Diviš Černín z Chudenic: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m interpunkce
m interpunkce
Řádek 52: Řádek 52:
{{Příbuzný| prasynovec| [[Humprecht Jan Černín|Humprecht Jan Černín z Chudenic]] <br> 1628-1682}}
{{Příbuzný| prasynovec| [[Humprecht Jan Černín|Humprecht Jan Černín z Chudenic]] <br> 1628-1682}}
}}
}}
'''Diviš Černín z Chudenic''' ([[1565]] – [[21. červen|21. června]] [[1621]], [[Praha]]) byl rytíř z rodu [[Černínové z Chudenic|Černínů z Chudenic]] a jediný katolík mezi [[Staroměstská exekuce|popravenými 27 českými pány]], císařský, rada za stavovského povstání zasedal jako jediný katolík na [[Český zemský soud|zemském soudu]], za panování [[Fridrich Falcký|Fridricha Falckého]] zastával funkci místodržícího (místodržitel) a [[Dvorský hofmistr|nejvyššího dvorského hofmistra]].
'''Diviš Černín z Chudenic''' ([[1565]] – [[21. červen|21. června]] [[1621]], [[Praha]]) byl rytíř z rodu [[Černínové z Chudenic|Černínů z Chudenic]] a jediný katolík mezi [[Staroměstská exekuce|popravenými 27 českými pány]], císařský rada, za stavovského povstání zasedal jako jediný katolík na [[Český zemský soud|zemském soudu]], za panování [[Fridrich Falcký|Fridricha Falckého]] zastával funkci místodržícího (místodržitel) a [[Dvorský hofmistr|nejvyššího dvorského hofmistra]].


== Život ==
== Život ==

Verze z 26. 11. 2016, 16:59

Diviš Černín z Chudenic
Původní erb Czerninů z Chudenic
Původní erb Czerninů z Chudenic
Nejvyšší dvorský hofmistr Českého království
Ve funkci:
1619 – 1620
PanovníkFridrich Falcký
PředchůdceRadslav starší Kinský ze Vchynic a z Tetova
Hejtman Pražského hradu
Ve funkci:
1614 – 1620 ?
PanovníkMatyáš, Ferdinand II., Fridrich Falcký
Císařský rada

Narození1565
Úmrtí21. června 1621 (ve věku 55–56 let)
Staroměstské náměstí, Praha
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Příčina úmrtípoprava stětím
ChoťAnna Černínová z Chudenic
RodičeJan Czernin z Chudenic a Marianna z Říčan
Zaměstnánípolitik
Profesešlechtic
Náboženstvířímskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
otec Jan Černín z Chudenic
1554-1580
matka Marianna z Říčan
manželka Anna Černínová z Chudenic
† 1631
bratr Vilém Černín z Chudenic
† 1629
bratr Humprecht III. Černín z Chudenic
1570-1632
bratr Heřman Černín z Chudenic
1576-1651
synovec Jan Křtitel Adam Černín z Chudenic
1597-1642
prasynovec Humprecht Jan Černín z Chudenic
1628-1682

Diviš Černín z Chudenic (156521. června 1621, Praha) byl rytíř z rodu Černínů z Chudenic a jediný katolík mezi popravenými 27 českými pány, císařský rada, za stavovského povstání zasedal jako jediný katolík na zemském soudu, za panování Fridricha Falckého zastával funkci místodržícího (místodržitel) a nejvyššího dvorského hofmistra.

Život

Narodil se jako pátý syn Jana Nedrahovického Černína z Chudenic a Marianny z Říčan. Oženil se s Annou Černínovou z Chudenic († 1631).

Před stavovským povstáním konvertoval ke katolickému náboženství zejména kvůli kariéře u dvora. Dlouho váhal, ke které straně sporu se má přidat.

Diviš zastával post hejtmana Pražského hradu, kde zůstal i po druhé pražské defenestraci, když v roce 1618 přísahal věrnost tentokráte českým stavům. Fridrich Falcký jej jmenoval svým hofmistrem.

Ještě v prosinci 1620 nebyl považován za rebela, neboť při obsazení Pražského hradu jej Maxmilián Bavorský ponechal ve funkci hejtmana. Poté ovšem nastal obrat a Černín se ocitl na seznamu k zatčení. V únoru 1621 jej dle císařského listu zatkli a uvěznili v Bílé věži Pražského hradu. Údajně za to mohly intriky jezuitů. Další záminkou k trestu smrti měla být skutečnost, aby exekuce nevypadala jako pomsta za protestantskou víru, tudíž musel být popraven nejméně jeden katolík.[1]

19. června 1621 se u Karla I. z Lichtenštejna přimlouval tehdejší pražský arcibiskup Jan Lohelius se žádostí o doživotí.

Byl potrestán pouze proto, že uposlechl rozkazu nejvyššího purkrabího Adama ze Šternberka a v den defenestrace vpustil vzbouřence do Pražského hradu.

Jeho bratr, Heřman Černín z Chudenic, působil jako soudce mimořádného soudu, který se zabýval popravou 27 českých pánů, předtím vykonával funkci staroměstského císařského hejtmana.

Mimořádný tribunál jej odsoudil k popravě na Staroměstském náměstí spolu s dalšími „českými pány“. Podle původního rozsudku mu měly být uťaty dva prsty jako trest za porušení přísahy věrnosti císaři, dostal částečné omilostnění, takže byl „pouze“ sťat. Na popraviště vešel jako pátý z rytířského stavu a jako osmý v celkovém pořadí. Do poslední chvíle doufal v milost, pod tlakem dokonce na popravčím pódiu plakal. Tělo i s hlavou předali jeho rodině, která jej se všemi náboženskými obřady pochovala.

Odkazy

Reference

  1. PETRÁŇ, Josef. Staroměstská exekuce. Praha: Rodiče, 2004. ISBN 80-86695-44-1. Kapitola Msta, s. 279. 

Literatura

Externí odkazy