Audeka
| Audeka | |
|---|---|
 | |
| Úmrtí | 585 Beja |
| Funkce | svébský král (584–585) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Audeka také Andeka, Audeca či Andeca latinsky Audacer (6. století? – po roce 585?) byl svébským králem v Gallaecii v letech 584 a 585,[1] kdy byl poražen a sesazen vizigótkým králem Leovigildem. Některé zdroje uvádějí, že byl synem krále Theodemira, tedy bratrem krále Mira, ale podle Řehoře z Tours to byl pouhý šlechtic, který se oženil s dcerou krále Mira.[2]
Život[editovat | editovat zdroj]
Podle záznamů Isidora ze Sevilly[3] a Jana z Biclara[4] v roce 583 zemřel král Miro, jeho nástupcem se stal jeho syn Eborich. Podle Diccionario biográfico español, Real Academia de la Historia, byl Eborich v době otcovy smrti ještě velmi mladý (adolescens)[5][6], což potvrzují i záznamy Isidora ze Sevilly. Řehoř z Tours poznamenal, že Eborich respektoval příměří dohodnuté jeho otcem. Rozpoznal vizigótskou nadřazenost a moc, proto uzavřel s vizigótským králem Leovigildem spojeneckou smlouvu, přičemž byl korunován králem Svébů.[7]
Toto podrobení se Vizigótům vedlo k povstání svébské aristokracie a sesazení Eboricha z trůnu v roce 584. Řehoř z Tours, Isidor ze Sevilly i Jan z Biclara shodně zaznamenali to, že vzpouru vedl jistý Audeka, který byl Eborichovým švagrem. Audeka nechal Eboricha tonzurovat a zavřít do kláštera. Poté donutil Eborichovu matku Sisegutu, vdovu po králi Mirovi, aby si ho vzala, prohlásil se králem a zaujal Eborichovo místo na trůnu.[2][3][4] Tyto události popisuje i záznam v díle Identity and Interaction: The Suevi and the Hispano-Romans.[8] Poté, co v roce 584 usedl na trůn, byl Audeka zmíněn v seznamu svébských králů v El reino suevo (411-585)[9] jako šestý král po temném období[pozn. 1] v království Galicie.
Sesazení Eboricha z trůnu bylo pro vizigótského krále Leovigilda záminkou k válečnému tažení na území Svébů. Podle španělského historika Rafaela Altamiry Leovigild okamžitě napadl území Svébů, přičemž si v bitvách u Portucaly a Bragy území Svébů podrobil. V roce 585 byl Andeka zajat, sesazen a donucen podstoupit tonzuru, poté byl uvězněn v klášteře Pax Julia. Podle Diccionario biográfico español, Real Academia de la Historia se o dalším osudu Andeky nedochovaly žádné informace.[10] Nejsou známí žádní legitimní ani nelegitimní Andekovi potomci.[11]
Svébské království bylo podrobeno a stalo se vizigótskou provincií. Po podrobení došlo k povstání svébské opozice, do jejíž čela se postavil Malarich, patrně potomek krále Mira. Povstání bylo po krátké době potlačeno a království Svébů na Pyrenejském poloostrově definitivně zaniklo.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Období temna v historii Svébů bývá označováno období mezi rokem 469, kdy zemřel král Remismund a rokem 550, kdy se vlády ujal Chararich. Z tohoto období se nedochovaly žádné primární informace z království Svébů, přičemž důvodem jsou ukončené záznamy biskupa Hydatia v roce 469, které byly jediným zdrojem informací v království Svébů.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Andeca na italské Wikipedii.
- ↑ Gallaecie bylo území které zhruba odpovídalo španělským autonomním společenstvím Galicie, Asturie, Kantábrie, Kastilie a León, a také části severního Portugalska.
- ↑ a b GREGORY OF TOURS. Historia Francorum - libri sextus, par. XLIII. [s.l.]: Apud J. Renouard Dostupné online. S. 454. (latinsky)
- ↑ a b ISIDORI OF SEVILLA. Historia de regibus Gothorum, Vandalorum et Suevorum part. 92 [online]. [cit. 2023-12-02]. Dostupné online. (latinsky)
- ↑ a b IOHANNIS BICLARENSIS. MGH Auct. ant. 11, Iohannis Abbatis monasterii Biclarensis Chronica, part. 216 [online]. Scriptores [Geschichtsschreiber] [cit. 2023-12-02]. Dostupné online. (latinsky)
- ↑ Historia de regibus Gothorum, Vandalorum et Suevorum [online]. [cit. 2023-11-29]. Dostupné online. (latinsky)
- ↑ Eborico - Real Academia de la Historia [online]. [cit. 2023-11-29]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ GREGORY OF TOURS. Historiæ ecclesiasticæ Francorum libri decem [online]. S.454: Apud J. Renouard, 1836 [cit. 2023-11-29]. Dostupné online. (latinsky)
- ↑ ARIAS, Jorge C. Identity and Interaction: The Suevi and the Hispano-Romans [online]. S.32: [cit. 2023-11-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
- ↑ MARTÍNEZ, Pablo C. Díaz. El reino suevo (411-585). [s.l.]: Ediciones AKAL Dostupné online. ISBN 978-84-460-3648-7. S. 293. (španělsky)
- ↑ Audeca - Real Academia de la Historia [online]. [cit. 2023-12-02]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ Vandals, Suevi & Visigots - chapter 2 Kings of the Suevi in Spain 411-585 [online]. [cit. 2023-12-02]. Dostupné online. (anglicky)