Gočovo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Gočovo
Gočovo
Gócs templom 1.JPG
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 390 m n. m.
Stát SlovenskoSlovensko Slovensko
Gočovo
Gočovo
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 14,7 km²
Počet obyvatel 343 (2017)[1]
Hustota zalidnění 23,3 obyv./km²
Správa
Vznik 1247
Oficiální web www.gocovo.sk
Telefonní předvolba 058
PSČ 049 24
Označení vozidel RV
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gočovo je slovenská obec. Leží na říčce Slaná v okrese Rožňava v jihovýchodní části Slovenského rudohoří. První písemná zmínka pochází z roku 1427. V roce 2017 zde žilo 343 obyvatel.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Nachází se v údolí říčky Slané, na pomezí Revúcké vrchoviny (podcelek Dobšinského předhůří) a Volovských vrchů (podcelek Zlatého stolu).[2] Obcí vede silnice I/67 z Rožňavy do Dobšiné a také železniční trať Rožňava - Dobšiná.[3] Nejbližším městem je 8 km severně ležící Dobšiná, okresní město Rožňava leží 17 km jihovýchodně a krajské město Košice 87 km východně.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vznik původně pastevecké osady se odhaduje do 14. století, přestože nejstarší písemná zmínka pochází až z roku 1427. Toto území od roku 1320 vlastnili Bubekovci, kteří byli darem odměněni za zásluhy v bojích proti Tatarům, od 16. století byli majitelé Andrášiovci. Po pustošivých nájezdech osmanských vojsk v polovině 16. století byla osada vylidněná a kolem roku 1570 v ní žilo už jen 8 rodin. Další ránu rozvoji obci uštědřila morová epidemie, která pustošila Gočovo v letech 1709-1710 a podle církevních kronik si v Gočovu a Vlachově vyžádala téměř 600 obětí. Podle sčítání lidu v roce 1828 zde stálo 76 domů, ve kterých žilo 607 obyvatel.

V 18. století v obci fungoval hamr, který sloužil k obživě obyvatel. Ti se zabývali zemědělstvím, chovem ovcí a dalšího dobytka, těžbou a zpracováním dřeva, výrobou kol, uhlířství a hornictví.[4]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Evangelický kostel – jednolodní barokně-klasicistní stavba z let 1780–1790, představená věž byla přistavěna na začátku 19. století. V interiéru se nachází hodnotné barokní vybavení. Barokní oltář pochází z roku 1761, hlavní prostor oltáře je lemován tordovanými sloupy a akantovou ornamentikou. Kazatelna z poloviny 18. století je dřevěná, na parepetu jsou vyobrazeni evangelisté. K dalšímu vybavení patří lavice ze stejného období, na bocích dekorované malovanými rostlinnými motivy. Empora je dřevěná a malovaná, nesená tordovanými sloupy. V kostele se nacházejí čtyři zvony, z nich nejstarší pochází z roku 1797.[5] Fasáda kostela je členěna lizénami a segmentovými okny se šambránami a klenáky. Věž je členěna pilastry a ukončena korunní římsou s terčíkem, hodinami a věží s helmicí a barokní lucernou.
  • Rodný dům Jury Hroncelidová stavba z 19. století s malým muzeem věnovaným tomuto matematikovi.[6]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gočovo na slovenské Wikipedii.

  1. Počet obyvatel SR k 31. 12. 2017. Bratislava. 27. března 2018. Dostupné online.
  2. KOČICKÝ, Dušan; IVANIČ, Boris. Geomorfologické členenie Slovenska [online]. Bratislava: Štátny geologický ústav Dionýza Štúra, 2011 [cit. 2019-01-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. mapový portál HIKING.SK [online]. mapy.hiking.sk [cit. 2019-01-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  4. webex.sk. História obce [online]. gocovo.sk [cit. 2019-01-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  5. Gočovo - Evanjelický kostol [online]. Pamiatky na Slovensku. Dostupné online. (slovensky) 
  6. Register nehnuteľných národných kultúrnych pamiatok [online]. Pamiatkový úrad Slovenskej republiky. Dostupné online. (slovensky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]