Medvědovití: Porovnání verzí
sghj značka: editace z Vizuálního editoru |
m Editace uživatele 188.92.12.141 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je OJJ |
||
| Řádek 24: | Řádek 24: | ||
** ''Ursus'' |
** ''Ursus'' |
||
}} |
}} |
||
{| class="wikitable" |
|||
!6 |
|||
!6 |
|||
!6 |
|||
!6 |
|||
|- |
|||
|6 |
|||
|6 |
|||
|6 |
|||
|6 |
|||
|- |
|||
|6 |
|||
|6 |
|||
|6 |
|||
|6 |
|||
|- |
|||
|6 |
|||
|6 |
|||
|6 |
|||
|6 |
|||
|} |
|||
'''Medvědovití''' jsou velicí [[savci]] z řádu [[šelmy|šelem]]. Největším medvědem je [[poddruh]] [[medvěd hnědý|medvěda hnědého]] – [[Medvěd kodiak|kodiak]], který ve vztyčené pozici na zadních nohou dosahuje výšky až 3,0 m.{{Fakt/dne|20151022175435}} |
|||
== Anatomie == |
== Anatomie == |
||
Verze z 27. 1. 2016, 21:05
 Medvědovití | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | šelmy (Carnivora) |
| Podřád | psotvární (Caniformia) |
| Čeleď | medvědovití (Ursidae) G. Fischer de Waldheim, 1817 |
 | |
| rody | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Medvědovití jsou velicí savci z řádu šelem. Největším medvědem je poddruh medvěda hnědého – kodiak, který ve vztyčené pozici na zadních nohou dosahuje výšky až 3,0 m.[zdroj?]
Anatomie
Medvědovití mají velmi robustní postavu, velkou lebku, krátký ocas a silné nohy s dlouhými nezatažitelnými drápy, kterými mohou jediným úderem zabít i velké zvíře. Samci jsou až o 20 % větší než samice. Srst bývá černé, hnědé nebo bílé barvy, obvykle mají na prsou žlutý nebo bílý znak. Podle dlouhého čenichu, malých očí a uší se dá usuzovat, že mají výborný čich, ale zároveň špatný zrak a sluch. Stoličky některých druhů ztratily řezací a trhací funkci. Místo toho jsou ploché s hrbolky a jsou výborným nástrojem k drcení vegetace. Medvědovití chodí pomalu a při chůzi se dotýkají země všemi pěti prsty i patou, ale v případě potřeby dokáží hodně zrychlit a také velmi dobře šplhají.
Potrava
Potrava většiny druhů medvědovitých se skládá většinou ze směsi masa, včetně ryb a hmyzu, a rostlinného materiálu jako jsou kořeny a bobule. Výhradně na maso se specializuje jen medvěd lední, protože nežije v prostředí s vegetací, zatímco panda velká je téměř výlučně vegetarián. Živí se bambusovými výhonky. Medvědi sbírají potravu především ve dne a na rostlinnou stravu se zaměřují více, než ostatní šelmy, a proto tráví mnohem více času krmením.
Původ
Předkem současných medvědů je oligocenní šelma rodu Cephalogale, dosahujicí přibližně velikosti dnešní pandy červené. V té době měli ještě všichni předchůdci medvědů dlouhý ocas a dosahovali podobných rozměrů. V průběhu evoluce zvětšovali medvědi postupně své rozměry, až se nakonec stali největšími suchozemskými šelmami s masivní hlavou, silným tělem a krátkým ocasem. Místem původu medvědů byla Euroasie.
Klasifikace
- Podčeleď: pandy (Ailuropodinae)
- Rod Ailuropoda
- panda velká (Ailuropoda melanoleuca)
- Rod Ailuropoda
- Podčeleď: krátkohlaví medvědi (Tremarctinae)
- †Arctodus
- medvěd krátkočelý (Arctodus simus) – vyhynulý
- Arctodus pristinus – vyhynulý
- †Arctotherium
- Arctotherium brasilense – vyhynulý
- Arctotherium latidens – vyhynulý
- Tremarctos
- medvěd brýlatý (Tremarctos ornatus)
- †Arctodus
- Podčeleď: medvědi (Ursinae)
- Helarctos
- medvěd malajský (Helarctos malayanus)
- Melursus
- medvěd pyskatý (Melursus ursinus)
- Ursus
- medvěd baribal (Ursus americanus)
- medvěd hnědý (Ursus arctos)
- medvěd lední (Ursus maritimus)
- medvěd ušatý (Ursus thibetanus)
- Ursus deningeri – vyhynulý
- Ursus etruscus – vyhynulý
- Ursus minimus – vyhynulý
- medvěd jeskynní (Ursus spelaeus) – vyhynulý
- Helarctos
Literatura
- Kolektiv autorů: Medvědi – od mírumilovných pand až po neohrožené medvědy lední, International Masters Publishers, Praha 2008, ISBN 978-80-87208-53-3
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu medvědovití na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo medvěd ve Wikislovníku
Taxon Ursus ve Wikidruzích
Téma Medvěd ve Wikicitátech- Slovenský projekt na záchranu medvědů
