U 206

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Základní údaje
Vlajka
Typponorka
TřídaVIIC
Jméno podlepatronátního města Reichenberg - Liberec
Objednána16. října 1939 v Kielu v závodech F. Krupp Germaniawerft AG pod výrobním číslem 635.
Spuštěna na vodu4. dubna 1941
Uvedena do služby17. května 1941
Takticko-technická data
Výtlak769 t (na hladině)
871 t (pod hladinou)
Délka67,1 m
Šířka6,2 m
Ponor4,74 m
Pohondieselelektrický
2x dieslový motor
2x elektrický motor
2 800–3 200 PS (2 100–2 400 kW) diesel
750 PS (550 kW) elektrický
Rychlost17,7 uzlů (na hladině)
7,6 uzlů (pod hladinou)
Dosah8 500 nm (15 700 km) při 10 uzlech (19 km/h)
80 nm (150 km) pod hladinou při 4 uzlech (7,4 km/h)
Posádka44
Výzbroj1x 88mm kanón
1x 20mm kanón
5x 533mm torpédomet
14 torpéd nebo 26 námořních min TMA

U 206 Reichenberg byla německá ponorka typu VIIC pojmenovaná po severočeském městu Liberec (německy Reichenberg). Byla postavená počátkem 2. světové války pro Kriegsmarine.

Patronát[editovat | editovat zdroj]

Tradicí ponorkového loďstva byly patronáty významných měst. Hlavním městem Říšské župy Sudety byl Reichenberg, tedy Liberec a Liberec byl významným správním a průmyslovým městem. To jej předurčovalo k tomu aby se stal patronem ponorky U 206. Patronátní akce byla pečlivě připravována a propagována v novinách a časopisech. V Liberci se řešila podoba městského znaku, který ještě před spuštěním na vodu musel být v loděnici umístěn na věž ponorky U 206. Dne 7. května 1941 byl z Liberce do loděnice odeslán dopis, který napsal starosta Eduard Rohn a k němu bylo přiloženo pět fotografii Liberce a okolí. V květnu 1941 na liberecké radnici z rukou starosty Eduarda Rohna a krajského zástupce NSDAP Porscheho byl předán patronátní dopis budoucímu veliteli ponorky nadporučíkovi Herbertu Opitzovi. I samotné vyplutí U 206 Reichenberg na první plavbu pod patronátem města Liberce bylo patřičně publikováno obsáhlými články v novinách a časopisech.[1]

Historie služby[editovat | editovat zdroj]

Zakázka na stavbu ponorky byla podána 16. října 1939. Byla vyrobena v Kielu v závodech F. Krupp Germaniawerft AG pod výrobním číslem 635. Na vodu byla ponorka spuštěna 4. dubna 1941. Do služby byla zařazena u 3. ponorkové flotily–školní (německy 3. U-Flottille, anglicky 3rd U-boat Flotilla) v Kielu a 17. května 1941 vyplula na první zkušební plavbu, která trvala do 1. června 1941. Pak sloužila u 3. ponorkové flotily se základnou v Saint-Nazaire ve Francii pod velením kapitána (Kapitäinleuntnant) Herberta Opitze, velitelství La Palice ve Francii.

1. bojová plavba[editovat | editovat zdroj]

Na první bojovou plavbu ponorka U 206 Reichenberg vyplula 5. srpna 1941 z Trondheimu v Norsku a trvala 37 dní do 10. září 1941 a vrátila se do přístavu v Saint-Nazaire. Proplula mezi Islandem a Faerskými ostrovy a zamířila na jih západně od Irska. Během plavby hlídkovala mezi Irskem a Grónskem. 9. srpna potopila torpédem britskou rybářskou loď Ocean Victor z Aberdeenu, které velel M. S. Slater. Útok třináctičlenná posádka nepřežila.[p. 1]

2. bojová plavba[editovat | editovat zdroj]

Druhá bojová plavba začala 30. září a trvala do 28. října 1941 (29 dní). Tentokrát operační nasazení bylo v blízkosti Gibraltaru. 14. října 102 km (55 námořních mil) západně Gibraltaru potopila korvetu britského královského námořnictva HMS Fleur de Lys z konvoje OG-75 o výtlaku 925 tun. Zahynulo 70 námořníků, 3 přežili. 19. října 190 km (100 námořních mil) západně od Tarify v Andalusii, torpédovala britský parník Baron Kelvin o výtlaku 3081 tun. Z 42členné posádky 26 námořníků zahynulo.[p. 2] Přeživší byli zachráněni španělským parníkem Urola a britským HMS Duncan. Po splnění mise se ponorka U 206 Reichenberg vrátila na základnu v Saint-Nazaire.

3. bojová plavba[editovat | editovat zdroj]

Třetí bojová mise začala 29. listopadu 1941, kdy U 206 Reichenberg vyplula z přístavu Saint-Nazaire. 30. listopadu měla provést ve stanovenou dobu radiový kontakt, to už pravděpodobně ležela na dně Biskajského zálivu. S největší pravděpodobností najela na britskou námořní minu a po následném výbuchu se potopila. Pohřešováni členové posádky (46 členů posádky) byli prohlášeni za mrtvé v březnu 1942. Na rozdíl od slavnostního spouštění a vyplutí nebyli dostatečně informováni ani členové rodin, ani představitelé města Liberce, přestože se v lednu a únoru 1942 dotazovali na osud ponorky i v loděnici.

Vlčí smečky[editovat | editovat zdroj]

Ponorka U 206 Reichenberg se zúčastnila čtyř vlčích smeček:

  • Grönland (10. srpna–23. srpna 1941)
  • Kurfürst (23. srpen–2. září 1941)
  • Seewolf (2. září–7. září 1941)
  • Breslau (2. října–23. října 1941)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Pamětní deska č. 127 památníku padlým z 2. světové války v londýnském Toweru.
  2. Pamětní deska č. 14 památníku padlým z 2. světové války v londýnském Toweru.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Unterseeboot 206 na francouzské Wikipedii, German submarine U-206 na anglické Wikipedii, U-206 na ruské Wikipedii a List of shipwrecks in October 1941 na anglické Wikipedii.

  1. ROUS, Ivan. Ponorka "Reichenberg". Čtvrtletník Severočeského muzea v Liberci. Podzim 2015, s. 11. ISSN 1805-0964. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]