Fantomas: Porovnání verzí
velmi užqitečné značky: vulgarity editace z Vizuálního editoru |
Verze 12858905 uživatele 81.200.51.188 (diskuse) zrušena - exp |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Různé významy|tento=fiktivní postavě|druhý=hudební skupině|stránka=Fantomas (skupina)}} |
{{Různé významy|tento=fiktivní postavě|druhý=hudební skupině|stránka=Fantomas (skupina)}} |
||
[[Soubor:Fantomas1911.jpg|thumb|Obálka vydání prvního dílu Fantomase z roku [[1911]].]] |
[[Soubor:Fantomas1911.jpg|thumb|Obálka vydání prvního dílu Fantomase z roku [[1911]].]] |
||
'''Fantomas''' (francouzsky Fantômas) je [[fikce|fiktivní]] [[literatura|literární]] a [[film]]ová postava známá zejména ze série [[Francie|francouzských]] [[Komedie|komediálních]] [[Science fiction|sci-fi]] [[film]]ů s [[Louis de Funes|Louisem de Funesem]] a [[Jean Marais|Jeanem Maraisem]] v hlavní roli ze šedesátých let [[20. století]]. Jeho původ je ale mnohem starší. Dva francouzští [[novinář]]i [[Marcel Allain]] a [[Pierre Souvestre]] jej přivedli na svět ještě před [[První světová válka|první světovou válkou]] roku [[1911]] na objednávku nakladatelství Fayard jakožto strašidelnou postavu francouzské [[braková literatura|brakové literatury]]<ref>http://web.quick.cz/franfilm/gaumont/fantomas.html</ref> a již v roce [[1913]] Fantomas poprvé vstoupil do [[film]]ové historie hluboko v éře [[němý film|němého filmu]]. V éře [[zvukový film|zvukového filmu]] pak následovaly snímky ze třicátých a čtřicátých let [[20. století]], nejproslulejší a nejznámější Fantomasova filmová éra pochází z šedesátých let |
'''Fantomas''' (francouzsky Fantômas) je [[fikce|fiktivní]] [[literatura|literární]] a [[film]]ová postava známá zejména ze série [[Francie|francouzských]] [[Komedie|komediálních]] [[Science fiction|sci-fi]] [[film]]ů s [[Louis de Funes|Louisem de Funesem]] a [[Jean Marais|Jeanem Maraisem]] v hlavní roli ze šedesátých let [[20. století]]. Jeho původ je ale mnohem starší. Dva francouzští [[novinář]]i [[Marcel Allain]] a [[Pierre Souvestre]] jej přivedli na svět ještě před [[První světová válka|první světovou válkou]] roku [[1911]] na objednávku nakladatelství Fayard jakožto strašidelnou postavu francouzské [[braková literatura|brakové literatury]]<ref>http://web.quick.cz/franfilm/gaumont/fantomas.html</ref> a již v roce [[1913]] Fantomas poprvé vstoupil do [[film]]ové historie hluboko v éře [[němý film|němého filmu]]. V éře [[zvukový film|zvukového filmu]] pak následovaly snímky ze třicátých a čtřicátých let [[20. století]], nejproslulejší a nejznámější Fantomasova filmová éra pochází z šedesátých let. |
||
== Hlavní postavy |
== Hlavní postavy cyklu == |
||
[[Soubor:2013-04-07 15-54-19-carnaval-belfort.jpg|thumb|Fantomasova maska, použitá ve filmových adaptacích ze šedesátých let [[20. století]].]] |
[[Soubor:2013-04-07 15-54-19-carnaval-belfort.jpg|thumb|Fantomasova maska, použitá ve filmových adaptacích ze šedesátých let [[20. století]].]] |
||
Verze z 1. 9. 2015, 17:04
Fantomas (francouzsky Fantômas) je fiktivní literární a filmová postava známá zejména ze série francouzských komediálních sci-fi filmů s Louisem de Funesem a Jeanem Maraisem v hlavní roli ze šedesátých let 20. století. Jeho původ je ale mnohem starší. Dva francouzští novináři Marcel Allain a Pierre Souvestre jej přivedli na svět ještě před první světovou válkou roku 1911 na objednávku nakladatelství Fayard jakožto strašidelnou postavu francouzské brakové literatury[1] a již v roce 1913 Fantomas poprvé vstoupil do filmové historie hluboko v éře němého filmu. V éře zvukového filmu pak následovaly snímky ze třicátých a čtřicátých let 20. století, nejproslulejší a nejznámější Fantomasova filmová éra pochází z šedesátých let.
Hlavní postavy cyklu
Fantomas
Fantomas je démonický zloduch, geniální, tajuplný a hrůzu budící zločinec, který jako monstrózní zosobnění zla vzbudil živý zájem surrealistů.[2] Je pánem pařížského podsvětí, policie je proti němu bezradná a bohatí měšťané se obávají nejen o svůj majetek, ale i o svůj život. Marně se jej vyšetřující soudce Germain Fuselier, inspektor Sûreté Juve a mladý neohrožený novinář Jérôme Fandor pokoušejí dostat k soudu a pod gilotinu, přestože je mu armáda špehů neustále v patách. Vždy jim elegantně unikne.
Protože je zároveň geniálním vynálezcem a vědcem, používá ke svým zločinům nejmodernější prostředky vědy a techniky. Tak například elektromagnet pod podlahou přitáhne Juva i Fandora za cvočky bot, zatímco Fantomas unikne díky svým izolovaným podrážkám. Fandora chce Fantomas zabít tím, že jej spustí ze skály a mezi lano a slunce dá obří lupu. Své oběti rovněž zabíjí pomocí zhypnotizovaného hroznýše, který je rozdrtí ve svém sevření. Do bot svých obětí dává žiletky a do rukavic vitriol. Z vydělané kůže mrtvého si vyrobí rukavičky, aby zanechával cizí otisky prstů, popravit nechá za sebe nevinného. Zavraždí i chotě své milenky lady Maud Belthamové.
Je mistrem převleků, jeho pravou tvář nikdo nezná. Používá škrabošku nebo černou kuklu. Teprve ve filmových verzích ze šedesátých let 20. století je vypodobněn v masce, ve které vypadá jako muž s nazelenalou tváří bez vlasů, vousů, obočí, rtů a ušních boltců, čímž se stává strašidelnou postavou s nevýraznou mimikou, jakýmsi prazvláštním děsivým zeleným fantomem.
Inspektor Juve
Juve je inspektorem pařížské Sûreté a smyslem jeho života je dopadení Fantomase. Na konci třicátého druhého dílu mu Fantomas odhalí, že Juve není nikdo jiný než jeho vlastní bratr.
Jérôme Fandor´
Jérôme Fandor je mladý, neohrožený, atletický a poněkud cholerický pařížský reportér. Původně se jmenoval Charles Rambert a jeho rodiče patří mezi Fantomasovy oběti. Novou totožnost mu zajistil inspektor Juve a Fandor je jeho spolubojovníkem proti Fantomasovi. Má snoubenku Helenu, která je ve skutečnosti Fantomasovou dcerou.
Romány o Fantomasovi
Fantomasovy příběhy od Marcela Allaina a Pierra Souvestreho jsou dosti brutální kriminální horory. Spojují v sobě prvky gotického románu a rekvizity novoromantismu s vědeckými vynálezy počátku 20. století. Odehrávají se ve zchátralých starých domech i v honosných zámeckých sídlech, ve špinavých a nebezpečných krčmách a brlozích i v luxusních obchodních domech a uměleckých galériích. Jsou na nich znát vlivy Tajností pařížských od Eugèna Suea a Rocambola od Pierra Alexise Ponsona du Terrail.[3]
První díl románového cyklu o Fantomasovi vyšel v únoru roku 1911 v rámci knižní série nakladatelství Fayard Le Livre Populaire.[4] Do konce roku 1913 pak vyšlo dalších třicet jedna pokračování.[5] Po Souvestrově smrti Allain ve psaní knih o Fantomasovi pokračoval a vydal o něm v letech 1925–1963 dalších jedenáct dílů.[5]
Přestože jde o pokleslou (brakovou) literaturu, již francouzský dadaistický a surrealistický básník Philippe Soupault viděl ve Fantomasovi prototyp moderního románu a Jean Cocteau postřehl jeho zvláštní lyrismus. Kladně se o cyklu vyjadřoval také Blaise Cendrars, Max Jacob a Francis Lacassin o něm prohlásil, že "obsahuje veškerou mytologii světa".[3]
Díly cyklu od Marcela Allaina a Pierra Souvestra
1. Fantômas (1911, Fantomas). |
17. Le Mariage de Fantômas (1912). |
Díly cyklu, které napsal sám Marcel Allain
33. Fantômas est-il ressuscité? (1925). |
39. Oui, c'est Fantômas! (1934). |
Adaptace
Film a televize
- Fantômas (1913, Fantomas), francouzský němý film, režie Louis Feuillade, v roli Fantomase René Navarre.
- Juve contre Fantômas (1913, Juve kontra Fantomas), francouzský němý film, režie Louis Feuillade, v roli Fantomase René Navarre.
- Le mort qui tue (1913, Mrtvý, který zabíjí), francouzský němý film, režie Louis Feuillade, v roli Fantomase René Navarre.
- Fantômas contre Fantôma (1914, Fantomas kontra Fantomas), francouzský němý film, režie Louis Feuillade, v roli Fantomase René Navarre.
- Le faux magistrat (1914, Falešný úředník), francouzský němý film, režie Louis Feuillade, v roli Fantomase René Navarre.
- Fantomas (1920), americký němý film, režie Edward Sedgwick, v roli Fantomase Edward Roseman. Film je založen pouze na charekterech z cyklu.
- Fantômas (1932, Fantomas), francouzský film, režie Pál Fejös, v roli Fantomase Jean Galland.
- Monsieur Fantômas (1937, Pan Fantomas), belgický krátký film, režie Ernst Moerman.
- Fantômas (1947, Fantomas, francouzský film, režie Jean Sacha, v roli Fantomase Marcel Herrand.
- Fantômas contre Fantôma (1948, Fantomas kontra Fantomas), francouzský film, režie Robert Vernay, v roli Fantomase Maurice Teynac.
- Fantômas (1964, Fantomas), francouzský film, režie André Hunebelle, v roli Fantomase a novináře Fandora Jean Marais, v roli Juveho Louis de Funès.
- Fantômas se déchaîne (1965, Fantomas se zlobí), francouzský film, režie André Hunebelle, v roli Fantomase a novináře Fandora Jean Marais, v roli Juveho Louis de Funès.
- Fantômas contre Scotland Yard (1967, Fantomas kontra Scotland Yard), francouzský film, režie André Hunebelle, v roli Fantomase a novináře Fandora Jean Marais, v roli Juveho Louis de Funès.
- Fantômas (1980, Fantomas), čtyřdílný francouzský televizní seriál, režie Claude Chabro a Juan Luis Buñuel, v roli Fantomase Helmut Berge.
V české kultuře
Postupem doby byla postava Fantomase přenesena i do jiných audiovizuálních děl. V české filmové kultuře se vyskytuje například v televizním seriálu Arabela, kde jej ztvárnil František Peterka[6] a Arabela se vrací, kde jej ztvárnil Pavel Nový.[7]
Rozhlas
- Georges Janin: Fantômas (1946–1947, Fantomas), 60 epizod.
- Henri Béhar.: Fantômas (1973–1974, Fantomas), 256 epizod.
- Pierre Dupriez a Serge Martel: La Fin de Fantômas (1984, Fantomasův konec).
- Cécile Wajsbrot a Didier Jouault: La Naissance de Fantôma (1991, Zrození Fantomase), 10 epizod.[5]
Česká vydání
- Desetidílné vydání v pražském nakladatelství Jan Fromek v letech 1929–1930 s obálkami od Jindřicha Štýrského:
- Fantomas (1929), přeložil Vladimír Záhořek.
- Juve contra Fantomas (1929), přeložil Vladimír Záhořek.
- Mrtví, jenž zabíjí (1929), přeložil A. Hirsch.
- Tajemný agent (1929), přeložila Z. Marešová.
- Král zajatcem Fantomasovým (1929), přeložila Z. Marešová.
- Policista apač (1929), přeložila V. Jančová.
- Oběšenec z Londýna (1930), přeložila Z. Marešová.
- Dcera Fantomasova (1930), přeložil F. Zdeněk.
- Fiakr noci (1930), přeložil J. Dostál.
- Ruka bez těla (1930), přeložil J. Dostál.
- Třikrát Fantomas, Odeon, Praha 1971, přeložili Jiří Šrámek, Zdena Salivarová a Alena Novotná, obsahuje Fantomas, Fiakr noci a Červená vosa, znovu 1991.
- Fantomas kontra Juve, XYZ, Praha 2010, přeložil Jiří Žák.
Reference
- ↑ http://web.quick.cz/franfilm/gaumont/fantomas.html
- ↑ Slovník francouzsky píšících spisovatelů, Libri, Praha 2002, str. 71-72.
- ↑ a b Fantomas na Centru detekivky
- ↑ Fayard-Le Livre Populaire
- ↑ a b c http://www.coolfrenchcomics.com/fantomas.htm
- ↑ Arabela na CSFD
- ↑ Arabela se vrací na CSFD
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Fantomas na Wikimedia Commons
- http://www.pitaval.cz/serie/12-fantomas
- (anglicky) http://www.fantomas-lives.com/
- (francouzsky) http://fantomas.popular-roots.eu/
- (francouzsky) http://www.premiumwanadoo.com/fantomasfr/EnCours.php