Johanitská komenda (Malá Strana): Porovnání verzí
m přesunuto do kategorie Organizace na Malé Straně pomocí Cat-a-lot |
Úpravy textu, napřímení odkazů, fotografie značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - klášter |
{{Infobox - klášter |
||
| jméno = Johanitská komenda |
| jméno = Johanitská komenda |
||
| obrázek = |
| obrázek = Malá Strana kostel PM pod řetězem 2.jpg |
||
| popisek = Johanitská komenda |
| popisek = Johanitská komenda - kostel Panny Marie pod řetězem |
||
| místo = Praha 1-Malá Strana |
| místo = Praha 1-Malá Strana |
||
| řád = [[Maltézský řád|Maltézských rytířů]] |
| řád = [[Maltézský řád|Maltézských rytířů]] |
||
Řádek 9: | Řádek 9: | ||
| zeměpisná délka = 14.4063889 |
| zeměpisná délka = 14.4063889 |
||
}} |
}} |
||
'''Johanitská komenda''' při [[Kostel Panny Marie pod řetězem|kostele Panny Marie pod řetězem]] na [[Malá Strana|Malé Straně]] v Praze je nejstarším českým [[Konvent (církev)|konventem]] [[Maltézský řád|řádu maltézských rytířů]] a sídlo jeho [[převor|velkopřevorství]]. |
'''Johanitská komenda''' při [[Kostel Panny Marie pod řetězem|kostele Panny Marie pod řetězem]] na [[Malá Strana|Malé Straně]] v [[Praha|Praze]] je nejstarším českým [[Konvent (církev)|konventem]] [[Maltézský řád|řádu maltézských rytířů]] a sídlo jeho [[převor|velkopřevorství]]. |
||
== Středověký komplex == |
== Středověký komplex == |
||
⚫ | |||
[[Soubor:Kostel Panny Marie pod Retezem.jpg|náhled|vlevo|upright|Nedostavěné gotické průčelí kostela]] |
|||
[[Soubor:Malá Strana Lázeňská 4, Anglo-americká vysoká škola.jpg|náhled|Budova konventu s převorstvím (vlevo od kostela)]] |
[[Soubor:Malá Strana Lázeňská 4, Anglo-americká vysoká škola.jpg|náhled|Budova konventu s převorstvím (vlevo od kostela)|vlevo]] |
||
⚫ | |||
[[Komenda]] byla založena mezi lety [[1158]]–[[1169]] českým králem [[Vladislav II.|Vladislavem I.]], který mu věnoval pozemky, na podnět [[Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě|vyšehradských proboštů]] kancléře Gervasia a jeho vnuka Martina, kteří financovali stavbu kostela. Rozsáhlý pozemek zaujímal prostor mezi dnešní [[Čertovka|Čertovkou]] na východě, [[Velkopřevorské náměstí|Velkopřevorským náměstím]] na jihu, středu Prokopské ulice na západě a parcelou [[Kounický palác|Kounického paláce]] a ulicí Saskou na severu. Celý areál měl podobu pevnosti (románského [[hrad]]u) obehnané [[Val (opevnění)|valem]] a hradbami s věžemi a společně s protějším [[Biskupský dvůr (Praha)|biskupským dvorem]] také pevnostního charakteru strážily přístup k tehdy postavenému [[Juditin most|Juditinu mostu]]. Přízvisko kostela upomíná na řetěz, kterým byl uzavírán přístup na most nebo do johanitského areálu. |
[[Komenda]] byla založena mezi lety [[1158]]–[[1169]] českým králem [[Vladislav II.|Vladislavem I.]], který mu věnoval pozemky, na podnět [[Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě|vyšehradských proboštů]] kancléře Gervasia a jeho vnuka Martina, kteří financovali stavbu kostela. Rozsáhlý pozemek zaujímal prostor mezi dnešní [[Čertovka|Čertovkou]] na východě, [[Velkopřevorské náměstí|Velkopřevorským náměstím]] na jihu, středu Prokopské ulice na západě a parcelou [[Kounický palác|Kounického paláce]] a ulicí Saskou na severu. Celý areál měl podobu pevnosti (románského [[hrad]]u) obehnané [[Val (opevnění)|valem]] a hradbami s věžemi a společně s protějším [[Biskupský dvůr (Praha)|biskupským dvorem]] také pevnostního charakteru strážily přístup k tehdy postavenému [[Juditin most|Juditinu mostu]]. Přízvisko kostela upomíná na řetěz, kterým byl uzavírán přístup na most nebo do johanitského areálu. |
||
Řádek 49: | Řádek 48: | ||
* {{Commonscat|Commandry of the Knights of Malta in Malá Strana}} |
* {{Commonscat|Commandry of the Knights of Malta in Malá Strana}} |
||
{{portály|Křesťanství|Praha}} |
|||
[[Kategorie:Kláštery maltézského řádu|Malá Strana]] |
[[Kategorie:Kláštery maltézského řádu|Malá Strana]] |
||
[[Kategorie:Kláštery v Praze]] |
[[Kategorie:Kláštery v Praze]] |
Verze z 19. 5. 2021, 13:18
Johanitská komenda | |
---|---|
Johanitská komenda - kostel Panny Marie pod řetězem | |
Lokalita | |
Stát | Česko |
Místo | Praha 1-Malá Strana |
Ulice | Lázeňská |
Souřadnice | 50°5′11″ s. š., 14°24′23″ v. d. |
Základní informace | |
Řád | Maltézských rytířů |
Založení | 1158-1169 |
Odkazy | |
Kód památky | 38927/1-493 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Johanitská komenda při kostele Panny Marie pod řetězem na Malé Straně v Praze je nejstarším českým konventem řádu maltézských rytířů a sídlo jeho velkopřevorství.
Středověký komplex
Komenda byla založena mezi lety 1158–1169 českým králem Vladislavem I., který mu věnoval pozemky, na podnět vyšehradských proboštů kancléře Gervasia a jeho vnuka Martina, kteří financovali stavbu kostela. Rozsáhlý pozemek zaujímal prostor mezi dnešní Čertovkou na východě, Velkopřevorským náměstím na jihu, středu Prokopské ulice na západě a parcelou Kounického paláce a ulicí Saskou na severu. Celý areál měl podobu pevnosti (románského hradu) obehnané valem a hradbami s věžemi a společně s protějším biskupským dvorem také pevnostního charakteru strážily přístup k tehdy postavenému Juditinu mostu. Přízvisko kostela upomíná na řetěz, kterým byl uzavírán přístup na most nebo do johanitského areálu.
V první fázi byla zbudována (před 1182) trojlodní románská bazilika Panny Marie s transeptem (v místech dnešního nádvoří a kostela), špitál a jižně od baziliky konvent. Postupně byla vybudována farní škola, lázeň, hospodářské budovy s pivovarem, domy poddaných, zahrada, kostel sv. Prokopa a dvorec. V první polovině 14. století, snad z prostředků získaných po zrušeném řádu templářů, byla započata stavba nového velkolepého gotického kostela. Stavba však postupovala velmi pomalu a dokončen byl jen presbytář, který byl jedním z míst, kde bylo roku 1378 vystaveno tělo zemřelého císaře Karla IV.
Popis
Centrální stavbou komendy je kostel Panny Marie pod řetězem, který vznikl renesanční přestavbou gotického presbytáře plánovaného většího kostela. Před kostelem je nádvoří na místě lodi románské baziliky, jejíž pozůstatky jsou patrny na jižní zdi nádvoří. Směrem do ulice nádvoří uzavírá dvojice nedokončených monumentálních gotických věží s portikem, s doplňky z renesance a 19. století.
Vedle nádvoří na rohu Velkopřevorského náměstí stojí Velkopřevorský palác. Sídlo velkopřevorství je postaveno na půdorysu zřejmě původního konventu, jehož románské zdivo se uvnitř paláce ve značné míře dochovalo. Na opačné straně kostela stojí barokní novostavba převorství, konventu a alumnátu (semináře). K budovám přiléhají na východní straně zahrady.
V okolí se nacházejí pozůstatky původně podstatně rozlehlejšího areálu. Patří k nim například sousoší Jana Křtitele na Maltézském náměstí, románská okna v nádvoří domu Lázeň (Lázeňská ulice 6) nebo pozůstatek románského maltézského kostela sv. Prokopa ve sklepě zrušeného barokního kostela stejného zasvěcení (Prokopská ulice 3).
Odkazy
Literatura
- VLČEK, Pavel; SOMMER, Petr; FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie českých klášterů. Praha: Libri, 1997. 782 s. ISBN 80-85983-17-6. S. 457–461.
Související články
- Maltézský řád
- Seznam velkopřevorů maltézských rytířů
- Kostel Panny Marie pod řetězem
- Velkopřevorský palác
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Johanitská komenda v Praze na Wikimedia Commons