp (550 kW) elektrický
Rychlost17,7 uzlů (na hladině)
7,6 uzlů (pod hladinou)
Dosah8 500 nm (15 700 km) při 10 uzlech (19 km/h
80 nm (150 km) pod hladinou při 4 uzlech (7,4 km/h)
Posádka45 až 52 důstojníků a mužstvo
Výzbroj1x 88mm kanón C/35
1x 20mm kanón C/30
5x 533mm torpédomet
14 torpéd nebo 26 námořních min TMA
Ostatníponor do hloubky max 230 m

U 77 byla německá ponorka typu VIIC postavena v průběhu druhé světové války pro německé válečné námořnictvo.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Typ VIIC byla delší a těžší než předchozí ponorky typu VIIB. Na hladině měla výtlak 769 t, při ponoření 871 t. Ponor byl 4,7 m, výška 9,6 m. Pohon tvořily dva šesti válcové dieselové motory MAN M 6 V 40/46 o celkovém výkonu 2 800–3 200 hp (2 100–2 400 kW) k pohonu na hladině a dobíjení baterií (2 × 62 o celkové hmotnosti 61,996 t). K plavbě pod vodu sloužily dva elektromotory Brown, Boveri & Cie GG UB 720/8 o celkovém výkonu 750 hp (550 kW).[1] Dvě lodní hřídele poháněly ponorku pomocí lodních šroubů o průměru 1,23 m. Mohla se potopit a plout v hloubce 100 m (konstrukční hloubka), případně v hloubce 165 m, maximálně až do 230 m pod hladinu moře. Rychlost ponoru byla 25–30 sekund. Její maximální rychlost byla 18,2 uzlů (33,7 km/h) na hladině a 7,3 uzlů (13,5 km/h) pod hladinou. Dosah byl 8 500 nm (15 700 km) při rychlosti 10 uzlů (19 km/h), pod vodou při rychlosti 4 uzly (7,4 km/h) urazila 80 nm (150 km).[2]

Historie služby[editovat | editovat zdroj]

Ponorka U 77 byla objednána 25. ledna 1939 v loděnicích Vegesacker Werft (Bremer Vulkan) v Bremen-Vegesack pod výrobním číslem 005. Výroba byla zahájená položením kýlu 28. března 1940. Na vodu byla spuštěna 23. listopadu 1940. Do služby byla zařazena 18. ledna 1941 po velením námořního poručíka Heinricha Schondera.

Ponorka měla na věži znak 29. ponorkové flotily dozadu kopajícího osla.[3]

Od 18. ledna do 30. dubna 1941 patřila 7. ponorkové flotile v Kielu jako cvičná ponorka.[1] Po ukončení výcviku byla zařazena od 1. května 1941 do 31. prosince 1941 jako bojová ponorka 7. ponorkové flotile v Saint-Nazaire. Od 1. ledna 1942 až do 30. dubna 1942 byla zařazena jako bojová ponorka k 23. ponorkové flotile v Salamis a od 1. května až do svého potopení 28. března 1943 byla zařazena k 29. ponorkové flotile v La Spezia.[4][5]

Bojové plavby[editovat | editovat zdroj]

Ponorka U 77 během své služby absolvovala jedenáct bojových plaveb a potopila patnáct lodí o celkové tonáži 32 236 BRT a poškodila čtyři lodě o tonáži 8 264 BRT a vážně poškodila jednu loď s 5 222 BRT, která byla vyřazena ze seznamu válečných lodí.[4][6]

První bojová plavba[editovat | editovat zdroj]

Na první bojovou plavbu ponorka U 77 vyplula 29. května 1941 z ponorkové základny v Kielu a 7. července 1941 doplula na ponorkovou základnu v Saint-Nazaire. Během čtyřiceti denní bojové plavby v operačním prostoru v severní části Atlantského oceánu potopila tři lodi o celkové tonáži 11 725 BRT.

Britský parník Tresillian byl potopen torpédem a dělostřeleckou palbou. Byl zatížen balastem a plul z Imminghamu do Zálivu svatého Vavřince. Nebyly žádné ztráty, 46 osob přežilo. Britský parník Arakaka (meteorologická loď) byl potopen jedním torpédem. Zahynula celá osádka 45 osob. Řecký parník Anna Bulgaris byl potopen jedním torpédem. Byl na cestě ze Swansea do Montrealu.

Seznam potopených lodí
datum jméno příslušnost tonáž

[BRT]

konvoj zdroj
13. června 1941 Tresillian VB 2 603 torpédována [7]
22. června 1941 Arakaka VB 2 379 torpédována
25. června 1941 Anna Bulgaris Řecko 4 603 torpédována

Druhá bojová plavba[editovat | editovat zdroj]

Na druhou bojovou plavbu ponorka U 77 vyplula 2. srpna 1941 z ponorkové základny v Saint-Nazaire a 10. září 1941 se vrátila zpět. Během čtyřiceti denní plavby v operačním prostoru v severním Atlantiku, jihozápadně od Islandu a západně od Severního průlivu, nebyla potopena ani poškozena žádná loď.

Třetí bojová plavba[editovat | editovat zdroj]

Na třetí bojovou plavbu ponorka U 77 vyplula 11. října 1941 z ponorkové základny v Saint-Nazaire a 13. listopadu 1941 doplula na ponorkovou základnu v Lorientu. Během třiceti tří denní plavby v operačním prostoru v severním Atlantiku, jižně od Cape Farawell a východně od Newfoundlandu se zúčastnila vlčí smečky Reissewolf. Ve Vigu 8. listopadu 1941 doplnila 117 m³ paliva a proviant. Během této plavby nebyla potopena ani poškozena žádná loď.

Čtvrtá bojová plavba[editovat | editovat zdroj]

Na čtvrtou bojovou plavbu ponorka U 77 vyplula 10. prosince 1941 z ponorkové základny v Lorientu a 14. ledna 1942 doplula do Salamíny. Během třiceti pěti denní plavby proplula 16. prosince 1941 Gibraltarským průlivem a operovala v západní a východní části Středozemního moře. V Messině 19. prosince 1941 doplnila zásoby a odplula 19. prosince 1941. Byla potopena jedna loď o celkové tonáži 4 972 BRT a poškozen torpédoborec o 1 690 BRT.

Britský parník Empire Barracuda byl potopen jedním torpédem. Vezla 5 800 tun munice a další vojenské zboží z Gibraltaru přes Kapské Město do Suezu. Zahynulo 13 osob a 39 osob přežilo. Britský torpédoborec HMS Kimberley byl poškozen torpédem v prostoru u Tobruku. Poškozený torpédoborec byl odtažen k opravě nejdříve do Alexandrie a pak do Bombaje. Do služby se vrátil v lednu 1944.

Seznam potopených lodí
datum jméno příslušnost tonáž

[BRT]

konvoj zdroj
15. prosince 1941 Empire Barracuda VB 4 972 HG-76 torpédována [7]
12. ledna 1942 HMS Kimberley VB 1690 poškozen

Pátá bojová plavba[editovat | editovat zdroj]

Na pátou bojovou plavbu ponorka U 77 vyplula 28. března 1942 ze Salamíny a vrátila se zpět 3. dubna 1942. Během sedmi denní plavby operovala ve východní části Středozemního moře a nepotopila ani poškodila žádnou loď. Severovýchodně od Sisi Barrani byla 1. dubna 1942 napadena letounem Fairey Swordfish 815. Squadrony FAA a byla těžce poškozena – nemohla se potápět. Dne 7. dubna 1942 se přesunula do Patry a 8. dubna 1942 do loděnice v La Spezia. Po opravě 6. června 1942 odplula do Messiny.

Šestá bojová plavba[editovat | editovat zdroj]

Na šestou bojovou plavbu ponorka U 77 vyplula z Messiny a 9. července 1942 ukončila bojovou plavbu a vrátila se do Salamíny. V průběhu plavby 17. června 1942 vplula do Salamíny k opravě a vyplula 23. června 1942. Dne 4. července 1942 byla ponorka U 77 neúspěšně napadena HMS Thrasher, britskou ponorkou třídy T. Během třiceti jedno denní operace ve východní části Středozemního moře potopila torpédoborec o celkové tonáži 1050 BRT, který doprovázel konvoj MW-11.

Britský torpédoborec HMS Grove byl severně od Sallumi potopen dvěma torpédy. Zahynulo 110 osob a 60 osob přežilo.[8]

Seznam potopených lodí
datum jméno příslušnost tonáž

[BRT]

konvoj zdroj
12. června 1942 HMS Grove VB 1 050 MW-11 torpédován [7]

Sedmá bojová plavba[editovat | editovat zdroj]

Na sedmou bojovou plavbu ponorka U 77 vyplula 16. července 1942 ze Salamíny a 30. srpna 1942 vplula do Puly. Pro doplnění paliva se vrátila 21. srpna 1942 do Salamíny a vyplula 25. srpna 1942. Do Patrasu vplula 26. srpna 1941 a tentýž den odplula. Během této 41denní operace ve východní části Středozemního moře a u pobřeží Palestiny bylo dělostřeleckou palbou potopeno osm plachetnic o 730 BRT a jedna plachetnice o 155 BRT byla poškozena.

Palestinská plachetnice Ghazal byla potopena deseti dělostřeleckými ranami. Převážela 30 t krmiva pro kuřata do Mersinu. Nedošlo k žádným ztrátám na životech. Syrská plachetnice Toufic El Rahman byla potopena 25 dělostřeleckými ranami. Vezla neznámý náklad do Haify. Nedošlo k žádným ztrátám na životech. Egyptská plachetnice Fany byla potopena torpédem. Ve skutečnosti šlo o nehodu, torpédo mířilo na torpédoborec jej podplulo a zasáhlo plachetnici. Palestinská plachetnice Daniel byla potopena sedmi dělostřeleckými ranami. Převážela ropu na Kypr. Nedošlo k žádným ztrátám na životech. Egyptská plachetnice Ezzet byla potopena 35 dělostřeleckými ranami. Na palubě neměla žádný náklad a byla na cestě z Kypru do Latakie. Nedošlo k žádným ztrátám na životech. Egyptská plachetnice Adnan byla poškozena 28 dělostřeleckými ranami. Na palubě neměla žádný náklad. Byla na cestě z Kypru do Latakie. Nedošlo k žádným ztrátám na životech. Egyptská plachetnice Amina byla potopena 13 dělostřeleckými ranami. Vezla chalkopyrit do Alexandrie. Zahynula celá posádka. Palestinská plachetnice Kharouf byla potopena 19 dělostřeleckými ranami. Převážela ovoce, pivo, mastek a hotovost 1 150 liber do Bejrútu. Nedošlo k žádným ztrátám na životech. Egyptská plachetnice Ikbal byla potopena 16 dělostřeleckými ranami. Převážela různé zboží do Alexandrie. Nedošlo k žádným ztrátám na životech.

Na památku osmi potopených plachetnic nechal velitel Heinrich Schonder namalovat na hlaveň lodního děla osm kruhů.[3]

Seznam potopených lodí
datum jméno příslušnost tonáž

[BRT]

konvoj zdroj
22. července 1942 Ghazal Palestina 41 potopena deseti ranami z děla [7]
24. července 1942 Toufic El Rahman Sýrie 30 potopena 25ranami z děla
30. července 1942 Fany Egyppt 43 torpédována
01. srpna 1942 Daniel Palestina 80 potopena sedmi ranami z děla
6. srpna 1942 Ezzet Egypt 158 potopena 35ranami z děla
6. srpna 1942 Adnan Egypt 155 poškozena 28ranami z děla
7. srpna 1942 Amina Egypt 87 potopena třinácti ranami z děla
10. srpna 1942 Kharouf Palestina 158 potopena devatenácti ranami z děla
16. srpna 1942 Ikbal Egypt 176 potopena šestnácti ranami z děla

Osmá bojová plavba[editovat | editovat zdroj]

Na osmou bojovou plavbu ponorky U 77 vyplula 12. října 1942 z Puly a 1. listopadu 1942 se vrátila do La Spezia. V období 29. – 30. října 1942 doplnila palivo v Messině. Během dvaceti denní operace ve východní části Středozemního moře potopila jednu plachetnici o celkové tonáži 18 BRT.

Syrská plachetnice Mahrous byla potopena osmi dělostřeleckými ranami. Vezla neznámý náklad do Famagusty. Nedošlo k žádným ztrátám na životech.

Seznam potopených lodí
datum jméno příslušnost tonáž

[BRT]

konvoj zdroj
20. října 1942 Mahrous Sýrie 18 potopena osmi ranami z děla [7]

Devátá bojová plavba[editovat | editovat zdroj]

Na devátou bojovou plavbu ponorka U 77 vyplula 3. prosince 1942 z La Spezie a vrátila se zpět 5. prosince 1942. V období 21. – 22. listopadu 1942 doplnila zásoby v Cagliari. Během třiceti dvou denní operace v západní části Středozemního moře poškodila torpédem britskou dělovou šalupu HMS Stork o celkové tonáži 1 190 BRT. Severovýchodně od Alžíru byla 13. listopadu 1942 ponorka U 77 napadena korvetami HMS Lotus a HMS Poppy a lehce ji poškodily.

Seznam potopených lodí
datum jméno příslušnost tonáž

[BRT]

konvoj zdroj
12. listopadu 1942 HMS Stork VB 1 190 poškozena [7]

Desátá bojová plavba[editovat | editovat zdroj]

Na desátou bojovou plavbu ponorka U 77 vyplula 26. ledna 1943 z La Spezie a vrátila se zpět 10. února 1943. Během patnácti denní operace v západní části Středozemního moře potopila dvě lodě o celkové tonáži 13 742 BRT.

Britský parník Empire Webster byl potopen dvěma torpédy. Jeho nákladem bylo 3 000 t uhlí, tanky, nákladní auta a vojenské vybavení. Parník směřoval z Glasgowa do Bony. Zahynuly čtyři osoby a 57 osob přežilo. Britský parník Empire Banner byl potopen dvěma torpédy. Vezl 3 800 t vojenského materiálu, tanků, nákladní automobily, byl na cestě z Penarthu do Bony. Nedošlo k žádným ztrátám na životech, 72 osob přežilo.

Seznam potopených lodí
datum jméno příslušnost tonáž

[BRT]

konvoj zdroj
7. února 1943 Empire Webster VB 7 043 KSM-8 torpédována [7]
7. února 1943 Empire Banner VB 6699 KSM-8 torpédována

Jedenáctá bojová plavba[editovat | editovat zdroj]

Na jedenáctou bojovou plavbu ponorka U 77 vyplula 3. března 1943 z La Spezia do operačního prostoru západní části Středozemního moře na východ od Španělska, kde byla 28. března 1943 potopena. Během dvaceti pěti denní operace potopila jednu loď o celkové tonáži 5 222 BRT a jednu loď o celkové tonáži 5 229 BRT poškodila.

Britský parník Merchant Prince byl poškozen torpédem. Plul bez nákladu se zátěží balastu z Alžíru do Gibraltaru. Jedna osoba zahynula a 44 osob přežilo. Britský parník Hadleigh byl těžce poškozen torpédem a při pokusu jej odvléci se 18. března 1943 rozlomil a potopil. Dvě osoby zahynuly a 58 osob přežilo.

Podle posledních výzkumů (2014) ponorka U 77 těžce poškodila 26. března 1943 britský parník City of Perth o celkové tonáži 6 415 BRT. Při pokusu jej odvléci se 27. března 1943 potopil jižně od Cap Figalo v Alžíru. Původně potopení lodi bylo připisováno ponorce U 431.[9]

Německý vojenský hřbitov v Cuacos de Yuste. V popředí jsou hroby dvou členů posádky ponorky. V roce 1983 byli všichni němečtí vojáci a námořníci z 1. a 2. světové války pohřbení ve Španělsku exhumováni z hrobů a pohřbeni na tomto hřbitově. Těla ponorky U 77 byla ze hřbitova v Alicante převezena na místo posledního odpočinku v Cuacos.
Seznam potopených lodí
datum jméno příslušnost tonáž

[BRT]

konvoj zdroj
16. března 1943 Merchant Prince VB 5 229 ET-14 poškozen, potopil se [7]
16. března 1943 Hadleigh VB 5 222 ET-14 torpédována
26. března 1943 City of Perth VB 6 415 MKS-10 poškozen, potopil se [9]

Zánik[editovat | editovat zdroj]

Dne 28. března na U-77 zaútočily dva britské Lockheed Hudson ze 48. a 233. Squadrony RAF, sídlící na Gibraltaru, které svrhly hlubinné nálože a U-77 těžce poškodily. Následujícího dne 29. března v 01:15 hodin Hartmann nařídil posádce opustit ponorku a potopil ji na pozici 37°42′ s. š. 00°10′ v. d. východně od Cartageny/Cape de Palos. Ze 47 členů posádky jich devět přežilo noc a byli vyzvednuti španělskými rybářskými čluny.[10]

Velitelé[editovat | editovat zdroj]

Seznam velitelů ponorky U 77
velení velitel poznámka
od do
18. ledna 1941 2. září 1942 Oblt. Heinrich Schonder Rytířský kříž Železného kříže
2. září 1941 28. března 1942 Oblt. Otto Hartmann Železný kříž 1. stupně
Zdroj:[4]
Kptlt. – Kapitanleutnant (námořní kapitán), Oblt – Oberleutnant zur See (námořní poručík), Lt – Leutnant zur See (námořní podporučík), Kkpt – Korvettenkapitän (korvetní kapitán)

Vlčí smečky[editovat | editovat zdroj]

Ponorka U 77 se zúčastnila šesti vlčích smeček:

  • West (6. června 1941 – 20. června 1941)[11]
  • Grönland (10. srpna 1941 – 23. srpna 1941)[12]
  • Kurfürst (23. srpna 1941 – 2. září 1941)[13]
  • Seewolf (2. září 1941 – 7. září 1941)[14]
  • Reissewolf (21. říjen 1941 – 31. říjen 1941)[15]
  • Störtebecker (15. listopad – 2. prosinec 1941)[16]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků German submarine U-77 (1941) na anglické Wikipedii, U 77 (Kriegsmarine) na německé Wikipedii a Unterseeboot 77 (1941) na francouzské Wikipedii.

  1. a b KEMP, Paul. U-boats destroyed : German submarine losses in the World Wars. London: Arms & Armour, 1997. 288 s. Dostupné online. ISBN 1-85409-515-3, ISBN 978-1-85409-515-2. OCLC 43972253 S. 163. 
  2. GRÖNER, Erich; JUNG, Dieter; MAASS, Martin. German warships 1815-1945.. Londýn: Conway Maritime, 1991. 256 s. Dostupné online. ISBN 0-85177-593-4, ISBN 978-0-85177-593-7. OCLC 24695694 
  3. a b HÖGEL, Georg. Embleme, Wappen, Malings deutscher U-Boote 1939 - 1945. 5. vyd. Hamburg: Koehlers Verlagsgesellschaft mbH, 2009. 228 s. Dostupné online. ISBN 978-3-7822-1002-7, ISBN 3-7822-1002-6. OCLC 463686500 S. 51. 
  4. a b c HELGASON, Guðmundur. List of all U-boats U-77. www.uboat.net [online]. [cit. 2023-05-10]. Dostupné online. 
  5. HOFMANN, Markus. U 77. www.u-boot-archiv.de [online]. [cit. 2023-05-10]. Dostupné online. 
  6. HELGASON, Guðmundur. Patrols by U-77. uboat.net [online]. [cit. 2023-05-10]. Dostupné online. 
  7. a b c d e f g h Ships hit by U-77. www.uboat.net [online]. [cit. 2023-05-10]. Dostupné online. 
  8. HELGASON, Guðmundur. HMS Grove (L 77). uboat.net [online]. [cit. 2023-05-10]. Dostupné online. 
  9. a b HELGASON, Guðmundur. City of Perth. Uboat.net [online]. [cit. 2023-05-10]. Dostupné online. 
  10. BUSCH, Rainer; RÖLL, Hans-Joachim. Der U-Boot-Krieg 1939–1945. Hamburg: E. S. Mittler und Sohn, 1999. 462 s. (Deutsche U-Boot-Verluste von September 1939 bis Mai 1945; sv. 4). ISBN 3-8132-0514-2, ISBN 9783813205145. S. 51. (německy) 
  11. HELGASON, Guðmundur. Wolfpack West. uboat.net [online]. [cit. 2023-05-10]. Dostupné online. 
  12. HELGASON, Guðmundur. Ships hit by this Wolfpack: Grönland. uboat.net [online]. [cit. 2023-05-10]. Dostupné online. 
  13. HELGASON, Guðmundur. Wolfpacks Kurfürst. uboat.net [online]. [cit. 2023-05-10]. Dostupné online. 
  14. HELGASON, Guðmundur. Wolfpacks Seewolf. uboat.net [online]. [cit. 2023-05-10]. Dostupné online. 
  15. HELGASON, Guðmundur. Wolfpacks Reissewolf. uboat.net [online]. [cit. 2023-05-10]. Dostupné online. 
  16. HELGASON, Guðmundur. Wolfpacks Störtebecker. uboat.net [online]. [cit. 2023-05-10]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Clay Blair: Der U-Boot-Krieg. Band 1: Die Jäger. 1939–1942. Heyne, München 1998, ISBN 3-453-12345-X.
  • Clay Blair: Der U-Boot-Krieg. Band 2: Die Gejagten, 1942–1945. Heyne, München 1998, ISBN 3-453-16059-2.
  • Rainer Busch, Hans-Joachim Röll: Der U-Boot-Krieg 1939–1945. Band 1: Die deutschen U-Boot-Kommandanten. E. S. Mittler und Sohn, Hamburg u. a. 1996, ISBN 3-8132-0490-1.
  • BUSCH, Rainer; RÖLL, Hans-Joachim. German U-boat commanders of World War II : a biographical dictionary.. [s.l.]: [s.n.], 1999. ISBN 1-55750-186-6. 
  • BUSCH, Rainer; RÖLL, Hans-Joachim. Der U-Boot-Krieg 1939–1945. Hamburg: E. S. Mittler und Sohn, 1997. ISBN 3-8132-0512-6. 
  • Erich Gröner: Suchliste für Schiffsnamen (= Die Handelsflotten der Welt. Ergänzungsbd.). J. F. Lehmanns Verlag München 1976,ISBN 3-469-00553-2 (Nachdruck der Ausgabe 1943).
  • GRÖNER, Erich; DIETER, Jung; MAASS, Martin. U-boats and Mine Warfare Vessels. German Warships 1815–1945. Londýn: [s.n.], 1991. ISBN 0-85177-593-4. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]