Jasovská jeskyně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jasovská jeskyně
Světové dědictví UNESCO
Jasovska jaskyna 1.JPG
Smluvní stát SlovenskoSlovensko Slovensko
Souřadnice
Typ přírodní dědictví
Kritérium viii
Odkaz 725 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení 1995 (19. zasedání)
Národní přírodní památka
Jasovská jaskyňa
Vyhlášení 1972
Kód 571
Výměra x ha
Okres Košice - okolie

Jasovská jeskyně je krápníková jeskyně ve Slovenském krasu u obce Jasov.

Nachází se v nejvýchodnější části Slovenského krasu, u obce Jasov. Uměle proražený vchod leží v údolí řeky Bodvy ve výšce 256 m n. m., přirozený otvor, který dnes slouží jako východ, ve výšce 286 m. Jasovská jeskyně je nejstarší zpřístupněná jeskyně na Slovensku, už roku 1846 byla částečně zpřístupněná mnichy z jasovského kláštera. V letech 19221924 byliy objevené i nižší partie jeskyně. V roce 1924 byly v jeskyni vybudované betonové chodníčky a bylo rozvedené elektrické osvětlení. Její délka je 2811 m, z toho veřejnosti je zpřístupněných 852 m.

Jasovská jeskyně vznikla v masivu Jasovské skály, kterou tvoří čisté druhohorní vápence. Je vytvořena v pěti podlažích, které jsou spojené vertikálními komíny. Oválný tvar chodeb a koryta na stropech dokazují, že jeskyni vytvořily vody říčky Bodvy, které vnikaly do úzkých puklin, rozšiřovaly je a vytvořením podzemního toku formovaly chodby podél tektonických poruch. Na křižovatkách puklin vznikly v důsledku odlamujících se skal rozsáhlejší dómy, jako Dóm netopýrů, Bludiště apod. Krápníkové útvary mají podobu mohutných vodopádů na stěnách (Starý dóm, Netopýří dóm, Velký dóm), většinou již odumřelých a zvětralých do bíla. V Starém dómu jsou stalagnáty s obvodem až 18 m. Místy se objevují na stropě i čerstvá tenká brčka (Velký a Bílý dóm, Brčková chodba), a také palicovité stalagmity (Medvědí síň).

Charakteristické brčkovité stalaktity a mohutné pagody různého tvaru a zabarvení bohatě zdobí velké, vodou erodované podzemní prostory. Častým jevem jsou jeskynní škrapy.

Archeologické nálezy[editovat | editovat zdroj]

Jeskyně je jednou z nejstarších známých jeskyní na Slovensku. Některé části jsou známé odjakživa, o čem svědčí archeologické nálezy z paleolitu, neolitu a halštatu, i z archeologicky mladších období. Průzkum tohoto naleziště se začal již v roce 1878, kdy E. Nyáry a A. Tallóczy provedli první archeologický a paleontologický průzkum vstupních částí jeskyně. Další významný speleoarcheologický průzkum se uskutečnil v roce 1916. Tehdy geolog T. Kormos a jeho spolupracovníci odkryli střepy a části nádob z bukovohorskej a pilinsko-kyjatickej kultury, bronzové předměty a množství osteologického materiálu. V nejvyšším podlaží, v suchém výklenku v Husitské síni se na stěně nachází známý, švabachem psaný nápis z roku 1452, popisující vítězství vojsk bratříků nad Jánem Huňadym u Lučence.

Chráněné území[editovat | editovat zdroj]

Jasovská jaskyňa je národní přírodní památka ve správě příspěvkové organizace Správa slovenských jeskyní. Nachází se v okrese Košice - okolie v Košickém kraji. Území bylo vyhlášeno či novelizováno v roce 1972 na rozloze x ha. Ochranné pásmo nebylo stanoveno.

Reference[editovat | editovat zdroj]

Tento článek obsahuje text ze stránky na webu http://www.mineraly.sk/ (GFDL licence, souhlas webmastera).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]