Studnice (okres Vyškov)
| Studnice | |
|---|---|
 Náves | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Vyškov |
| Obec s rozšířenou působností | Vyškov (správní obvod) |
| Okres | Vyškov |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°22′32″ s. š., 16°52′52″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 507 (2023)[1] |
| Rozloha | 6,36 km²[2] |
| Katastrální území | Studnice u Vyškova |
| Nadmořská výška | 545 m n. m. |
| PSČ | 683 08 |
| Počet domů | 257 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Studnice 66 683 08 Studnice starosta@obec-studnice.cz |
| Starosta | Bc. Jaroslav Fládr |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Studnice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 593605 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Studnice jsou obec, která se nachází v okrese Vyškov v Jihomoravském kraji, na hranici s Olomouckým krajem. Žije zde 507[1] obyvatel. Součástí obce je i vesnice Odrůvky. Katastr obce je ze tří stran obklopen územím Vojenského újezdu Březina, nejbližší sousední obec je Kulířov v okrese Blansko.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1342, kdy obec vlastnila Kateřina, vdova po Artlebovi z Boskovic.[4] V nadcházejícím období, více než tři století (1342–1660), prameny o Studnicích mlčí. V průběhu 17. století náležely Studnice k panství vyškovskému.[5]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Struktura[editovat | editovat zdroj]
V obci k počátku roku 2016 žilo celkem 481 obyvatel. Z nich bylo 236 mužů a 245 žen. Průměrný věk obyvatel obce dosahoval 44,6 let. Dle Sčítání lidu, domů a bytů provedeném v roce 2011, kdy v obci žilo 466 lidí. Nejvíce z nich bylo (16,5 %) obyvatel ve věku od 50 do 59 let. Děti do 14 let věku tvořily 11,6 % obyvatel a senioři nad 70 let úhrnem 9,7 %. Z celkem 412 občanů obce starších 15 let mělo vzdělání 44,4 % střední vč. vyučení (bez maturity). Počet vysokoškoláků dosahoval 3,9 % a bez vzdělání bylo naopak 0,5 % obyvatel. Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 215 ekonomicky aktivních občanů. Celkem 88,4 % z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 76,3 % patřilo mezi zaměstnance, 0,5 % k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 49,1 % občanů nebylo ekonomicky aktivní (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl.[6] Úhrnem 179 obyvatel obce (což je 38,4 %), se hlásilo k české národnosti. Dále 127 obyvatel bylo Moravanů a 7 Slováků. Celých 228 obyvatel obce však svou národnost neuvedlo.[6] Z celkového počtu obyvatel se jich k víře hlásí 289 – k římskokatolické církvi 278 věřících.[7]
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[8][9][10]
| Místní části (rok přičlenění k obci[4]) | 1791 | 1834 | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | část Studnice | 457 | 492 | 811 | 842 | 886 | 888 | 937 | 966 | 811 | 590 | 720 | 702 | 583 | 501 | 450 | 417 |
| část Odrůvky (1869) | 133 | 141 | 180 | 208 | 211 | 214 | 238 | 229 | 198 | 126 | 117 | 103 | 85 | 71 | 58 | 49 | |
| celá obec | 590 | 633 | 991 | 1050 | 1097 | 1102 | 1175 | 1195 | 1009 | 716 | 837 | 805 | 668 | 572 | 508 | 466 | |
| Počet domů | část Studnice | 82 | 68 | 103 | 128 | 144 | 139 | 153 | 158 | 175 | 187 | 222 | 177 | 160 | 191 | 188 | 194 |
| část Odrůvky | 20 | 24 | 26 | 28 | 31 | 37 | 40 | 40 | 45 | 47 | - | 34 | 30 | 43 | 44 | 45 | |
| celá obec | 102 | 92 | 129 | 156 | 175 | 176 | 193 | 198 | 220 | 234 | 222 | 211 | 190 | 234 | 232 | 239 | |
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kostel svatého Jiljí z roku 1731
- Socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1831
- Zaniklá obec Měchnov (Mechlov) lokalizovaná jižně od Studnic
- Stezka Za pověstmi Drahanské vrchoviny.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ a b NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 1965. S. 432–433.
- ↑ Historie obce [online]. Studnice: Obecní úřad, 2014, rev. 2014 [cit. 2014-07-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-14.
- ↑ a b Studnice (okres Vyškov) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26 [cit. 2017-02-06]. Dostupné online.
- ↑ Další církve a náboženství měly v obci méně než 10 věřících
- ↑ Studnice - obec/město (okr. Vyškov) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26 [cit. 2014-07-09]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. Heslo Studnice, s. 489.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. Kapitola Okres Vyškov, s. 640.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 1965. 495 s.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Studnice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Studnice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Studnice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky obce Studnice [online]. Studnice: Obec Studnice [cit. 2014-07-08]. Dostupné online.
|
Kulířov | Odrůvky | Nové Sady |
|
| Krásensko | 
|
Podivice | ||
 Studnice 
| ||||
| ||||
| Podomí | Rychtářov | Radslavice |
