Dobšinská ledová jeskyně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dobšinská ledová jeskyně
Světové dědictví UNESCO
Dobsinska ladova cave.jpg
Smluvní stát SlovenskoSlovensko Slovensko
Souřadnice
Typ přírodní dědictví
Kritérium viii
Odkaz 725-858 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení 1995 (19. zasedání)
Národní přírodní památka
Dobšinská ľadová jaskyňa
Vyhlášení 1979
Kód 520
Okres Rožňava
Logo Wikimedia Commons Kategorie na Commons
Dobšinská ledová jeskyně
Green pog.svg
Dobšinská ledová jeskyně

Dobšinská ledová jeskyně (slovensky Dobšinská ľadová jaskyňa, maďarsky Dobsinai-jégbarlang) je největší zaledněná jeskyně na Slovensku.

Nachází se v Stratenské hornatině, na severním svahu vápencového vrchu Duča, nedaleko hornického městečka Dobšiná v Národním parku Slovenský ráj.

Vchod do jeskyně, který leží ve výšce 968 m n. m.[1] přibližně 130 m nad hladinou řeky Hnilec, byl známý odjakživa jako „Studená díra“. Do spodních částí jeskyně poprvé pronikl královský báňský rada Eugen Ruffínyi se svými přáteli G. Langem a A. Megou 15. června 1870. Veřejnosti byla jeskyně zpřístupněna už rok po jejím objevu a roku 1887 byla jako první jeskyně v Evropě elektricky osvětlena (první elektricky osvětlenou jeskyní v Česku byly o několik let později Sloupsko-šošůvské jeskyně).

Z celkové délky jeskyně 1388 m je veřejnosti zpřístupněný okruh dlouhý 475 m.

Podzemní prostory vznikly mechanickou a chemickou činností vod Hnilce ve světlých vápencích středního triasu (wettersteinské vápence), které leží, tak jako v celém Slovenském ráji, na nepropustných spodnotriasových břidlicích. Výskyt říčních štěrků splavených Hnilcem z Kráľové hole, jako i zachovalé oválné tvary chodeb v krápníkových částech svědčí o tom, že vznikla erozí podzemního toku řeky ve dvou vývojových úrovních s relativním výškovým rozdílem 50 m. Vlastní jeskynní prostor vznikl korozivní činností prosakující vody a jeskyně má v základních znacích normální krasový charakter. Řeka Hnilec svojí erozivní činností, často za pomoci unášených oblázků patřících až ke komplexu Kráľové hole v Nízkých Tatrách, promodelovala podzemní prostory a částečně utvořila příznivé předpoklady pro propadávání stropů a řícení skal. Tyto děje vytvořily i vlastní prostor jeskyně s osobitým mikroklimatickým režimem.

Dnešní prostory Dobšinské ledové jeskyně byly původně spojené se Stratenskou jeskyní. Osamostatnily se až po zřícení jeskynního stropu, kdy je zával suti oddělil od ostatních částí systému a částečně uzavřel cirkulaci vzduchu. Jeskyně tak získala tvar kapsové dutiny široké 180 m a hluboké 70 m s jediným otvorem na povrch, co bylo příčinou vzniku osobitých mikroklimatických poměrů a jejího zalednění. V zimním období otvorem vnikal do jeskyně z vnějšku studený vzduch, který zchladil její ovzduší i stěny pod 0 °C. Prosakující voda mrzla a vytvářela ledové stalaktity, stalagmity, ledopády a podlahový led. Tloušťka podlahového ledu dosahuje 25 m, plocha okolo 11 200 m2 a objem se odhaduje na 145 000 m³ ledu. Led je zřetelně vrstevnatý, s tloušťkou vrstviček přibližně 3–5 mm. Průměrná roční teplota jeskyně (Velké síně) je -1 °C, relativní vlhkost 96-99 %. Kromě podlahového ledu jsou pozoruhodné mohutné ledové sloupy a ledopády ve Velké síni (Niagara), ledové záclony, Velká opona a Varhany v Přízemí.

Zaledněné jsou jen vstupní části jeskyně, kam má přístup prochlazený vnější vzduch. Zadní a spodní prostory jsou bez ledu se zvětralými krápníkovými útvary. Vstupní prostor představuje 180 m širokou podzemní dutinu, klesající od vchodu 30–40° na jihovýchod do hloubky 70 m. Nahromaděný led v ní vytvořil několik samostatných částí, jako Malou síň, Velkou síň, Zřícený dóm, Ruffínyiho koridor a Přízemí s ledopádem. Největší prostor jeskyně tvoří Velká síň elipsovitého tvaru, která je dlouhá 72 m, široká v středu 42 m a vysoká 7 až 10 m. Největší ledový sloup zvaný Studna měří 9 m.

Dobšinská ledová jeskyně je typem staticko-dynamické jeskyně. Vysokou polohou vchodu a kapsovitým charakterem vzniká specifická cirkulace vzduchu: v zimním období vniká studený vzduch z povrchu do podzemí a jako těžší vytlačuje lehčí teplejší vzduch a zároveň ochlazuje stěny jeskyně. V zimním období klesá teplota až na mínus 5 °C. Oteplení nastává jen v letním období, kdy prostory mezi propadáním vrchu Duča a vchodem do jeskyně proudí teplejší vzduch. Tak nastává částečná cirkulace vzduchu, a proto není možné mluvit o čistě statickém typu jeskyně, ale o typu staticko-dynamickém.

Optimální podmínky pro tvorbu ledové výzdoby jsou v jarním období, kdy povrchová voda prochází puklinami, které v prostorách jeskyně namrzají v podobě rozmanitých tvarů. Místy se vlivem sublimace vytváří i povlak jinovatky, což dodává podzemním prostorám specifickou krásu.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Patří mezi nejkrásnější a co do množství ledové výzdoby nejbohatší ledové jeskyně na světě. O její velké slávě v minulosti nás mohou přesvědčit i jména jejích návštěvníků, jako polární badatel a nositel Nobelovy ceny Fridtjof Nansen, stavitel Suezského průplavu Ferdinand Lesseps, maďarský spisovatel Mór Jókai a či slovenský spisovatel Pavol Országh Hviezdoslav.

V roce 1890 se ve Velké síni konal koncert na počest Karla Ludvíka Habsburského. Známé bylo i letní bruslení v jeskyni, které se poprvé uskutečnilo v roce 1893. V roce 1947 J. Mišelnický objevil Kaplovou síň, J. Ogurčák Severní chodbu a L. Šimkovič Bílou síň. V letech 1953–54 byla provedena generální oprava prohlídkové trasy, elektrického osvětlení a ochranářská opatření po objevení nezaledněných částí.

Existence ledové výzdoby v podzemních prostorách patří mezi zřídkavé krásy přírody, což vyžaduje specifické přírodní podmínky. Chráněný přírodní výtvor Dobšinská ledová jeskyně je situovaný v mimořádně hodnotném přírodním území státní přírodní rezervace Dolina Stratená ledová jeskyně (1964, 673,20 ha), kde je kromě tohoto unikátu mnoho dalších hodnotných jevů neživé a živé přírody. Zvláštní ochranou v rámci CHPV se má zdůraznit specifikum ochrany podmínek ledové výzdoby největší slovenské ledové jeskyně.

Kromě této jeskyně je ledová výzdoba známá i z jiných jeskyní i když v menším rozsahu. Tou je Demänovská ledová jeskyně, patřící do Demänovských jeskyní, Silická lednice v Národním parku Slovenský kras a některé příklady sezónní ledové výplně na Dreveníku a Pohanském hradě.

Fauna[editovat | editovat zdroj]

V nezaledněných částech jeskyně byly pozorovány tyto druhy netopýrů: netopýr velký (Myotis myotis), netopýr vousatý (Myotis mystacinus), netopýr východní (Myotis blythi), netopýr ušatý (Plecotus auritus) a netopýr severní (Eptesicus nilssoni).

Chráněné území[editovat | editovat zdroj]

Dobšinská ľadová jaskyňa je národní přírodní památka ve správě příspěvkové organizace Správa slovenských jeskyní. Nachází se v katastrálním území obce Dobšiná v okrese Rožňava v Košickém kraji. Území bylo vyhlášeno v roce 1979. Ochranné pásmo nebylo stanoveno.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KOLEKTIV AUTORŮ. Guide to Czechoslovakia. Praha : STN, 1965. S. 373. (angličtina)  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Tento článek obsahuje text ze stránky na webu http://www.mineraly.sk/ (GFDL licence, souhlas webmastera).