Kuchyňka (Brdy): Porovnání verzí
Změna ilustračních snímků a úprava části Ochrana značka: editace z Vizuálního editoru |
Úprava části Ochrana a přidání zdrojů značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 37: | Řádek 37: | ||
| poznámka = |
| poznámka = |
||
}} |
}} |
||
[[Soubor:Rezervace kuchyňka svah.jpg|náhled| |
[[Soubor:Rezervace kuchyňka svah.jpg|náhled|Jižní svah rezervace na podzim]] |
||
'''Kuchyňka''' je [[Les|lesnatý]] vrch v [[Brdská vrchovina|Brdské vrchovině]], vysoký 636 m n. m. Nachází se asi 4 [[Kilometr|km]] jižně od města [[Hostomice pod Brdy]], 6 km západně od města [[Dobříš]] a necelé 3 km západně od nejvyššího vrcholu severozápadních Brd [[Písek (Brdská vrchovina)|Písk]]<nowiki/>y<ref>{{Citace monografie |
'''Kuchyňka''' je [[Les|lesnatý]] vrch v [[Brdská vrchovina|Brdské vrchovině]], vysoký 636 m n. m. Nachází se asi 4 [[Kilometr|km]] jižně od města [[Hostomice pod Brdy]], 6 km západně od města [[Dobříš]] a necelé 3 km západně od nejvyššího vrcholu severozápadních Brd [[Písek (Brdská vrchovina)|Písk]]<nowiki/>y<ref name=":0">{{Citace monografie |
||
| příjmení = Čáka |
| příjmení = Čáka |
||
| jméno = Jan |
| jméno = Jan |
||
| Řádek 44: | Řádek 44: | ||
| jméno2 = |
| jméno2 = |
||
| titul = Toulání po Brdech |
| titul = Toulání po Brdech |
||
| vydání = |
| vydání = 2 |
||
| vydavatel = |
| vydavatel = Středočeské nakladatelství a knihkupectví |
||
| místo = |
| místo = Praha |
||
| rok vydání = |
| rok vydání = 1986 |
||
| počet stran = |
| počet stran = 336 |
||
| strany = |
| strany = |
||
| isbn = |
| isbn = |
||
}}</ref> (690 m.n.m.). Celá vrcholová partie hory byla v roce 1933 prohlášena chráněným územím coby '''přírodní rezervace Kuchyňka''' s původní rozlohou 10 ha a poté rozšířena na |
}}</ref> (690 m.n.m.). Celá vrcholová partie hory byla v roce 1933 prohlášena chráněným územím coby '''přírodní rezervace Kuchyňka''' s původní rozlohou 10 ha a poté v roce 1989 rozšířena na 21,18 ha<ref name=":1">{{Citace monografie |
||
| příjmení = Heil |
| příjmení = Heil |
||
| jméno = Ivo |
| jméno = Ivo |
||
| Řádek 57: | Řádek 57: | ||
| jméno2 = |
| jméno2 = |
||
| titul = Brdy |
| titul = Brdy |
||
| vydání = |
| vydání = 1 |
||
| vydavatel = |
| vydavatel = Středočeské nakladatelství a knihkupectví |
||
| místo = |
| místo = Praha |
||
| rok vydání = 1987 |
| rok vydání = 1987 |
||
| počet stran = |
| počet stran = 116 |
||
| strany = |
| strany = |
||
| isbn = |
| isbn = |
||
}}</ref>. Zachovali se zde zbytky původních suťových lesních porostů, s výskytem vzácné [[Květena|flóry]] a [[Fauna|fauny]]. Později byla zařazena do soustavy Narura 2000 jakožto Evropsky významná lokalita Hradec–Kuchyňka<ref>{{Citace monografie |
}}</ref>. Zachovali se zde zbytky původních suťových lesních porostů, s výskytem vzácné [[Květena|flóry]] a [[Fauna|fauny]]. Později byla |
||
zařazena do soustavy Narura 2000 jakožto Evropsky významná lokalita Hradec–Kuchyňka<ref name=":2">{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Čihař |
| příjmení = Čihař |
||
| jméno = Martin |
| jméno = Martin |
||
| Řádek 71: | Řádek 79: | ||
| titul = Brdy tajemné hory v srdci Čech |
| titul = Brdy tajemné hory v srdci Čech |
||
| vydání = |
| vydání = |
||
| vydavatel = |
| vydavatel = Ottovo nakladatelství, s.r.o. |
||
| místo = |
| místo = |
||
| rok vydání = 2018 |
| rok vydání = 2018 |
||
| počet stran = |
| počet stran = |
||
| strany = |
| strany = |
||
| isbn = |
| isbn = 978-80-7451-697-9 |
||
}}</ref>. Obecně je Kuchyňka chápána jako součást Hřebenů, ale z [[Geomorfologické členění Česka|geomorfologického hlediska]] patří do severního cípu [[Třemošenská vrchovina|Třemošenské vrchoviny]] v [[Brdy|Brdech]] a s [[Hřebeny]] pouze hraničí. |
}}</ref>. Obecně je Kuchyňka chápána jako součást Hřebenů, ale z [[Geomorfologické členění Česka|geomorfologického hlediska]] patří do severního cípu [[Třemošenská vrchovina|Třemošenské vrchoviny]] v [[Brdy|Brdech]] a s [[Hřebeny]] pouze hraničí. |
||
| Řádek 83: | Řádek 91: | ||
=== Historie === |
=== Historie === |
||
Celé Podbrdsko bylo historicky mimořádně významné těžbou a zpracováním železné rudy. Nejenom pece a hamry spotřebovávali velké množství kvalitního dřevěného uhlí. Následkem toho se původní bukojedlové porosty měnili v smrkové monokultury. Původní les se zachoval pouze na těžko dostupných místech. |
Celé Podbrdsko bylo historicky mimořádně významné těžbou a zpracováním železné rudy. Nejenom pece a hamry spotřebovávali velké množství kvalitního dřevěného uhlí. Následkem toho se původní bukojedlové porosty měnili v smrkové monokultury. Původní les se zachoval pouze na těžko dostupných místech.<ref name=":0" /> |
||
Lokalita Kuchyňka byla naštěstí dostatečně vzdálená od center historické těžby dřeva, proto se zde zachovalo původní složení Brdského temperátního listnatého lesa. Její jedinečnost spočívala navíc v suťových polích, jež hostila pestrou škálu bylinného podrostu. Tato skutečnost vždy lákala i místní lidové léčitele „babky kořenářky“ k častým návštěvám. |
Lokalita Kuchyňka byla naštěstí dostatečně vzdálená od center historické těžby dřeva, proto se zde zachovalo původní složení Brdského temperátního listnatého lesa. Její jedinečnost spočívala navíc v suťových polích, jež hostila pestrou škálu bylinného podrostu. Tato skutečnost vždy lákala i místní lidové léčitele „babky kořenářky“ k častým návštěvám.<ref name=":2" /> |
||
=== '''Mytologie''' === |
=== '''Mytologie''' === |
||
Lidová představivost pak dala bájnému vrchu i mnoho pověstí. Nejznámější je pověst o bájné čarodějnici Megeře zhrzené milence pána Brdských hor Fabiána zvaného Babí Jan. Pověst praví, že na kopci Baba stával hrad Jana Rytíře z Babí hory. Když si rytíř přivedl vyvolenou nevěstu čarodějnice Megera ze žárlivosti proměnila Janův hrad v pusté skalisko, Janovu ženu v hořkou zeměžluč a z rytíře Fabiána lesní přízrak. |
Lidová představivost pak dala bájnému vrchu i mnoho pověstí. Nejznámější je pověst o bájné čarodějnici Megeře zhrzené milence pána Brdských hor Fabiána zvaného Babí Jan. Pověst praví, že na kopci Baba stával hrad Jana Rytíře z Babí hory. Když si rytíř přivedl vyvolenou nevěstu čarodějnice Megera ze žárlivosti proměnila Janův hrad v pusté skalisko, Janovu ženu v hořkou zeměžluč a z rytíře Fabiána lesní přízrak.<ref name=":2" /> |
||
=== '''Přírodní poměry''' === |
=== '''Přírodní poměry''' === |
||
==== '''Hydrologie''' ==== |
==== '''Hydrologie''' ==== |
||
Zatímco samotný vrchol i svahy lokality jsou poměrně suché, v jihovýchodním úbočí se nalézá několik pramenišť. Z nichž některá jsou upravena jako přírodní studánky. Právě ty slouží jako biotop vzácného a zákonem chráněného obojživelníka [[Mlok skvrnitý|mloka skvrnitého]], [[Užovka obojková|užovky obojkové]]. |
Zatímco samotný vrchol i svahy lokality jsou poměrně suché, v jihovýchodním úbočí se nalézá několik pramenišť. Z nichž některá jsou upravena jako přírodní studánky. Právě ty slouží jako biotop vzácného a zákonem chráněného obojživelníka [[Mlok skvrnitý|mloka skvrnitého]], [[Skokan hnědý|skokana hnědého]], [[Užovka obojková|užovky obojkové]]. |
||
[[Soubor:Suťová stráň Kuchyňka podzim.jpg|náhled|Suťová stráň na podzim]] |
[[Soubor:Suťová stráň Kuchyňka podzim.jpg|náhled|Suťová stráň na podzim]] |
||
[[Soubor:Fabiánova studánka 2.jpg|náhled|Fabiánova studánka ve spodní části rezervace]] |
[[Soubor:Fabiánova studánka 2.jpg|náhled|Fabiánova studánka ve spodní části rezervace]] |
||
==== '''Flora''' ==== |
==== '''Flora''' ==== |
||
[[Suťový les|Suťové lesy]] přecházejí do květnatých bučin případně do dubohabřin s řídce vtroušenou [[Lípa malolistá|lípou]], [[Javor klen|javorem klenem]], vzácně i [[Jedle bělokorá|jedlí bělokorou]]. Důvodem ochrany jsou i společenstva původního bylinného podrostu. Např. kostřava lesní, [[Svízel vonný|mařinka vonná]], [[samorostlík klasnatý]], [[kyčelnice cibulkonosná]], [[lilie zlatohlavá]], [[kokořík vonný]], [[Hrachor jarní|lecha jarní]], [[konvalinka vonná]], kapraď [[osladič obecný]]. Dále zde rostou [[srstka angrešt]], [[jeřáb muk]], [[Javor klen|javory klen]] a [[Javor mléč|mléč]]. |
[[Suťový les|Suťové lesy]] přecházejí do květnatých bučin případně do dubohabřin s řídce vtroušenou [[Lípa malolistá|lípou]], [[Javor klen|javorem klenem]], vzácně i [[Jedle bělokorá|jedlí bělokorou]]. Důvodem ochrany jsou i společenstva původního bylinného podrostu. Např. kostřava lesní, [[Svízel vonný|mařinka vonná]], [[samorostlík klasnatý]], [[kyčelnice cibulkonosná]], [[lilie zlatohlavá]], [[kokořík vonný]], [[Hrachor jarní|lecha jarní]], [[konvalinka vonná]], kapraď [[osladič obecný]]. Dále zde rostou [[srstka angrešt]], [[jeřáb muk]], [[Javor klen|javory klen]] a [[Javor mléč|mléč]].<ref name=":1" /><ref name=":3">{{Citace elektronického periodika |
||
| titul = Maloplošná zvláště chráněná území |
|||
| periodikum = drusop.nature.cz |
|||
| url = https://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?SHOW_ONE=1&ID=200 |
|||
| datum přístupu = 2020-10-30 |
|||
}}</ref> |
|||
==== '''Fauna''' ==== |
==== '''Fauna''' ==== |
||
| Řádek 104: | Řádek 117: | ||
==== '''Geologické poměry''' ==== |
==== '''Geologické poměry''' ==== |
||
Kuchyňka z geomorfologického hlediska patří do podjednotky Třemošenské vrchoviny. Na rozdíl od okolních většinou plochých vrcholů se její stráně prudce svažují. Staroprvohorní slepence tady reprezentují výrazný ostrý hřbet prudce se svařující k jihovýchodu. Z něj vystupují erozí obnažené skalky a skalní sruby. Pod svahy jsou rozsáhlá suťová pole. Na severozápad od vrcholu je viditelné rozdvojení hřebene do dvou větví. První [[Kambrium|kambrické]] a druhé [[Ordovik|ordovické]]. |
Kuchyňka z geomorfologického hlediska patří do podjednotky Třemošenské vrchoviny. Na rozdíl od okolních většinou plochých vrcholů se její stráně prudce svažují. Staroprvohorní slepence tady reprezentují výrazný ostrý hřbet prudce se svařující k jihovýchodu. Z něj vystupují erozí obnažené skalky a skalní sruby. Pod svahy jsou rozsáhlá suťová pole. Na severozápad od vrcholu je viditelné rozdvojení hřebene do dvou větví. První [[Kambrium|kambrické]] a druhé [[Ordovik|ordovické]].<ref name=":1" /> |
||
[[Soubor:Rezervace Kuchyňka a smrková monokultura.jpg|náhled|Vlevo listnatý les rezervace Kuchyňka a vpravo smrková monokultura]] |
[[Soubor:Rezervace Kuchyňka a smrková monokultura.jpg|náhled|Vlevo listnatý les rezervace Kuchyňka a vpravo smrková monokultura]] |
||
=== Ochrana === |
=== Ochrana === |
||
Předmětem ochrany jsou původní brdské ekosystémy se vzácným bylinným podrostem (viz přírodní poměry). Rezervace je chráněna dle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, s ochranným pásmem šířky 50 m a území je označeno červenými pruhy na stromech a cedulemi se státním znakem. Na území je prováděno kácení nepůvodních druhů |
Předmětem ochrany jsou původní brdské ekosystémy se vzácným bylinným podrostem (viz přírodní poměry). Rezervace je chráněna dle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny<ref name=":3" /><ref>Informační tabule na místě, ve vlastnictví Středočeského kraje</ref>, s ochranným pásmem šířky 50 m a území je označeno červenými pruhy na stromech a cedulemi se státním znakem. Na území je prováděno kácení nepůvodních druhů dřevin. Pohyb v rezervaci je možný pouze po vyznačených stezkách. |
||
Na snímku lze vidět rozhraní rezervace a smrkové monokultury. Na první pohled je zřetelný rozdíl v životodárnosti lesa. |
Na snímku lze vidět rozhraní rezervace a smrkové monokultury. Na první pohled je zřetelný rozdíl v životodárnosti lesa. |
||
Verze z 30. 10. 2020, 18:45
 Kuchyňka | |
|---|---|
 Kuchyňka v zimě | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 31. prosince 1933[1] |
| Vyhlásil | Ministerstvo školství a národní osvěty |
| Nadm. výška | 562–636[1] m n. m. |
| Rozloha | 21,18 ha[1] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Příbram |
| Umístění | k. ú. Pičín |
| Další informace | |
| Kód | 200 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Kuchyňka | |
|---|---|
.jpg) | |
| Vrchol | 635,6 m n. m. |
| Prominence | 33 m ↓ Pod Provazcem |
| Izolace | 1,9 km → Studený vrch |
| Poloha | |
| Stát | Česko |
| Pohoří | Brdská vrchovina / Brdy / Třemošenská vrchovina / Čenkovská vrchovina |
| Souřadnice | 49°47′12″ s. š., 14°4′33″ v. d. |
  Kuchyňka | |
| Hornina | slepenec |
| Povodí | Berounka, Vltava |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kuchyňka je lesnatý vrch v Brdské vrchovině, vysoký 636 m n. m. Nachází se asi 4 km jižně od města Hostomice pod Brdy, 6 km západně od města Dobříš a necelé 3 km západně od nejvyššího vrcholu severozápadních Brd Písky[2] (690 m.n.m.). Celá vrcholová partie hory byla v roce 1933 prohlášena chráněným územím coby přírodní rezervace Kuchyňka s původní rozlohou 10 ha a poté v roce 1989 rozšířena na 21,18 ha[3]. Zachovali se zde zbytky původních suťových lesních porostů, s výskytem vzácné flóry a fauny. Později byla
zařazena do soustavy Narura 2000 jakožto Evropsky významná lokalita Hradec–Kuchyňka[4]. Obecně je Kuchyňka chápána jako součást Hřebenů, ale z geomorfologického hlediska patří do severního cípu Třemošenské vrchoviny v Brdech a s Hřebeny pouze hraničí.
Lokalita
Rezervace Kuchyňka je charakteristická svými suťovými společenstvy, která jsou vázána na teplé a suché lokálním mikroklimata. Z vrcholu hřebenové cesty se nabízejí výhledy do kraje zejména do Hostomské kotliny a na střední Povltaví. Z hřebenů je možno dolétnout na příbramské těžební věže.
Historie
Celé Podbrdsko bylo historicky mimořádně významné těžbou a zpracováním železné rudy. Nejenom pece a hamry spotřebovávali velké množství kvalitního dřevěného uhlí. Následkem toho se původní bukojedlové porosty měnili v smrkové monokultury. Původní les se zachoval pouze na těžko dostupných místech.[2]
Lokalita Kuchyňka byla naštěstí dostatečně vzdálená od center historické těžby dřeva, proto se zde zachovalo původní složení Brdského temperátního listnatého lesa. Její jedinečnost spočívala navíc v suťových polích, jež hostila pestrou škálu bylinného podrostu. Tato skutečnost vždy lákala i místní lidové léčitele „babky kořenářky“ k častým návštěvám.[4]
Mytologie
Lidová představivost pak dala bájnému vrchu i mnoho pověstí. Nejznámější je pověst o bájné čarodějnici Megeře zhrzené milence pána Brdských hor Fabiána zvaného Babí Jan. Pověst praví, že na kopci Baba stával hrad Jana Rytíře z Babí hory. Když si rytíř přivedl vyvolenou nevěstu čarodějnice Megera ze žárlivosti proměnila Janův hrad v pusté skalisko, Janovu ženu v hořkou zeměžluč a z rytíře Fabiána lesní přízrak.[4]
Přírodní poměry
Hydrologie
Zatímco samotný vrchol i svahy lokality jsou poměrně suché, v jihovýchodním úbočí se nalézá několik pramenišť. Z nichž některá jsou upravena jako přírodní studánky. Právě ty slouží jako biotop vzácného a zákonem chráněného obojživelníka mloka skvrnitého, skokana hnědého, užovky obojkové.
Flora
Suťové lesy přecházejí do květnatých bučin případně do dubohabřin s řídce vtroušenou lípou, javorem klenem, vzácně i jedlí bělokorou. Důvodem ochrany jsou i společenstva původního bylinného podrostu. Např. kostřava lesní, mařinka vonná, samorostlík klasnatý, kyčelnice cibulkonosná, lilie zlatohlavá, kokořík vonný, lecha jarní, konvalinka vonná, kapraď osladič obecný. Dále zde rostou srstka angrešt, jeřáb muk, javory klen a mléč.[3][5]
Fauna
Rezervace je specifická výskytem bezobratlých druhů, hmyzu a měkkýšů žijících v teplém suťovém svahu. V tlejícím dřevě padlích listnatých stromů se daří dřevokaznému hmyzu. V dolní stinné části svahu se daří vlhkomilným druhům jako je mlok skvrnitý nebo užovka obojková.
Geologické poměry
Kuchyňka z geomorfologického hlediska patří do podjednotky Třemošenské vrchoviny. Na rozdíl od okolních většinou plochých vrcholů se její stráně prudce svažují. Staroprvohorní slepence tady reprezentují výrazný ostrý hřbet prudce se svařující k jihovýchodu. Z něj vystupují erozí obnažené skalky a skalní sruby. Pod svahy jsou rozsáhlá suťová pole. Na severozápad od vrcholu je viditelné rozdvojení hřebene do dvou větví. První kambrické a druhé ordovické.[3]
Ochrana
Předmětem ochrany jsou původní brdské ekosystémy se vzácným bylinným podrostem (viz přírodní poměry). Rezervace je chráněna dle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny[5][6], s ochranným pásmem šířky 50 m a území je označeno červenými pruhy na stromech a cedulemi se státním znakem. Na území je prováděno kácení nepůvodních druhů dřevin. Pohyb v rezervaci je možný pouze po vyznačených stezkách.
Na snímku lze vidět rozhraní rezervace a smrkové monokultury. Na první pohled je zřetelný rozdíl v životodárnosti lesa.
Turismus
Rezervací prochází červeně značená turistická trasa.
Čtyřmezí
Severně od vrcholu Kuchyňky, v sedle se Studeným vrchem, se nachází „čtyřmezí“[7] | 49°47′37″ s. š., 14°4′46″ v. d., kde se do jednoho místa v oblasti sedla sbíhají hranice čtyř katastrálních území obcí ležících po obou stranách Hřebenů. Jihovýchodní úbočí hřebene patří do k. ú. obce Buková u Příbramě v okrese Příbram, údolí Chumavy na severozápadní straně patří do Hostomic pod Brdy (okres Beroun), k sedlu Kuchyňky nacházejícímu se asi kilometr severoseverovýchodně zasahují z druhé strany ještě území Rosovic a Dobříše (obojí okres Příbram). Toto čtyřmezí bylo v roce 2014 vyznačeno prstencem a slavnostně odhaleno za účasti zástupců všech čtyř obcí[8].
Navíc vrcholový hřeben Kuchyňky táhnoucí se od Malého vrchu (627 m n. m.) a celá přírodní rezervace patří do výběžku katastrálního území páté obce: Pičína v okrese Příbram.
Reference
- ↑ a b c PR Kuchyňka [online]. AOPK ČR [cit. 2013-03-21]. Dostupné online.
- ↑ a b ČÁKA, Jan. Toulání po Brdech. 2. vyd. Praha: Středočeské nakladatelství a knihkupectví, 1986. 336 s.
- ↑ a b c HEIL, Ivo. Brdy. 1. vyd. Praha: Středočeské nakladatelství a knihkupectví, 1987. 116 s.
- ↑ a b c ČIHAŘ, Martin. Brdy tajemné hory v srdci Čech. [s.l.]: Ottovo nakladatelství, s.r.o., 2018. ISBN 978-80-7451-697-9.
- ↑ a b Maloplošná zvláště chráněná území. drusop.nature.cz [online]. [cit. 2020-10-30]. Dostupné online.
- ↑ Informační tabule na místě, ve vlastnictví Středočeského kraje
- ↑ Čtyřmezí na Hostomice.cz
- ↑ http://www.hostomice.cz/Slavnostni-odhaleni-ctyrmezi.html
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kuchyňka na Wikimedia Commons - Kuchyňka a okolí na Brdy.org
