Lenochodi: Porovnání verzí
značky: revertováno špatné umístění textu editace z mobilu editace z mobilního webu |
m editace uživatele 109.239.65.51 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je JQtt značka: rychlé vrácení zpět |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Taxobox |
|||
jméno = Lenochodi |
| jméno = Lenochodi |
||
obrázek = Bradypus.jpg |
| obrázek = Bradypus.jpg |
||
popisek = Lenochod |
| popisek = Lenochod hnědokrký (''Bradypus variegatus'') |
||
| velikost obrázku = 260px |
|||
| říše = [[živočichové]] (Animalia) |
|||
| kmen = [[strunatci]] (Chordata) |
|||
| podkmen = [[obratlovci]] (Vertebrata) |
|||
| nadtřída = [[čtyřnožci]] (Tetrapoda) |
|||
| třída = [[savci]] (Mammalia) |
|||
| řád = [[chudozubí]] (Xenarthra) |
|||
| podřád = [[lenochodi]] (Folivora) |
|||
| podřád popsal = Delsuc, Catzeflis, Stanhope, and Douzery, 2001 |
|||
| druhotné dělení = Čeledi |
|||
| podřazené taxony = |
|||
* [[lenochodovití tříprstí]] (Bradypodidae) |
|||
* [[lenochodovití dvouprstí]] (Megalonychidae) |
|||
}} |
|||
Podřád '''lenochodi''' (Folivora) je kategorií dvou [[monotypický taxon|monotypických]] [[čeleď|čeledí]] (každá o jediném [[rod (biologie)|rodu]]) stromových [[savci|savců]] z [[řád (biologie)|řádu]] [[chudozubí|chudozubých]]. |
|||
== Evoluce == |
== Evoluce == |
||
| Řádek 78: | Řádek 93: | ||
== Externí odkazy == |
== Externí odkazy == |
||
* {{Wikislovník|heslo=lenochod}} |
|||
| ⚫ | |||
{{Portály|Živočichové}} |
|||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
Verze z 28. 9. 2020, 12:01
 Lenochodi | |
|---|---|
 Lenochod hnědokrký (Bradypus variegatus) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Nadtřída | čtyřnožci (Tetrapoda) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | chudozubí (Xenarthra) |
| Podřád | lenochodi (Folivora) Delsuc, Catzeflis, Stanhope, and Douzery, 2001 |
| Čeledi | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Podřád lenochodi (Folivora) je kategorií dvou monotypických čeledí (každá o jediném rodu) stromových savců z řádu chudozubých.
Evoluce
Společný předek těchto zvířat žil asi před 40 miliony let, kdy se obě čeledi od sebe oddělily; v současnosti jsou od sebe vzdáleny více, než jejich vzhled naznačuje. Lenochodovití dvouprstí byli po dlouhou dobu pozemními živočichy, ke stromovému životu přešli někdy po období doby ledové asi před 10 tisíci lety. Lenochodovití tříprstí po sobě nezanechali průkaznější historické stopy, přičemž se předpokládá, že přešli k životu na stromech mnohem dříve. Obě čeledi jsou příkladem konvergentního vývoje.
V období pleistocénu existovaly obří pozemní formy lenochodů, z nichž některé druhy byly gregarické (žily ve skupinách), což je příklad argentinského druhu Lestodon armatus.[1]
Výskyt
Zvířata obou čeledí žijí na území Střední Ameriky a na severní polovině Jižní Ameriky. Areál výskytu se mnohdy prolíná, někdy na jednom stromě žijí i dva rozličné druhy. Jejich hlavním biotopem jsou tropické deštné pralesy od Amazonské nížiny až po Guayanskou vysočinu a Andy.
Popis
Jsou to zvířata o velikosti 50 až 70 cm a váze 4 až 8 kg s krátkým ocasem nebo bez, převážně šedě zbarvená. Jejich dlouhá a hrubá srst vyrůstá směrem od břicha k zádům a visí jim podél těla. Jejich hlava je kulatá a neochlupený čenich krátký. Končetiny mají poměrně dlouhé, zadní jsou vždy kratší. Na předních mají dva nebo tři srostlé prsty a na zadních vždy tři; prsty jsou zakončeny silnými zahnutými drápy o délce až 10 cm. Mezi samcem a samicí bývá někdy jen nepatrný, nebo žádný rozdíl ve vybarvení. V tlamě mají 18 zubů bez skloviny, nemají řezáky ani špičáky. Krčních obratlů bývá různý počet, a to od šesti do devíti, krk mají pružný a hlavu mohou otáčet o 180°. V jejich kožichu žije mnoho parazitů a jako rarita i drobná symbiotická zelená řasa, která jim propůjčuje nazelenalé zbarvení a poskytuje i na tuky bohatou výživu. Řasy jsou na druhou stranu vyživovány trusem specifického druhu můr, jež žijí pouze na lenochodech.[2] Mají kolísavou, nízkou tělesnou teplotu, v korunách se vyhřívají na slunci. Jejich zrak a sluch nejsou dokonalými smysly.
Chování
Tato stromová zvířata tráví téměř celý svůj život ve větvích vysokých a hustých stromů, kde spí, páří se i vychovávají mladé. V korunách se pohybují velmi málo, převážně jen za další potravou, a to lezením, kdy jsou na větvi zavěšeni za hákovité drápy všech končetin. Při spěchu ulezou asi 4 m za minutu, přičemž jen výjimečně spadnou a následně uhynou. K úpatí stromů slézají jen se vyprázdnit (jednou za týden až měsíc) nebo při potřebě přestěhovat se za potravou na další strom. Avšak při krátkém pohybu na zemi, jsou tito živočichové nejzranitelnější, hlavně kvůli jejich rychlosti. Po zemi se spíš vlečou než chodí, dokáží však i plavat.
Mimo období páření jsou samotáři. Mnoho času prospí, uvádí se doba od 10 do 20 hodin denně. Spí převážně zaháknutí za své drápy na větvích hlavou a hřbetem dolů, stejnou polohu zaujímají, i když nespí. Před případným predátorem se obvykle účinně brání ostrými drápy a zuby. Svými pomalými pohyby při lezení unikají pozornosti šelem a dravých ptáků, kteří registrují ve větvoví hlavně pohyb.
Potrava
Lenochodi jsou býložravci, žerou listy, mladé větvičky, květy i plody. Uvádí se, že příležitostně sežerou i hmyz nebo bezobratlého živočicha. Jejich strava je složená hlavně z listí, je málo energetická a její strávení v několikadílném žaludku za pomoci celulózu rozkládajících bakterií trvá několik dnů. Svou potravu si hledají ve dne nebo v noci především výborným čichem.
Rozmnožování
Tato polygamní zvířata se páří dle klimatických podmínek oblasti, ve které žijí. Samec po kopulaci odchází a o mláďata se nestará. Samice po 6 až 11 měsíční březosti vrhne obvykle jediné mládě, které se jí ihned přidržuje svými drápy, a kojí ho z prsních žláz na hrudi. Za měsíc až dva již potomek počíná spásat listí a do roka nebo dvou je matkou opuštěn.
Ohrožení
Lenochodi žijí na velkém areálu a přímé vyhynutí jednotlivým druhům nehrozí. Mimo přirozených predátorů je nejvíce ohrožuje lov a dále likvidace přirozených biotopů. Výjimkou je lenochod trpasličí vyskytující se pouze na neobydleném ostrůvku v Karibiku o rozloze cca 5 km², jehož populace nedosahuje ani 500 jedinců.
Taxonomie
Lenochodi se taxonomicky dělí:
- čeleď lenochodovití tříprstí (Bradypodidae)
- rod Bradypus (lenochod)
- druh lenochod tříprstý (Bradypus tridactylus)
- druh lenochod černopásý (Bradypus torquatus)
- druh lenochod hnědokrký (Bradypus variegatus)
- druh lenochod trpasličí (Bradypus pygmaeus)
- rod Bradypus (lenochod)
- čeleď lenochodovití dvouprstí (Megalonychidae)
- rod Choloepus (lenochod)
- druh lenochod dvouprstý (Choloepus didactylus)
- druh lenochod krátkokrký (Choloepus hoffmanni)
- rod Choloepus (lenochod)
Obrázky, zvuky či videa k tématu lenochodi na Wikimedia Commons
Reference
- ABC 08/2012: Lenochod není líný! Nejpodivnější savec světa [online]. Ringier, Axel Springer.cz, rev. 08/2012 [cit. 2013-11-28]. Dostupné online.
- MYERS, Phil. Animal Diversity Web: Bradypodidae [online]. University of Michigan Museum of Zoology, MI, USA [cit. 2013-11-28]. Dostupné online. (anglicky)
- MYERS, Phil. Animal Diversity Web: Megalonychidae [online]. University of Michigan Museum of Zoology, MI, USA [cit. 2013-11-28]. Dostupné online. (anglicky)
- Other Free Encyclopedias, Animal Life Resource: Bradypodidae [online]. NET Industries, Kingston, Ontario, CA [cit. 2013-11-28]. Dostupné online. (anglicky)
- Other Free Encyclopedias, Animal Life Resource: Megalonychidae [online]. NET Industries, Kingston, Ontario, CA [cit. 2013-11-28]. Dostupné online. (anglicky)
- Encyclopedia of Life: Bradypodidae [online]. EOL, Smithsonian Institution, Washington, DC, USA [cit. 2013-11-28]. Dostupné online. (anglicky)
- Encyclopedia of Life: Megalonychidae [online]. EOL, Smithsonian Institution, Washington, DC, USA [cit. 2013-11-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Rodrigo L. Tomassini, Claudia I. Montalvo, Mariana C. Garrone, Laura Domingo, Jorge Ferigolo, Laura E. Cruz, Dánae Sanz-Pérez, Yolanda Fernández-Jalvo & Ignacio A. Cerda (2020). Gregariousness in the giant sloth Lestodon (Xenarthra): multi-proxy approach of a bonebed from the Last Maximum Glacial of Argentine Pampas. Scientific Reports, 10, Article number: 10955. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-020-67863-0
- ↑ PETR, Jaroslav. Rozluštěná hádanka riskantní toalety lenochodů. 100+1 zahraničních zajímavostí [online]. 14. listopadu 2014. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-17.
Literatura
- Frederic Delsuc; et al. (2019). Ancient Mitogenomes Reveal the Evolutionary History and Biogeography of Sloths. Current Biology (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1016/j.cub.2019.05.043
- Samantha Presslee; et al. (2019). Palaeoproteomics resolves sloth relationships. Nature Ecology & Evolution (2019). doi: https://doi.org/10.1038/s41559-019-0909-z
Externí odkazy
Slovníkové heslo lenochod ve Wikislovníku
