Zlatohorská vrchovina: Porovnání verzí

Zlatohorská vrchovina; Góry Opawskie
Nejvyšší bod	975 m n. m. (Příčný vrch)
Nadřazená jednotka	Jesenická oblast (Východní Sudety)
Sousední; jednotky	Przedgórze Paczkowskie / Žulovská pahorkatina, Góry Złote / Rychlebské hory, Hrubý Jeseník, Nízký Jeseník, Płaskowyż Głubczycki / Opavská pahorkatina
Podřazené; jednotky	v Česku Rejvízská hornatina, Hynčická hornatina, Jindřichovská pahorkatina, Bělská pahorkatina
Světadíl	Evropa
Stát	Česko, Polsko
	; Zlatohorská vrchovina v Česku; ; Zlatohorská vrchovina v Polsku
Povodí	Odra
Souřadnice	50°16′48″ s. š., 17°27′ v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky	IVC-6
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 10. 7. 2018, 11:37

Zlatohorská vrchovina (dříve Severní podhoří Hrubého Jeseníku, Jindřichovské podhoří nebo Opavská vrchovina; polsky Góry Opawskie; německy Zuckmanteler Bergland nebo Oppagebirge) je pohoří v Česku a v Polsku, které patří do Jesenické oblasti Krkonošsko-jesenické subprovincie. Dále se dělí na Bělskou pahorkatinu, Rejvízskou hornatinu, Hynčickou hornatinu a Jindřichovskou pahorkatinu.

Zlatohorská vrchovina na západě hraničí s Rychlebskými horami, na severozápadě se Žulovskou pahorkatinou, na severu s Vidnavskou nížinou, na východě s Opavskou pahorkatinou a konečně na jihu s Nízkým Jeseníkem a na jihozápadě s Hrubým Jeseníkem.

Administrativně patří česká část Zlatohorské vrchoviny částečně do Moravskoslezského kraje a částečně do Olomouckého kraje. Významnými lidskými sídly jdou zde Zlaté Hory, Rejvíz a Mikulovice. Polská část je součástí Opolského vojvodství, nejvýznamnějšími sídly jsou zde Prudník a Hlucholazy. Z historického pohledu je Zlatohorská vrchovina součástí Slezska.

Pramení zde Opavice, Osoblaha a Prudník. Po západním kraji teče Bělá, která tvoří hranici mezi Zlatohorskou vrchovinou a Rychlebskými horami.

Nejvyšším vrcholem české části i celé Zlatohorské vrchoviny je Příčný vrch (975 m n.m.), současně nejvyšší vrchol Rejvízské hornatiny), nejvyšším vrcholem polské části je Biskupská kupa (889 m n.m., současně nejvyšší vrchol Hynčické hornatiny) ležící na státní hranici.

Do české části Zlatohorské vrchoviny zasahuje CHKO Jeseníky a Geopark Jeseníky, v polské části Zlatohorské vrchoviny se nachází CHKO Góry Opawskie a PřP Rejon Mokre - Lewice.

V Polsku má Zlatohorská vrchovina přezdívku Opolskie Bieszczady, neboť se dnes jedná o relativně odlehlé, zalesněné a málo zalidněné oblasti. V Německu (do roku 1945) měla přezdívku Oberschlesische Gebirgsecke, protože byla do roku 1939 (do připojení části Polska k Říšské župě Horní Slezsko) jedinými horami náležejícími k provincii Horní Slezsko.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Zlatohorská vrchovina na Wikimedia Commons
Góry Opawskie
Góry Opawskie
Góry Opawskie

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zuckmanteler Bergland na německé Wikipedii.

@@ Řádek 18: / Řádek 18: @@
   | povodí = [[Odra]]
   | mapa = Zlatohorska vrchovina CZ I4C-6.png
-  | popisek mapy = Zlatohorská vrchovina v&nbsp;Česku
+  | popisek mapy = Zlatohorská vrchovina v&nbsp;Česku<br />[[Soubor:332.63 Góry Opawskie.png|250px]]<br />Zlatohorská vrchovina v Polsku
 }}
-[[Soubor:332.63 Góry Opawskie.png|náhled|Zlatohorská vrchovina v Polsku]]
 '''Zlatohorská vrchovina''' (dříve ''Severní podhoří [[Hrubý Jeseník|Hrubého Jeseníku]]'', ''Jindřichovské podhoří'' nebo ''Opavská vrchovina''; {{Vjazyce|pl}} {{Cizojazyčně|pl|''Góry Opawskie''}}; {{Vjazyce|de}} {{Cizojazyčně|de|''Zuckmanteler Bergland''}} nebo ''Oppagebirge'') je [[pohoří]] v [[Česko|Česku]] a v [[Polsko|Polsku]], které patří do [[Jesenická oblast|Jesenické oblasti]] [[Krkonošsko-jesenická subprovincie|Krkonošsko-jesenické subprovincie]]. Dále se dělí na [[Bělská pahorkatina|Bělskou pahorkatinu]], [[Rejvízská hornatina|Rejvízskou hornatinu]], [[Hynčická hornatina|Hynčickou hornatinu]] a [[Jindřichovská pahorkatina|Jindřichovskou pahorkatinu]].