Vylodění v Normandii: Porovnání verzí
m Editace uživatele 213.220.197.140 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Petr Kinšt značka: rychlé vrácení zpět |
Úprava údajů v boxu - údaje o ztrátách převzaty z anglické verze článku; velký rozdíl v CZ verzi. |
||
Řádek 6: | Řádek 6: | ||
| trvání = [[6. červen]] – [[25. srpen]], [[1944]] |
| trvání = [[6. červen]] – [[25. srpen]], [[1944]] |
||
| místo = [[Normandie]], [[Severní Francie]] |
| místo = [[Normandie]], [[Severní Francie]] |
||
| výsledek = |
| výsledek = vítězství Spojenců |
||
| strana1 = {{flagicon|Nacistické Německo}} [[Nacistické Německo]] |
| strana1 = {{flagicon|Nacistické Německo}} [[Nacistické Německo]] |
||
| strana2 = [[Soubor:US flag 48 stars.svg|22px|Vlajka USA se 48 hvězdami]] [[Spojené státy americké|USA]]<br />{{flagicon|Spojené království}} [[Spojené království]]<br />[[Soubor:Canadian Red Ensign 1921-1957.svg|22px|Vlajka Kanady 1921]] [[Kanada]]<br />[[Soubor:Flag of Free France (1940-1944).svg|22px|Vlajka svobodných Francouzů]] [[Forces françaises libres|Svobodní Francouzi]]<br />{{flagicon|Polsko}} [[Polsko]]<br />{{flagicon|Austrálie}} [[Austrálie]]<br />{{flagicon|Belgie}} [[Belgie]]<br />{{flagicon|Nový Zéland}} [[Nový Zéland]]<br />{{flagicon|Nizozemsko}} [[Nizozemsko]]<br /> {{flagicon|Norsko}} [[Norsko]]<br /> {{flagicon|Československo}} [[Prozatímní státní zřízení|Československo]] |
| strana2 = [[Soubor:US flag 48 stars.svg|22px|Vlajka USA se 48 hvězdami]] [[Spojené státy americké|USA]]<br />{{flagicon|Spojené království}} [[Spojené království]]<br />[[Soubor:Canadian Red Ensign 1921-1957.svg|22px|Vlajka Kanady 1921]] [[Kanada]]<br />[[Soubor:Flag of Free France (1940-1944).svg|22px|Vlajka svobodných Francouzů]] [[Forces françaises libres|Svobodní Francouzi]]<br />{{flagicon|Polsko}} [[Polsko]]<br />{{flagicon|Austrálie}} [[Austrálie]]<br />{{flagicon|Belgie}} [[Belgie]]<br />{{flagicon|Nový Zéland}} [[Nový Zéland]]<br />{{flagicon|Nizozemsko}} [[Nizozemsko]]<br /> {{flagicon|Norsko}} [[Norsko]]<br /> {{flagicon|Československo}} [[Prozatímní státní zřízení|Československo]] |
||
Řádek 13: | Řádek 13: | ||
| síla1 = 380 000 (k 23.6.) |
| síla1 = 380 000 (k 23.6.) |
||
| síla2 = 1 452 000 (k 25.6.) |
| síla2 = 1 452 000 (k 25.6.) |
||
| ztráty1 = 113 000 |
|||
| ztráty1 = Asi 200 000 mrtvých, zraněných a nezvěstných<br />200 000 zajatců |
|||
| ztráty2 = 120 000 |
|||
| ztráty2 = 53 700 mrtvých<br />18 000 nezvěstných<br />155 000 zraněných |
|||
}} |
}} |
||
'''Bitva o Normandii''' zahrnuje [[bitva o Normandii|vylodění v Normandii]] a následnou bitvu o tuto část [[Francie]]. Při vylodění [[Spojenci (druhá světová válka)|spojenecké]] síly prolomily [[Adolf Hitler|Hitlerův]] [[Atlantický val]] a znovu otevřely v severní [[Francie|Francii]] [[Západní fronta (druhá světová válka)|západní frontu]]. Na průběhu [[Bitva|bitvy]] se projevilo několik faktorů — výhoda naprostého překvapení na straně Spojenců, jejich zdrcující převaha v počtu mužů, výborná příprava (vyvinuli velké množství zbrusu nových vyloďovacích technik), dobře organizovaná činnost [[Francouzský odboj během druhé světové války|francouzského odboje]], v neposlední řadě i vážné nedostatky Atlantického valu a absolutní nepřítomnost ''[[Luftwaffe (Wehrmacht)|Luftwaffe]]'' nad vyloďovacími [[pláž]]emi a [[Lamanšský průliv|La Manche]] v první fázi vyloďovací operace. |
'''Bitva o Normandii''' zahrnuje [[bitva o Normandii|vylodění v Normandii]] a následnou bitvu o tuto část [[Francie]]. Při vylodění [[Spojenci (druhá světová válka)|spojenecké]] síly prolomily [[Adolf Hitler|Hitlerův]] [[Atlantický val]] a znovu otevřely v severní [[Francie|Francii]] [[Západní fronta (druhá světová válka)|západní frontu]]. Na průběhu [[Bitva|bitvy]] se projevilo několik faktorů — výhoda naprostého překvapení na straně Spojenců, jejich zdrcující převaha v počtu mužů, výborná příprava (vyvinuli velké množství zbrusu nových vyloďovacích technik), dobře organizovaná činnost [[Francouzský odboj během druhé světové války|francouzského odboje]], v neposlední řadě i vážné nedostatky Atlantického valu a absolutní nepřítomnost ''[[Luftwaffe (Wehrmacht)|Luftwaffe]]'' nad vyloďovacími [[pláž]]emi a [[Lamanšský průliv|La Manche]] v první fázi vyloďovací operace. |
Verze z 27. 8. 2019, 12:44
Vylodění v Normandii | |||
---|---|---|---|
Foto Roberta F. Sargenta „Do spárů smrti“ zachycuje vylodění 1. americké pěší divize na pláži Omaha v bitvě o Normandii | |||
Trvání | 6. červen – 25. srpen, 1944 | ||
Místo | Normandie, Severní Francie | ||
Souřadnice | 49°20′24″ s. š., 0°36′ z. d. | ||
Výsledek | vítězství Spojenců | ||
Strany | |||
| |||
Síla | |||
| |||
Ztráty | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bitva o Normandii zahrnuje vylodění v Normandii a následnou bitvu o tuto část Francie. Při vylodění spojenecké síly prolomily Hitlerův Atlantický val a znovu otevřely v severní Francii západní frontu. Na průběhu bitvy se projevilo několik faktorů — výhoda naprostého překvapení na straně Spojenců, jejich zdrcující převaha v počtu mužů, výborná příprava (vyvinuli velké množství zbrusu nových vyloďovacích technik), dobře organizovaná činnost francouzského odboje, v neposlední řadě i vážné nedostatky Atlantického valu a absolutní nepřítomnost Luftwaffe nad vyloďovacími plážemi a La Manche v první fázi vyloďovací operace.
I v dalších dnech si však Spojenci udržovali absolutní převahu na moři a výraznou (a místy i absolutní) převahu ve vzduchu. Spolu s Hitlerovou nerozhodností, který ještě několik dnů po dni D považoval akci za předstíranou (díky úspěšné spojenecké dezinformační kampani si stále myslel, že invaze bude provedena na Pas-de-Calais [pɑ də kalɛ]IPA) a nedovolil nasadit proti Spojencům své nejsilnější jednotky, zcela vyloučilo úspěšné zničení spojeneckého předmostí. K Hitlerově porážce také napomohlo vysazení desetitisíců spojeneckých parašutistů po celé Normandii. Mezi nejznámější výsadkářské boje patří bitva o St. Mere Église, bitva o Pegasus Bridge a ještě několik dalších vesnic.
Vylodění
Datum vylodění
Původní termín vybraný pro vylodění byl stanoven na 5. května. Generál Eisenhower však přidal k vyloďovacímu vojsku další tři divize, čímž vznikl nedostatek plavidel a plánované datum vylodění bylo posunuto o celý měsíc. Začátkem června se ale znatelně zhoršilo počasí, což nutilo k posunutí termínu zejména kvůli vysokým vlnám a vlnobití na vyloďovacích plážích a nemožnosti v takových podmínkách nasadit parašutisty a letectvo. Zásadní posunutí data vylodění na červenec by ale znamenalo hrozbu, že se dříve nebo později informace o přípravě útoku dostanou do rukou nepříteli a místo vylodění bude prozrazeno, čímž by došlo ke ztrátě momentu překvapení. Vzhledem k rozsahu operace na území Spojeného království byli vojáci rozmístěni v mnoha táborech, kde čekali na nalodění a reálně hrozilo nebezpečí prozrazení. Vylodění bylo naplánováno na dobu úplňku také kvůli letectvu a hlavně kvůli vysokému přílivu.
Na operační poradě u vrchního velitele Spojeneckých expedičních sil Dwighta D. Eisenhowera dne 5. června se řešila otázka, zda se vojáci vrátí zpět do svých táborů a nebo bude již započatá operace pokračovat. I přes nepříznivé hlášení hlavního meteorologa (James Stagg) z Eisenhowerova štábu, jemuž velel generál Walter Bedell Smith, někteří polní velitelé (např. Bernard Law Montgomery) navrhovali, aby se v invazi pokračovalo i přes špatné meteorologické podmínky. Nahrávalo jim také to, že Němci na druhé straně kanálu nepředpokládali, že se Spojenci pustí do invaze v takto nepříznivém počasí, a tak si část velitelů německé armády vzala volno a odjela ke svým rodinám nebo na dovolené. Nakonec byla operace odložena pouze o 24 hodin na 6. června.
Francouzský odboj
Britská Special Operations Executive vytvořila plán zapojení francouzského odboje do vylodění. Zadala rozkazy týkající se rozsáhlých sabotáží železnic, komunikačních center, spojovacích drátů či elektrických rozvoden, což mělo paralyzovat schopnost Němců se v oblasti výsadku dorozumívat a pohybovat. Signál ke všeobecnému útoku sabotérů byl vyslán prostřednictvím pravidelného vysílání BBC z Londýna. I když byla tato zpráva správně vyhodnocena jako začátek invaze Josefem Götzem z německé rozvědky, odpovědný nadřízený nebral na zprávu ohled, jelikož Josef Götz varoval před invazí již měsíc předtím. Tehdejší varování bylo také oprávněné, ale operace byla kvůli špatnému počasí odvolána.
Vzdušné výsadky
Plán Spojenců počítal s tím, že se jim podaří vybudovat bezpečné předmostí, ze kterého by mohli podniknout další mohutný útok, což by zajistilo vylodění hlavní části invazních sil. K tomuto účelu bylo potřeba zajistit vyloďovací pláže a znemožnit odražení invaze zpět do moře (což by znamenalo hlavně zastavení vyloďování). Předpokládalo se, že Němci do oblasti vylodění začnou brzy stahovat posily, a to i v době, kdy budou ještě vojáci bojovat na plážích. Aby se zamezilo snadnému přesunu německých záloh, bylo rozhodnuto, že do týlu Atlantického valu budou vysláni parašutisté, kteří obsadí strategická místa, a znemožní tak nepříteli stahovat zálohy a seskupit síly proti invazním vojskům.
Ve večerních hodinách začali nad oblastí Normandie seskakovat spojenečtí parašutisté ze 101. a 82. výsadkové divize americké armády a britského výsadkového sboru, celkem 13000 výsadkářů, kteří měli za úkol obsadit strategické křižovatky, mosty a vesnice. Cíle jejich seskoku před rozbřeskem byly: zabezpečit čtyři východy z pláží před námořním výsadkem. To bylo nesmírně důležité, neboť tyto čtyři cesty na náspech byly jedinými trasami přes zatopené území, které pokrývalo západní část sektoru Utah. Jihozápadně potom dobýt a zabezpečit dva mosty a jedno zdymadlo přes řeku Douve a zničit velký železniční a silniční most přes tutéž řeku. Tyto cíle byly uloženy jednotkám 101. divize. Západně od 101. divize měla 82. divize zajistit západní břeh řeky Merderet a držet předmostí, zničit dva mosty a dobýt město Ste. Mere-Eglise. První transportní letouny s výsadkovými jednotkami odstartovaly 5. června ve 22.15 z letišť v jižní Anglii. Výsadky 101. ani 82. divize neprobíhaly podle plánu. Noční výsadky často bez navigačních prostředků způsobily, že obě divize byly rozptýlené a utrpěly při výsadku ztráty. Přestože místa shozu i jednotky byly promíchané, cíle byly nalezeny, dobyty a drženy. Jednotky 101. divize zabezpečily čtyři východy z pláže Utah v den D ve 13.00. U severních východů (3 a 4) se parašutisté spojili s vojáky 4. pěší divize postupujícími z pláží do vnitrozemí. Útok 82. divize na Ste. Mere-Eglise uskutečnilo asi 360 vojáků 505. jednotky výsadkové pěchoty. S využitím rychlosti, překvapení a noční tmy pronikli do města v 4.30, přerušili komunikace s Cherbourgem a hnízda německého odporu zlikvidovali. V 9.30 bylo první osvobozené město ve Francii pod kontrolou Američanů, i když se ve 12.00 začal od jihu rozvíjet německý protiútok. Na mnoha místech sektoru 82. divize byla situace zmatená. Řada jednotek byla vysazena do bažinaté oblasti podél řeky Merderet, kde mnoho vojáků utonulo. Na východním břehu probíhaly boje o předmostí u la Fiere a u Chef du Pont, ale rozptýlené skupiny vojáků shozených západně od řeky zůstaly izolované až do dne D+4, přičemž jejich cíle na řece Douve byly nedosažitelné. Ke konci dne D 82. divize stále nenavázala žádný kontakt s jednotkami z pláží. Část výsadku byla provedena na kluzácích.
Vylodění na plážích
Krycí jméno: Operace Overlord, pláže situované severním směrem k Britským ostrovům, na kterých se Spojenci vylodili, dostaly krycí jména, znějící (od západu k východu): Utah, Omaha, Gold, Juno a Sword. První dvě pláže tvořily sektor americké 1. armády, zbývající tři patřily do britského sektoru 2. armády (Juno byla kanadská).
Německé jednotky byly posléze zatlačeny od pláží a přinuceny k ústupu směrem na jih a východ. Veliká část z nich však byla zničena, a to buďto díky nepřetržitým útokům spojeneckého letectva, nebo díky Hitlerově sveřeposti (jednotky nedostaly zavčas povolení k ústupu).
Největší boje probíhaly na pláži s krycím jménem Omaha v operačním pásmu 1. americké armády generálporučíka Omara Bradleyho, kde byly velmi strmé břehy a pláž byla velmi dobře kryta křížovou palbou z mnoha kulometů a děl. I přes značné ztráty a počáteční chaos ve velení invazních vojsk byla i tato pláž večer 6. června zajištěna a dobyta.
Postup do vnitrozemí
Boj o pobřeží
Samotné vylodění bylo úspěšné, ale nyní bylo nutné prorazit z Normandie, osvobodit Bretaň a následně postupovat do vnitrozemí, směrem k Paříži. Aby toho Spojenci dosáhli, rozhodl se generál Eisenhower rozdělit Normandii do dvou sektorů: britského a kanadského na východě a amerického na západě. Šlo o to, aby Britové a Kanaďané na východě vázali německé tankové divize, které se přemisťovaly z Pas-de-Calais, zatímco Američané na západě obsadí poloostrov Cotentin s přístavním městem Cherbourg a prorazí do Bretaně. Dalším důležitým strategickým cílem se stalo město Caen v britském sektoru. Jako největší Normandské město bylo Caen důležitou strategickou křižovatkou v oblasti. Němci však ve městě a jeho okolí drželi až osm pancéřových divizí a sedm pěších divizí, a tak se stalo, že i když mělo být Caen dobyto už 6. června, protáhly se boje o město na dlouhé dva měsíce. Američané však nyní měli volné ruce a mohli se pokusit o průlom z Normandie.
Průlom
Boje probíhaly v obou sektorech velmi tvrdě. Všechny britské pokusy dobýt Caen ztroskotaly a Cherbourg padl do amerických rukou až 27. června. Na konci června bylo již v Normandii přes 875 000 spojeneckých vojáků, mnozí velitelé se však obávali, že se plánovaná operace nerozvíjí dostatečně rychle. Na počátku července byly invazní jednotky jen 24 km od pobřeží, což v praxi znamenalo, že dobyli pouze pětinu plánovaného území. Během druhého červencového týdne se zdálo, že došlo k patové situaci, ale polní maršál Montgomery jako jediný z velitelů neztrácel optimismus. Dne 10. července vydal „Monty“ rozkaz k průlomu z Normandie. Jednalo se o Operaci Cobra v americkém sektoru a operaci Goodwood v britském sektoru. Operace Goodwood začala 18. července. Britové však narazili na neobyčejně silný odpor u hřebenu Bourgébus. Silné deště poté útok zcela zastavily. Zdálo se, že ofenzíva ztroskotala. Ve skutečnosti Montgomeryho záměr vázat zde německé divize vyšel. Poté, co 19. července padlo město Saint-Lô, mohl i americký generál Bradley zahájit svoji ofenzívu na západě, Operaci Cobra. Ačkoliv nezačala vůbec dobře, brzy 31. července Američané dobyli město Avranches a jeho důležitý most. Nově příchozí generál Patton se svoji 3. armádou most využil a pronikl do Bretaně. Průlom z Normandie se tedy nakonec vydařil. 3. srpna se ještě Němci pokusili vrazit mezi americké armády klín v okolí města Mortain a zastavit spojenecký postup. Útok však ztroskotal a Spojenci vytrvale postupovali do vnitrozemí.
Galerie
-
Generál Dwight D. Eisenhower dodává mužům z americké 101. výsadkové divize před bitvou odvahu
-
Američtí vojáci v jižní Anglii před nástupem na loď, která je doveze do Normandie
-
Britské síly během výsadku na pláži Gold
-
Ukořistěné německé tanky
-
Ustupující německé tankové síly
-
Pláž Omaha po úspěšném obsazení
V kultuře
Vylodění a následné boje o Normandii se staly námětem pro množství filmů, knih, televizních dokumentů či počítačových her.
Filmy
- Nejdelší den – The Longest Day, 1962
- Velká červená jednička – The Big Red One, 1980
- Zachraňte vojína Ryana – Saving Private Ryan, 1998
- Bratrstvo neohrožených – Band of Brothers, 2001
Počítačové hry
- Medal of Honor: Allied Assault
- Medal of Honor: Frontline
- Call of Duty
- Call of Duty 2
- Company of Heroes
- Call of Duty: WWII
Odkazy
Literatura
- AMBROSE, Stephen Edward. Den D : 6. 6. 1944 : vrcholná bitva druhé světové války. Brno: Jota, 2006. 644 s. ISBN 80-7217-409-6.
- BEEVOR, Anthony. Den D. Praha: Pavel Dobrovský-Beta, 2010. 472 s. ISBN 978-80-7291-213-1.
- D-Day: Operace Overlord: Od přípravy operace po osvobození Paříže. Praha: Naše vojsko, 2004. 223 s. ISBN 80-206-0723-4.
- HUBÁČEK, Miloš. Invaze. 3. vyd. Praha ; Litomyšl: Paseka, 2004. 443 s. ISBN 80-7185-494-8.
Související články
- Bitva o Cherbourg
- Bitva o Caen
- Operace Cobra
- Brothers in Arms: Road to Hill 30
- Brothers in Arms: Earned in Blood
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vylodění v Normandii na Wikimedia Commons
- Lokální šablona odkazuje na jinou kategorii Commons než přiřazená položka Wikidat:
- Lokální odkaz: Battle of Normandy
- Wikidata: D-Day
- Lokální šablona odkazuje na jinou kategorii Commons než přiřazená položka Wikidat:
- Operace Overlord
- Normandií po stopách Dne D
- Průvodce po zajímavých místech v oblasti vylodění
- Válka a chtíč. Sex a američtí vojáci za II. světové války ve Francii
- Údržba:Články bez zadaného typu v infoboxu konflikt
- Vylodění v Normandii
- Bitvy Československa během druhé světové války
- Bitvy Německa během druhé světové války
- Bitvy Spojeného království během druhé světové války
- Bitvy USA během druhé světové války
- Bitvy Francie během druhé světové války
- Bitvy Norska
- Bitvy Polska během druhé světové války
- Bitvy Nizozemska
- Dějiny Normandie
- Bitvy roku 1944
- Invaze
- Bitvy svedené ve Francii