Železniční trať Lysá nad Labem – Ústí nad Labem: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m přímý odkaz na Železniční trať Praha–Děčín po přesunu
Řádek 47: Řádek 47:
{{BS3||vBHF|| 422,532|[[Sebuzín]]|||}}
{{BS3||vBHF|| 422,532|[[Sebuzín]]|||}}
{{BS3||vBHF|| {{BSkm|431,113|0}}|[[Ústí nad Labem-Střekov (nádraží)|Ústí nad Labem-Střekov]]|||}}
{{BS3||vBHF|| {{BSkm|431,113|0}}|[[Ústí nad Labem-Střekov (nádraží)|Ústí nad Labem-Střekov]]|||}}
{{BS3|vSTRq|vABZgr|| |||[[Železniční trať Ústí nad Labem – Děčín|do Děčína východ]]|}}
{{BS3|vSTRq|vABZgr|| |||[[Železniční trať Ústí nad Labem – Velké Březno – Děčín|do Děčína východ]]|}}
{{BS3||vWBRÜCKE2|| ||[[Labe]] ([[Železniční most (Ústí nad Labem)|most]])||}}
{{BS3||vWBRÜCKE2|| ||[[Labe]] ([[Železniční most (Ústí nad Labem)|most]])||}}
{{BS3|vSTRq|vKRZvo|vSTRq|| ||[[Železniční trať Praha–Děčín|z UL hl.n. do Prahy]]|}}
{{BS3|vSTRq|vKRZvo|vSTRq|| ||[[Železniční trať Praha–Děčín|z UL hl.n. do Prahy]]|}}
Řádek 169: Řádek 169:


=== Ústí nad Labem-Střekov ===
=== Ústí nad Labem-Střekov ===
* [[Železniční trať Ústí nad Labem – Děčín|Trať 073]] Ústí nad Labem-Střekov – [[Děčín východ (nádraží)|Děčín východ]]
* [[Železniční trať Ústí nad Labem – Velké Březno – Děčín|Trať 073]] Ústí nad Labem-Střekov – [[Děčín východ (nádraží)|Děčín východ]]


=== Ústí nad Labem západ ===
=== Ústí nad Labem západ ===

Verze z 14. 5. 2021, 22:02

Lysá nad Labem – Ústí nad Labem západ
nádraží Ústí nad Labem-Střekov
nádraží Ústí nad Labem-Střekov
Stát ČeskoČesko Česko
Číslo 072
Provozovatel dráhy Správa železnic
Technické informace
Délka 95,6 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Napájecí soustava 3 kV
Maximální rychlost 120
Mapa trati
Map
Externí odkazy
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
337,506 Lysá nad Labem
do Prahy
340,454 Lysá nad Labem-Dvorce
Jizera
344,461 Otradovice
347,76 Stará Boleslav
353,65 Dřísy
355,852 Ovčáry
z Prahy
360,997 Všetaty
do Turnova
368,456 Malý Újezd
ze Mšena
371,715 Mělník
vlečka přístav
374,789 Mělník-Mlazice
379,883 Liběchov
385,712 Štětí
vlečka Papírny Štětí
392,172 Hoštka
397,986 Polepy
vlečka text.
402,17 Křešice u Litoměřic
406,632 Litoměřice dolní nádraží
407,766 Litoměřice město
Tyršův most se silnicí I/15
Most generála Chábery se silnicí II/247
z České Lípy do Lovosic
z České Lípy
412,47 Velké Žernoseky
418,195 Libochovany
419,842 býv. Výhybna Kamenolom a vl. Tarmac
422,532 Sebuzín
431,113
0
Ústí nad Labem-Střekov
do Děčína východ
Labe (most)
z UL hl.n. do Prahy
od Vaňova
od UL hl.n.
1,945 Ústí nad Labem západ
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Lysá nad Labem – Ústí nad Labem západ (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 072) vede z Lysé nad Labem přes Všetaty, Mělník, Štětí, Litoměřice a Velké Žernoseky do Ústí nad Labem. Trať je součástí celostátní dráhy, je dvojkolejná a elektrizovaná. Trať je někdy hovorově zvaná „pravobřežka“ (vede po pravém břehu Labe), dříve též „uhelná magistrála“.

Historie

Trať postavila v roce 1874 Rakouská severozápadní dráha jako součást své magistrály mezi Vídní a německými hranicemi v Děčíně.

List povolení Františka Josefa Prvního ze dne 25. června 1870 udělil koncesionářům právo ke stavbě a užívání železnice lokomotivní (kromě jiných drah) z Nymburka k hranicím říšským u Děčína. Koncesionáři zavazují se, že počnou stavěti v šesti měsících a dokonají stavbu i zavedou veřejnou jízdu po ní ve čtyřech létech.[1]

Dráhu vlastnila a provozovala společnost Rakouská severozápadní dráha od ledna 1874 až do svého zestátnění 1.1.1908.

Trať byla zdvoukolejněna v úseku (Velký Osek) - Lysá nad Labem - Mělník k roku 1909 a dále došlo v průběhu 1. světové války v souvislosti se zvyšující se dopravou ke zdvoukolejnění zbývajícího úseku z Mělníka do Ústí nad Labem (a dále do Děčína). Zásadní přestavby se trať dočkala v 50. letech 20. století, kdy došlo k elektrifikaci stejnosměrnou trakční soustavou 3000 V (zahájení provozu 29.12.1958).[2] Současně s tím byl v mezistaničních úsecích zřízen automatický blok a dva krátké úseky byly též nahrazeny přeložkami. Jedná se o spojnici mezi stanicemi Ústí nad Labem západ a Ústí nad Labem-Střekov a část trati v Litoměřicích, kde byl opuštěn tunel přímo ve městě a byla postavena zastávka Litoměřice město v současné podobě (vlaky osobní dopravy pak přestaly zastavovat ve stanici Litoměřice dolní nádraží). Tunel dnes slouží jako umělecká galerie.[3]

Nehody

V roce 1962 došlo mezi stanicí Sebuzín a zastávkou Libochovany ke srážce tří vlaků s tragickými následky.

Podrobnější informace naleznete v článku Železniční nehoda u Církvic.

Provoz na trati

V roce 1900 byly podle tehdejšího jízdního řádu v provozu tyto stanice: Lysá, Stará Boleslav, Dřísy, Všetaty-Přívory, Mělník, Mlazice, Liběchov, Štětí, Hoštka, Polepy, Křešice, Litoměřice, Litoměřice město, Žalhostice-Žernoseky, Libochovany, Zebuzín, Brná, Střekov

Dopravní zatížení tratě v pracovních dnech
období jízdního řádu číslo tratě a celkový rozsah tratě počet vlaků (v části tratě)
1900 42 Vídeň – Praha – Děčín 1 R + 4 Os Lysá – Střekov
47 Střekov – Ústí n. L. (Teplické nádr.) 10 Os
1921 léto 121b Lysá nad Labem – Všetaty–Přívory 5 Os
121a Praha – Mělník 10 Os Všetaty-Přívory - Mělník
121 Praha – Všetaty-Přívory – Děčín 1 R + 5 Os Mělník - Střekov
122 Střekov – Ústí nad Labem 11 Os
1928/29 zima 16 Lysá n. L. – Všetaty 6 Os
74a Praha – Mělník 2 R + 9 0s Všetaty - Mělník
74 Praha – Děčín 2 R + 7 Os Mělník - Litoměřice,
2 R + 9 Os Litoměřice - Střekov
94 Střekov – Ústí n. Labem 12 Os
1937/38 zima 148 Lysá nad Labem – Všetaty 7 Os
110 Praha – Děčín 13 Os Všetaty - Mělník,
7 Os Mělník – Litoměřice,
10 Os Litoměřice - Střekov
109 Střekov – Ústí nad Labem 22 Os
1944/45 505m Lysá nad Labem – Mělník – Liboch 5 Os Lysá nad Labem – Všetaty,
11 Os Všetaty - Mělník,
5 Os Mělník – Liboch
162g Liboch – Tetschen 6 Os Liboch – Aussig-Schreckenstein
162h Aussig-Schreckenstein – Aussig 10 Os
1945/46 6e Lysá nad Labem – Všetaty 9 Os
6b (Praha -) Všetaty - Mělník – Děčín 1 R + 12 Os Všetaty - Mělník,
1 R + 7 Os Mělník –Střekov
6c Střekov – Ústí nad Labem 11 Os
1959/60 7b Lysá nad Labem – Všetaty – Děčín 1 R + 11 Os Lysá nad Labem – Všetaty,
1 R + 12 Os Všetaty – Mělník,
1 R + 9 Os Mělník - Ústí n. L.-Střekov
7c Ústí n. L.-Střekov – Ústí n. L.-záp. n. 2 Os
1988/89 072 Lysá nad Labem – Všetaty – Děčín 10 Os Lysá nad Labem – Všetaty,
13 Os Všetaty – Mělník,
8 Os Mělník - Ústí n. L.-Střekov
073 Ústí n. L.-Střekov – Ústí n. L.-západ 4 Os
2002/03 072 Lysá nad Labem – Ústí nad Labem-západ 6 R + 2 Sp + 11 Os
2012/13 072 Lysá nad Labem – Ústí nad Labem 8 R + 10 Os Lysá nad Labem - Všetaty,
8 R + 15 Os Všetaty - Mělník,
8 R + 11 Os Mělník - Štětí,
8 R + 14 Os Štětí – Ústí n. L.-západ
Vysvětlivky

R – rychlík, Sp - spěšný vlak, Os – osobní vlak

budova železniční stanice Liběchov

Navazující tratě

Lysá nad Labem

  • Trať 231 Kolín – Velký Osek – Nymburk hl. n. – Lysá nad Labem – Čelákovice – Praha-Vysočany
  • Trať 232 Lysá nad Labem – Milovice

Všetaty

  • Trať 070 Praha hl. n. – Praha-Vysočany – Neratovice – Všetaty – Mladá Boleslav hl. n. – Bakov nad Jizerou – Odbočka Zálučí – Turnov

Mělník

  • Trať 076 Mělník – Mladá Boleslav hl. n.

Velké Žernoseky

  • Trať 087 Lovosice – Žalhostice – Česká Lípa hl. n.

Ústí nad Labem-Střekov

Ústí nad Labem západ

  • Trať 130 Ústí nad Labem hl. n. – Ústí nad Labem západ – Řetenice – Oldřichov u Duchcova – Bílina – Odbočka České Zlatníky – Most – Třebušice – Odbočka Dolní Rybník – Chomutov

Stanice a zastávky

  • Lysá nad Labem
    Lysá nad Labem
  • Dřísy
    Dřísy
  • Ovčáry
    Ovčáry
  • Všetaty
    Všetaty
  • Mělník
    Mělník
  • Štětí
    Štětí
  • Polepy
    Polepy
  • Křešice u Litoměřic
    Křešice u Litoměřic
  • Litoměřice město
    Litoměřice město
  • Velké Žernoseky
    Velké Žernoseky

Odkazy

Reference

  1. ↑ List povolení č.109/1870 Sb. ze dne 25. června 1870
  2. ↑ JIŘÍ., Kacetl,. 140 let Severozápadní dráhy : Wien - Hollabrunn - Znojmo - Jihlava - Kolín - Litoměřice - Ústí nad Labem - Děčín ; minulost a budoucnost nejkratšího dopravního spojení Vídně a Berlína = 140 Jahre der Nordwestbahn : Wien - Hollabrunn - Znojmo - Jihlava - Kolín - Litoměřice - Ústí nad Labem - Děčín ; Vergangenheit und Zukunft der kürzesten Verkehrsverbindung Wien - Berlin. Vyd. 1. vyd. Znojmo: Jihomoravské Muzeum 52 Seiten s. ISBN 9788086974118. OCLC 859381646 
  3. ↑ -RED-. V Litoměřicích je železniční tunel, který se změnil ve výstavní síň. Internetový zpravodaj Komunikace a doprava [online]. 2006-09-17. Dostupné online. ISSN 1214-5688. [nedostupný zdroj]

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Železniční_trať_Lysá_nad_Labem_–_Ústí_nad_Labem&oldid=19861774“