Svízel moravský
Svízel moravský | |
---|---|
Galium valdepilosum | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | hořcotvaré (Gentianales) |
Čeleď | mořenovité (Rubiaceae) |
Rod | svízel (Galium) |
Binomické jméno | |
Galium valdepilosum Heinr. Braun, 1886 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Svízel moravský (Galium valdepilosum) je vytrvalá, často poléhavá, planě rostoucí rostlina s drobnými, bílými kvítky, jeden z mnoha druhů rodu svízel vyrůstajících v české přírodě. Je považován za glaciální relikt s disjunktivním rozšířením, převážně je vázán na otevřená stanoviště se sníženou konkurencí ostatních druhů rostlin.[1]
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Svízely moravské se rozšířily v několika zemích Střední Evropy (Česká republika, Německo, Polsko, Rakousko) a k nim přiléhajícím Dánsku a Ukrajině.
Druh se vyskytuje se ve dvou poddruzích:
- Galium valdepilosum Heinr. Braun subsp. valdepilosum - je nacházen v České republice, Německu, Polsku, Rakousku a na Ukrajině.
- Galium valdepilosum Heinr. Braun subsp. slesvicense (Sterner ex Hyl.) Ehrend. - roste pouze v izolované arele v Dánsku.
V ČR vyrůstá roztroušeně v teplejších oblastech Čech (České středohoří, okolí Prahy, údolí řeky Ohře a Vltavy) a Moravy (okolí Brna, údolí řeky Dyje a jihovýchodní předhůří Českomoravské vrchoviny). Těžiště výskytu se nachází v nižším stupni pahorkatin a vrchovin.[1][2][3]
Ekologie
[editovat | editovat zdroj]Světlomilný, suchomilný a teplomilný druh vyskytující se na kamenitých až skalnatých stráních, výhřevných sutích i ve světlých dubových, dubohabrových či borových lesích. Je konkurenčně slabou rostlinou a proto s úspěchem roste na mělkých, vysychavých, skeletových a málo výživných půdách, kde se vyskytuje jen málo odolných druhů. Preferuje minerálně bohaté půdy, které mohou být slabě kyselé nebo zásadité. Vyskytují se na hadcových i nehadcových lokalitách, na silikátových i bazických horninách (vyjma vápence).[1][3][4]
Karyologie
[editovat | editovat zdroj]Druh svízel moravský je tvořen rostlinami diploidního (2n = 22) a tetraploidního (2n = 44) cytotypu. Areály rozdílných cytotypů se nepřekrývají a jsou od sebe oddělené, není známa smíšená populace. Diploidní druhy rostou na jihozápadě Moravy a na severu Rakouska. Tetraploidní druhy se na Moravě vyskytují severně od diploidů, v Čechách, v Německu ve východním Bavorsku a pohoří Harz a v jižním Polsku. V Dánsku jsou rostliny poddruhu slesvicense také tetraploidní.
Diploidi obecně preferují otevřené lesy, rostou více na kyselých půdách a mají menší listy, květy i merikarpia. Tetraploidi jsou schopni růst v mírně zapojené travnaté vegetaci, vyskytují se častěji na zásaditých půdách a mají lodyhy v dolní polovině nápadně chlupatější.[1][4][5]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Vytrvalá bylina vyrůstající v řídkých trsech z tenkých, široce rozvětvených kořenů s oddenky. Lodyhy vysoké 15 až 30 cm jsou křehké, poléhavé nebo vystoupavé a od spodu větvené. Jsou v průřezu čtyřhranné a v dolní části s krátkými internodiemi bývají načervenalé a porostlé krátkými chloupky, prostřední internodia jsou dvakrát až čtyřikrát delší než listy. Lodyhy jsou porostlé listy s palisty uspořádanými v šesti až osmičetných přeslenech. Listy i palisty mají stejný vzhled, jsou tence kopinaté až obkopinaté, 10 až 20 mm dlouhé a 1 až 2 mm široké. Na konci jsou špičaté s chrupavčitou osinou, na povrchu lysé nebo krátce chlupaté, po obvodě podvinuté a hladké nebo s nazpět směřujícími tvrdými chlupy. Mimo květných lodyh rostou z trsů i mnohé přízemní sterilní lodyhy.
Drobné květy na stopkách jsou uspořádány do latovitého, rozvolněného, hodně větveného, vejčitého květenství. Kolovitá koruna o průměru asi 3 mm má čtyři ploché, na konci zašpičatělé lístky bílé barvy. Dvě částečně srostlé čnělky mají kulovitou bliznu. Přenos pylu zajišťuje hmyz, květy se opylují jak cizím, tak i vlastním pylem.
Plodem je ledvinovitá dvounažka rozpadající se ve zralosti na dvě 1 až 1,5 mm velká merikarpia, která jsou tmavohnědá, lesklá a mají výrazné kuželovité hrbolky. Semena (merikarpia) bývají rozšiřována převážně zoochoricky.[1][3][4][5]
Možnost záměny
[editovat | editovat zdroj]Svízeli moravskému se podobá jen slabě morfologicky odlišný svízel sudetský (Galium sudeticum), který se liší hlavně nižšími (polokulovitými) hrbolky na povrchu merikarpií. Jeho značná podobnost způsobovala mylnou představu odborníků o větším rozšířená svízele moravského.[3]
Ohrožení
[editovat | editovat zdroj]Svízel moravský je vzhledem ke svému ostrůvkovitému výskytu a slabé kompetiční odolnosti při zarůstání stanovišť náletovými dřevinami a jinými rostlinami ohodnocen "Červeným seznamem cévnatých rostlin z roku 2012" jako ohrožený druh (C3).[1][6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f KNOTEK, Adam. Evoluční historie polyploidního komplexu Galium pumilum agg.. Praha, 2012 [cit. 09.11.2016]. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Filip Kolář. Dostupné online.
- ↑ HASSLER, M. Catalogue of Life 2016: Galium valdepilosum [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2014 [cit. 2016-11-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky)
- ↑ a b c d MRÁZEK, Tomáš. BOTANY.cz: Svízel moravský [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 29.09.2015 [cit. 2016-11-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c DVOŘÁK, Václav. Natura Bohemica: Svízel moravský [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 05.05.2014 [cit. 2016-11-09]. Dostupné online.
- ↑ a b KNOTEK, Adam. Evoluční vztahy tetraploidních zástupců skupiny Galium pusillum.... Praha, 2014 [cit. 09.11.2016]. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Filip Kolář. Dostupné online.
- ↑ GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. S. 631–645. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 09.11.2016]. Roč. 84, čís. 3, s. 631–645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu svízel moravský na Wikimedia Commons
- Taxon Galium valdepilosum ve Wikidruzích
- Botanický ústav AV ČR – rozšíření svízele moravského v ČR