Disjunkce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Disjunkce znamená odloučení, rozdělení, odloučené oblasti, sloučení oblastí, logický součet výroků, množinových prvků zařazených do jedné skupiny celku. Oblasti se mohou překrývat. Pojem se používá např. ve fytogeografii. Je používán v geneticedisjunkce chromosomů. S disjunkcí se setkáváme také v elektronice u logických obvodů, hradel či psychologii.

Disjunkce v logice[editovat | editovat zdroj]

Sjednocení dvou množin definované pomocí disjunkce:

Nejčastější použití denotátu disjunkce je v logice, v matematické logice. Disjunkce v logice znamená logický součet. Výroky jsou spojeny symbolem OR nebo ∨), t.j. binárním operátorem, používaným pro binární logické operace. Ve výrokové logice může nabýt logický součet dvou výroků pravdivostní hodnoty true= pravda, označované 1, když alespoň jeden z obou vstupních výroků je pravda, anebo false="nepravda", označované 0, pokud jsou oba výroky nepravdivé. S disjunkcí se setkáváme v nejrůznějších oborech, ale nejčastěji ve výrokové logice, predikátové logice či kybernetice.

Ve verbální logice je disjunkce označením pro „nebo“. Například „Vojta plave nebo Lucka plave“ je disjunkce.

Pro vstupy A a B vypadá pravdivostní tabulka disjunkce následovně (0 označuje nepravdivé tvrzení, 1 označuje pravdivé tvrzení).

A B A B
0 0 0
0 1 1
1 0 1
1 1 1

Poznámka[editovat | editovat zdroj]

V mluvené řeči v češtině se někdy používá spojka „nebo“ jako vylučovací „buď, anebo“, tomuto vylučovacímu případu však v logice odpovídá exkluzivní disjunkce či ostrá disjunkce, např: „Venku je mokro, nebo je sucho.“ Nemohou tedy nastat oba případy zároveň.

Používá-li se spojka „nebo“ v případech, kdy má znamenat vyloučení jedné z možností a nevyplývá to z významu slov jazyka, může docházet ke komunikačním nedorozuměním, jde o komunikační sémantickou chybu.

K vyvarování se nesrovnalostí se používá pro právnické výrazy „nebo“ bez čárky pro slučovací význam a s čárkou pro vylučovací.[1]

Ostrá disjunkce[editovat | editovat zdroj]

Ostrá disjunkce se značí symbolem ⊻ (znak disjunkce s podtržítkem), slovně se vyjadřuje strukturou "buď ..., a nebo ...", v počítačové hantýrce XOR. Výrok s ostrou disjunkcí je pravdivý, pokud je jeden z výroků pravdivý a druhý nepravdivýː

Například v psychologii má povahu ostré disjunkce Oidipální volba dítěte, do které je nutí válečná situace mezi rodičiː "Buď budeš mít rádo matku, nebo otce, ale nemůžeš mít rádo oba rodiče." Z toho pak vyplývá i následná patologie, např. syndrom odcizeného rodiče[2][3].

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://obcanskyzakonik.justice.cz/obecna-cast/obecne Archivováno 6. 9. 2015 na Wayback Machine - Moderní úprava tradičního a vyzkoušeného
  2. KLIMEŠ, Jeroným. Partneři a rozchody. 1. vyd. Praha: Portál, 2005. 250 s. ISBN 978-80-262-0979-9. S. 129. 
  3. Rozum a cit. Přechod, předávání dítěte a exkluzivita vztahů (původním názvem: Provázení rodiny jako dlouhodobý procesː Sborník příspěvků k provázení náhradních rodin). Příprava vydání Rozum a cit. 1. vyd. Ŕíčany: Rozum a cit, 2012. 48 s. https://www.nahradnirodina.cz/sites/default/files/provazeni_rodiny_jako_dlouhodoby_proces2012.pdf. S. 17. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]