Karel Toman (malíř): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m infobox
Nadvšenec (diskuse | příspěvky)
typo
Řádek 17: Řádek 17:
Brzy se stal také vyhledávaným knižním [[Ilustrace|ilustrátorem]]. Na jeho kresbách je patrný vliv [[Zdeněk Burian|Zdeňka Buriana]] a [[Gustav Krum|Gustava Kruna]]. Vedle klasické literatury a pohádek ilustroval také knihy odborné a historické.<ref name="REF2"/> Pro časopis ''Junák'' vytvořil v letech [[1969]]-[[1970]] [[Komiks|obrázkové seriály]] s vlastním textem ''Statečný kapitán Korkorán'' podle [[román]]u [[Alfred Assollant|Alfreda Assollanta]] a ''Quentin Durward'' podle románu [[Walter Scott|Waltra Scotta]].<ref name="REF3">[http://www.komiks.cz/clanek.php?id=538 Ke Krumovi patří také Karel Toman]</ref>
Brzy se stal také vyhledávaným knižním [[Ilustrace|ilustrátorem]]. Na jeho kresbách je patrný vliv [[Zdeněk Burian|Zdeňka Buriana]] a [[Gustav Krum|Gustava Kruna]]. Vedle klasické literatury a pohádek ilustroval také knihy odborné a historické.<ref name="REF2"/> Pro časopis ''Junák'' vytvořil v letech [[1969]]-[[1970]] [[Komiks|obrázkové seriály]] s vlastním textem ''Statečný kapitán Korkorán'' podle [[román]]u [[Alfred Assollant|Alfreda Assollanta]] a ''Quentin Durward'' podle románu [[Walter Scott|Waltra Scotta]].<ref name="REF3">[http://www.komiks.cz/clanek.php?id=538 Ke Krumovi patří také Karel Toman]</ref>


Karel Toman zemřel nečekaně počátkem října roku [[200]]0 při výstupu z letadla na [[Letiště Václava Havla Praha|ruzyňském letišti v Praze]], když se vracel ze své návštěvy [[křížové výpravy|křižáckého]] [[hrad]]u [[Krak des Chevaliers]] v jižní [[Sýrie|Sýrii]].<ref name="REF3"/>
Karel Toman zemřel nečekaně počátkem října roku [[2000]] při výstupu z letadla na [[Letiště Václava Havla Praha|ruzyňském letišti v Praze]], když se vracel ze své návštěvy [[křížové výpravy|křižáckého]] [[hrad]]u [[Krak des Chevaliers]] v jižní [[Sýrie|Sýrii]].<ref name="REF3"/>


== Z knižních ilustrací ==
== Z knižních ilustrací ==

Verze z 2. 5. 2018, 20:53

Karel Toman
Narození27. února 1931
Studená, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí2. října 2000 (ve věku 69 let)
Praha, ČeskoČesko Česko
Národnostčeská
Alma materAkademie výtvarných umění v Praze
Povolánímalíř, grafik, ilustrátor
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karel Toman (27. února 1931, Studená, okres Jindřichův Hradec2. října 2000, Praha) byl český malíř, grafik a ilustrátor.[1]

Život

Dětství prožil Karel Toman ve Vranětíně, kde byl jeho otec velitelem četnické stanice. Maturoval na gymnáziu v Jihlavě a roku 1949 začal studovat na Akademii výtvarných umění v Praze u profesorů Vladimíra Sychry (1956–1962) a Vladimíra Pukla (1896-1970). Akademii ukončil roku 1954 a na sklonku tohoto roku se oženil se svou spolužačkou, také grafičkou Emilií Matoškovou. Roku 1956 se stal členem SČUG Hollar.[2]

Při tvorbě volné grafiky se Toman zpočátku věnoval dřevorytu a později především barevné litografii v níž kreslil scénky z italské Commedia dell'arte v duchu ilustrací ke starým kramářským písním. Stal se také skutečným odborníkem v oblasti militarií, o čemž svědčí jeho publikace Vojenské stejnokroje nebo série vojáků armád tří císařů pro muzeum ve Slavkově. O vojenské výzbroji a výstroji publikoval také mnoho článků v různých časopisech. Samostatnou kapitolu jeho tvorby tvoří pohádková témata a také vystřihovánky papírových vojáčků.[2]

Brzy se stal také vyhledávaným knižním ilustrátorem. Na jeho kresbách je patrný vliv Zdeňka Buriana a Gustava Kruna. Vedle klasické literatury a pohádek ilustroval také knihy odborné a historické.[2] Pro časopis Junák vytvořil v letech 1969-1970 obrázkové seriály s vlastním textem Statečný kapitán Korkorán podle románu Alfreda Assollanta a Quentin Durward podle románu Waltra Scotta.[3]

Karel Toman zemřel nečekaně počátkem října roku 2000 při výstupu z letadla na ruzyňském letišti v Praze, když se vracel ze své návštěvy křižáckého hradu Krak des Chevaliers v jižní Sýrii.[3]

Z knižních ilustrací

Česká literatura

Světová literatura

Reference

Externí odkazy