Vilém Gabler: Porovnání verzí

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 711 609 editací
m {{NK ČR}} jako položka seznamu; kosmetické úpravy
Bez shrnutí editace
Řádek 11: Řádek 11:
|datum_narození = [[14. březen|14. března]] [[1821]]
|datum_narození = [[14. březen|14. března]] [[1821]]
| místo_narození = [[Stráž pod Ralskem]]<br />{{Vlajka a název|Rakouské císařství}}
| místo_narození = [[Stráž pod Ralskem]]<br />{{Vlajka a název|Rakouské císařství}}
|datum_úmrtí = [[27. únor]]a [[1897]]
|datum_úmrtí = {{Datum úmrtí a věk|1897|2|27|1821|3|14}}
|místo_úmrtí = [[Vinohrady (Praha)|Královské Vinohrady]]<br />{{Vlajka a název|Rakousko-Uhersko}}
|místo_úmrtí = [[Vinohrady (Praha)|Královské Vinohrady]]<br />{{Vlajka a název|Rakousko-Uhersko}}
| strana = [[Národní strana (1848)|Národní strana (staročeská)]]
| strana = [[Národní strana (1848)|Národní strana (staročeská)]]
Řádek 19: Řádek 19:
| podpis =
| podpis =
}}
}}
'''Vilém Gabler''', též '''Wilhelm Gabler''' ([[14. březen|14. března]] [[1821]] [[Stráž pod Ralskem]] – [[27. únor]]a [[1897]] [[Vinohrady (Praha)|Královské Vinohrady]]), byl [[Česko|český]] [[Učitel|pedagog]], [[novinář]] a [[politik]] [[Národní strana (1848)|staročeské strany]] , dlouholetý ředitel vyšší dívčí školy v Praze, poslanec [[Český zemský sněm|Českého zemského sněmu]] a [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]].
'''Vilém Gabler''', též '''Wilhelm Gabler''' ([[14. březen|14. března]] [[1821]] [[Stráž pod Ralskem]]<ref name="matrika">[http://matriky.soalitomerice.cz/matriky_lite//permalink?xid=14010&scan=211 Matriční záznam o&nbsp;narození a&nbsp;křtu]</ref> – [[27. únor]]a [[1897]] [[Vinohrady (Praha)|Královské Vinohrady]]), byl [[Česko|český]] [[Učitel|pedagog]], [[novinář]] a [[politik]] [[Národní strana (1848)|staročeské strany]] , dlouholetý ředitel vyšší dívčí školy v Praze, poslanec [[Český zemský sněm|Českého zemského sněmu]] a [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]].


== Život ==
== Život ==
Řádek 67: Řádek 67:
Byl rovněž spolupracovníkem [[František Ladislav Rieger|Riegrova]] ''Slovníku naučného''.<ref name="ZlPha1897" /> Ve své soukromé knihovně shromáždil několik tisíc knih, které odkázal [[Národní muzeum|Museu království českého]].<ref name="Svet1897" />
Byl rovněž spolupracovníkem [[František Ladislav Rieger|Riegrova]] ''Slovníku naučného''.<ref name="ZlPha1897" /> Ve své soukromé knihovně shromáždil několik tisíc knih, které odkázal [[Národní muzeum|Museu království českého]].<ref name="Svet1897" />


==Reference ==
== Odkazy ==

=== Reference ===
⚫
<references />
* {{NK ČR|jk01032223}}
* {{NK ČR|jk01032223}}
{{ÚČL}}
{{ÚČL}}

⚫
<references />


{{DEFAULTSORT:Gabler, Vilém}}
{{DEFAULTSORT:Gabler, Vilém}}

Verze z 3. 8. 2014, 10:13

Šablona:Infobox Politik Vilém Gabler, též Wilhelm Gabler (14. března 1821 Stráž pod Ralskem[1] – 27. února 1897 Královské Vinohrady), byl český pedagog, novinář a politik staročeské strany , dlouholetý ředitel vyšší dívčí školy v Praze, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady.

Život

Narodil se ve Vartemberku (dnes Stráž pod Ralskem) v německy mluvící rodině. Studoval gymnázium v Mladé Boleslavi, kde se naučil česky, a pokračoval na pražské filozofické fakultě.[2] Zde roku 1843 získal titul doktora filozofie.[3] V Praze se spřátelil s Karlem Havlíčkem Borovským. Po dvacet let po získání vysokoškolského titulu působil s přestávkami jako soukromý vychovatel v bohatých rodinách v různých zemích. Roku 1846 podnikl studijní cestu do Francie, aby se seznámil s tamním školstvím a historickými prameny. V letech 1846–50 byl redaktorem německého deníku Union.[2][3]

V revolučním roce 1848 sestavil jako jeden ze tří vybraných editorů petici Svatováclavského výboru císaři.[4] Psal také do Národních novin, ale spolupráci ukončil v červnu 1849 pro politické neshody s šéfredaktorem Karlem Havlíčkem. Společně s Františkem Palackým se pokoušel vydat encyklopedii[5], ale vláda její publikaci nepovolila. V roce 1852 se odebral do Srbska, kde byl dva roky vychovatelem Petra Karađorđeviće, a pak do Vídně, kde studoval na Vídeňské univerzitě. Odtud posílal příspěvky do řady časopisů – Ost und West, Památky archeologické, Politik, Pokrok, Osvěta nebo Hlas národa.[2]

Roku 1863 mu pražská městská rada nabídla místo prvního ředitele nově zřizované vyšší dívčí školy. Nejprve podnikl tříměsíční studijní cestu do Švýcarska a Německa. Po návratu vypracoval organizační statut a 1. října 1863 slavnostně zahajoval výuku.[6][7] Ve funkci zůstal do roku 1896, kdy na vlastní žádost odešel do důchodu.[2] Podle jiného zdroje vedl školu až do roku 1897.[3]

Od roku 1871 byl členem Královské české společnosti nauk.[3]

Byl aktivní i v politice. V roce 1877[6] (podle jiného zdroje roku 1876) nastoupil do Českého zemského sněmu a setrval v něm do roku 1881. Po volbách do Říšské rady roku 1879 získal i mandát v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), kde reprezentoval kurii venkovských obcí, obvod Chrudim, Nasavrky, Hlinsko, Pardubice atd. Poslanecký slib složil 10. prosince 1880 a v parlamentu setrval do konce funkčního období, tedy do roku 1885.[6][8] Byl přítelem Františka Ladislava Riegra a členem Národní (staročeské) strany.[9]

Dílo

Gabler během života napsal množství článků do časopisů. Vedle již zmiňovaných to byl od roku 1867 Světozor, kam přispěl například reportáží z cesty do Brixenu k domku Karla Havlíčka[10], cestopisem ze Srbska [11], a životopisem Františka Alexandra Zacha.[2][12] Publikoval také mluvnici francouzštiny a učebnici němčiny pro dívčí školu, kterou vedl.[3] K dalším samostatným pracím patří:

  • Ze života generála Zacha (1892)
  • Svobodní zednáři francouzští a němečtí (1893)
  • Časové úvahy o revoluci francouzské (1894)[6]

Byl rovněž spolupracovníkem Riegrova Slovníku naučného.[6] Ve své soukromé knihovně shromáždil několik tisíc knih, které odkázal Museu království českého.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ a b c d e f Ph. Dr. Vilém Gabler. Světozor. 3. 1897, roč. 31, čís. 17, s. 202. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 1. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Gabler, Wilhelm (1821-1897), Schriftsteller, s. 388. (německy) 
  4. ↑ Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 24. Dále jen: Česká společnost 1848-1918. 
  5. ↑ Česká společnost 1848-1918. 125
  6. ↑ a b c d e Dr. Vilém Gabler. Zlatá Praha. 3. 1897, roč. 14, čís. 17, s. 203. Dostupné online. 
  7. ↑ Více o této škole např.: Městská vyšší dívčí škola v Praze. Světozor. 7. 1867, roč. 1, čís. 2, s. 13–14. Dostupné online. 
  8. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  9. ↑ Lefaivrova nabídka, Panama a volby z r. 1889 [online]. econlib.cz [cit. 2013-04-30]. Dostupné online. 
  10. ↑ GABLER, Vilém. Do Brixenu. Světozor. 8. 1867, roč. 1, čís. 7, s. 65–66. Dostupné online. 
  11. ↑ Vycházel na pokračování počínaje GABLER, Vilém. Cesta po Srbsku. Světozor. 1. 1868, roč. 2, čís. 1, s. 3. Dostupné online. , dále viz obsah
  12. ↑ GABLER, Vilém. František Zach. Světozor. 8. 1867, roč. 1, čís. 7, s. 62. Dostupné online. 

Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vilém_Gabler&oldid=11713437“