Severoatlantická smlouva: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Verze 16897744 uživatele 89.24.52.2 (diskuse) zrušena: Rozbité formátování
značka: vrácení zpět
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}
Řádek 67: Řádek 67:
{{Pahýl}}
{{Pahýl}}
{{Portály|NATO}}
{{Portály|NATO}}
{{Autoritní data}}


[[Kategorie:NATO]]
[[Kategorie:NATO]]

Verze z 28. 2. 2019, 13:08

Postupný vývoj členství v NATO

Severoatlantická smlouva je mezinárodní smlouva, jejímž podpisem vznikla Severoatlantická aliance (NATO). 4. dubna 1949 ji ve Washingtonu podepsalo 12 států, které se tak staly zakládajícími státy NATO:

Později se přidaly následující státy:

Severoatlantickou smlouvu tak podepsalo 29 států.

Článek 5

Smlouva obsahuje 14 článků, z nichž nejdůležitější je článek 5:

Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto odsouhlasily, že dojde-li k takovému ozbrojenému útoku, každá z nich uplatní právo na individuální nebo kolektivní obranu, uznané článkem 51 Charty Spojených národů, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v souladu s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a udržet bezpečnost severoatlantické oblasti.

Každý takový útok a všechna opatření učiněná v jeho důsledku budou neprodleně oznámena Radě bezpečnosti. Tato opatření budou ukončena, jakmile Rada bezpečnosti přijme opatření nutná pro obnovení a zachování mezinárodního míru a bezpečnosti.

— [1]

Tento článek byl poprvé použit po teroristických útocích 11. září 2001.

Odkazy

Reference

  1. NATO - Severoatlantická smlouva. www.military.cz [online]. [cit. 2018-07-18]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy