Rožňava: Porovnání verzí

Rožňava
	Rožňava, městská věž
	; znak
Poloha
Souřadnice	48°39′31″ s. š., 20°31′53″ v. d.
Nadmořská výška	313 m n. m.
Stát	Slovensko
kraj	Košický
okres	Rožňava
tradiční region	Gemer
Administrativní dělení	3 místní části
	Rožňava Rožňava, Slovensko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	45,614 km²
Počet obyvatel	19 450 (2014)
Hustota zalidnění	426,4 obyv./km²
Správa
Status	město
Starosta	Pavol Burdiga (Most-Híd)
Vznik	1230
Oficiální web	www.roznava.sk
E-mail	primator@roznava.sk
Adresa obecního úřadu	Mestský úrad Rožňava; Šafárikova 29
Telefonní předvolba	058
PSČ	048 01
Označení vozidel (do r. 2022)	RV
NUTS	525529
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 18. 4. 2019, 20:55

Rožňava (maďarsky Rozsnyó, německy Rosenau, latinsky Rosnavia) je město na východním Slovensku v Košickém kraji. V roce 2014 zde žilo přes 19 450 obyvatel, leží v nadmořské výšce 313 metrů.

Poloha

Město se nachází v regionu Gemer v Rožňavské kotlině . Z jižní strany město obklopuje Slovenský kras, ze severu úpatí Volovských vrchů. zo severu úpätia Volovských vrchov. Městem protéká Rožňavský potok a řeka Slaná.

Dějiny

Město vzniklo jako hornické sídliště a jeho historie je spojena s těžbou zlata, stříbra, mědi a později železné rudy.^[2] Bylo pojmenováno podle názvu výnosného dolu Rosnoubana (Rozsnyóbánya, Rosenau).

První zmínka o městě je na darovací listině z roku 1291 vystavené králem Onřejem III. ostřihomskému arcibiskupovi. První známou stavbou města je původně farský kostel (v součastnosti biskupská katedrála) z roku 1304. Kostel přešel mnoha přestavbami, největší proběhla na přelomu 15. a 16. století a zahrnovala tzv. Bakóczovskou kapli s renesančním vstupním portálem a pozdně gotickým pastoforiem na severní straně presbytáře. První městské výsady získala osada v roce 1340 od krále uherského a polského krále Ludvíka I. Velikého. Až do roku 1918 patřila Rožňava k Uherskému království, po první světové válce se stala součástí Československa. K Maďarsku patřila ještě krátce v letech 1938 až 1945.

Městské části

Nadabula (od roku 1960)
Rožňava
Rožňavská Baňa

Památky

Muzea

Bánské muzeum
Městská galerie

Významné stavby

Historická strážní věž ve středu náměstí
Katedrála Nanebevzatí Panny Marie
Evangelický kostel
Biskupský Úřad
Klášter Vincentek
Gymnázium P. J. Šafárika
Starý špitál

Osobnosti města

Pavel Josef Šafařík (* 1795 - † 1861), básník, historik, etnograf, slavista a univerzitní profesor píšící převážně německy nebo česky
Samo Tomášik (* 1813 - † 1887), romantický prozaik a básník
Jur Hronec (* 1881 - † 1959), matematik
Kálmán Tichy * 1888 - † 1968), malíř, od r. 1930 vedl místní muzeum.
Ján Kadár (* 1918 - † 1979), režisér oscarového filmu Obchod na korze
Vladimír Oravský (* 1947), spisovatel, dramatik, filmový a divadelní režisér
Agáta Klimeková (* 1955), bibliografie a spisovatelka
Adam Szentpétery (* 1956), malíř

Doprava

Silnice

Město leží na frekventované silnici E58 (Bratislava – Nitra – Zvolen – Lučenec - Rimavská Sobota – Tornaľa – Rožňava – Košice – Michalovce – Užhorod)

Železnice Trať číslo 160 (Zvolen – Lučenec – Fiľakovo – Jesenské – Tornaľa - Rožňava – Košice)

Partnerská města

Galerie

Centrální náměstí
Městská věž
Městská věž
Rožňavská katedrála
Kostel sv. Anny
Pomník Františky Andrássy

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rožňava na slovenské Wikipedii.

↑ {title}. app.statistics.sk [online]. [cit. 2012-11-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-25.
↑ Stručná história mesta

Související články

Externí odkazy

Encyklopedické heslo Rožňava v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rožňava na Wikimedia Commons
Rožňava
Informace o Rožňave a regionu Gemer
Informace pro turisty (s fotkami z hlavního náměstí)
Aktuální informace o dění ve městě
Oficiální stránka města

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] {title}. app.statistics.sk [online]. [cit. 2012-11-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-25.

[2] Stručná história mesta

[1]

[2]

@@ Řádek 32: / Řádek 32: @@
 '''Rožňava''' ([[Maďarština|maďarsky]] '''Rozsnyó''', německy '''Rosenau''', latinsky '''Rosnavia''') je město na východním [[Slovensko|Slovensku]] v [[Košický kraj|Košickém kraji]]. V roce 2014 zde žilo přes 19 450&nbsp; obyvatel, leží v [[nadmořská výška|nadmořské výšce]] 313 metrů.
+== Poloha ==
-Město vzniklo jako hornické sídliště, první zmínka o městě je z roku [[1291]], první městské výsady získány r. [[1340]]. Až do roku [[1918]] patřila Rožňava k [[Uhersko|Uherskému království]], po [[První světová válka|první světové válce]] se stala součástí [[Československo|Československa]]. K Maďarsku patřila ještě krátce v letech [[1938]] až [[1945]].
+Město se nachází v regionu [[Gemer (region)|Gemer]] v [[Rožňavská kotlina|Rožňavské kotlině]] . Z jižní strany město obklopuje [[Slovenský kras]], ze severu úpatí [[Volovské vrchy|Volovských vrchů]]. zo severu úpätia [[Volovské vrchy|Volovských vrchov]]. Městem protéká Rožňavský potok a řeka [[Slaná (řeka)|Slaná]].
+== Dějiny ==
+Město vzniklo jako hornické sídliště a jeho historie je spojena s těžbou zlata, stříbra, mědi a později [[Železná ruda|železné rudy]].<ref>[http://www.roznava.sk/portal/informacie/index.php?ids=17 Stručná história mesta]</ref> Bylo pojmenováno podle názvu výnosného dolu Rosnoubana (Rozsnyóbánya, Rosenau).
+První zmínka o městě je na darovací listině z roku [[1291]] vystavené králem [[Ondřej III.|Onřejem III.]] ostřihomskému arcibiskupovi. První známou stavbou města je původně farský kostel (v součastnosti biskupská katedrála) z roku 1304. Kostel přešel mnoha přestavbami, největší proběhla na přelomu 15. a 16. století a zahrnovala tzv. Bakóczovskou kapli s renesančním vstupním portálem a pozdně gotickým [[Eucharistický svatostánek|pastoforiem]] na severní straně [[Kněžiště|presbytáře]]. První městské výsady získala osada v roce [[1340]] od krále uherského a polského krále [[Ludvík I. Veliký|Ludvíka I. Velikého]]. Až do roku [[1918]] patřila Rožňava k [[Uhersko|Uherskému království]], po [[První světová válka|první světové válce]] se stala součástí [[Československo|Československa]]. K Maďarsku patřila ještě krátce v letech [[1938]] až [[1945]].
 == Městské části ==
@@ Řádek 40: / Řádek 46: @@
 == Památky ==
 === Muzea ===
 * Bánské muzeum
@@ Řádek 63: / Řádek 68: @@
 * [[Agáta Klimeková]] (* [[1955]]), bibliografie a spisovatelka
 * [[Adam Szentpétery]] (* 1956), malíř
 == Doprava ==
 '''Silnice'''
 * Město leží na frekventované silnici E58 ([[Bratislava]] – [[Nitra]] – [[Zvolen]] – [[Lučenec]] - [[Rimavská Sobota]] – [[Tornaľa]] – Rožňava – [[Košice]] – [[Michalovce]] – [[Užhorod]])
@@ Řádek 74: / Řádek 77: @@
 == Partnerská města ==
 * {{flagicon|Srbsko}} [[Bačka Topola]]
 * {{flagicon|Polsko}} [[Cieszyn]]
@@ Řádek 82: / Řádek 84: @@
 == Galerie ==
 <gallery>
 Soubor:Rožňava market Square.jpg|Centrální náměstí
@@ Řádek 94: / Řádek 95: @@
 == Odkazy ==
 === Reference ===
+{{Překlad|sk|Rožňava|6823005}}
 <references />
 === Související články ===
-* [[Gemer (region)]]
 * [[Seznam měst na Slovensku|Seznam slovenských měst]]
 * [[Dobšiná]]