Vilém I. Hesenský: Porovnání verzí
nová stránka s pracuje se |
m finální úpravy značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Pracuje se}} |
|||
{{Infobox - panovník |
{{Infobox - panovník |
||
| barva = #514671 |
| barva = #514671 |
||
| Řádek 44: | Řádek 42: | ||
== Život == |
== Život == |
||
[[Soubor:Johann Heinrich Tischbein - Retrato del Landgrave Federico II de Hesse-Kassel.jpg|vlevo|náhled|153x153pixelů|Vilémův otec [[Fridrich II. Hesensko-Kasselský|Fridrich II.]]]] |
|||
[[Soubor:The family of william i elector of hesse.JPG|náhled|vpravo|Vilém I. se svojí manželkou a přeživšími dětmi]] |
|||
[[Soubor:Mary of Great Britain Tischbein.jpg|vlevo|náhled|150x150pixelů|Vilémova Matka [[Marie Hannoverská|Marie]]]] |
|||
Vilém se narodil v [[Kassel]]u v [[Hesensko|Hesensku]] roku 1743. Jeho otec, [[landkrabě]] Fridrich II., roku 1747 opustil rodinu, především kvůli sporům s manželkou, a konvertoval ke [[Katolicismus|katolicismu]]. Roku 1755 nechal rozvést manželství s Marií. Sama Marie by bývala o vše přišla, nebýt Fridrichova otce [[Vilém VIII. Hesensko-Kasselský|Viléma]], který se rozhodl bývalé manželce jeho syna darovat nově nabyté knížectví Hanau. Zde po několik let žila Marie i s jejími třemi syny. Od roku 1747 žili převážně z finanční podpory protestantských příbuzných a později se přestěhovali k dánskému královskému dvoru. Tam Marie žila se svoji sestrou [[Luisa Hannoverská|Luisou]], která se o Mariiny syny z velké části starala, dokud roku 1751 nezemřela. Sám Fridrich II. se později znovu oženil, tentokrát s o mnoho let mladší [[Filipína Braniborsko-Schwedtská|Filipínou Braniborsko-Schwedtskou]]. |
Vilém se narodil v [[Kassel]]u v [[Hesensko|Hesensku]] roku 1743. Jeho otec, [[landkrabě]] Fridrich II., roku 1747 opustil rodinu, především kvůli sporům s manželkou, a konvertoval ke [[Katolicismus|katolicismu]]. Roku 1755 nechal rozvést manželství s Marií. Sama Marie by bývala o vše přišla, nebýt Fridrichova otce [[Vilém VIII. Hesensko-Kasselský|Viléma]], který se rozhodl bývalé manželce jeho syna darovat nově nabyté knížectví Hanau. Zde po několik let žila Marie i s jejími třemi syny. Od roku 1747 žili převážně z finanční podpory protestantských příbuzných a později se přestěhovali k dánskému královskému dvoru. Tam Marie žila se svoji sestrou [[Luisa Hannoverská|Luisou]], která se o Mariiny syny z velké části starala, dokud roku 1751 nezemřela. Sám Fridrich II. se později znovu oženil, tentokrát s o mnoho let mladší [[Filipína Braniborsko-Schwedtská|Filipínou Braniborsko-Schwedtskou]].[[Soubor:The family of william i elector of hesse.JPG|náhled|vpravo|Vilém I. se svojí manželkou a přeživšími dětmi]]Dne 1. září 1764 si Vilém vzal svoji sestřenici [[Karolína Vilemína Dánská|Karolínu Vilemínu Dánskou]] (též uváděna jako ''Vilemína Karolína'' nebo ''Karolina Vilemína''). Karolína Vilemína (1747-1820) byla druhou přeživší dcerou [[Frederik V.|Frederika V.]] a Viléma si vzala v [[Christiansborg]]u. Následně spolu žili převážně v [[Dánsko|Dánsku]]. Až roku 1758 se pár přestěhovala do Kasselu, především pak kvůli tomu, že Vilém se měl stát landkrabětem a zdědit tak majetek jeho otce. Sám Vilém byl jediný ze tří sourozenců, kteří se do Hesenska vrátili; [[Karel Hesensko-Kasselský|Karel]] zůstal v Dánsku a oženil se s [[Luisa Dánská a Norská|Luisou Dánskou a Norskou]], zatímco [[Fridrich Hesensko-Kasselský|Fridrich]] se oženil s [[Karolína Nasavsko-Usingenská|Karolínou Nasavsko-Usingenskou]]. |
||
Dne 1. září 1764 si Vilém vzal svoji sestřenici [[Karolína Vilemína Dánská|Karolínu Vilemínu Dánskou]] (též uváděna jako ''Vilemína Karolína'' nebo ''Karolina Vilemína''). Karolína Vilemína (1747-1820) byla druhou přeživší dcerou [[Frederik V.|Frederika V.]] a Viléma si vzala v [[Christiansborg]]u. Následně spolu žili převážně v [[Dánsko|Dánsku]]. Až roku 1758 se pár přestěhovala do Kasselu, především pak kvůli tomu, že Vilém se měl stát landkrabětem a zdědit tak majetek jeho otce. Sám Vilém byl jediný ze tří sourozenců, kteří se do Hesenska vrátili; [[Karel Hesensko-Kasselský|Karel]] zůstal v Dánsku a oženil se s [[Luisa Dánská a Norská|Luisou Dánskou a Norskou]], zatímco [[Fridrich Hesensko-Kasselský|Fridrich]] se oženil s [[Karolína Nasavsko-Usingenská|Karolínou Nasavsko-Usingenskou]]. |
|||
=== Vláda === |
=== Vláda === |
||
[[Soubor:William II, elector of hesse.jpg|náhled|Vilémův nástupce; syn [[Vilém II. Hesenský|Vilém II.]]]] |
|||
Po smrti otce Fridricha se 31. října 1785 stal Vilém Vilémem IX., landkrabětem [[Hesensko-Kasselsko|Hesensko-kasselským]]. Tím pádem zdědil jednu z nejvýnosnějších oblastí té doby v [[Evropa|Evropě]]. Při správě tak obrovského majetku potřeboval Vilém pomoc, proto si najal [[Mayer Amschel Rothschild|Mayera Amschela Rothschilda]]. Od roku 1769 tak Rothschild dohlížel nad daňovými výdaji země a stal se velmi bohatým; později založil známou finančnickou rodinu [[Rothschildové|Rothschildů]]. |
Po smrti otce Fridricha se 31. října 1785 stal Vilém Vilémem IX., landkrabětem [[Hesensko-Kasselsko|Hesensko-kasselským]]. Tím pádem zdědil jednu z nejvýnosnějších oblastí té doby v [[Evropa|Evropě]]. Při správě tak obrovského majetku potřeboval Vilém pomoc, proto si najal [[Mayer Amschel Rothschild|Mayera Amschela Rothschilda]].<ref>{{Citace monografie|příjmení=Elon|jméno=Amos|titul=Founder: A Portrait of the First Rothschild and His Time|url=https://books.google.cz/books?id=v-ztAAAAMAAJ&q=Founder:+Mayer+Amschel+Rothschild+and+His+Time&dq=Founder:+Mayer+Amschel+Rothschild+and+His+Time&hl=cs&sa=X&redir_esc=y|vydavatel=Viking|počet stran=216|isbn=9780670868575|jazyk=en}}</ref> Od roku 1769 tak Rothschild dohlížel nad daňovými výdaji země a stal se velmi bohatým; později založil známou finančnickou rodinu [[Rothschildové|Rothschildů]]. |
||
Během [[Napoleonské války|Napoleonských válek]] využíval Vilém Rothschilda k ukrývání bohatství ve [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu]] před [[Napoleon Bonaparte|Napoleonem]]. Následně tyto peníze získal Nathan Mayer z [[Londýn]]a, se kterými později pomáhal financovat některé britské akce. |
Během [[Napoleonské války|Napoleonských válek]] využíval Vilém Rothschilda k ukrývání bohatství ve [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu]] před [[Napoleon Bonaparte|Napoleonem]]. Následně tyto peníze získal Nathan Mayer z [[Londýn]]a, se kterými později pomáhal financovat některé britské akce. |
||
Roku 1803 bylo Hesensko-Kasselsko povýšeno a z Viléma IX. Hesensko-Kasselského se stal Vilém I., kurfiřt hesenský. Roku 1806 bylo hesenské kurfiřtství připojeno k nově vytvořenému [[Vestfálské království|Vestfálskému království]], kde vládl [[Jérôme Bonaparte]], bratr Napoleona. Vilém byl nucen i se svojí rodinou uprchnout do exilu do Dánska. Zde žil do doby, než byli [[Francouzi]] z [[Německo|Německa]] úplně vyhnání. To bylo krátce po [[Bitva u Lipska|Bitvě národů u Lipska]] roku 1813. Samo Hesensko nebylo kurfiřtstvím dlouho, již roku 1866 bylo připojeno k [[Prusko|Prusku]]. |
Roku 1803 bylo Hesensko-Kasselsko povýšeno a z Viléma IX. Hesensko-Kasselského se stal Vilém I., kurfiřt hesenský.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=The London Gazette|url=http://www.london-gazette.co.uk/issues/17365/pages/997|vydavatel=The Gazette|místo=|datum vydání=1818-06-02|datum přístupu=2016-04-24}}</ref> Roku 1806 bylo hesenské kurfiřtství připojeno k nově vytvořenému [[Vestfálské království|Vestfálskému království]], kde vládl [[Jérôme Bonaparte]], bratr Napoleona. Vilém byl nucen i se svojí rodinou uprchnout do exilu do Dánska. Zde žil do doby, než byli [[Francouzi]] z [[Německo|Německa]] úplně vyhnání. To bylo krátce po [[Bitva u Lipska|Bitvě národů u Lipska]] roku 1813. Samo Hesensko nebylo kurfiřtstvím dlouho, již roku 1866 bylo připojeno k [[Prusko|Prusku]]. |
||
Vilém I. Hesenský vládl až do roku 1821, kdy v Kasselu zemřel. Následníkem se stal jeho jediný syn [[Vilém II. Hesenský|Vilém]]. |
Vilém I. Hesenský vládl až do roku 1821, kdy v Kasselu zemřel. Následníkem se stal jeho jediný syn [[Vilém II. Hesenský|Vilém]]. |
||
| Řádek 73: | Řádek 71: | ||
== Reference == |
== Reference == |
||
{{Překlad|en|William I, Elector of Hesse|711816734}} |
{{Překlad|en|William I, Elector of Hesse|711816734}} |
||
<references /> |
|||
{{Autoritní data}} |
{{Autoritní data}} |
||
Verze z 24. 4. 2016, 16:57
| Vilém I. Hesenský | |
|---|---|
| kurfiřt hesenský | |
 Portrét Viléma I. | |
| Narození | 3. června 1743 Kassel |
| Úmrtí | 27. února 1821 Kassel |
| Pohřben | Kassel |
| Nástupce | Vilém II. Hesenský |
| Potomci | Marie Bedřiška Karolína Amálie Vilém |
| Rod | Hesenští |
| Otec | Fridrich II. Hesensko-Kasselský |
| Matka | Marie Hannoverská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vilém I. Hesenský (Wilhelm I., Kurfürst von Hessen, 3. června 1743, Kassel – 27. února 1821, tamtéž) byl první kurfiřt hesenský, nejstarší přeživší syn Fridricha II. Hesensko-Kasselského a jeho manželky Marie Hannoverské, dcery anglického krále Jiřího II.
Život
Vilém se narodil v Kasselu v Hesensku roku 1743. Jeho otec, landkrabě Fridrich II., roku 1747 opustil rodinu, především kvůli sporům s manželkou, a konvertoval ke katolicismu. Roku 1755 nechal rozvést manželství s Marií. Sama Marie by bývala o vše přišla, nebýt Fridrichova otce Viléma, který se rozhodl bývalé manželce jeho syna darovat nově nabyté knížectví Hanau. Zde po několik let žila Marie i s jejími třemi syny. Od roku 1747 žili převážně z finanční podpory protestantských příbuzných a později se přestěhovali k dánskému královskému dvoru. Tam Marie žila se svoji sestrou Luisou, která se o Mariiny syny z velké části starala, dokud roku 1751 nezemřela. Sám Fridrich II. se později znovu oženil, tentokrát s o mnoho let mladší Filipínou Braniborsko-Schwedtskou.
Dne 1. září 1764 si Vilém vzal svoji sestřenici Karolínu Vilemínu Dánskou (též uváděna jako Vilemína Karolína nebo Karolina Vilemína). Karolína Vilemína (1747-1820) byla druhou přeživší dcerou Frederika V. a Viléma si vzala v Christiansborgu. Následně spolu žili převážně v Dánsku. Až roku 1758 se pár přestěhovala do Kasselu, především pak kvůli tomu, že Vilém se měl stát landkrabětem a zdědit tak majetek jeho otce. Sám Vilém byl jediný ze tří sourozenců, kteří se do Hesenska vrátili; Karel zůstal v Dánsku a oženil se s Luisou Dánskou a Norskou, zatímco Fridrich se oženil s Karolínou Nasavsko-Usingenskou.
Vláda
Po smrti otce Fridricha se 31. října 1785 stal Vilém Vilémem IX., landkrabětem Hesensko-kasselským. Tím pádem zdědil jednu z nejvýnosnějších oblastí té doby v Evropě. Při správě tak obrovského majetku potřeboval Vilém pomoc, proto si najal Mayera Amschela Rothschilda.[1] Od roku 1769 tak Rothschild dohlížel nad daňovými výdaji země a stal se velmi bohatým; později založil známou finančnickou rodinu Rothschildů.
Během Napoleonských válek využíval Vilém Rothschilda k ukrývání bohatství ve Frankfurtu před Napoleonem. Následně tyto peníze získal Nathan Mayer z Londýna, se kterými později pomáhal financovat některé britské akce.
Roku 1803 bylo Hesensko-Kasselsko povýšeno a z Viléma IX. Hesensko-Kasselského se stal Vilém I., kurfiřt hesenský.[2] Roku 1806 bylo hesenské kurfiřtství připojeno k nově vytvořenému Vestfálskému království, kde vládl Jérôme Bonaparte, bratr Napoleona. Vilém byl nucen i se svojí rodinou uprchnout do exilu do Dánska. Zde žil do doby, než byli Francouzi z Německa úplně vyhnání. To bylo krátce po Bitvě národů u Lipska roku 1813. Samo Hesensko nebylo kurfiřtstvím dlouho, již roku 1866 bylo připojeno k Prusku.
Vilém I. Hesenský vládl až do roku 1821, kdy v Kasselu zemřel. Následníkem se stal jeho jediný syn Vilém.
Manželství a potomci
Manželství Viléma I. a Karolíny Vilemíny nebylo příliš šťastné, už proto, že Vilém si udržoval velké množství milenek, se kterými dohromady zplodil přes patnáct nemanželských dětí. Legitimní děti měl pouze tři (čtvrté zemřelo v dětském věku).
- Marie Bedřiška (1768-1839) ∞ Alexius Fridrich Kristián Anhaltsko-Bernburský
- Karolína Amálie (1771-1848) ∞ Augustus Sasko-Gothajsko-Altenburský
- Fridrich (1772-1784), zemřel mladý
- Vilém (1777-1847)
- ∞ Augusta Pruská
- ∞ Emilie Ortlöppová
- ∞ Karolína z Berlepsch
Vilém měl mnoho milenek, ale nejznámější jsou tři z nich, se kterými zplodil děti; Charlotte Christine Buissine, Rosa Dorothea Ritter, se kterou měl syna a budoucího generála Juliuse Jacoba von Haynau, a Karoline von Schlotheim. Dětem, které zplodil s Charlotte rozdělil panství Heimrod, dětí s Rosou pak získaly hrabství Hananou a potomci s Karolinou von Schlotheim získaly Hessenstein.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku William I, Elector of Hesse na anglické Wikipedii.
- ↑ ELON, Amos. Founder: A Portrait of the First Rothschild and His Time. [s.l.]: Viking 216 s. Dostupné online. ISBN 9780670868575. (anglicky)
- ↑ The London Gazette [online]. The Gazette, 1818-06-02 [cit. 2016-04-24]. Dostupné online.
