Petronij Gaj Amatuni: Porovnání verzí
typo |
m Úprava rozcestníku za pomoci robota: Proletarsk - změna odkazu/ů na Proletarsk (město) |
||
Řádek 6: | Řádek 6: | ||
| popisek = |
| popisek = |
||
| datum narození = {{Datum narození|1916|06|29}} |
| datum narození = {{Datum narození|1916|06|29}} |
||
| místo narození = [[Proletarsk|Velikokňažeskaja]], [[Kozáci|kozácká]] [[Stanice (kozáci)|stanice]], oblast Donského vojska, {{Vlajka a název|Ruské impérium}} |
| místo narození = [[Proletarsk (město)|Velikokňažeskaja]], [[Kozáci|kozácká]] [[Stanice (kozáci)|stanice]], oblast Donského vojska, {{Vlajka a název|Ruské impérium}} |
||
| datum úmrtí = {{Datum úmrtí a věk|1982|4|29|1916|6|29}} |
| datum úmrtí = {{Datum úmrtí a věk|1982|4|29|1916|6|29}} |
||
| místo úmrtí = [[Rostov na Donu]], {{Vlajka a název|Sovětský svaz}} |
| místo úmrtí = [[Rostov na Donu]], {{Vlajka a název|Sovětský svaz}} |
||
Řádek 24: | Řádek 24: | ||
| národnost = [[Arméni|armenská]] |
| národnost = [[Arméni|armenská]] |
||
}} |
}} |
||
'''Petronij Gaj Amatuni''' ([[Arménština|arménsky]] ''Պետրոնիյ Գայ Ամատունի'', [[Ruština|rusky]] ''Петроний Гай Аматуни'') ([[29. červen|29. června]] [[1916]], [[Kozáci|kozácká]] [[Stanice (kozáci)|stanice]] [[Proletarsk|Velikokňažeskaja]], oblast Donského vojska, dnes [[Proletarsk]], [[Rostovská oblast]] – [[29. duben|29. dubna]] [[1982]], [[Rostov na Donu]]) byl [[Rusové|ruský]] [[Sovětský svaz|sovětský]] [[spisovatel]] [[Arménie|arménské]] národnosti, autor knih pro děti a mládež.<ref name="ENCY">''Encyklopedie literatury science fiction'', AFSF a H&H, Praha a Jinočany 1985, str. 168</ref><ref name="ROSTO">{{Citace elektronického periodika |titul=Петроний Гай Аматуни. Биография - Rostov50.ru |url=http://www.rostov50.ru/amatuni_bio.html |datum přístupu=2015-10-25 |url archivu=https://web.archive.org/web/20160206182817/http://rostov50.ru/amatuni_bio.html |datum archivace=2016-02-06 |nedostupné=ano }}</ref> |
'''Petronij Gaj Amatuni''' ([[Arménština|arménsky]] ''Պետրոնիյ Գայ Ամատունի'', [[Ruština|rusky]] ''Петроний Гай Аматуни'') ([[29. červen|29. června]] [[1916]], [[Kozáci|kozácká]] [[Stanice (kozáci)|stanice]] [[Proletarsk (město)|Velikokňažeskaja]], oblast Donského vojska, dnes [[Proletarsk (město)|Proletarsk]], [[Rostovská oblast]] – [[29. duben|29. dubna]] [[1982]], [[Rostov na Donu]]) byl [[Rusové|ruský]] [[Sovětský svaz|sovětský]] [[spisovatel]] [[Arménie|arménské]] národnosti, autor knih pro děti a mládež.<ref name="ENCY">''Encyklopedie literatury science fiction'', AFSF a H&H, Praha a Jinočany 1985, str. 168</ref><ref name="ROSTO">{{Citace elektronického periodika |titul=Петроний Гай Аматуни. Биография - Rostov50.ru |url=http://www.rostov50.ru/amatuni_bio.html |datum přístupu=2015-10-25 |url archivu=https://web.archive.org/web/20160206182817/http://rostov50.ru/amatuni_bio.html |datum archivace=2016-02-06 |nedostupné=ano }}</ref> |
||
== Život == |
== Život == |
||
Narodil se v [[Kozáci|kozácké]] [[Stanice (kozáci)|stanici]] [[Proletarsk|Velikokňažeskaja]] v oblasti Donského vojska [[Ruské impérium|Ruského impéria]] jako potomek starobylé [[Arméni|arménské]] [[kníže]]cí rodiny známé již od [[4. století]]. Dětství strávil v [[Arménie|Arménii]], mládí v [[Moskva|Moskvě]]. Od šestnácti let se věnoval [[Letecké modelářství|leteckému modelářství]] a od osmnácti působil jako instruktor [[plachtění]]. Za [[Východní fronta (druhá světová válka)|Velké vlastenecké války]] sloužil nejprve v [[Jezdectvo|jezdectvu]] a byl těžce raněn. Po propuštění z nemocnice byl vyškolen jako [[pilot]] [[Stíhací letoun|stíhacích letounů]] a od roku [[1944]] působil jako instruktor. Po demobilizaci pracoval jako pilot instruktor ve státní branné organizaci [[DOSAAF]] (Dobrovolná společnost pro spolupráci s armádou, letectvem a námořnictvem, rusky ДОСААФ – Добровольное общество содействия армии, авиации и флоту) a v letech [[1953]]–[[1968]] v [[Aeroflot]]u jako pilot civilních letadel. Roku [[1958]] vstoupil do [[Komunistická strana Sovětského svazu|Komunistické strany Sovětského svazu]].<ref name="ROSTO"/> |
Narodil se v [[Kozáci|kozácké]] [[Stanice (kozáci)|stanici]] [[Proletarsk (město)|Velikokňažeskaja]] v oblasti Donského vojska [[Ruské impérium|Ruského impéria]] jako potomek starobylé [[Arméni|arménské]] [[kníže]]cí rodiny známé již od [[4. století]]. Dětství strávil v [[Arménie|Arménii]], mládí v [[Moskva|Moskvě]]. Od šestnácti let se věnoval [[Letecké modelářství|leteckému modelářství]] a od osmnácti působil jako instruktor [[plachtění]]. Za [[Východní fronta (druhá světová válka)|Velké vlastenecké války]] sloužil nejprve v [[Jezdectvo|jezdectvu]] a byl těžce raněn. Po propuštění z nemocnice byl vyškolen jako [[pilot]] [[Stíhací letoun|stíhacích letounů]] a od roku [[1944]] působil jako instruktor. Po demobilizaci pracoval jako pilot instruktor ve státní branné organizaci [[DOSAAF]] (Dobrovolná společnost pro spolupráci s armádou, letectvem a námořnictvem, rusky ДОСААФ – Добровольное общество содействия армии, авиации и флоту) a v letech [[1953]]–[[1968]] v [[Aeroflot]]u jako pilot civilních letadel. Roku [[1958]] vstoupil do [[Komunistická strana Sovětského svazu|Komunistické strany Sovětského svazu]].<ref name="ROSTO"/> |
||
Jako spisovatel se věnoval především psaní [[Pohádka|pohádek]] a [[Science fiction|vědeckofantastických]] knih pro děti a mládež. Svá první díla vydal v druhé polovině čtyřicátých let. Členem Svazu spisovatelů Sovětského svazu se stal roku [[1958]]. Až do své smrti žil a pracoval v [[Rostov na Donu|Rostově na Donu]].<ref name="ROSTO"/> |
Jako spisovatel se věnoval především psaní [[Pohádka|pohádek]] a [[Science fiction|vědeckofantastických]] knih pro děti a mládež. Svá první díla vydal v druhé polovině čtyřicátých let. Členem Svazu spisovatelů Sovětského svazu se stal roku [[1958]]. Až do své smrti žil a pracoval v [[Rostov na Donu|Rostově na Donu]].<ref name="ROSTO"/> |
Verze z 26. 5. 2021, 23:44
Petronij Gaj Amatuni | |
---|---|
Narození | 29. června 1916 Velikokňažeskaja, kozácká stanice, oblast Donského vojska, Ruské impérium |
Úmrtí | 29. dubna 1982 (ve věku 65 let) Rostov na Donu, Sovětský svaz |
Místo pohřbení | Rostov na Donu |
Povolání | letec, spisovatel |
Národnost | armenská |
Stát | Ruské impérium, Sovětský svaz |
Žánr | vědeckofantastická literatura |
Významná díla | Gajana, Čao - vítěz nad kouzelníky |
Politická příslušnost | Komunistická strana Sovětského svazu |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Petronij Gaj Amatuni (arménsky Պետրոնիյ Գայ Ամատունի, rusky Петроний Гай Аматуни) (29. června 1916, kozácká stanice Velikokňažeskaja, oblast Donského vojska, dnes Proletarsk, Rostovská oblast – 29. dubna 1982, Rostov na Donu) byl ruský sovětský spisovatel arménské národnosti, autor knih pro děti a mládež.[1][2]
Život
Narodil se v kozácké stanici Velikokňažeskaja v oblasti Donského vojska Ruského impéria jako potomek starobylé arménské knížecí rodiny známé již od 4. století. Dětství strávil v Arménii, mládí v Moskvě. Od šestnácti let se věnoval leteckému modelářství a od osmnácti působil jako instruktor plachtění. Za Velké vlastenecké války sloužil nejprve v jezdectvu a byl těžce raněn. Po propuštění z nemocnice byl vyškolen jako pilot stíhacích letounů a od roku 1944 působil jako instruktor. Po demobilizaci pracoval jako pilot instruktor ve státní branné organizaci DOSAAF (Dobrovolná společnost pro spolupráci s armádou, letectvem a námořnictvem, rusky ДОСААФ – Добровольное общество содействия армии, авиации и флоту) a v letech 1953–1968 v Aeroflotu jako pilot civilních letadel. Roku 1958 vstoupil do Komunistické strany Sovětského svazu.[2]
Jako spisovatel se věnoval především psaní pohádek a vědeckofantastických knih pro děti a mládež. Svá první díla vydal v druhé polovině čtyřicátých let. Členem Svazu spisovatelů Sovětského svazu se stal roku 1958. Až do své smrti žil a pracoval v Rostově na Donu.[2]
Dílo
- Маленький лётчик Пирo (1946, Malý letec Piro), povídka pro děti..
- Чен (1953, Chen), povídka.
- 4 000 000 километров (1954, 4 000 000 kilometrů), črty.
- На борту воздушного корабля (1954, Na palubě vzdušného korábu), črty.
- На крыльях (1955, Na křídlech), črty.
- Гаяна (Gajana), vědeckofantastická románová trilogie:
- Тайна Пито-Као (1957, Tajemství Pito Kaa), první díl vypráví o nálezu pozůstatků expedice mimozemské civilizace z daleké Gajany na tichomořském ostrově Pito Kao. Mimozenmšťané zde žili, byli pokládání domorodci za bohy a také zde zahynuli. Ponechali zde však také mikroby zákeřné choroby, proti které nemá lidstvo imunitu. A tyto mikroby se snaží získat skupina bezohledných lidí, aby díky jim ovládli svět.
- Тиунэла (1962, Tiunela), příběh se odehrává čtyři roky po prvním díle a končí vysláním expedice na planetu Gajana.
- Парадокс Глебова (1966, Glebovův paradox), popisuje návštěvu planety Gajana.
- Встреча со «снежным человеком» (1961, Setkání se sněžným mužem).
- Чао — победитель волшебников (1964, Čao – vítěz nad kouzelníky), pohádkový příběh robota, který zápasí s čarodějnými silami z klasických pohádek.
- Если б заговорил сфинкс (1970, Kdyby sfinga promluvila), historický román ze Starověkého Egypta.
- Небо людей (1971, Nebe lidí), novela založená na vlastních vzpomínkách.
- Путешествие в Аэроград (1973, Cesta do Aerogradu), populárně naučná kniha.
- День Аэрофлота (1973, Den Aeroflotu), populárně naučná kniha.
- Крепкий орешек (1976, Tvrdý oříšek), sbírka črt o civilních pilotech..
- Требуется король (1977, Hledá se král), pohádkové sci-fi..
- Почти невероятные приключения в Артеке (1979, Téměř neuvěřitelná dobrodružství v Artěku)
- Космическая горошина (1979, Vesmírný hrášek)
- Голубой нуль (1982, Modrá nula), rozšíření povídky Setkání se sněžným mužem.
Česká vydání
- Tajemství Pito Kaa, Albatros, Praha 1980, přeložila Ilona Borská.
Odkazy
Reference
- ↑ Encyklopedie literatury science fiction, AFSF a H&H, Praha a Jinočany 1985, str. 168
- ↑ a b c Петроний Гай Аматуни. Биография - Rostov50.ru. www.rostov50.ru [online]. [cit. 2015-10-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-06.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Petronij Gaj Amatuni
- (rusky) Аматуни Петроний Гай - Архив фантастики
- (rusky) Петроний Гай Аматуни - Лаборатория Фантастики
- (rusky) Аматуни Петроний Гай - Публичная Библиотека
- (rusky) Петроний Гай Аматуни - Альдебаран[nedostupný zdroj]
- (česky) Petronij Gaj Amatuni na webu LEGIE
- (česky) Petronij Gaj Amatuni na webu Databazeknih.cz