Jaroslav Šimsa: Porovnání verzí
m kat. |
m odkazy značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 63: | Řádek 63: | ||
| url = http://www.balustrada.cz/bratrstvo/cislo.phtml?0208_mucednici |
| url = http://www.balustrada.cz/bratrstvo/cislo.phtml?0208_mucednici |
||
| issn = 1213-9351 |
| issn = 1213-9351 |
||
}}</ref> Proto si od mládí musel přivydělávat, zprvu jako [[ministrant]] a roznášením novin, později už si vydělával psaním, zejména do [[Národní osvobození|Národního osvobození]]. Po maturitě přestoupil do evangelické církve. Krátký čas působil ve [[Skauti práce|Skautech práce]], později byl jednou z nejvýraznějších osobností v [[Liga lesní moudrosti|Lize lesní moudrosti]], kterou v letech |
}}</ref> Proto si od mládí musel přivydělávat, zprvu jako [[ministrant]] a roznášením novin, později už si vydělával psaním, zejména do [[Národní osvobození|Národního osvobození]]. Po maturitě přestoupil do evangelické církve. Krátký čas působil ve [[Skauti práce|Skautech práce]], později byl jednou z nejvýraznějších osobností v [[Liga lesní moudrosti|Lize lesní moudrosti]], kterou v letech 1926–1928 vedl jako náčelník. Zde také společně s [[Miloslav Vavrda|Miloslavem Vavrdou]] založil vydavatelství [[Les (nakladatelství)|Les]], kde vychází [[Woodcraft|woodcrafterská]] literatura. Pracoval v soukromém<ref name="EncyklBrnoJaroslavSimsa" /> archivu T. G. Masaryka<ref>{{Citace elektronické monografie |
||
| příjmení = Menšíková |
| příjmení = Menšíková |
||
| jméno = Miroslava |
| jméno = Miroslava |
||
Řádek 69: | Řádek 69: | ||
| url = http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=11845 |
| url = http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=11845 |
||
| datum přístupu = 2012-2-19 |
| datum přístupu = 2012-2-19 |
||
}}</ref> a krátce po svatbě s [[Marie Kohoutková|Marií Kohoutkovou]] ( |
}}</ref> a krátce po svatbě s [[Marie Kohoutková|Marií Kohoutkovou]] (1906–1988) vstoupil do [[YMCA]], kde pracoval v letech [[1929]] ve vydavatelském oddělení, v letech [[1933]]–[[1938]] na pozici sekretáře [[Akademická YMCA|Akademické YMCA]] a pak jako programový sekretář YMCA.<ref>{{Citace sborníku |
||
| příjmení = Šimsa |
| příjmení = Šimsa |
||
| jméno = Jan |
| jméno = Jan |
||
Řádek 80: | Řádek 80: | ||
}}</ref> V témže období také pracoval jako redaktor [[Křesťanské revue]]. |
}}</ref> V témže období také pracoval jako redaktor [[Křesťanské revue]]. |
||
Po začátku [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska|nacistické okupace]] se aktivně podílel na [[Československý odboj (1939–1945)|II. odboji]], například spoluzakládal [[petiční výbor Věrni zůstaneme]].<ref name="slovnik"/> Dne 27. února [[1940]] v sedm hodin ráno<ref name="PetkaProsinec2015Leden2015" /> byl ovšem zatčen [[gestapo|gestapem]] na základě udání, že je v kontaktu s [[Edvard Beneš|Edvardem Benešem]]. Od té doby byl Němci vězněn. Pod dohledem gestapa byla i jeho manželka, která se musela pravidelně hlásit v Petschkově paláci.<ref name="PetkaProsinec2015Leden2015" /> Nejprve byl vězněn v Praze na Karlově náměstí, pak v [[koncentrační tábor Terezín|koncentračním táboře v Terezíně]] a přes dva roky v Mnichově. V roce [[1943]] došlo ve Stuttgartu k soudu s obviněnými ze Šimsova okruhu. Jemu samotnému nebyla vina prokázána,<ref name="PetkaProsinec2015Leden2015" /> nicméně zůstal i nadále ve vazbě. Po soudu jej eskortovali přes Ulm, do [[koncentrační tábor Terezín|koncentračního tábora v Terezíně]], pak byl krátce vězněn v Praze<ref name="PetkaProsinec2015Leden2015" /> na Pankráci a nakonec byl převezen do [[koncentrační tábor Dachau|koncentračního tábora v Dachau]]. Tady se na začátku roku [[1945]] nakazil [[skvrnitý tyfus|skvrnitým tyfem]] a ten se také stal příčinou jeho úmrtí (skonal dne 8. února [[1945]] v noci v 03.30 hodin).<ref name="PetkaProsinec2015Leden2015" /> |
Po začátku [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska|nacistické okupace]] se aktivně podílel na [[Československý odboj (1939–1945)|II. odboji]], například spoluzakládal [[petiční výbor Věrni zůstaneme]].<ref name="slovnik"/> Dne 27. února [[1940]] v sedm hodin ráno<ref name="PetkaProsinec2015Leden2015" /> byl ovšem zatčen [[gestapo|gestapem]] na základě udání, že je v kontaktu s [[Edvard Beneš|Edvardem Benešem]]. Od té doby byl Němci vězněn. Pod dohledem gestapa byla i jeho manželka, která se musela pravidelně hlásit v [[Petschkův palác|Petschkově paláci]].<ref name="PetkaProsinec2015Leden2015" /> Nejprve byl vězněn v Praze na Karlově náměstí, pak v [[koncentrační tábor Terezín|koncentračním táboře v Terezíně]] a přes dva roky v Mnichově. V roce [[1943]] došlo ve Stuttgartu k soudu s obviněnými ze Šimsova okruhu. Jemu samotnému nebyla vina prokázána,<ref name="PetkaProsinec2015Leden2015" /> nicméně zůstal i nadále ve vazbě. Po soudu jej eskortovali přes [[Ulm]], do [[koncentrační tábor Terezín|koncentračního tábora v Terezíně]], pak byl krátce vězněn v Praze<ref name="PetkaProsinec2015Leden2015" /> na Pankráci a nakonec byl převezen do [[koncentrační tábor Dachau|koncentračního tábora v Dachau]]. Tady se na začátku roku [[1945]] nakazil [[skvrnitý tyfus|skvrnitým tyfem]] a ten se také stal příčinou jeho úmrtí (skonal dne 8. února [[1945]] v noci v 03.30 hodin).<ref name="PetkaProsinec2015Leden2015" /> |
||
I ve vězení psal, jeho vězeňská tvorba byla později několikrát vydána, díky [[Česko-německý fond budoucnosti|Česko-německému fondu budoucnosti]] také v [[němčina|němčině]].<ref name="ne"/> |
I ve vězení psal, jeho vězeňská tvorba byla později několikrát vydána, díky [[Česko-německý fond budoucnosti|Česko-německému fondu budoucnosti]] také v [[němčina|němčině]].<ref name="ne"/> |
Verze z 24. 8. 2019, 23:14
Jaroslav Šimsa | |
---|---|
Jaroslav Šimsa | |
Narození | 12. října 1900 Praha Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 8. února 1945 (ve věku 44 let) Koncentrační tábor Dachau Německá říše |
Příčina úmrtí | skvrnitý tyfus |
Povolání | spisovatel, publicista, překladatel a filozof |
Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy |
Témata | filozofie, práce s mládeží, publicistika a překlad |
Ocenění | Československý válečný kříž 1939 (1946) Řád Tomáše Garrigua Masaryka (1992) |
Děti | 1 dcera + 2 synové [1] |
Příbuzní | Milena Šimsová (snacha)[2] Jiří Šimsa[3] (vnuk) |
multimediální obsah na Commons | |
původní texty na Wikizdrojích | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
manželka | Marie Šimsová (roz. Kohoutková) [4] |
---|---|
dcera | Jana Pokorná (roz. Šimsová) (* 1934) [1] |
syn | Jan Šimsa (1929–2016) [5] |
snacha | Milena Šimsová (roz. Procházková) (* 1932)[6] |
Jaroslav Šimsa (12. října 1900 Praha – 8. února 1945 Koncentrační tábor Dachau[7]) byl český publicista a filosof, aktivní zejména v prostředí Československé YMCA. Byl studentem Emanuela Rádla[8] a Josefa Lukla Hromádky a stoupencem názorů Tomáše Garrigua Masaryka. Ideologicky byl angažovaným křesťanem a socialistou.[9]
Život
Jaroslav Šimsa vyrůstal v chudé katolické rodině bez otce.[10] Proto si od mládí musel přivydělávat, zprvu jako ministrant a roznášením novin, později už si vydělával psaním, zejména do Národního osvobození. Po maturitě přestoupil do evangelické církve. Krátký čas působil ve Skautech práce, později byl jednou z nejvýraznějších osobností v Lize lesní moudrosti, kterou v letech 1926–1928 vedl jako náčelník. Zde také společně s Miloslavem Vavrdou založil vydavatelství Les, kde vychází woodcrafterská literatura. Pracoval v soukromém[4] archivu T. G. Masaryka[11] a krátce po svatbě s Marií Kohoutkovou (1906–1988) vstoupil do YMCA, kde pracoval v letech 1929 ve vydavatelském oddělení, v letech 1933–1938 na pozici sekretáře Akademické YMCA a pak jako programový sekretář YMCA.[12] V témže období také pracoval jako redaktor Křesťanské revue.
Po začátku nacistické okupace se aktivně podílel na II. odboji, například spoluzakládal petiční výbor Věrni zůstaneme.[7] Dne 27. února 1940 v sedm hodin ráno[1] byl ovšem zatčen gestapem na základě udání, že je v kontaktu s Edvardem Benešem. Od té doby byl Němci vězněn. Pod dohledem gestapa byla i jeho manželka, která se musela pravidelně hlásit v Petschkově paláci.[1] Nejprve byl vězněn v Praze na Karlově náměstí, pak v koncentračním táboře v Terezíně a přes dva roky v Mnichově. V roce 1943 došlo ve Stuttgartu k soudu s obviněnými ze Šimsova okruhu. Jemu samotnému nebyla vina prokázána,[1] nicméně zůstal i nadále ve vazbě. Po soudu jej eskortovali přes Ulm, do koncentračního tábora v Terezíně, pak byl krátce vězněn v Praze[1] na Pankráci a nakonec byl převezen do koncentračního tábora v Dachau. Tady se na začátku roku 1945 nakazil skvrnitým tyfem a ten se také stal příčinou jeho úmrtí (skonal dne 8. února 1945 v noci v 03.30 hodin).[1]
I ve vězení psal, jeho vězeňská tvorba byla později několikrát vydána, díky Česko-německému fondu budoucnosti také v němčině.[9]
V roce 1946 mu byl in memoriam udělen Československý válečný kříž 1939[7] a v roce 1992 řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy.[13]
Pamětní deska v paláci YMCA
Pamětní deska "Obětem 2. světové války" je umístěná ve vestibulu paláce YMCA (v budově na adrese: Na Poříčí 1041/12; 110 00 Praha 1 – Nové Město). Pamětní deska připomíná tři sekretáře organizace YMCA, kterými byli: Rudolf Mareš (1909–1944), Jaroslav Šimsa (1900–1945) a Jaroslav Valenta (1911–1942), kteří zemřeli v letech nesvobody 1939 až 1945 a kteří se účastnili protinacistického odboje.[14]
Odkazy
Literatura
- Šimsová Milena. V šat bílý odění (Zápasy a oběti Akademické Ymky 1938–1945) [online]. 1. vyd. Benešov: Eman, 2005 [cit. 2015-11-23]. EAN: 9788086211459; Vázaná, 256 stran, 14,5 × 20,5 cm. Dostupné online. ISBN 80-86211-45-2.[15]
- Šimsa, Jaroslav, Šimsa, Jan, ed. a Šimsová, Milena, ed. Úzkost a naděje: Dopisy, sny, události 1940–1945. 1. vyd. Praha: Ústřední církevní nakladatelství, 1969. 209, [2] s. Kalich.[16]
- Šimsa, Jaroslav. Úzkost a naděje: dopisy, sny, události, traktáty 1940–1945. 2., dopl. vyd. Benešov: YMCA v ČR v nakl. EMAN, 2003. 255 s., [16] s. obr. příl. ISBN 80-86211-31-2.[17]
- Šimsová, Milena. Svět Jaroslava Šimsy. 1. vyd. Benešov: Ve spolupráci s YMCA Brno vydalo [nakl.] EMAN, 2013. 620 s. ISBN 978-80-86211-91-6.[18]
Reference
- ↑ a b c d e f g ŠIMSOVÁ POKORNÁ, Jana. Trochu vzpomínek na dětství. Pětka, informační měsíčník pro občany Prahy 5. Prosinec/leden 2015/2016, s. 14, 15. Měsíčník MČ Praha 5 (www.ipetka.cz). Registrační číslo MK ČR E 20262.
- ↑ Zdeněk Nešpor, Zdeněk Vojtíšek, Táňa Klementová, Andrea Beláňová: Malý slovník českých nekatolických náboženských osobností 20. a 21. století. Kalich. 2019.
- ↑ Zdeněk Nešpor, Zdeněk Vojtíšek, Táňa Klementová, Andrea Beláňová: Malý slovník českých nekatolických náboženských osobností 20. a 21. století. Kalich. 2019.
- ↑ a b MENŠÍKOVÁ, Miroslava, PhDr. Jaroslav Šimsa (* 12.10.1900 – † 8.2.1945 Dachau) [online]. Brno: Encyklopedie Brna (encyklopedie.brna.cz), rev. 2015-00-24 [cit. 2016-01-08]. Dostupné online.
- ↑ HLAVATÝ, Pavel. Jan Šimsa – „Nepodepíšu nic, s čím nesouhlasím“ [online]. www.rozhlas.cz, 2014-10-02 [cit. 2015-12-30]. Dostupné online.
- ↑ ŽÁRSKÁ, Monika. Laudatio pro Milenu Šimsovou (k 13. říjnu 2006) [online]. PROTESTANT - nezávislý evangelický měsíčník, 2006-09-01 [cit. 2015-12-26]. Dostupné online.
- ↑ a b c Slovník českých filosofů – Jaroslav Šimsa. Brno: Masarykova univerzita, 1998. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. ISBN 80-210-1840-2.
- ↑ PLECHÁČ, Miroslav. Učedník dobrého mistra. Protein. 2006. Dostupné online.
- ↑ a b UHL, Petr. Ne proti Němcům, ale proti nacismu. novinky.cz [online]. 2004-1-24 [cit. 2012-2-20]. Dostupné online.
- ↑ ZAHRADNÍČEK, Jan. Touha po životě. Bratrstvo. 2002, čís. 8. Dostupné online. ISSN 1213-9351.
- ↑ MENŠÍKOVÁ, Miroslava. Encyklopedie dějin města Brna – Jaroslav Šimsa [online]. [cit. 2012-02-19]. Dostupné online.
- ↑ ŠIMSA, Jan. YMCA – 2. odboj a poválečné období. In: HYNEK, Jaroslav V. YMCA v proměnách času. [s.l.]: [s.n.], 2010. Dostupné online.
- ↑ Řád T. G. Masaryka [online]. hrad.cz [cit. 2012-02-19]. Dostupné online.
- ↑ ŠTRUPL, Vladimír. Pamětní deska Obětem 2. světové války [online]. Praha 1, Na Poříčí 1041/12, (palác YMCA): Spolek pro vojenská pietní místa, o.s., 2006-04-03 [cit. 2015-11-17]. Dostupné online.
- ↑ V šat bílý odění; Národní knihovna České republiky
- ↑ Úzkost a naděje (1969); Národní knihovna České republiky
- ↑ Úzkost a naděje (2003); Národní knihovna České republiky
- ↑ Svět Jaroslava Šimsy; Národní knihovna České republiky
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslav Šimsa na Wikimedia Commons
- Autor Jaroslav Šimsa ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaroslav Šimsa
- Jaroslav Šimsa – hrdina odboje proti totalitní moci, ČRo Plzeň
- Protinacistický odboj křesťanů, ČRo Plzeň
- NEBESKÁ, Veronika. Jaroslav Valenta a organizace YMCA v domácím odboji 1939-1942 [online]. Digitální knihovna Univerzity Pardubice, 2006 [cit. 2015-11-23]. (Studijní obor: kulturní dějiny). Umístění tištěné verze: Univerzitní knihovna (sklad); Signatura: D15134; URI: http://hdl.handle.net/10195/18305;. Vedoucí bakalářské práce: Němeček, Jan; Abstrakt: Práce pojednává o činnosti členů YMCA v domácím odboji za druhé světové války se zaměřením na tři nejvýznamnější osobnosti, Jaroslava Valentu, Jaroslava Šimsu a Rudolfa Mareše.. Dostupné online.
- Čeští publicisté
- Čeští spisovatelé
- Čeští filozofové
- Nositelé Československého válečného kříže 1939
- Nositelé Řádu Tomáše Garrigua Masaryka
- Oběti druhé světové války
- Osobnosti československého odboje během druhé světové války
- Osobnosti Českobratrské církve evangelické
- Narození 1900
- Narození 12. října
- Narození v Praze
- Úmrtí 1945
- Úmrtí 8. února
- Úmrtí v koncentračním táboře Dachau