Eborich
| Eborich | |
|---|---|
| Rodiče | Miro |
| Funkce | svébský král (583–584) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Eborich také Eurich (6. století? - po roce 585?) byl posledním legitimním svébským králem Galicie. Byl synem krále Mira a Sisegutie (či Siseguntie). Na trůn nastoupil po smrti svého otce v roce 583[1] a království Svébů vládl pouhý rok. V roce 584 byl sesazen jeho švagrem Audekou, který ho nechal tonzurovat a zavřít do kláštera.
Eborich je zmíněn v seznamu svébských králů v El reino suevo (411-585),[2] jako pátý král po temném období.[pozn. 1] Podle záznamů Isidora se Sevilly a Jana z Biclara, v roce 583 zemřel svébský král Miro a jeho nástupcem se stal jeho syn Eborich. Podle Diccionario biográfico español, Real Academia de la Historia, byl Eborich v době otcovy smrti ještě velmi mladý (adolescens)[3][4], což potvrzují i záznamy Isidora ze Sevilly. Řehoř z Tours poznamenal, že Eborich respektoval příměří dohodnuté jeho otcem. Rozpoznal nadřazenost a moc Vizigótů a proto uzavřel s jejich králem Leovigildem spojeneckou smlouvu, přičemž byl korunován králem Svébů.[5]
Jeho podrobení se Vizigótům vedlo k povstání svébské aristokracie, které vyústilo v jeho sesazení z trůnu v roce 584. Záznamy Řehoře z Tours, Isidora ze Sevilly i Jana z Biclara uvádějí, že povstání vedl Audeka, který byl jeho švagrem.[6] Po sesazení Audeka nechal Eboricha tonzurovat a zavřít do kláštera. Následně donutil jeho matku Sisegutii, vdovu po králi Mirovi, aby se za něho provdala. Poté se prohlásil králem a zmocnil se trůnu.[2][7][5] Sesazení Eboricha z trůnu umožnilo vizigótskému králi Leovigildu využít práva casus belli, napadnout Galicii a Audeku svrhnout.[8]
O životě Eboricha se nedochovaly žádné další informace. Podle Řehoře z Tours byl vysvěcen na jáhna a poté na presbytera. Zemřel někdy po roce 585. Možná byl zavražděn jeho švagrem a nevlastním otcem Audekou.[5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Období temna se nazývá časové období v historii Svébů, mezi rokem 469, kdy zemřel král Remismund a rokem 550, kdy se vlády ujal Chararich. Z tohoto období se nedochovaly žádné primární informace z království Svébů, přičemž důvodem jsou ukončené záznamy biskupa Hydatia v roce 469, které byly jediným zdrojem informací.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eborico na italské Wikipedii.
- ↑ CABRERA, Rafael Barroso; PABLOS, Jorge Morín de; RAMOS, Isabel Sánchez. Gallaecia Gothica: From the Conspiracy of Dux Argimundus (AD 589/590) to Integration in the Visigothic Kingdom of Toledo. [s.l.]: Archaeopress Publishing Ltd, 2023. 88 s. Dostupné online. ISBN 978-1-80327-508-6. S. 13.
- ↑ a b MARTÍNEZ, Pablo C. Díaz. El reino suevo (411-585). [s.l.]: Ediciones AKAL Dostupné online. ISBN 978-84-460-3648-7. S. 293. (španělsky)
- ↑ Historia de regibus Gothorum, Vandalorum et Suevorum [online]. [cit. 2023-11-29]. Dostupné online. (latinsky)
- ↑ Eborico - Real Academia de la Historia [online]. [cit. 2023-11-29]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ a b c GREGORY OF TOURS. Historiæ ecclesiasticæ Francorum libri decem [online]. S.454: Apud J. Renouard, 1836 [cit. 2023-11-29]. Dostupné online. (latinsky)
- ↑ Audeca sumpta tyrannide Regno priuat et monachum factum in monasterio damnat (latinsky)
- ↑ IOHANNIS BICLARENSIS. MGH Auct. ant. 11, Iohannis Abbatis monasterii Biclarensis Chronica, [online]. Rev. S.216 [cit. 2023-11-29]. Dostupné online. (latinsky)
- ↑ ARIAS, Jorge C. The Suevi and the Hispano-Romans [online]. S.32: [cit. 2023-11-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)