Kunova Teplica

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kunova Teplica
Evangelický kostel
Evangelický kostel
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška250 m n. m.
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajKošický
OkresRožňava
Tradiční regionGemer
Kunova Teplica
Kunova Teplica
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha8,4 km²
Počet obyvatel718 (2020)[1]
Hustota zalidnění85,4 obyv./km²
Správa
Statusobec
Vznik1243
Oficiální webwww.kunovateplica.sk
Telefonní předvolba058
PSČ049 33
Označení vozidelRV
NUTS525898
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kunova Teplica je obec na Slovensku. Leží v okrese Rožňava v Košickém kraji. Žije zde 718[1] obyvatel.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Obec leží v gemerské části Slovenského rudohoří v jihozápadní části Slovenském krasu v údolí potoku Štítník mezi Plešiveckou a Koniarskou planinou. Část území obce se rozkládá v národním parku Slovenský kras. Průměrná nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 240–775 m, střed obce je ve výšce 255 m n. m. Západní část území leží v odlesněné údolní nivě a krasové terase, která se zvedá na východní straně do zalesněných strmých západních svahů Plešivecká planina.[2][3]

Území je tvořeno svory, vápenci a horninami mladších prvohor. Plešivecká planina je tvořena vápenci a dolomity.[2]

Sousední obce[editovat | editovat zdroj]

Obec sousedí s obcemi: na severu Štítník, na východě Slanec, na jihu Pašková a na západě Rozložná.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka je z roku 1243, kde je uváděna jako Toplucha, později v roce 1318 jako Thoploca, od roku 1773 je nazývána Kunowa Teplicza a od roku 1920 jako Kunová Teplica, madarský úřední název je Kuntaplóca.[4]

Obec patřila Ákosům, později Bebekovům na panství Pleissnitz. V roce 1427 měla Kunova Teplice podle daňového rejstříku 24 port. V roce 1551 žil ve vesnici jeden soudce a 13 poddaných. Ve druhé polovině 16. století patřila obec k písečnému fojtství v Osmanské říši. Po ničivé morové epidemii v letech 1709-10 zůstalo ve vsi jen sedm obyvatel. V roce 1828 žilo v 54 domech 694 obyvatel, kteří se živili jako povozníci, uhlíři a dělníci v železném hamru. Koncem 18. století byly v obci dva hamry a čtyři slovenské pece a železárny s dvěma tavicími pecemi, jednou zkujňovací pecí a s nástrojářským hamrem. V roce 1833 byla založeny železárny Concordia ve Štítníku se slévárnou, do které se zkoncentrovala hutní a železářská výroba (Štítnik a Kunova Teplica). Původní hutní a strojírenský závod se postupem doby měnil na strojírenský s výrobou strojních součástek a provádění generálních oprav. V roce 1999 byl závod privatizován.[5]

Obec, která leží v Gemersko-malohontské župě, patřila až do roku 1918–1919 k Uherskému království a poté k Československu, resp. dnešnímu Slovensku. V letech 1938-1945 byla součástí Maďarska na základě první vídeňské arbitráže.

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • Evangelický klasicistní kostel z let 1796–1805 postavený na místě kostela z období kolem roku 1609.[6] Je kulturní památkou Slovenska.[7]
  • Klasicistní kúria ze začátku 19. století.[8]
  • Pomník padlým v první světové válce, je kulturní památkou Slovenska.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kunova Teplica na německé Wikipedii.

  1. a b Dostupné online.
  2. a b Súčasnosť | Kunova Teplica. Kunova Teplica [online]. [cit. 2022-03-22]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. Kunova Teplica - Príroda. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2022-03-22]. Dostupné online. 
  4. Kunova Teplica - História - Okres Rožňava - E-OBCE.sk. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2022-03-22]. Dostupné online. 
  5. História | Kunova Teplica. Kunova Teplica [online]. [cit. 2022-03-22]. Dostupné online. (slovensky) 
  6. Kunova Teplica - Kultúrne dedičstvo. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2022-03-22]. Dostupné online. 
  7. a b Pamiatkový objekt - podrobnosti. www.pamiatky.sk [online]. [cit. 2022-03-22]. Dostupné online. 
  8. Kultúra | Kunova Teplica. Kunova Teplica [online]. [cit. 2022-03-22]. Dostupné online. (slovensky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KROPILÁK, Miroslav, ed. Vlastivedný slovník obcí na Slovensku II. 1. vyd. Bratislava : VEDA, 1977. 517 s.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]