Tajná policie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Tajná policie (někdy také politická policie) je výzvědná složka nebo policejní oddělení operující v utajení a často za hranou zákona ve snaze ochránit politickou moc diktátora nebo autoritativního režimu. Na rozdíl od ostatních policejních orgánů tajná policie působí mimo dohled veřejnosti a právních předpisů. Ve snaze potlačit politické oponenty se uchyluje k teroru, zastrašování, případně i mučení nebo likvidaci občanů. V takových společnostech splývají pravomoci policie a tajné služby, případně i justice. Charakteristiky tajné policie, jako je překračování právního řádu, mohou nabývat také domácí zpravodajské služby demokratických států.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Známé tajné policie byly například:

Studená válka[editovat | editovat zdroj]

Tajné služby sovětských satelitů a spřátelených režimů byly zakládány a řízeny sovětskou tajnou službou, často reorganizovanou, tak jak probíhaly boje o moc mezi jejími špičkami. V prvních desetiletích sloužily k šíření moci sovětů a upevňování státního teroru. Vychovávaly nejen vlastní kádry, ale přejímaly i „osvědčené“ kolaboranty nebo příslušníky carské represe a – o něco později – nacistické tajné policie.

Na sklonku éry SSSR se jejich činnost soustředila prakticky výlučně na zajištění ekonomické budoucnosti jejich představitelů. Mnozí z jejich funkcionářů jsou dnes zámožnými „podnikateli“, nebo i „oligarchy“, často za využití kapitálu, uloženého ještě za dob socialismu v západních bankách – zejména v USA, také Británii, částečně i v kontinentální Evropě (Lucembursko, Nizozemí, Švýcarsko) a off-shore územích.

Pro tajné služby režimů závislých na (nebo hlásících se k) USA, platí totéž pro levicové totality, pouze zrcadlově obráceně: zde s jejich zřizováním a výcvikem kádrů vydatně pomáhala CIA (někde byla tajná policie doslova její filiálkou – např. v Jižní Koreji); metody práce (= mučení, vraždy, „mizení“ lidí, nezákonné postupy vůči opozici) si nezadaly s těmi levicovými/komunistickými. Taktéž pro bývalé nacistické agenty se často našlo uplatnění (poté, co jim byl různými kanály umožněn únik na druhou stranu železné opony, do „svobodného světa“).

Tajné policie podle zemí[editovat | editovat zdroj]

Amerika, Karibik[editovat | editovat zdroj]

Argentina
  • Speciální sekce pro potírání komunismu
  • Informační oddělení politiky antidemokratické DIPA
Brazílie
  • Destacamento de Operações de Informações - Centro de Operações de Defesa Interna, během vojenské vlády, 1964–1985
Dominikánská republika
Chile
  • DINA, Dirección de Inteligencia Nacional (Ředitelství národního zpravodajství) – 1973–1977; poté přejmenována na
  • CNI, Central Nacional de Información (Národní informační centrála) – 1977–
Kuba
  • DGI, Dirección General de Inteligencia (Generální zpravodajské ředitelství) – 1961–

Asie[editovat | editovat zdroj]

Čínská lidová republika
  • Ústřední oddělení sociálních věcí, později Ústřední vyšetřovací oddělení – 1937–1983
  • 国家安全部 (pinyin: Guojia Anquan Bu, nebo Kuoanpu) – Ministerstvo státní bezpečnosti – 1983–
Irák
  • Irácká výzvědná služba, 1973-2003
Írán
  • SAVAK, ساواک, Národní organizace pro zpravodajství a bezpečnost, 1957-1979
Japonsko
Jižní Korea
  • KCIA, 중앙정보부, Korean Central Intelligence Agency (Korejská ústřední zpravodajská služba) – 1961–1981; poté přejmenována na
  • ANSP, 국가안전기획부, Agency for National Security Planning (Agentura pro národní bezpečnostní plánování) – 1981–1999; poté přejmenována na
  • NIS, 국가정보원, National Intelligence Service (Národní zpravodajská služba) – 1999–
Kambodža
Severní Korea
  • Státní ochranná a bezpečnostní agentura
Vietnam

Evropa[editovat | editovat zdroj]

Albánie
  • Sigurimi, Drejtorija e Sigurimit të Shtetit (Ředitelství státní bezpečnosti) – 1943–1991
Bělorusko
  • KDB, Камітэт дзяржаўнай бяспекі,
Bulharsko
  • DS, Държавна сигурност, Dăržavna sigurnost (Státní bezpečnost) – 1945–1989
Československo
  • StB, Státní bezpečnost / ŠtB, Štátna bezpečnosť – 1945–1990
Jugoslávie
  • UDBA, Uprava državne bezbednosti (Správa státní bezpečnosti) – 1945–1991
Maďarsko
  • ÁVH, Államvédelmi Hatóság (Státní ochranný úřad) – 1944–1956
  • ÁVO, Államvedélmi Osztály (Státní ochranné oddělení)
Německo (Třetí říše)
  • gestapo, Geheime Staatspolizei (Tajná státní policie) – 1933–1945
Německá demokratická republika
  • Stasi, Ministerium für Staatssicherheit (Ministerstvo pro státní bezpečnost) – 1950–1989; poté přejmenováno na
  • AfNS, Amt für Nationale Sicherheit (Úřad pro národní bezpečnost) – 1989–1990
Portugalsko
  • PVDE, Polícia de Vigilância e de Defesa do Estado (Dozorčí policie a obrana státu) 1933–1945; poté přejmenována na
  • PIDE, Polícia Internacional e de Defesa do Estado (Mezinárodní policie a obrana státu) – 1945–1969; poté přejmenována na
  • DGS, Direcção-Geral de Segurança (Generální ředitelství bezpečnosti) – 1969–1974
Polsko
  • UB, Urząd Bezpieczeństwa (Úřad bezpečnosti) – 1945–1956; poté přejmenován na
  • SB, Służba Bezpieczeństwa (Bezpečnostní služba) – 1956–1990
Rusko
Rumunsko
  • Securitate, Departamentul Securităţii Statului (Bezpečnost, Státní bezpečnostní oddělení) – 1944–1989
Řecko
SSSR
  • Čeka, (Večeka), Všeruská mimořádná komise (Všeruská mimořádná komise pro boj s kontrarevolucí a sabotáží, od 1918: Všeruská mimořádná komise pro boj s kontrarevolucí, spekulantstvím a zneužitím moci)
    ЧК (ВЧК), Всероссийская чрезвычайная комиссия (Всероссийская чрезвычайная комиссия по борьбе с контрреволюцией и саботажем, od 1918: Всероссийская чрезвычайная комиссия по борьбе с контрреволюцией, спекуляцией и преступлениям по должности)
    1917-1922
  • GPU, Státní politická správa
    ГПУ, Государственное Политическое Управление
    1922-1923
  • OGPU, Spojená státní politická správa
    ОГПУ, Объединённое государственное политическое управление при СНК СССР
    1923-1934
  • NKVD, Lidový komisariát vnitřních záležitostí
    НКВД, Народный комиссариат внутренних дел
    1934-1946
  • MVD, Ministerstvo vnitra
    МВД, Министерство внутренних дел
    1946-1954 (kdy převzalo na MVD přejmenované NKVD, předtím 1802-1917 ruské, od 1968 obnovené sovětské MVD, od 1990 ruské)
  • MGB, Ministerstvo státní bezpečnosti
    МГБ, Министерство государственной безопасности
    1946-1953
  • KGB, Výbor státní bezpečnosti
    КГБ, Комитeт госудaрственной безопaсности
    1954-1991
Španělsko
  • SIAEM, Servicio de Información del Alto Estado Mayor (Informační služba Sboru náčelníků štábů) – 1939–1977; jako její odnož vznikla
  • OCN, Organización Contrasubversiva Nacional (Národní protirozvratná organizace) – 1968–1972; poté přejmenována na
  • SECED, Servicio Central de Documentación (Ústřední dokumentační služba) – 1972–1977

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Handbook of the Communist Security Apparatus in East Central Europe 1944/1945–1989
  • CHURAŇ, Milan, a kol. Encyklopedie špionáže: ze zákulisí tajných služeb, zejména Státní bezpečnosti. Praha: Libri, 2000. ISBN 80-7277-020-9. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]