Svébové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Království Svébů
Regnum Suevorum
 Západořímská říše království v Gallaecii:
409–585 n. l.
Vizigótská říše 
Vlajka státu
vlajka
geografie
Mapa
Poloha Svébského království v Galicii (červená) a původní domovina kmenového svazu (zelená) s vyznačenou trasou stěhování.
Mapa2
Největší rozmach Svébského království v roce 455
obyvatelstvo
národnostní složení:
Svébové, Římané (majorita)
germánský polyteismus (původně u šlechty a venkovanů), ariánské křesťanství (šlechta), katolické křesťanství (běžné)
státní útvar
kmenová konfederace, poté monarchie
vznik:
409 – vznik království v Galicii
státní útvary a území
předcházející:
kmen Svébů
Západořímská říše Západořímská říše
následující:
Vizigótská říše Vizigótská říše

Svébové (též Suebové, Svévové) byli velká skupina příbuzných germánských kmenů, mezi které patřili Markomani, Kvádové, Hermunduři, Semnoni, Langobardi a další, někdy, včetně podskupin, jednoduše označovaní jako Svébové.[1][2]

V nejširším slova smyslu jsou Svébové spojováni s ranou germánskou kmenovou skupinou Herminonů, zmiňovanou také klasickými autory. Začátkem 1. století před naším letopočtem se různé svébské kmeny přesouvaly jihozápadně od Baltského moře a Labe a docházelo ke střetům s Římany. Nejprve se o nich zmiňuje Julius Caesar v souvislosti s invazí do Galie pod vedením svébského náčelníka Ariovista během galských válek. Za vlády Augusta Svébové expandovali na jih na úkor galských kmenů a v bezprostředních oblastech na sever od Dunaje vznikla přítomnost Germánů. V této době markomanský náčelník Marobud založil na území Čech první konfederaci germánských kmenů.[3] Za vlády Marka Aurelia ve 2. století našeho letopočtu napadli Markomani pod tlakem východogermánských kmenů území Itálie.[4]

Římská bronzová soška germánského muže s vlasy upravenými ve svébský uzel

S krizí třetího století se objevily nové svébské skupiny a Itálie znova čelila invazi, tentokrát Juthungů, zatímco Alamani pustošili Gálii a osídlili území Agri Decumates.[5] Alamani dále pokračovali v tlaku na Galii, zatímco alamanský náčelník Chrocus hrál důležitou roli při povýšení Konstantina Velikého na římského císaře.

Na konci 4. století mnoho Svébů pod tlakem Hunů migrovalo na západ. Roku 406 svébské kmeny vedené Hermerichem překročily Rýn a krátce na to se dostaly do Hispánie, kde nakonec založili Svébské království.[6][7] Během posledních let úpadku západořímské říše byl svébský generál Ricimer de facto vládcem.[8] Langobardi se později usadili v Itálii a založili Langobardské království.

Alamani, Bavoři a Durynkové, kteří zůstali v Germánii, dali jména německým regionům Švábsko, Bavorsko a Durynsko.[9] Má se za to, že Svébové zahrnují hornoněmeckou kulturu a dialekty převládající v jižním Německu, Švýcarsku a Rakousku.[10]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pyrenejský poloostrov mezi lety 530570, království Svébů (zeleně)

Začátkem letopočtu Římané nazývali Baltské moře Mare Suebicum, podle toho se tehdy všem východogermánským kmenům říkalo Svébové. Novější výzkumy však ukazují, že tento pohled je příliš nepřesný. Postupem času se Svébové přesunuli na jihozápad, do míst dnešního Německa. Zde se silně sblížili s Alamany a často s nimi podnikali válečné výpravy. Roku 406 se většina Svébů připojila k Vandalům a Alanům při překračování římské hranice u Mohanu a podnikáni nájezdů do Galie. Zatímco se Vandalové s Alany na čas usadili v Galii, Svébové překročili Pyreneje a roku 409 král Hermerich založil Svébskou říši (tj. Svébské neboli Galicijské království). Avšak v roce 416 přišli na Pyrenejský poloostrov Vizigóti a docházelo k příležitostním srážkám mezi Svéby a nimi. Svébové si zachovali samostatnost až do roku 584, kdy vizigótský král Leovigild Svéby napadl a porazil. Svébský král Andeka se vzdal až o rok později. Poté jejich království splynulo s vizigótským.

Svébové, kteří v roce 406 zůstali za hranicemi impéria, splynuli s Alamany, ačkoliv se dodnes oblast v Německu podle nich nazývá Švábsko.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Suebi [online]. [cit. 2018-06-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Germanic peoples [online]. [cit. 2018-06-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Maroboduus [online]. [cit. 2018-06-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Marcomanni [online]. [cit. 2018-06-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Alamanni [online]. [cit. 2018-06-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Spain: Visigothic Spain to c. 500 [online]. [cit. 2018-06-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Spain: Pre-Roman, Roman, Germanic, and Muslim periods [online]. [cit. 2018-06-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Ricimer [online]. [cit. 2018-06-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Swabia [online]. [cit. 2018-06-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Sveber [online]. Redakce Westrin T. H.. 1918 [cit. 2018-06-22]. (Nordisk familjebok. Edition 2. Volume 27). S. 890. Dostupné online. (Swedish) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]