Antýgl (Šumava)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Sokol (Šumava))
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o hoře na Šumavě. O usedlosti na Šumavě pojednává článek Antýgl.
Antýgl
Dřevěný kříž na vrcholu Antýglu
Dřevěný kříž na vrcholu Antýglu
Vrchol1254 m n. m.
Prominence111 m ↓ Tetřevská slať[1]
Izolace3,7 km → Luzný
SeznamyTisícovky v Česku #80
Ultratisícovky #30
Nejprominentnější hory CZ
Hory a kopce Šumavy
Poloha
StátČeskoČesko Česko
PohoříŠumava / Šumavské pláně / Kvildské pláně / Modravské pláně
Souřadnice49°2′53″ s. š., 13°32′10″ v. d.
Antýgl
Antýgl
Typsuk
Horninažula
PovodíVltava
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antýgl je 1254[2] m vysoká hora v pohoří Šumava. Nachází se v katastru obce Horská Kvilda a stojí zcela samostatně, takže vytváří výraznou dominantu Kvildských plání. Dobře viditelný je i z jiných směrů a z větších vzdáleností. Jeho jihozápadní svahy jsou vyhlášeny jako I. zóna Národního parku Šumava, v této zóně se nachází i samotný vrchol hory. Pod jeho východními svahy se nachází bývalá osada Horní Antýgl, která patří k Horské Kvildě. Dnes je v těchto místech pouze jedna dochovaná chalupa, která slouží jako rekreační objekt. Je však svými majiteli velmi citlivě udržována v původním slohu a stala se tak jednou z nejzachovalejších ukázek původní šumavské architektury.[3]

Název[editovat | editovat zdroj]

Hora se v minulosti nazývala Sokol. Používání tohoto názvu je doloženo ještě na státní mapě z roku 2004, či v knize Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny z roku 2006.[4][5]

Geologie a geomorfologie[editovat | editovat zdroj]

Jde o výrazný kupovitý lehce asymetrický suk s prudšími východními svahy. Geologicky je tvořen vložkami žuly v rulách. Na jeho svazích se nacházejí četné skalní výchozy a suťová pole.[6]

Přístup[editovat | editovat zdroj]

Na vrchol Antýglu nevede žádná turistická stezka, nedaleko od vrcholu prochází zeleně značená stezka z Horské Kvildy na Filipovu Huť. Ještě blíže se nachází lesní silnička, po které vede cyklotrasa č. 1042 a v zimě upravovaná lyžařská trasa.

Vedlejší vrcholy[editovat | editovat zdroj]

K Antýglu (Sokolu) patří i dva vedlejší vrcholy. Jsou jimi:

  • Jelení vrch (1177 m) – vzdálený 1480 m od vrcholu Antýglu na jihozápad, zalesněn smrčinou; cca 800 m jižně osada Korýtko, součást Filipovy Hutě[2]
  • Jelení vrch – JZ vrchol (1107 m)[7] – plochý výběžek Jeleního vrchu dalších 1100 m na jihozápad směrem na Modravu, částečně zalesněn, částečně louka, západní svahy se prudce svažují do údolí Vydry

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Antýgl z Jezerní slati

    Antýgl z Jezerní slati

  • Antýgl (v zimě)

    Antýgl (v zimě)

  • Antýgl od cesty k Horské Kvildě (v popředí boží muka nedaleko od Hamerského potoka)

    Antýgl od cesty k Horské Kvildě (v popředí boží muka nedaleko od Hamerského potoka)

  • Pohled na Antýgl z hory Tetřev

    Pohled na Antýgl z hory Tetřev

  • Pohled na Antýgl od Hamerského potoka

    Pohled na Antýgl od Hamerského potoka

  • Antýgl v pozadí Hamerských Domků na Horské Kvildě (dobové foto)

    Antýgl v pozadí Hamerských Domků na Horské Kvildě (dobové foto)

  • Antýgl v pozadí Hamerských Domků na Horské Kvildě (současné foto, 2019)

    Antýgl v pozadí Hamerských Domků na Horské Kvildě (současné foto, 2019)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Prominence a izolace na Ultratisicovky.cz
  2. ↑ a b Základní mapa ČR 1 : 25 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-02-21]. Dostupné online. 
  3. ↑ HORNÍ ANTÝGL. www.sumavanet.cz [online]. [cit. 2021-02-13]. Dostupné online. 
  4. ↑ Státní mapa 1 : 5 000, ML Vimperk 9-4 [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální, 2004 [cit. 2022-02-21]. Dostupné online. 
  5. ↑ DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. S. 407. 
  6. ↑ Antýgl na Tisicovky.cz
  7. ↑ Analýzy výškopisu [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-02-25]. Je nutné využít nástroj Vlastnosti reliéfu. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Šumavské tisícovky (1200–1299 m)
Hlavní vrcholy
v Česku (31)
Polom (1295 m) • Holý vrch (1294 m) • Polom – JV vrchol (1292 m) • Basumský hřeben (1287 m) • Pažení (1281 m) • Hraničník (1280 m) • V koutě (1276 m) • Jezernice (1266 m) • Bobík (1266 m) • Tetřev (1258 m) • Stolová hora (1256 m) • Antýgl (1254 m) • Vysoký stolec (1251 m) • Čertův vrch (1245 m) • Skalka (1238 m) • Knížecí stolec (1236 m) • Můstek (1235 m) • Stolová hora – JZ vrchol (1233 m) • Lysá (1229 m) • Oblík (1228 m) • Velký Kokrháč (1228 m) • Nad plesem (1228 m) • Medvědí hora – J vrchol (1225 m) • Špičák (Želnavská hornatina) (1223 m) • Přílba (1221 m) • Nad Bučinou (1219 m) • Pancíř (1214 m) • Habr (1203 m) • Červený vrch (1203 m) • Špičák (Železnorudská hornatina) (1202 m) • Dřevěná hůl (1201 m)
Hlavní vrcholy
v Německu (13)
Ostrý (1292 m) • Enzian (1285 m) • Hoher Filzberg (1279 m) • Rukowitzberg (1269 m) • Malý Ostrý (1266 m) • Kiesruck (1265 m) • Siebensteinkopf (1263 m) • Heugstatt (1261 m) • Sulzriegel (1261 m) • Hahnenbogen (1257 m) • Schwarzeck (1238 m) • Hochzellberg (1208 m) • Farrenberg (1203 m)
Vedlejší vrcholy
v Česku (12)
Srní vrch (1298 m) • Studená hora – JZ vrchol (1275 m) • Srní hlava (1269 m) • Stráž – JZ vrchol (1261 m) • Jezernice – JZ vrchol (1246 m) • Nová Studnice (1239 m) • Pažení – J vrchol (1230 m) • Polom – SV vrchol (1228 m) • Studená hora – Z vrchol (1226 m) • Ostrý JV (1218 m) • Špičák – JV vrchol I (1213 m) • Studená hora – S vrchol I (1203 m)
Vedlejší vrcholy
v Německu (1)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Antýgl_(Šumava)&oldid=21173781“