Ujgurština: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
m napřím
Řádek 2: Řádek 2:
| název = Ujgurština ''({{Cizojazyčně|ug|ئۇيغۇرچە, ئۇيغۇر تىلى; Uyghurche, Uyghur tili; Уйғурчә, Уйғур тили}})''
| název = Ujgurština ''({{Cizojazyčně|ug|ئۇيغۇرچە, ئۇيغۇر تىلى; Uyghurche, Uyghur tili; Уйғурчә, Уйғур тили}})''
| rozšíření =
| rozšíření =
[[Čínská lidová republika]], [[Kazachstán]], [[Kyrgyzstán]]
[[Čína]], [[Kazachstán]], [[Kyrgyzstán]]
| mluvčích = 7,6 miliónů
| mluvčích = 7,6 miliónů
| klasifikace =
| klasifikace =
Řádek 11: Řádek 11:
| písmo = [[arabské písmo]]
| písmo = [[arabské písmo]]
| úřední jazyk =
| úřední jazyk =
[[Sin-ťiang]] ([[Čínská lidová republika]])
[[Sin-ťiang]] ([[Čína]])
| regulátor =
| regulátor =
{{Cizojazyčně|ug|شىنجاڭ ئۇيغۇر ئاپتونوم رايونى}}
{{Cizojazyčně|ug|شىنجاڭ ئۇيغۇر ئاپتونوم رايونى}}
Řádek 23: Řádek 23:
'''Ujgurština''' je [[Střední Asie|středoasijský]] jazyk [[altajské jazyky|altajského]] původu. Řadí se mezi [[turkické jazyky|turkické]] (turkotatarské) jazyky a je příbuzná s [[turečtina|turečtinou]] nebo [[uzbečtina|uzbečtinou]]. [[Gramatika|Gramaticky]] se jedná o [[aglutinační jazyk]].
'''Ujgurština''' je [[Střední Asie|středoasijský]] jazyk [[altajské jazyky|altajského]] původu. Řadí se mezi [[turkické jazyky|turkické]] (turkotatarské) jazyky a je příbuzná s [[turečtina|turečtinou]] nebo [[uzbečtina|uzbečtinou]]. [[Gramatika|Gramaticky]] se jedná o [[aglutinační jazyk]].


Ujgursky hovoří přibližně osm milionů lidí, z nich velká většina patří k [[Ujgurové|Ujgurům]] žijícím v Ujgurské autonomní oblasti [[Sin-ťiang]] na severozápadě [[Čínská lidová republika|Čínské lidové republiky]]. Významnější ujgurské menšiny jsou dále usazeny v sousedním [[Kazachstán]]u, [[Kyrgyzstán]]u a [[Uzbekistán]]u. Malé komununity Ujgurů žijí též na [[Tchaj-wan]]u, v [[Spojené státy americké|USA]], [[Německo|Německu]] a [[Turecko|Turecku]].
Ujgursky hovoří přibližně osm milionů lidí, z nich velká většina patří k [[Ujgurové|Ujgurům]] žijícím v Ujgurské autonomní oblasti [[Sin-ťiang]] na severozápadě [[Čína|Čínské lidové republiky]]. Významnější ujgurské menšiny jsou dále usazeny v sousedním [[Kazachstán]]u, [[Kyrgyzstán]]u a [[Uzbekistán]]u. Malé komununity Ujgurů žijí též na [[Tchaj-wan]]u, v [[Spojené státy americké|USA]], [[Německo|Německu]] a [[Turecko|Turecku]].


== Písmo ==
== Písmo ==

Verze z 18. 7. 2020, 17:33

Ujgurština (ئۇيغۇرچە, ئۇيغۇر تىلى; Uyghurche, Uyghur tili; Уйғурчә, Уйғур тили)
Mapa rozšíření jazyka
Mapa rozšíření jazyka
RozšířeníČína, Kazachstán, Kyrgyzstán
Počet mluvčích7,6 miliónů
Klasifikace
Písmoarabské písmo
Postavení
Regulátorشىنجاڭ ئۇيغۇر ئاپتونوم رايونى
Úřední jazykSin-ťiang (Čína)
Kódy
ISO 639-1ug
ISO 639-2uig (B)
uig (T)
ISO 639-3uig
EthnologueUIG
Wikipedie
ug.wikipedia.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ujgurština je středoasijský jazyk altajského původu. Řadí se mezi turkické (turkotatarské) jazyky a je příbuzná s turečtinou nebo uzbečtinou. Gramaticky se jedná o aglutinační jazyk.

Ujgursky hovoří přibližně osm milionů lidí, z nich velká většina patří k Ujgurům žijícím v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang na severozápadě Čínské lidové republiky. Významnější ujgurské menšiny jsou dále usazeny v sousedním Kazachstánu, Kyrgyzstánu a Uzbekistánu. Malé komununity Ujgurů žijí též na Tchaj-wanu, v USA, Německu a Turecku.

Písmo

Ujgurské písmo bylo vytvořeno na základě persko-arabského písma modifikacemi, které odpovídají fonetickým zvláštnostem ujgurštiny. V zemích bývalého Sovětského svazu byla pro zápis ujgurštiny upravena cyrilice. Dřívější snahy o zápis ujgurštiny latinkou se neujaly a tento způsob psaní se nyní používá pouze pro transliteraci ujgurského písma.

Výslovnost

Výslovnost ujgurských hlásek není složitá, většina zvuků je českým mluvčím známá z:

  • rodného jazyka („kh“ = ch; „sh“ = š; „zh“ = ž; „j“ = dž; „ch“ = č)
  • jiných evropských jazyků (slovenština – „ä“; němčina – „ö“, „ü“ a „p“ = německé přídechové „p“; „gh“ = francouzské hrdelní „r“ aj.)
  • výjimečně z mimoevropských jazyků („q“ = arabské hrdelní „k“).

Obtížnější je intonace a větný přízvuk, které je potřeba odposlouchat od rodilých Ujgurů.

Základní ujgurské fráze

  • Ano. / Ne. – Hä'ä. nebo Shundaq. / Yeq.
  • Děkuji. / Není zač. – Rähmät sizgä. / Keräk yoq.
  • Dobrý den. (pozdrav) / Dobrý den. (odpověď) – Ässalamu äläykum. / Wä'äläykum ässalam.
  • Na shledanou. – (Her) khosh.
  • Ahoj. (pozdrav) / Ahoj. (odpověď) – Yakhshimusiz. / Yakshi.
  • Nerozumím. – Chüshänmaymän.
  • Nemluvím ujgursky. – Män uyghurchä sözliyalmäymän.
  • Kde je …? – … qäyärdä?
  • Kudy? – Qaysi yünülüshtä?
  • nalevo / napravo – sol / ong
  • Je mi zle. – Män kisäl.
  • Pomoc! – Yärdämgä!
  • Stop! – Tokhtung!
  • Zavolejte doktora / policii! – Doktor / saqchilar chakiring!
  • Kdy? – Qachan?
  • včera / dnes / zítra – tünügün / bügün / ätä

Externí odkazy