Třezalka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Třezalka

alternativní popis obrázku chybí
Třezalka tečkovaná
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheophyta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: malpighiotvaré (Malpighiales)
Čeleď: třezalkovité (Hypericaceae)
Rod: třezalka (Hypericum)
Druhy
  • viz text
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Třezalka (Hypericum) je rod bylin, keřů a malých stromů z čeledi třezalkovitých. I bylinné třezalky jsou statné, vytrvalé a mají zdřevnatělé lodyhy. Rod čítá asi 450 druhů rozšířených téměř po celém světě kromě arktických oblastí, pouští a nížin tropů. V ČR roste volně asi 10 druhů.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název třezalka pochází od pojmenování střělné koření, tj. na léčení hnisajících vředů (střielů).[1]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Třezalka olympská, BZ Liberec

Listy jsou jednoduché, vstřícné, celokrajné, přisedlé nebo krátce řapíkaté, bez palistů. Květy jsou žlutě zbarvené, pravidelné, pětičetné, oboupohlavné, ve vrcholičnatých květenstvích i jednotlivě. Plodem je tobolka.

Třezalky mají v pletivech listů a květů siličné kanálky a nádržky v podobě teček, které kromě silice obsahují antraglykosidy, flavonoidy a floroglucinové deriváty a další látky, jako jsou třísloviny katechinového typu, kumariny, steroly, cholin atd. Glykosidicky vázané červené barvivo hypericin působí jako sedativumpsychofarmakum, proto se třezalka už staletí používá jako uklidňující prostředek. Hypericin také zvyšuje citlivost na sluneční záření, proto při užívání třezalky hrozí nebezpečí popálení od Slunce.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Třezalky se používají jako léčivé nebo okrasné rostliny. V Česku se i pěstují v zahradách.

Ve starověkém Římě se používala jako druh trestu. Odsouzený byl donucen pozřít otep třezalky a následně byl uvázán a vystaven slunečním paprskům, čímž se popálil. Většinou šlo o smrtelný trest.[zdroj?]

Vybrané druhy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://is.muni.cz/th/383667/ff_b/bakal._prace.pdf – Tereza Šarounová: Vybrané české názvy léčivých rostlin

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]