Tetřev (Šumava): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
+seznamy hor, prominence a izolace, locmap
značky: možný spam editace z Vizuálního editoru
Řádek 108: Řádek 108:
* [[Seznam vrcholů na Šumavě podle prominence]]
* [[Seznam vrcholů na Šumavě podle prominence]]
=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===

* [http://www.sumava-modravsko.cz/hory/hory-ve-vnitrozemi/tetrev.html Tetřev na sumava-modravsko.cz]
{{Šumavské tisícovky 1200-1299 m}}
{{Šumavské tisícovky 1200-1299 m}}
<!-- === Jiné externí odkazy a možné zdroje === -->
<!-- === Jiné externí odkazy a možné zdroje === -->

Verze z 31. 7. 2018, 12:16

Tetřev
Tetřev (pohled od Kvildy)
Tetřev (pohled od Kvildy)
Vrchol1260 m n. m.
Prominence83 m ↓ Černohorský močál
Izolace3,6 km → Černá hora
SeznamyTisícovky v Česku #77
Poloha
StátČesko Česko
PohoříŠumava / Šumavské pláně / Kvildské pláně / Modravské pláně[1]
Souřadnice49°0′57″ s. š., 13°32′58″ v. d.
Tetřev
Tetřev
Horninarula (pararula)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tetřev (německy Hanifberg[2], od toho zkomoleně česky místními obyvateli Hanišperk[2]) (1260 m) patří mezi šumavské hory s nadmořskou výškou nad 1200 metrů. Je nejvyšším bodem Modravských plání.[2][1] Vrchol Tetřeva je situován asi 2200 metrů vzdušnou čarou západně od centra Kvildy a asi 2600 metrů vzdušnou čarou jihovýchodně od Filipovy Hutě. Na severní straně je úpatí Tetřeva ohraničeno silnicí Modrava - Filipova Huť - Kvilda. Na jižní straně přechází úpatí Tetřeva do sedla (zhruba v nadmořské výšce 1200 m) s Čertovým vrchem (1244 m). Na severozápadním svahu Tetřeva se nachází paseka s výhledem na Filipovu Huť, která pak níže přechází do chráněné I. zóny národního parku (Tetřevská slať).[1] [p 1] Východní svah hory (od jejího úpatí zhruba až do nadmořské výšky 1150 m) zaujímá chráněná oblast (vrchoviště) I. zóny národního parku (Prameniště nad Kvildou).[1] Nejstrmější jsou svahy Tetřeva klesající ke všem východním stranám, naopak k jihozápadu klesá terén pozvolněji k již zmíněnému sedlu k Čertovu vrchu.[2] Rozsáhlá mýtina na severním svahu Tetřeva umožňuje výhled (přes Březovou horu (1193 m)) na Sokol (1253 m) a dále pak na vzdálenější Huťskou horu (1187 m).[2] Severovýchodním směrem se z vrcholu Tetřeva otevírá pohled na celou Jezerní slať, dvojici nedalekých plochých "kvildských tisícovek" (Lapka (1170 m), Orel (1182 m))[3] a dále pak na vzdálenější Přilbu (1219 m).[2]

Popis vrcholu Tetřeva

Hora Tetřev má výrazný nepravidelný asymetrický tvar tvořený kupovitým skalním sukem s vrcholovými skalními útvary (rula).[1] Těleso kopce je tvořeno pararulami (ruly vzniklé metamorfózou sedimentů), které se na vrcholku Tetřeva manifestují dvěma skupinami skalek oddělených mělkým sedlem.[2] (Skalky na severní straně jsou nižší, vyšší vrcholová skalka leží jižněji.[2]) Ve svazích Tetřeva se nacházejí suťové proudy a osamělé skalní výchozy.[1] Svahy jsou (zejména ten k jihu obrácený) zalesněny klimaxovou smrčinou,[p 2] na skalách pak smrky doplňují jeřáby.[1] Na vrcholu hory se nachází geodetický bod.[1] Vrchol Tetřeva je obtížně dostupný, nevede na něj žádná značená ani neznačená cesta, nutno postupovat volným terénem (nejsnáze po jižním či jihozápadním svahu hory ze sedla s Čertovým vrchem).

Zajímavost

Po západním svahu Tetřeva prochází hranice Plzeňského a Jihočeského kraje. Ta pokračuje v jižním směru do sedla s Čertovým vrchem. Část této hranice je tvořena asi 1000 metrů dlouhou a metr vysokou zídkou (první část zídky) vyskládanou z kamenů.[2] Druhá část kamenné zídky vede od severního konce první části zídky, směřuje k jihozápadu a vyznačuje hranici katastrálních území Horské Kvildy a Modravy.[2]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Tetřevská slať je vrchovištní rašeliniště se souvislým porostem borovice kleče. Od úpatí Tetřeva (na severu ohraničeného silnicí Filipova Huť - Kvilda) dosahuje Tetřevská slať až do nadmořské výšky 1146 metrů. Z celkových 19 hektarů chráněných v nepřístupné I. zóně národního parku jich větší část leží na území Plzeňského kraje.[2]
  2. ↑ Horská klimaxová smrčina je biotop, který se nachází jen na hřebenech Šumavy v nadmořských výškách nad 1200 m.[4] Pouze výjimečně se s tímto typem lesa možno setkat v nižších nadmořských výškách.[4] Bylinné patro je v těchto lesích poměrně chudé, často tvořené jen několika druhy kapradin.[4]

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h Tetřev (HLV 77; 1260 m) [online]. Tisícovky Čech, Moravy a Slezska [cit. 2017-07-27]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g h i j k Tetřev - tradiční cache – GC2VHN6 [online]. geocaching [cit. 2017-07-27]. Dostupné online. 
  3. ↑ Vycházka zavede v pátek turisty na tři kvildské tisícovky [online]. www region plzeň [cit. 2017-07-27]. Pátek 12. srpna 2011 od 09:00 hodin. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c Květena horských klimaxových smrčin [online]. www sumava info [cit. 2017-07-27]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Šumavské tisícovky (1200–1299 m)
Hlavní vrcholy
v Česku (31)
Polom (1295 m) • Holý vrch (1294 m) • Polom – JV vrchol (1292 m) • Basumský hřeben (1290 m) • Pažení (1281 m) • Hraničník (1280 m) • V koutě (1276 m) • Jezernice (1266 m) • Bobík (1266 m) • Tetřev (1258 m) • Stolová hora (1256 m) • Antýgl (1254 m) • Vysoký stolec (1251 m) • Čertův vrch (1245 m) • Skalka (1238 m) • Knížecí stolec (1236 m) • Můstek (1235 m) • Stolová hora – JZ vrchol (1233 m) • Lysá (1229 m) • Oblík (1228 m) • Velký Kokrháč (1228 m) • Nad plesem (1228 m) • Medvědí hora – J vrchol (1225 m) • Špičák (Želnavská hornatina) (1223 m) • Přílba (1221 m) • Nad Bučinou (1219 m) • Pancíř (1214 m) • Habr (1203 m) • Červený vrch (1203 m) • Špičák (Železnorudská hornatina) (1202 m) • Dřevěná hůl (1201 m)
Hlavní vrcholy
v Německu (13)
Ostrý (1292 m) • Enzian (1285 m) • Hoher Filzberg (1279 m) • Rukowitzberg (1269 m) • Malý Ostrý (1266 m) • Kiesruck (1265 m) • Siebensteinkopf (1263 m) • Heugstatt (1261 m) • Sulzriegel (1261 m) • Hahnenbogen (1257 m) • Schwarzeck (1238 m) • Hochzellberg (1208 m) • Farrenberg (1203 m)
Vedlejší vrcholy
v Česku (12)
Srní vrch (1298 m) • Studená hora – JZ vrchol (1275 m) • Boubínský hřbet (1269 m) • Stráž – JZ vrchol (1261 m) • Jezernice – JZ vrchol (1246 m) • Nová Studnice (1239 m) • Pažení – J vrchol (1230 m) • Polom – SV vrchol (1228 m) • Studená hora – Z vrchol (1226 m) • Ostrý JV (1218 m) • Špičák – JV vrchol I (1213 m) • Studená hora – S vrchol I (1203 m)
Vedlejší vrcholy
v Německu (1)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Tetřev_(Šumava)&oldid=16279690“