Týn (Třebíč)
| Týn | |
|---|---|
 Náves s kaplí Povýšení sv. Kříže | |
| Lokalita | |
| Charakter | místní část |
| Obec | Třebíč |
| Okres | Třebíč |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°13′27″ s. š., 15°52′23″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 925 (2021)[1] |
| Katastrální území | Týn u Třebíče (2,8 km²) |
| Nadmořská výška | 460 m n. m. |
| PSČ | 674 01 |
| Počet domů | 358 (2011)[2] |
 | |
  Týn | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 169943 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Týn (německy Thein[3]; lidově zvaný Tajno, později Tejno, tj. místo skryté, nikoliv vyvýšené; s předložkou 2. pád do Týna, 6. pád v Týně) je část města Třebíče, jehož je součástí od roku 1960. Nachází se zde jak rodinné domy, tak osídlení soustředěné v obytných domech, i několik zařízení občanské vybavenosti. Od svého připojení k Třebíči se Týn podstatně rozrostl a pozbyl svůj původně jen vesnický ráz. V části obce žije přibližně 1 900[1] obyvatel.
Dějiny[editovat | editovat zdroj]
Týn byl až do roku 1960 samostatnou obcí, třebaže těsně se přimykající k Podklášteří. Týn vznikl jako tržní osada při staré obchodní stezce procházející dnešní ulicí Zdislavinou k Přibyslavicím.
Osada už od založení z třebíčského kláštera náležela k jeho majetku.[4] Roku 1558 v Týně žilo 7 gruntovníků, kteří platili vrchnosti 3 kopy a odváděli též desátek ve výši 3 kopy. Dále byli povinni při zámku rozsévat, kydat hnůj z chlévů a pak rozhazovat na poli, třít konopě, zametat na zámku, sekat pro zámek dříví a pomáhat s hrabáním sena na louce pod zámkem.[4]
Roku 1678 bylo v Týně zastoupeno jediné povolání – zahradníci. Těch zde žilo 38.[4]
Středem obce bývala okrouhlá náves s malým rybníčkem (dnes již zasypaným). Od roku 1857 stojí na návsi kaple Povýšení svatého Kříže. Po první světové válce zde zbudovali pomník jejím týnským obětem. V roce 1938 Týnští upravili svah nad Novým rybníčkem na park a umístili v něm malý pomníček připomínající 20. výročí republiky. Za okupace pomníček ukryli.[5]
V 50. letech 20. století vzniklo Jednotné zemědělské družstvo a začalo se s výstavbou jeho kravína a dalších hospodářských budov. Od roku 1974 získala statek do správy Střední zemědělská škola; v 90. letech byl statek zrušen a na jeho místě od přelomu století vyrostl obchodní dům a nové sídliště. Ani Týn nezůstal ušetřen panelové výstavby 80. let (ulice Jaroslava Ježka). Se začátkem 21. století vznikla též nová zástavba na východ od Nového hřbitova v ulicích Růžičkova, Vítkova, Palátova a Kaňákova (zčásti tzv. podnikatelské baroko), resp. kousek od návsi zástavba v ulici Milady Horákové a Palachově.
S Podklášteřím se Týn svou zástavbou spojil v době od konce první světové války do prvních let války druhé světové, když byla zastavěna Panská niva.
Z dalších zařízení občanské vybavenosti lze uvést:
- nový hřbitov,
- obchodní a výrobní zónu Na Nivkách a Na Klinkách,
- sběrný dvůr,
- domov důchodců na Koutkově ulici.
Geografie a geologie[editovat | editovat zdroj]
Týn uzavírá území města Třebíče ze severu, při silnici na Budíkovice. Jeho páteří je ulice Táborská. Týn na jihu začíná křižovatkou ulic Táborská, Palackého, Josefa Suka a Nová. Na západě proniká dlouhým výběžkem západní poloviny údolí pod mostem na ulici Marie Majerové až k samému Hájku. Na severu zasahuje katastrální území Týna až k západnímu okraji Pocoucova a tam v lese vrcholí kótou 498 m. Na severovýchodě najdeme kótu 489 m, na níž je zařízení vodojemu.
Co se týče vod, na týnských vodách bývala v minulosti dlouhá léta závislá Třebíč. Ještě začátkem 17. století stačil Třebíči k zásobování vodou rybníček Baba. Poté v roce 1610 město koupilo od týnského občana Kuldánka tři malé selské rybníčky a z nich do městských kašen přivedla vodu. Týnské vodovodní rybníky (rybník Vodovodní, zvaný též Vasrlajtung, dále Barák neboli Druhý a U Suchých neboli Nadýmáček) ztratily svůj účel vybudováním nového městského vodovodu během funkčního období starosty Josefa Vaňka v letech 1936–1940.[6] V roce 2004 byly tyto rybníčky celkově opraveny.
Potůček vedoucí z rybníčka Baráku se za týnským mostem spojují s vodami Týnského potoka, který do Týna přitéká z podklášterského rybníka Zámiš přes Týnský rybník. Napájí taktéž podklášterský rybník Kuchyňku.
Demografie[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 146 | 143 | 167 | 160 | 174 | 179 | 187 | 266 | . | . | 499 | 722 | 1171 |
Památky[editovat | editovat zdroj]
Na návsi najdeme kapli Povýšení svatého Kříže, obklopenou několika vzrostlými stromy.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Kaple Povýšení svatého Kříže na návsi -
Kříž před kaplí -
Pomník místním obětem první světové vály na návsi -
Pohled na starší Týnskou zástavbu z budíkovické ulice -
Kruhový objezd mezi ulicemi Táborská, Budíkovická a M. Majerové -
Ulice M. Majerové (v pozadí supermarket Billa) -
Nový hřbitov zřízený v Týně roku 1977, v části hřbitova je zřízené muslimské pohřebiště -
Památník Jubilea republiky v Jubilejním háji -
Hladový rybník (v pozadí Jubilejní háj) -
Týnský rybník -
Vodovodní rybník v Týnském údolí -
Geoexpozice v Týnském údolí
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 85.
- ↑ a b c DVORSKÝ, František. Třebický okres. Brno: GARN, 2008. 442 s. ISBN 978-80-86347-95-0. Kapitola Týn, s. 423.
- ↑ Zpravodaj města Třebíče, 1978
- ↑ Zpravodaj města Třebíče, 1979
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 592–593. Roky 1961–1970 u Vnitřního Města.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Týn na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Týn (obce) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
