Svébové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Království Svébů
Regnum Suevorum
 Západořímská říše 409–585 n. l. Vizigótská říše 
geografie
Mapa
Největší rozmach Svébské říše kolem roku 455
obyvatelstvo
národnostní složení:
Svébové, Římané
latina, germánské dialekty, vulgární latina
státní útvar
Státní útvary a území
Předcházející:
Západořímská říše Západořímská říše
Nástupnické:
Vizigótská říše Vizigótská říše

Svébové (též Suebové, Svévové) bylo východogermánské etnikum, které na přelomu letopočtu žilo poblíž Baltského moře.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pyrenejský poloostrov mezi lety 530570, království Svébů (zeleně)

Začátkem letopočtu Římané nazývali Baltské moře Mare Suebicum, podle toho se tehdy všem východogermánským kmenům říkalo Svébové: novější výzkumy však ukazují, že tento pohled je příliš nepřesný. Postupem času se Svébové přesunuli na jihozápad, do míst dnešního Německa. Zde se silně sblížili s Alamany a často s nimi podnikali válečné výpravy. Roku 406 se většina Svébů připojila k Vandalům a Alanům při překračování římské hranice u Mohanu a podnikáni nájezdů do Galie. Zatímco se Vandalové s Alany na čas usadili v Galii, Svébové překročili Pyreneje a roku 409 král Hermerich založil Svébskou říši, tj. Svébské království v Galicii (latinsky Regnum Suevorum či Regnum Gallæciae). Avšak v roce 416 přišli na Pyrenejský poloostrov Vizigóti a docházelo k příležitostním srážkám mezi Svéby a nimi. Svébové si zachovali samostatnost až do roku 584, když vizigótský král Leovigild Svéby napadl a porazil. Svébský král Andeka se vzdal až o rok později. Poté jejich království splynulo s vizigótským.

Svébové, kteří v roce 406 zůstali za hranicemi impéria, splynuli s Alamany, ačkoliv se dodnes oblast v Německu podle nich nazývá Švábsko.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]