Marie Kristina Habsbursko-Lotrinská: Porovnání verzí
rodokmeň |
|||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Meister_der_Erzherzoginnenportraits_001.jpg|thumb |
[[Soubor:Meister_der_Erzherzoginnenportraits_001.jpg|thumb|Portrét rakouské arcivévodkyně Marie Kristýny]] |
||
⚫ | '''Marie Kristina''' ([[13. květen|13. května]] [[1742]], [[Vídeň]] - [[24. červen]] [[1798]], [[Vídeň]]), dcera královny [[Marie Terezie]] a císaře [[František I. Štěpán Lotrinský|Františka I. Štěpána]], byla [[Rakouské císařství|rakouskou]] [[Arcivévodkyně|arcivévodkyní]] a provdanou sasko-[[Těšín|těšínskou]] vévodkyní. |
||
⚫ | |||
⚫ | Marie Kristina se narodila [[13. května]] [[1742]], v den pětadvacátých narozenin své matky, což je považováno za jeden z hlavních důvodů, proč jí Marie Terezie dávala přednost před svými ostatními dětmi. Byla již pátým dítětem (čtvrtou dcerou) královského páru. V té době měla však pouze dva sourozence, sestru [[Marie Anna Habsbursko-Lotrinská|Marii Annu]] a bratra [[Josef II.|Josefa]], protože dvě ze starších sester zemřely před jejím narozením. |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
{{Příbuzenstvo|příbuzenstvo= |
|||
{{Příbuzný|otec|[[František I. Štěpán Lotrinský|František I. Štěpán]]}} |
{{Příbuzný|otec|[[František I. Štěpán Lotrinský|František I. Štěpán]]}} |
||
{{Příbuzný|matka|[[Marie Terezie]]}} |
{{Příbuzný|matka|[[Marie Terezie]]}} |
||
Řádek 19: | Řádek 29: | ||
{{Příbuzný|babička|[[Alžběta Kristýna Brunšvická]]}} |
{{Příbuzný|babička|[[Alžběta Kristýna Brunšvická]]}} |
||
}} |
}} |
||
⚫ | '''Marie Kristina''' ([[13. květen|13. května]] [[1742]], [[Vídeň]] - [[24. červen]] [[1798]], [[Vídeň]]), dcera královny [[Marie Terezie]] a císaře [[František I. Štěpán Lotrinský|Františka I. Štěpána]], byla [[Rakouské císařství|rakouskou]] [[Arcivévodkyně|arcivévodkyní]] a provdanou sasko-[[Těšín|těšínskou]] vévodkyní. |
||
⚫ | |||
⚫ | Marie Kristina se narodila [[13. května]] [[1742]], v den pětadvacátých narozenin své matky, což je považováno za jeden z hlavních důvodů, proč jí Marie Terezie dávala přednost před svými ostatními dětmi. Byla již pátým dítětem (čtvrtou dcerou) královského páru. V té době měla však pouze dva sourozence, sestru [[Marie Anna Habsbursko-Lotrinská|Marii Annu]] a bratra [[Josef II.|Josefa]], protože dvě ze starších sester zemřely před jejím narozením. |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
[[6. duben|6.dubna]] [[1766]] byla provdána za [[Albert Kazimír Sasko-Těšínský|Alberta Sasko-Těšínského]] kterého si mohla jako jediná dcera Marie Terezie vzít z lásky. Brzo po svatbě porodila jediné dítě, dcerku, která však krátce po narození zemřela. |
[[6. duben|6.dubna]] [[1766]] byla provdána za [[Albert Kazimír Sasko-Těšínský|Alberta Sasko-Těšínského]] kterého si mohla jako jediná dcera Marie Terezie vzít z lásky. Brzo po svatbě porodila jediné dítě, dcerku, která však krátce po narození zemřela. |
||
Řádek 34: | Řádek 34: | ||
Její matka jí splnila každé přání. S tím souvisí i výběr její ''áji'' (vychovatelky). Její první vychovatelkou byla hraběnka Trautsonová, ta si ji ale rozhodně nezískala a Mimi žádala usilovně císařovnu, aby jí byla přidělena nová, z jejího pohledu lepší vychovatelka. To jí po delším váhání bylo splněno a novou vychovatelkou Marie Kristiny se stala vdova hraběnka [[Maria Anna Vasquezová]]. S tou si arcivévodkyně dobře rozuměla a později, když jí byl přidělen vlastní dvůr, povýšila Mimi paní Velasquezovou na vrchní [[hofmistr]]yni. |
Její matka jí splnila každé přání. S tím souvisí i výběr její ''áji'' (vychovatelky). Její první vychovatelkou byla hraběnka Trautsonová, ta si ji ale rozhodně nezískala a Mimi žádala usilovně císařovnu, aby jí byla přidělena nová, z jejího pohledu lepší vychovatelka. To jí po delším váhání bylo splněno a novou vychovatelkou Marie Kristiny se stala vdova hraběnka [[Maria Anna Vasquezová]]. S tou si arcivévodkyně dobře rozuměla a později, když jí byl přidělen vlastní dvůr, povýšila Mimi paní Velasquezovou na vrchní [[hofmistr]]yni. |
||
⚫ | |||
První láskou Mimi se stal moudrý a laskavý princ [[Ludvík Württemberský]], ten se však jejím manželem stát nemohl, jelikož jako [[vévoda]] nebyl Marii Kristině společensky roven. Mimi tedy ztratila naději, která záhy vzplanula znovu, když přijeli na císařský dvůr ve Vídni synové polského krále a saského kurfiřta [[August III. Polský|Augusta III]], princové [[Albert Kazimír Sasko-Těšínský|Albert Kazimír]] a jeho bratr [[Klement Václav Saský|Klement]]. Marie Kristina se zamilovala do prvního z nich a císařovna po nějaké době na jejich sňatek kývla. Její počáteční zdrženlivost měla jediný důvod - císař [[František I. Štěpán]] chtěl svou čtvrtou dceru provdat za jejího bratrance [[Benedikt von Chablais|Benedikta von Chablais]]. Z toho však sešlo a arcivévodkyně se provdala za milovaného Alberta. |
První láskou Mimi se stal moudrý a laskavý princ [[Ludvík Württemberský]], ten se však jejím manželem stát nemohl, jelikož jako [[vévoda]] nebyl Marii Kristině společensky roven. Mimi tedy ztratila naději, která záhy vzplanula znovu, když přijeli na císařský dvůr ve Vídni synové polského krále a saského kurfiřta [[August III. Polský|Augusta III]], princové [[Albert Kazimír Sasko-Těšínský|Albert Kazimír]] a jeho bratr [[Klement Václav Saský|Klement]]. Marie Kristina se zamilovala do prvního z nich a císařovna po nějaké době na jejich sňatek kývla. Její počáteční zdrženlivost měla jediný důvod - císař [[František I. Štěpán]] chtěl svou čtvrtou dceru provdat za jejího bratrance [[Benedikt von Chablais|Benedikta von Chablais]]. Z toho však sešlo a arcivévodkyně se provdala za milovaného Alberta. |
||
Řádek 42: | Řádek 42: | ||
* Kristina ([[16. květen]] [[1767]] - [[17. květen]] [[1767]]) |
* Kristina ([[16. květen]] [[1767]] - [[17. květen]] [[1767]]) |
||
* [[Karel Ludvík Rakousko-Těšínský|Karel]] ([[1771]] - [[1847]]) - syn jejího bratra [[Leopold II.|Leopolda (1747 - 1792)]], kterého po smrti jeho rodičů Marie Kristina s manželem adoptovali (později známý jako ''vítěz od [[Bitva u Aspern|Aspern]]'') |
* [[Karel Ludvík Rakousko-Těšínský|Karel]] ([[1771]] - [[1847]]) - syn jejího bratra [[Leopold II.|Leopolda (1747 - 1792)]], kterého po smrti jeho rodičů Marie Kristina s manželem adoptovali (později známý jako ''vítěz od [[Bitva u Aspern|Aspern]]'') |
||
== Genealogie == |
|||
{| class="wikitable" |
|||
|+'''Předci Marie Kristiny ve třech generacích''' |
|||
|- |
|||
| rowspan="8" align="center"| '''Marie Kristina<br />Habsbursko-Lotrinská''' |
|||
| rowspan="4" align="center"| '''Otec:'''<br />[[František I. Štěpán Lotrinský|František I. Štěpán<br />Lotrinský]] |
|||
| rowspan="2" align="center"| '''Děd:'''<br />[[Leopold Josef Lotrinský]] |
|||
| align="center"| '''Praděd:'''<br />[[Karel V. Lotrinský]] |
|||
|- |
|||
| align="center"| '''Prababička:'''<br />[[Eleonora Marie Josefa Habsburská|Eleonora Marie Josefa<br />Habsburská]] |
|||
|- |
|||
| rowspan="2" align="center"| '''Babička:'''<br />[[Alžběta Charlotta Orléanská]] |
|||
| align="center"| '''Praděd:'''<br />[[Filip I. Orléanský]] |
|||
|- |
|||
| align="center"| '''Prababička:'''<br />[[Alžběta Šarlota Falcká]] |
|||
|- |
|||
| rowspan="4" align="center"| '''Matka:'''<br />[[Marie Terezie]] |
|||
| rowspan="2" align="center"| '''Děd:'''<br />[[Karel VI.]] |
|||
| align="center"| '''Praděd:'''<br />[[Leopold I.]] |
|||
|- |
|||
| align="center"| '''Prababička:'''<br />[[Eleonora Falcko-Neuburská]] |
|||
|- |
|||
| rowspan="2" align="center"| '''Babička:'''<br />[[Alžběta Kristýna Brunšvická]] |
|||
| align="center"| '''Praděd:'''<br />[[Ludvík Rudolf Brunšvicko-Wolfenbüttelský]] |
|||
|- |
|||
| align="center"| '''Prababička:'''<br />[[Kristýna Luisa Öttingenská]] |
|||
|} |
|||
== Literatura == |
== Literatura == |
||
* {{Citace monografie | příjmení = Hamannová | jméno = Brigitte | odkaz na autora = Brigitte Hamannová | titul = Habsburkové. Životopisná encyklopedie | vydavatel = Brána ; Knižní klub | místo = Praha | rok = 1996 | počet stran = 408 | isbn = 80-85946-19-X}} |
* {{Citace monografie | příjmení = Hamannová | jméno = Brigitte | odkaz na autora = Brigitte Hamannová | titul = Habsburkové. Životopisná encyklopedie | vydavatel = Brána ; Knižní klub | místo = Praha | rok = 1996 | počet stran = 408 | isbn = 80-85946-19-X}} |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
{{Panovník|co=[[Seznam těšínských knížat|Těšínská kněžna]]<br /><small>společně se svým manželem Albertem Kazimírem</small>|kdy=[[1766]] – [[1798]]|pred=[[Josef II.]]|po=[[Albert Kazimír Sasko-Těšínský]]|soubor=POL powiat cieszyński COA.svg|velikost=55px}} |
{{Panovník|co=[[Seznam těšínských knížat|Těšínská kněžna]]<br /><small>společně se svým manželem Albertem Kazimírem</small>|kdy=[[1766]] – [[1798]]|pred=[[Josef II.]]|po=[[Albert Kazimír Sasko-Těšínský]]|soubor=POL powiat cieszyński COA.svg|velikost=55px}} |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
[[Kategorie:Narození 1742]] |
[[Kategorie:Narození 1742]] |
||
[[Kategorie:Úmrtí 1798]] |
[[Kategorie:Úmrtí 1798]] |
Verze z 30. 11. 2011, 20:23
Marie Kristina (13. května 1742, Vídeň - 24. červen 1798, Vídeň), dcera královny Marie Terezie a císaře Františka I. Štěpána, byla rakouskou arcivévodkyní a provdanou sasko-těšínskou vévodkyní.
Původ
Marie Kristina se narodila 13. května 1742, v den pětadvacátých narozenin své matky, což je považováno za jeden z hlavních důvodů, proč jí Marie Terezie dávala přednost před svými ostatními dětmi. Byla již pátým dítětem (čtvrtou dcerou) královského páru. V té době měla však pouze dva sourozence, sestru Marii Annu a bratra Josefa, protože dvě ze starších sester zemřely před jejím narozením.
Život této arcivévodkyně jakoby od samého počátku stál pod šťastnou hvězdou. Matka ji rozmazlovala a také císařský otec věnoval velkou pozornost dítěti, které vyrůstalo v půvabnou dívku.
Život
otec | František I. Štěpán |
---|---|
matka | Marie Terezie |
sestra | Marie Anna |
bratr | Josef II. |
sestra | Marie Alžběta |
bratr | Karel Josef |
sestra | Marie Amálie |
bratr | Leopold II. |
sestra | Johana Gabriela |
sestra | Marie Josefa |
sestra | Marie Karolína |
bratr | Ferdinand Karel |
sestra | Marie Antoinetta |
bratr | Maxmilián František |
děd | Leopold Josef Lotrinský |
babička | Alžběta Charlotta Orléanská |
děd | Karel VI. |
babička | Alžběta Kristýna Brunšvická |
6.dubna 1766 byla provdána za Alberta Sasko-Těšínského kterého si mohla jako jediná dcera Marie Terezie vzít z lásky. Brzo po svatbě porodila jediné dítě, dcerku, která však krátce po narození zemřela.
V rodině jí říkali Mimi nebo jednoduše Marie. Většina sourozenců na ni velice žárlila, neboť byla velmi talentovaná a půvabná. Nesnášeli ji však spíše proto, že se chovala k ostatním svrchu a povýšeně.
Její matka jí splnila každé přání. S tím souvisí i výběr její áji (vychovatelky). Její první vychovatelkou byla hraběnka Trautsonová, ta si ji ale rozhodně nezískala a Mimi žádala usilovně císařovnu, aby jí byla přidělena nová, z jejího pohledu lepší vychovatelka. To jí po delším váhání bylo splněno a novou vychovatelkou Marie Kristiny se stala vdova hraběnka Maria Anna Vasquezová. S tou si arcivévodkyně dobře rozuměla a později, když jí byl přidělen vlastní dvůr, povýšila Mimi paní Velasquezovou na vrchní hofmistryni.
První láskou Mimi se stal moudrý a laskavý princ Ludvík Württemberský, ten se však jejím manželem stát nemohl, jelikož jako vévoda nebyl Marii Kristině společensky roven. Mimi tedy ztratila naději, která záhy vzplanula znovu, když přijeli na císařský dvůr ve Vídni synové polského krále a saského kurfiřta Augusta III, princové Albert Kazimír a jeho bratr Klement. Marie Kristina se zamilovala do prvního z nich a císařovna po nějaké době na jejich sňatek kývla. Její počáteční zdrženlivost měla jediný důvod - císař František I. Štěpán chtěl svou čtvrtou dceru provdat za jejího bratrance Benedikta von Chablais. Z toho však sešlo a arcivévodkyně se provdala za milovaného Alberta.
Albert byl velmi umělecky založen a společně se svou chotí shromáždil několik sbírek obrazů (snad nejznámější je galerii umění, nazvaná později podle svého zakladatele Albertinou, kterou manželský pár založil v roce 1768 ve Vídni). Nějaký čas žili v Prešpurku a později v Bruselu. 24. června 1798 Marie Kristina ve věku padesáti šesti let zemřela na onemocnění žaludku. Její manžel, který ji přežil skoro o 25 let, jí nechal postavit nádherný náhrobek. Práci zadal italskému sochaři Antoniu Canovovi, který vytvořil hladkou monumentální pyramidu s medailonem Marie Kristiny a postavami z carrarského mramoru. Hrobka nesoucí nápis UXOR OPTIMAE ALBERTUS ("Nejlepší manželce Albert") se nachází v pravé postranní lodi Augustiánského kláštera.
Potomci
- Kristina (16. květen 1767 - 17. květen 1767)
- Karel (1771 - 1847) - syn jejího bratra Leopolda (1747 - 1792), kterého po smrti jeho rodičů Marie Kristina s manželem adoptovali (později známý jako vítěz od Aspern)
Genealogie
Marie Kristina Habsbursko-Lotrinská |
Otec: František I. Štěpán Lotrinský |
Děd: Leopold Josef Lotrinský |
Praděd: Karel V. Lotrinský |
Prababička: Eleonora Marie Josefa Habsburská | |||
Babička: Alžběta Charlotta Orléanská |
Praděd: Filip I. Orléanský | ||
Prababička: Alžběta Šarlota Falcká | |||
Matka: Marie Terezie |
Děd: Karel VI. |
Praděd: Leopold I. | |
Prababička: Eleonora Falcko-Neuburská | |||
Babička: Alžběta Kristýna Brunšvická |
Praděd: Ludvík Rudolf Brunšvicko-Wolfenbüttelský | ||
Prababička: Kristýna Luisa Öttingenská |
Literatura
- HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie Kristina Habsbursko-Lotrinská na Wikimedia Commons