Augustus Pugin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Augustus Pugin
Augustus Welby Northmore Pugin from NPG.jpg
Narození1. března 1812
Bloomsbury
Úmrtí14. září 1852 (ve věku 40 let)
Ramsgate
Alma materChrist's Hospital
Povoláníarchitekt
RodičeAugustus Charles Pugin a Catherine Welby
Manžel(ka)Sarah Ann Garnett (od 1832)
Louisa Button (od 1833)
Jane Knill (od 1848)
DětiCuthbert Welby Pugin
E. W. Pugin
Agnes Pugin
Catherine Pugin
Mary Pugin
Margaret Pugin
Edmund Peter Paul Pugin
Významná dílaWestminsterský palác
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Augustus Welby Northmore Pugin (1. března 1812 Londýn - 14. září 1852 Ramsgate) byl anglický architekt a teoretik architektury. Je považován za jednoho ze zakladatelů a nejdůležitějších představitelů novogotiky (Gothic revival).

https://www.youtube.com/watch?v=XuTbfpyXTDU

Život[editovat | editovat zdroj]

Skříňl Augusta Pugina, kolem roku 1847

Pugin byl synem architekta a teoretika architektury Augusta Charlese Pugina (1762-1832), který se přistěhoval do Británie z Francie a mimo jiné navrhl detaily v gotickém stylu pro Johna Nashe. Jeho syn, Edward Welby Pugin (1834–1875), byl také architektem.

Augustus Welby Pugin získal základní vzdělání ve škola Christ’s Hospital. V raném věku zaujal místo mezi studenty svého otce a doprovázel ho mimo jiné do Normandie, kde studoval gotickou architekturu. Pomohl také svému otci vytvořit řadu studií gotické architektury a dekorací.

Pugin velmi brzy prokázal velký talent pro kreslení a navrhování gotických forem. Ve věku 15 let již pracoval pro londýnskou společnost Morchel & Seddon a navrhoval pro ně gotický nábytek nábytek určený pro hrad Windsor. Zároveň pracoval na volné noze a navrhoval nábytek a práce uměleckého kovářství pro další londýnské společnosti. V 17 letech založil Pugin vlastní malou firmu dodávající nábytek a dekorativní řezbářské práce pro interiéry. Po počátečním úspěchu ji však musel v roce 1831 zavřít. Pugin miloval divadlo a byl také činný jako scénograf v divadle Covent Garden Theatre, zejména v baletní adaptaci románu Kenilworth Waltera Scotta.

V roce 1833 pracoval se sirem Charlesem Barrym na návrhu školy King Edward’s School v Birminghamu. Toto obchodní spojení vyvrcholilo v letech 1835/36 spoluprací na návrhu nové budovy budov Parlamentu, kterou byl Barry pověřen. Rok 1835 byl každopádně bodem zlomu v Puginově kariéře. Byla vydána jeho kniha Gotický nábytek ve stylu patnáctého století, která nabídla nové chápání technik středověkého designu. Ve stejném roce koupil malý pozemek v Laverstocku poblíž Salisbury, na kterém si on a jeho rodina postavili dům St. Marie's Grange ve stylu 15. století. A navíc konvertoval, co pro něj bylo ještě důležitější, k římskokatolické víře.

Vzhledem k jeho předčasné smrti trvalo jeho aktivní tvůrčí období architekta jen něco málo přes deset let.

Dílo a profesionální kariéra[editovat | editovat zdroj]

Katedrála Panny Marie, Killarney

Pugin byl jedním z nejvýznamnějších zastánců novogotiky v Anglii. Klasicismus, v té době stále převládající, považoval za nehodný křesťanské země. Se stylem Gothic revival, gotickým obrozením, jenž považoval za křesťanský, spojil naději na náboženskou obnovu. Tyto názory ve svých spisech horlivě obhajoval, a proto je považován za předchůdce teorií Johna Ruskina. Jeho spis The True Principles of Pointed or Christian Architecture (Pravé principy špičaté neboli křesťanské architektury) z roku 1841 byl pro novogotiku průkopnický. Na rozdíl od emotivnosti jeho teorií je však jeho architektura, kreslená lehkou rukou, obecně považována za poněkud chladnou.

Hlavním klientem Pugina s více než 60 církevními budovami byla katolická církev, pro kterou také navrhl svá nejlepší stavitelská díla. Patřily mezi ně katedrála sv. Jiří v londýnské čtvrti Southwark (1841-1848), katedrála v Nottinghamu (1844), katedrála v Newcastle upon Tyne (1844), kostel sv. Augustina v Ramsgate (1851) a v Irsku také katedrála sv. Aidana v Enniscorthy (1843–1849) a katedrála Panny Marie z Killarney (1840–1855).

Katedrála sv. Chada, Birmingham, postavená v letech 1839 až 1841 podle plánů Augusta Pugina

Mezi jeho nejvýznamnější církevní stavby patří římskokatolická katedrála sv. Chada v Birminghamu, první katedrála postavená v Anglii od reformace. Zvenku se Sv. Chad prezentuje jednoduše jako cihlová budova s kamenným orámováním oken a bran a dvěma věžemi; původně plánovaná sanktusníková věž nad kněžištěm, která by konstrukci opticky vyvážila, bohužel nebyla realizována. Uvnitř třílodního sálového kostela je bohatá vnitřní architektura typická pro Pugina; to platilo zejména pro letner, který již v Sv. Chadu není.

V letech 1837 až 1840 se Puginovo architektonické dílo stávalo stále populárnějším. V roce 1837 se kontaktoval s vedením školy St. Mary's College v Oscottu, které ho pověřilo dokončením nové kaple a výzdobou nové koleje. Pro kapli navrhl Pugin apsidu s nápadným hřebenem, barevnými okny kněžiště, výzdobou klenby, kamennou kazatelnou a gotickými paramenty. Retábl hlavního oltáře sestavil ze starých řezbářských prací z kontinentu. Na pohledovou stranu hlavního oltáře použil smaltované desky z Limoges. Jako další vybavení získal zpovědnice, lavičky a vyřezávanou kazatelnu ze 17. století z kostela sv. Gertrudy v Lovani. Ke koleji přistavěl Pugin dvě brány a přidal věž, tzv. Puginův noční čepec.

Mezi další práce patří návrh interiérů opatství Erdington Abbey a školy Oscott College v Birminghamu. Navrhl také budovy pro školy College St. Patrick a College St. Mary v Maynoothu.

V letech 1840 až 1844 Puginův vliv vyvrcholil. Z tohoto období pochází katedrála sv. Barnabáše v Nottinghamu, návrhy pro Balliolovu kolej v Oxfordu (1843), kostel sv. Jiljí v Cheadle v hrabství Staffordshire (1841-1846), a rozsáhlé opravy a doplňky v Alton Towers ve Staffordshire. Kromě toho Pugin ovlivnil i několik dalších britských architektů. Nejvýznamnějším příkladem je skotský architekt James Gillespie Graham, který v duchu Puginovy architektury navrhl řadu kostelů a reprezentativních budov ve Skotsku.

St. Augustine's Grange, Ramsgate

K posledním významným Puginovým pracím patří jeho vlastní dům, St. Augustine's Grange a blízký kostel St. Augustine's Church v Ramsgate. Rodinná kaple v Bictonu v Devonu, výzdoba Sněmovny lordů a kaple St. Edmund's College v Old Hall Green v Hertfordshiru jsou elegantní a přesto plně gotické. Během posledních let pokračoval ve spolupráci se sirem Charlesem Barrym na novém Westminsterském paláci; navrhl fasádu zvonice Big Benu, svou vůbec nejslavnější budovu. A pracoval na Křešťálovém paláci pro světovou výstavu v Londýně, když se v roce 1851 zhroutil a brzy na to zemřel.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Augustus Welby Northmore Pugin na německé Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]