Geopark

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Geopark Copper Coast v hrabství Waterford v Irsku

Geopark je označení pro geologicky cenné území, kde jsou ve spolupráci s místními obyvateli a organizacemi (státními, neziskovými i soukromými) rozvíjeny aktivity na podporu rozvoje oblasti a podporu návštěvnosti a vzdělanosti. Nejedná se tedy pouze o čistě geovědní projekty, ty však často hrají dominantní roli. Vedle geologických objektů a jevů jsou důležité i další zajímavosti, jako jsou kulturní a ekologické fenomény, archeologické a historické památky.

Síť evropských geoparků[editovat | editovat zdroj]

Evropské geoparky byly založeny v červnu roku 2000, kdy provozovatelé čtyř národních geoparků (Reserve Geologique de Haute-Provence ve Francii, Muzeum přírodní historie Lesboský zkamenělý les v Řecku, geopark Gerolstein, Vulkaneifel v Německu a Kulturní park Maestrazgo ve Španělsku) podepsali na řeckém ostrově Lesbos úmluvu deklarující vytvoření této sítě. Původně útlá síť se dnes již značně rozrostla a čítá 49 území v 18 zemích Evropy.[1] Jediným členem této sítě na území České republiky je Geopark Český ráj a Česko-bavorský geopark Egeria.

Síť národních geoparků České republiky[editovat | editovat zdroj]

Síť vznikla na základě směrnice č. 6/2007, kterou vydalo Ministerstvo životního prostředí České republiky v roce 2007. Jejím úkolem je podporovat oblasti s geoturistickým potenciálem národního významu. Přesto, že pojem geopark je definován Ministerstvem životního prostředí České republiky, nejedná se o území, které by nějakým způsobem omezovalo lidskou činnost vyjma oblastí, které již mají nějaký ochranný status (CHKO, národní parky a další chráněná území). Jedná se tedy o zastřešení současných aktivit a jejich další rozvoj.

Výkonným orgánem sítě je Rada národních geoparků, což je zároveň poradní orgán ministerstva. Rada rozhoduje o geologické hodnotě daného území, posuzuje kandidatury, případně opětovně hodnotí již schválená území. Členy rady nejsou pouze zástupci MŽP, ale i zástupci České geologické služby, Akademie věd ČR, Agentury ochrany přírody a krajiny, Ministerstva pro místní rozvoj, Národního památkového ústavu, Národního muzea, Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity, Jeskyní ČR a Národního centra šetrné turistiky. Tedy institucí, které hrají významnou roli při popularizaci vědy a při prosazování turisticky zajímavých témat do regionální i celostátní koncepce.

Do konce roku 2014 se stalo členy sítě národních geoparků šest velkoplošných lokalit na území České republiky: evropský a národní geopark Český ráj, národní geopark Egeria (Karlovarský kraj. Název je podle německého názvu řeky Ohře-Eger) který je součástí přeshraničního česko-bavorského projektu, v roce 2012 přibyly do sítě národních geoparků národní geopark Železné hory (oblast CHKO Železné hory) a národní geopark GeoLoci (okolí Tachova s Stříbra, navazuje na národní geopark Egeria a také tvoří část Česko-bavorského geoparku). V červnu roku 2014 počet národních geoparků doplnily geoparky Podbeskydí a Kraj blanických rytířů.

K tomuto počtu je nutno přičíst tzv. kandidátské geoparky. O označení národní geopark například usilují: Geopark Joachima Barranda, Geopark Ralsko, Geopark Broumovsko, Geopark Vysočina, Geopark Jeseníky a některé další (stav ke konci roku 2015).[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.europeangeoparks.org
  2. Seznam národních geoparků na stránkách AOPK ČR

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ZELENKA, Josef et all. Metodiky národních geoparků. Chrudim: Vodní zdroje Chrudim, Ministerstvo životního prostředí. 2014. 159 s. ISBN 978-80-87883-10-5