Světové dědictví (Slovensko)
Toto je seznam lokalit Světového dědictví na Slovensku. V současné době (2023) je na Slovensku osm lokalit zařazených do kategorie Památka světového dědictví UNESCO.[1]
Slovenská republika ratifikovala úmluvu dne 31. března 1993, čímž se její historické památky staly způsobilými k zařazení na tento seznam. [1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První tři památky na Slovensku byly na seznam doplněny v roce 1993. Byly to: Vlkolínec, Historické město Banská Štiavnica a Technické památky v okolí a Spišský hrad. Ten byl v roce 2009 rozšířen o město Levoču a přidružené kulturní památky.
Nejnovější lokalita doplněná na seznam v roce 2021 je Dunajský limes. Šest památek na Slovensku jsou kulturní a dvě přírodní. Tři památky jsou nadnárodní - Národní park Aggtelek a Aggtelecký kras, sdílené s Maďarskem, Dunajský limes je společný s Německem a Rakouskem a Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy jsou společné s 17 dalšími státy.
Kromě toho je na Slovensku dalších kandidátských 12 lokalit.[1]
Památky světového kulturního dědictví[editovat | editovat zdroj]
UNESCO uvádí památky podle deseti kritérií. Každý příspěvek musí splňovat alespoň jedno z kritérií. Kritéria i až vi jsou kulturní a vii až x jsou přírodní. [2]
| Památka | obrázek | místo | zařazeno
na seznam |
kategorie
UNESCO |
Description |
|---|---|---|---|---|---|
| Historické město Banská Štiavnica a technické památky v okolí | 
|
Bansko-bystrický kraj | 1993 | 618rev; iv, v (kulturní) | Banská Štiavnica je nejstarší hornické město na Slovensku. Ačkoli zdejší těžební činnost existovala již v době bronzové, město samotné bylo založeno ve 13. století. Bohaté zásoby polymetalických rud, obsahující též zlata a stříbra, přineslo městu bohatství a rozvoji výstavby mnoha reprezentativních staveb, jako paláců, kostelů a hradů. V roce 1762 zde byla založena první hornická a lesnická akademie v Evropě. Těžební činnost byla ukončena v 19. století kvůli vytěžení většiny zásob.[3] |
| Levoča, Spišský hrad a památky okolí | 
|
Prešovskýý a Košický kraj | 1993 | 620bis: iv (kulturní) | Spišský hrad jeden z největších a nejlépe zachovalých hradů v regionu se stavbami ze 13. a 14. století, v románském a gotickém slohu. V roce 2009 byla tato památka rozšířena na město Levoču. V tamním kostele sv. Jakuba ze 14. století se nachází slavný pozdně gotický oltář Mistra Pavla Levočského. Další přidružené památky jsou ve Spišském Podhradí, Spišské Kapitule a Žehře z téže doby.[4][5] |
| Vlkolínec | 
|
Žilinský kraj | 1993 | 622rev; iv, v (kulturní) | Vlkolínec představuje tradiční evropskou venkovskou osadu v hornatém kraji a je nejzachovalejším uskupením svého druhu v regionu. Vesnička zahrnuje 43 tradičních srubových stavení většinou z 19. století, kostel se zvonicí a školu.[6] |
| Jeskyně Aggteleckého krasu a Slovenského krasu* | 
|
Košický kraj | 1995 | 725rev; viii (přírodní) | Památka zahrnuje 712 jeskyní na Slovensku a v Maďarsku, představující typický příklad krasového systému. Sedimenty a fosílie v jeskyních skýtají geologický vhled do subtropického a tropického období svrchní křídy a raného terciéru a pleistocénského zalednění. Původní nominace zahrnovala jeskyně Domica, Gombaseckou, Jasovskou, Krásnohorskou a Ochtinskou na slovenské straně, s rozšířením o Dobšinskou ledovou jeskyní v roce 2000. V roce 2008 došlo ještě k úpravě hranic památky na maďarské straně.[7][8] |
| Městská památková zónaBardějov | 
|
Prešovský kraj | 2000 | 973; iii, iv (kulturní) | Město Bardejov leží poblíž významné obchodní karpatské cesty do Polska. Rozvoj města se datuje do 13. a 14. století a zahrnuje na svou dobu velmi vyspělé opevnění. Hlavní náměstí obklopují měšťanské domy z 15. století a gotická bazilika svatého Jiljí. V Bardejově je též malá židovská čtvrť z 18. století.[9] |
| Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy* | 
|
Prešovský kraj | 2007 | 1133rev; ix (přírodní) | Tato památka zahrnuje neporušené lesy mírného pásu s viditelnou ukázkou procesu postglaciálního postupu bukovin z několika izolovaných lokalit v Alpách, Karpatech, Dinárských horách, ve Středozemí a v Pyrenejích. Památka byla původně zařazena v roce 2007 jako původní bukovina v Karpatech, mezi Slovenskem a Ukrajinou, v roce 2011 rozšířen na lesy v Německu, v letech 2017 a 2021 rozšířen na lesy celkem v 18 státech. Z toho na Slovensku jsou čtyři rezervace, Stužica – Bukovské vrchy, Rožok, Vihorlat a Havešová. V roce 2021 na Slovensku došlo k úpravě hranic lesů.[10] |
| Dřevěné chrámy slovenských Karpat | 
|
Košický, Banskobystrický, Žilinský a Prešovský kraj | 2008 | 1273; iii, iv (kulturní) | Tato památka zahrnuje osm dřevěných kostelů postavených ve slovenských Karpatech v průběhu 16.-18. století jako vynikající příklad dřevěné chrámové architektury na území obývané třemi různými náboženskými komunitami. Dva kostely jsou římskokatolické, tři protestantské a tři řecko-pravoslavné. (Na snímku je dřevěný evangelický kostelík v Hronseku).[11] |
| Hranice Římského impéria – Dunajský limes (západní část)* | 
|
Bratislavský a Nitranský kraj | 2021 | 1608rev; ii, iii, iv (kulturní) | Dunajský limes je systém opevnění podél toku Dunaje, na ochranné hranici Římské říše. Šesti památek je společných s Německem a Rakouskem, dvě z nich, vojenské tábory Celemantia a Gerulata (na snímku), jsou na Slovensku.[12] |
Kandidátské lokality[editovat | editovat zdroj]
V roce 2021 bylo na Slovensku dalších 12 lokalit zaznamenalo na svém předběžném seznamu nominací.[13][1]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku List of World Heritage Sites in Slovakia na anglické Wikipedii.