Historia de regibus Gothorum, Vandalorum et Suevorum
| Historia de regibus Gothorum, Vandalorum et Suevorum | |
|---|---|
| Autor | Isidor ze Sevilly |
| Původní název | Historia de regibus Gothorum, Vandalorum et Suevorum |
| Země | Vizigótská říše Svébská říše |
| Jazyk | latina |
| Žánr | historiografie, historie |
| Datum vydání | 7. století |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historia de regibus Gothorum, Vandalorum et Suevorum (česky Dějiny gótských, vandalských a svébských králů) jsou latinský psané dějiny Gótů od roku 265 do roku 624, jejímž autorem je Isidor ze Sevilly. Jedná se o zhuštěnou historiografii, která je vzhledem k různorodým zdrojům poněkud nekonzistentní. Po dějinách Gótů Isidor pokračoval dějinami Vandalů a nakonec připojil samostatné dějiny odkazující na panovníky Svébů.
Isidor ze Sevilly dílo započal prologem Laus Spaniae, ve kterém chválí přednosti Španělska. Zbytek práce rozvádí a hájí gótskou identitu sjednoceného Španělska. Hlavním zdrojem pro ranou historii použil Isidor Jeronýmovo pokračování Eusebia z Kaisareie a to až do roku 378. Od tohoto data až do roku 417 využil především dějiny Pavla Orosia a pro Španělsko až do roku 469 použil zdroje biskupa Hydatia. Pro pozdější historii vycházel z dějin Prospera z Akvitánie (405–453). Dílo Viktora z Tunnuny byl jeho hlavním zdrojem pro africké dějiny v letech 444 až 566 a Jan z Biclara pro španělské dějiny v letech 565 až 590. Isidor také použil částečně ztracenou kroniku Maxima ze Zaragozy. Pro události ve Španělsku mezi 590 a 624 je přímo samotný Isidor ze Sevilly primárním zdrojem moderního historika.[1]
Historia de regibus Gothorum, Vandalorum et Suevorum byla sepsána ve dvou verzích, přičemž se obě zachovaly. První, dokončená pravděpodobně v roce 619, rok smrti krále Sisebuta, je kratší. Delší verze byla pravděpodobně dokončena v roce 624, v pátém roce vlády krále Suintily. Pouze delší verze obsahuje Laus Spaniae a Laus Gothorum, velebení Gótů, které odděluje historii Gótů (do vlády Suintily) od historie Vandalů. Vydání delší verze od Theodora Mommsena je standardní[2] a bylo základem prvního anglického překladu.[3] Historia de regibus Gothorum, Vandalorum et Suevorum byla prvně přeložena do němčiny.[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Historia de regibus Gothorum, Vandalorum et Suevorum na anglické Wikipedii.
- ↑ EBERT, Adolf. Histoire de la littérature latine chrétienne, depuis les origines jusqu'à Charlemagne. [s.l.]: E. Leroux Dostupné online. S. 634. (francouzsky)
- ↑ V Monumenta Germaniae Historica, Auctores Antiquissimi, XI, 241–303 (Berlín: 1894). Viz také vydání Jacques Paul Migne, Patrologia latina, 83, col. 1057 (Paříž: 1844–55).
- ↑ ISIDORE OF SEVILLE; DONINI, Guido; FORD, JR.,, Gordon B. History of the Kings of the Goths, Vandals, and Suevi. [s.l.]: Brill Archive, 1966. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ COSTE, D. Isidors Geschichte der Goten, Vandalen, Sueven. [s.l.]: BoD – Books on Demand Dostupné online. ISBN 978-3-368-42916-4. (německy)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- AL-TAMIMI, Aymenn Jawad. Saint Isidore of Seville's History of the Kings of the Goths, Vandals and Suevi. Aymenn Jawad Al-Tamimi [online]. [cit. 2023-10-31]. Dostupné online. (anglicky)
- (latinsky) Historia de regibus Gothorum, Vandalorum et Suevorum
