Předvědomí: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 22. 2. 2012, 14:53

Předvědomí je termín, který zavedl zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud.

Původně Freud pracoval pouze s termíny vědomí a nevědomí. Avšak roku 1908 se rozhodl přidat pojem předvědomí pro lokalizaci těch obsahů mysli, které jsou sice nevědomé (neuvědomované), ale nebyly vytěsněné a neexistuje tedy odpor vědomí vůči jejich návratu. O trojici vědomí-předvědomí-nevědomí se, zvláště ve francouzské psychoanalýze, někdy hovoří jako o "první topice" (topikou je míněn pseudoprostorový model psýchy). Druhou topiku Freud definoval roku 1923 a byla tvořena pojmy Ego, Nadjá a Ono. Ono označuje nevědomí, není ovšem zcela jasné, do jaké míry se obě topiky překrývají.

Literatura

RYCROFT, Charles: Kritický slovník psychoanalýzy, Praha, Psychoanalytické nakladatelství 1993.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 '''Předvědomí''' je [[termín]], který zavedl zakladatel [[Psychoanalýza|psychoanalýzy]] [[Sigmund Freud]].
-Původně Freud pracoval pouze s termíny [[vědomí]] a [[nevědomí]]. Avšak roku [[1908]] se rozhodl přidat pojem předvědomí pro lokalizaci těch obsahů [[Mysl|mysli]], které jsou sice nevědomé (neuvědomované), ale nebyli [[Vytěsnění|vytěsněné]] a neexistuje tedy [[odpor]] vědomí vůči jejich návratu. O trojici vědomí-předvědomí-nevědomí se, zvláště ve [[Francie|francouzské]] psychoanalýze, někdy hovoří jako o "první topice" (topikou je míněn pseudoprostorový [[model]] [[Psyché|psýchy]]). Druhou topiku Freud definoval roku [[1923]] a byla tvořena pojmy [[Ego, superego a id|Ego, Nadjá a Ono]]. Ono označuje nevědomí, není ovšem zcela jasné, do jaké míry se obě topiky překrývají.
+Původně Freud pracoval pouze s termíny [[vědomí]] a [[nevědomí]]. Avšak roku [[1908]] se rozhodl přidat pojem předvědomí pro lokalizaci těch obsahů [[Mysl|mysli]], které jsou sice nevědomé (neuvědomované), ale nebyly [[Vytěsnění|vytěsněné]] a neexistuje tedy [[odpor]] vědomí vůči jejich návratu. O trojici vědomí-předvědomí-nevědomí se, zvláště ve [[Francie|francouzské]] psychoanalýze, někdy hovoří jako o "první topice" (topikou je míněn pseudoprostorový [[model]] [[Psyché|psýchy]]). Druhou topiku Freud definoval roku [[1923]] a byla tvořena pojmy [[Ego, superego a id|Ego, Nadjá a Ono]]. Ono označuje nevědomí, není ovšem zcela jasné, do jaké míry se obě topiky překrývají.
 == Literatura ==

Psychoanalýza

Hlavní osobnosti	Sigmund Freud • Anna Freudová • Alfred Adler • Carl Gustav Jung • Margaret Mahlerová • Melanie Kleinová • Jacques Lacan • Donald Woods Winnicott

Další osobnosti	Karl Abraham • Ernest Jones • Otto Rank • Sándor Ferenczi • Theodor Reik • Helene Deutschová • Wilhelm Reich • Edith Jacobsonová • Herbert Marcuse • Erich Fromm • Hans Loewald • Erik Erikson • Slavoj Žižek • Harry Stack Sullivan • Julia Kristevová • Ronald David Laing • Roy Schafer • Heinz Hartmann • Bruno Bettelheim • Janine Chasseguet-Smirgelová • Judith Butlerová • Nancy Chodorowová • Michael Balint • Harry Guntrip • Joseph Sandler • Otto Kernberg • Ronald Fairbairn • John Bowlby • Clara Thompsonová • Edgar Levenson • Daniel Stern • Stephen Mitchell • René Spitz • Wilfred Bion • André Green • Heinz Kohut

Ovlivněni psychoanalýzou	Bohuslav Brouk • Záviš Kalandra • Karel Teige • Vratislav Effenberger • Jiří Pechar • Zbyněk Havlíček • Jan Švankmajer • Gaston Bachelard • André Breton • Salvador Dalí • Roland Barthes • Gilles Deleuze • Paul Ricoeur • Géza Róheim

Koncepty a pojmy	Nevědomí • Předvědomí • Libido • Ego, superego a id • Freudovské přeřeknutí • Oidipovský komplex • Vytěsnění • Narcismus • Volné asociace • Psychoanalytické směry • Pud života a pud smrti • Zrcadlová fáze • Přenos • Archetyp • Bytostné Já • Projektivní identifikace • Attachment (citová vazba)