Sychrov (zámek): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 7: Řádek 7:


Ve 2. polovině [[19. století]], v době knížete Kamila, vášnivého botanika, se těšil přízni přilehlý zámecký park.
Ve 2. polovině [[19. století]], v době knížete Kamila, vášnivého botanika, se těšil přízni přilehlý zámecký park.

Interiéry zámku dávají návštěvníkům možnost nahlédnout, jak se ve 2. polovině 19. století žilo na venkovském sídle bohaté [[šlechta|šlechtické]] rodiny. Návštěvník získá v podstatě ucelený přehled, neboť během prohlídky spatří jak pokoje knížete (pracovna, toaletní pokoj, ložnice, salon), tak i pokoje jeho manželky (toaletní pokoj, ložnice, pracovna). Dále jsou přístupny pokoje matky majitele zámku (předpokoj, ložnice, salon) a tzv. Královské apartmá - pokoje, v nichž zámečtí majitelé ubytovávali nejvznešenější hosty. Královské apartmá tvoří předpokoj, salon, ložnice a čínský pokoj. Nezbytnou součástí každého zámeckého sídla byly místnosti určené k reprezentačním účelům - i ty návštěvník při prohlídce sychrovského zámku spatří. Jedná se o schodišťovou halu, krbový salon, přijímací salon, knihovnu, kulečníkový salon a slavnostní jídelnu.. Pokoje jsou zařízeny původním nábytkem, obrazy, [[porcelán]]em a nepřeberným množstvím dalších drobností.


== Stavební vývoj ==
== Stavební vývoj ==

Verze z 8. 4. 2013, 12:21

Východní křídlo zámku Sychrov
Zámek Sychrov

Zámek Sychrov se nachází ve stejnojmenné obci v Libereckém kraji, 16 km jižně od Liberce a 6 km severozápadně od Turnova. Jedná se o státní zámek zpřístupněný veřejnosti od roku 1950, který je unikátním příkladem novogotického šlechtického sídla druhé poloviny 19. století. Krom zámecké budovy s původním mobiliářem k areálu zámku patří i rozsáhlý zámecký park. Na zámku se pravidelně koná hudební festival Dvořákův Sychrov a Turnov.

Dějiny

Ve 2. polovině 19. století, v době knížete Kamila, vášnivého botanika, se těšil přízni přilehlý zámecký park.

Stavební vývoj

Vnitřní nádvoří zámku s Bretaňskou věží

Barokní zámek byl vybudován v letech 16901693. Jednalo se o jednoduchou budovu, jejíž zdi jsou dodnes zachovány v parkovém křídle zámku. K ní byly během několika stavebních úprav v 19. století přistavěny další stavby, které vytvořily čestný dvůr a zámecké nádvoří.

První významná rekonstrukce zámku proběhla v první půli 30. let 19. století v empírovém stylu. V letech 18471862 následovala rozsáhlejší, romantická novogotická přestavba podle plánů Josefa Pruvota, jež dala zámku jeho dnešní podobu. Neopakovatelný ráz vtiskl Sychrovu řezbář Petr Bušek, který během řady let zhotovil ve své dílně dřevěné obložení stěn a stropů řady zámeckých salónů stejně jako téměř veškerý nábytek.

Ve 20. letech 20. století došlo k modernizaci ve stylu funkcionalismu, při kterém bylo odstraněno mnoho ze zastarale zdobného vybavení. Byly odstraněny některé Buškovy řezby z interiérů a z exteriérů novogotické arkýře. V této době bylo také odstraněno omítané zdivo na věžích a nahrazeno lomovým zdivem. Rekonstrukce, které započaly v 90. letech, směřovaly k navrácení podoby zámku z druhé poloviny 19. století.

Sbírky

Portrét knížete Kamila Rohana v Hráčském salonu zámku

V roce 1998 měl Sychrov po zámku Konopiště druhý největší sbírkový fond v Česku zahrnující 48 750 evidovaných předmětů, které byly jak z původního vybavení, tak ze svozů (Sychrov byl po zestátnění velkým skladem svozů, kam se dostalo v 50. letech na 90 000 kusů mobiliáře, který byl z větší části následně opět rozvezen a v 90. letech částečně vrácen v restitucích). Vedle toho zde bylo v roce 1998 evidováno 7 209 knih. Ovšem naopak vedle svozů byly nejcennější předměty ze zámku odvezeny. Jednalo se například o Rohanské hodinky, iluminovaný rukopis hodinek ze začátku 15. století do Národní knihovny v Praze a kolekci rohanských miniaturních portrétů má dnes Národní galerie v Praze, jednotlivé příklady italského a nizozemského malířství získala Oblastní galerie v Liberci, dále důležité písemnosti byly převezeny do Státního oblastního archivu v Litoměřicích.[1]

Ze zbývajících obrazů je důležitá zejména kolekce francouzské portrétní malby, tzv. Rohanská portrétní galerie. Jedná se o největší sbírku francouzského portrétního malířství ve střední Evropě. Čítá přesně 243 portrétů členů rohanského rodu, spřízněných rodů i členů francouzské královské dynastie Bourbonů (včetně portrétů králů Ludvíka III.[zdroj?], Ludvíka XIV. a Ludvíka XV.). Zejména cenný je Jezdecký portrét Ludvíka XIV. při přechodu přes Rýn od Charlese Le Bruna a dílenská malba portrétu stejného krále od Hyacinthe Rigauda, zajímavý hlavně svým osudem je portrét Marie de Rohan (okruh Henriho Gascara), který se po čase vrátil v roce 2011 na Sychrov.[2] Tyto francouzské importy byly v 60. a 70. letech restaurovány Karlem Javůrkem, který zároveň rozšířil portrétní galerii o několik fiktivních podobizen. O doplnění se postarali i další autoři, zejména čeští (Jan Brandeis, Josef Vojtěch Hellich, F. Mašek), ale i vídeňští a další.[3]

Z dalších obrazů sychrovských sbírek je třeba zmínit dvě nejstarší italské desky z 14. (Trůnící madona s anděly, sv. Petrem a Pavlem) a 16. století (Sv. Rodina se sv. Kateřinou). Velkoryse jsou zde zastoupena díla malířů 19. století (Ferdinand Engelmüller, Hugo Charlemont, Julius Mařák, Hugo Ullik a dalších).[4]

Ze sochařských děl zde jsou zastoupeny jak importy, nejvýznamnější mramorová busta Markéty Habsburské ze 16. století, dále zde jsou dřevěné sochy ze svozů. Tuto sbírku doplnil Emanuel Max sochami Henriho II. de Rohan a Godefroye z Bouillonu.[5]

Nachází se zde i sbírka leptaného a malovaného českého skla 18. a 19. století, včetně severočeského skla obsahujícího invence od Friedricha Egermanna. Podobně i sbírka českého a v nových odlitcích i míšeňského porcelánu.[6]

Za zmínku stojí také stojí mobiliář z velké části vytvořený Petrem Buškem na zakázku podle předloh Augusta Pugina a Georga Gottloba Ungewittera, ovšem jsou zde i starší kusy empirové, novoklasicistní a barokní.

V porohanské době rozšířili sbírky svozy, zejména to byly konfiskáty ze severočeských zámku, jako Lázně Bělohrad (merveldtské portréty), Kopidlno (schlickovská a waldsteinská galerie), Malá Skála (Aerenthalové), případně Maršov.[4] Ve speciální místnosti je umístěna stálá expozice pozůstalosti zlatníka a klenotníka Františka Khynla v majetku státu.

Anglický park

Buk lesní střihanolistý (Fagus sylvatica Asplenifolia) v zámeckém parku

Zámecký park, který se dodnes dochoval v rozloze 23 ha je vytvořen v anglickém duchu. Park vznikl zejména zásluhou knížete Kamila, za pomoci zahradníků Vincenta Zakouřila a poté Vojtěcha Maška a stavitele Josefa Pruvota, který navrhoval zahradní architekturu. Výraznější přestavby zahrady proběhly ještě za Kamilova předchůdce Karla Alaina ve stylu klasicistním a některé prvky této přestavby se zachovaly doposud.

Park je rozložen na třech osách vycházejících ze zámku, tato kompozice přetrvávající od klasicistní přestavby se nazývá patte d’oie (husí nožka). Hlavní centrální osa je průhledová a zakončena stavbou oranžérie, druhá osa (z pohledu od zámku pravá) je zároveň příjezdová cesta lemována alejí pyramidálních dubů, která pokračuje lipovou alejí (známou jako Rohanka) do volné krajiny s průhledem na jenišovický kostel sv. Jiří. Levá severovýchodní osa prochází romantickou zříceninou nazývanou Arthurův hrad postavený někdy v první polovině 19. století, odkud se otevírá pohled na louky mohelského údolí.

Zahradní architektura

Pohled od zámku k oranžerii

Oranžérie je nejvýraznější dominantou parku, která vytváří kompoziční protiváhu zámku. Stavbu první oranžérie zahájil kníže Karel Alain v roce 1831 a pokračovala do roku 1835. Rozšířena byla v roce 1852 podle Pruvotova návrhu. Jedná se stylem o poněkud vybočující budovu postavenou v novorenesančním podobě. Před průčelím do parku se táhne arkádová chodba, vstup je možné po třech kruhových schodištích vedoucí do tří portiků. Oranžérie sloužila také jako květinová galérie, letní zámeček a konaly se zde různé společenské akce. Po Kamilově smrti oranžérie chátrala. Rekonstruovaná byla v letech 2009–2011.[7]

Mezi další stavby v parku patří vyhlídka korunního prince Rudolfa, umístěná na severním okraji parku, který spadá do mohelského údolí, čímž se odkrývá průhled až k Ještědu a Jizerským horám. Vedle oranžérie stojí vodárenská věž z roku 1891. V parku jsou také dva objektu navozující rustikální atmosféru, dřevěná chaloupka ve švýcarském stylu, tzv. Bauernhaus a holubník. Dále zde je pět bazénů a čínské jezírko s mostkem.[8]

Romantická zřícenina Arturův hrad

Mimo areál parku vymezený litinovým plotem, nicméně kompozičně do parku včleněný, stojí Arturův hrad (někdy také uváděna jako Artušův hrad, či Alte Burg) v podobě romantické zříceniny, respektive slavnostní brány na cestě k Radostínu. Podzemní chodba patřící k tomuto hradu patřila k oblíbeným atrakcím parku.

Dřeviny a rostliny

Díky hlubokému zájmu knížete Kamila o botaniku a dendrologii podařilo se za jeho vlády vybavit řadou vzácných a zajímavých dřevin i rostlin. Mimo jiné se zde nalézá unikátní červenolistý buk Rohanův (Fagus silvatica Rohani) vyšlechtěný přímo na Sychrově, z dřevin zde dále roste například platan východní, jinan dvoulaločný, záznamy z doby největší slávy dokonce uvádí až 1872 druhů a odrůd. V mnohem menší míře se dochovalo rostlinstvo Rohanem chované, které bylo často na pěstování v sychrovských podmínkách nákladné. Pěstovalo se jak ve sklenících, tak oranžérii, záznamy uvádí 1119 druhů a odrůd.[9]

Význační hosté

Pamětní deska Antonína Dvořáka umístěná na budově bývalé zámecké konírny

Se sychrovským zámkem je spojen i český hudební skladatel Antonín Dvořák, který zámek a přilehlou obec sedmkrát navštívil. Dojížděl sem za svým dlouholetým přítelem, sychrovským správcem Aloisem Göbelem. Krása zámeckého parku, kde se často procházel, jej inspirovala k řadě skladeb, např. k houslovému koncertu A moll, opus 53.

Zámek v září 1834 navštívil dokonce i francouzský král Karel X. s doprovodem. (V něm byl mimochodem i Joachim Barrande a vévodkyně z Angoulemu, jejíž matkou byla známá popravená francouzská královna Marie Antoinetta)

V druhé polovině 19. století se Sychrov těšil několikrát z návštěvy členů vládnoucí habsburské dynastie. 1. listopadu 1866 navštívil zámek František Josef I. Na jeho počest byla podle něho nazvána cesta skrz oboru do Radostína a později na této cestě byla postavena malá žulová pyramida. 10. července 1871 poté navštívil zámek korunní princ Rudolf, na počest této návštěvy byla nazvána Vyhlídka korunního prince Rudolfa, která se nachází v parku. Později, 10. září 1875, také navštívila arcivévodkyně Marie Terezie a arcivévoda Carl Ludwig, data všech těchto návštěv byla umístěna na pyramidu. Desky s těmito údaji posléze zmizely, ale byly obnoveny v roce 2008 v rámci vytvoření naučné stezky Lesní putování s Kamilem Rohanem.

Kulturní akce

Zámecká kaple zasvěcená Panně Marii, připomínané při sychrovské pouti konané v září

V současnosti se prostory zámku a zejména parku využívají vedle klasické expozice ke konání dalších periodických i jednorázových akcí. Ještě za dob Rohanů poskytoval Sychrov svému okolí určité kulturní obohacení, byl zde slaven zejména svátek Božího Těla, kdy bylo i prostému obyvatelstvu povoleno vstoupit do parku,[10] ovšem po konfiskaci se svátek přestal slavit, jako pevnější se ukázalo slavení pouti k sychrovské kapli.

Pozdější je tradice hudebního festivalu Dvořákův Sychrov a Turnov pořádaného od roku 1951. K zhuštění doprovodných akcí ale začalo docházet v 90. letech, kdy se na Sychrově například v roce 1995 konalo sympozium Romantický historismus: Novogotika[11] a v roce 1998 zde měla svoji českou premiéru opera Maria di Rohan italského romantického skladatele Gaetana Donizetti.[12] Každoročně se tu od roku 2001 konají skotské hry, které jsou součástí sítě podobných akcí po celém světě přibližující skotskou kulturu.[13] Od roku 2009 si buduje pozici nová hudební akce, tzv. letní koncerty, na kterých má každý rok vystoupit světový interpret (do roku 2011 to byly Blackmore's Night, Sinéad O'Connor a Apocalyptica).

Odkazy

Reference

  1. MŽIKOVÁ, Marie. Ze sbírek zámku Sychrov. Cour d’honneur. 1998, roč. 1, čís. 2, s. 26. ISSN 1212-0987. 
  2. http://www.npu.cz/pro-navstevniky/vyznamne-akce-souteze/ozivle-pamatky/news/7534-navrat-portretu-marie-z-rohanu-vevodkyne-de-chevreuse-do-sbirek-zamku-sychrov/
  3. Ze sbírek zámku Sychrov, s. 26–27
  4. a b Ze sbírek zámku Sychrov, s. 28
  5. Ze sbírek zámku Sychrov, s. 27
  6. Umělecké památky Čech. Svazek 3, P/Š. Praha: Academia, 1980. S. 495–496. 
  7. KADLEC, Miloš. Oranžérie na Sychrově. Liberec: NPÚ ÚOP v Liberci, 2009. Kapitola Sychrovská oranžérie. 
  8. Informace o parku na oficiálních stránkách zámku [cit. 2011-07-31]
  9. Oranžérie na Sychrově, kap. Zámecký park na sychrově
  10. Na oslavy v parku vzpomíná i dcera posledního rohanského majitele KOTTULINSKY ROHAN, Marguerite. Šťastné vzpomínky. Cour d’honneur. 1998, roč. 1, čís. 2, s. 57. ISSN 1212-0987. 
  11. Výstupem byl stejnojmenný katalog a sborník textů Kamenná kniha
  12. KADLEC, Miloš. Zámek Sychrov. Cour d’honneur. 1998, roč. 1, čís. 2, s. 8. ISSN 1212-0987. 
  13. http://www.skotskehry.cz/

Literatura

  • Cour d’honneur. 1998, roč. 1, čís. 2, s. 78–80. Téma Sychrov: Rohanové. ISSN 1212-0987. 
  • ANDĚL, Rudolf. Sychrov. Ústí nad Labem: Správa státních zámků Libereckého okresu, 1975. 
  • MŽYKOVÁ, Marie. Miniaturní a drobný portrét. Liberec: Správa státního zámku Sychrov : Okresní národní výbor v Liberci, 1985. 
  • MŽYKOVÁ, Marie. Rohanská portrétní galerie. Liberec: Správa státního zámku Sychrov : Okresní národní výbor v Liberci, 1985. 
  • KADLEC, Miloš. Sychrov. Plzeň: Fraus, 2003. ISBN 80-7238-225-X. 
  • KADLEC, Miloš. Kníže Kamil Rohan – novogotika a zámek Sychrov. Sychrov: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště, správa státního zámku Sychrov, 2004. ISBN 80-239-4917-9. 

Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Sychrov na Wikimedia Commons Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Sychrov (zámek)


Šablona:Geo cz