Mitragyna speciosa: Porovnání verzí
→Kratom ve světě: aktualizace značky: editace z mobilu editace z mobilního webu pokročilá editace z mobilního zařízení |
Oprava překlepu značky: revertováno editace z mobilu editace z mobilní aplikace editace z mobilní aplikace pro iOS |
||
| Řádek 18: | Řádek 18: | ||
'''''Mitragyna speciosa''''' je druh rostliny z čeledi [[mořenovité]]. Je to tropický [[strom]] se vstřícnými jednoduchými [[list]]y a žlutavými [[květ]]y v kulovitých [[květenství]]ch. Plodem jsou drobné [[tobolka (plod)|tobolky]] v kulovitém plodenství. Strom se vyskytuje v nížinných [[tropický deštný les|tropických deštných lesích]] [[Indočína|Indočíny]] a [[jihovýchodní Asie]]. |
'''''Mitragyna speciosa''''' je druh rostliny z čeledi [[mořenovité]]. Je to tropický [[strom]] se vstřícnými jednoduchými [[list]]y a žlutavými [[květ]]y v kulovitých [[květenství]]ch. Plodem jsou drobné [[tobolka (plod)|tobolky]] v kulovitém plodenství. Strom se vyskytuje v nížinných [[tropický deštný les|tropických deštných lesích]] [[Indočína|Indočíny]] a [[jihovýchodní Asie]]. |
||
Ze sušených listů se v Indočíně a jihovýchodní Asii po staletí získává léčivá sušina známá nejčastěji pod thajským názvem '''kratom'''. Hlavními účinnými látkami jsou indolové alkaloidy, zejména [[mitragynin]] a [[7-hydroxymitragynin]]. V závislosti na použitém množství je účinek kratomu buď [[stimulans|stimulující]], nebo euforický a [[sedativum|tlumící]]. Kratom se tak často používá na tlumení mírné až středně silné bolesti. Kratom je opioid. Pravidelné užívání může vést k vytvoření tolerance a mírné fyzické i psychické závislosti. <ref>{{Citace periodika |
Ze sušených listů se v Indočíně a jihovýchodní Asii po staletí získává léčivá sušina známá nejčastěji pod thajským názvem '''kratom'''. Hlavními účinnými látkami jsou indolové alkaloidy, zejména [[mitragynin]] a [[7-hydroxymitragynin]]. V závislosti na použitém množství je účinek kratomu buď [[stimulans|stimulující]], nebo euforický a [[sedativum|tlumící]]. Kratom se tak často používá na tlumení mírné až středně silné bolesti. Kratom je opioid. Pravidelné užívání může vést k vytvoření tolerance a mírné a v některých případech až silné fyzické i psychické závislosti. <ref>{{Citace periodika |
||
| příjmení = Henningfield |
| příjmení = Henningfield |
||
| jméno = Jack E. |
| jméno = Jack E. |
||
Verze z 18. 7. 2023, 16:17
 Mitragyna speciosa | |
|---|---|
 Mladý stromek Mitragyna speciosa | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hořcotvaré (Gentianales) |
| Čeleď | mořenovité (Rubiaceae) |
| Rod | Mitragyna |
| Binomické jméno | |
| Mitragyna speciosa (Korth.) Havil., 1897 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
_Havil.jpg)
Mitragyna speciosa je druh rostliny z čeledi mořenovité. Je to tropický strom se vstřícnými jednoduchými listy a žlutavými květy v kulovitých květenstvích. Plodem jsou drobné tobolky v kulovitém plodenství. Strom se vyskytuje v nížinných tropických deštných lesích Indočíny a jihovýchodní Asie.
Ze sušených listů se v Indočíně a jihovýchodní Asii po staletí získává léčivá sušina známá nejčastěji pod thajským názvem kratom. Hlavními účinnými látkami jsou indolové alkaloidy, zejména mitragynin a 7-hydroxymitragynin. V závislosti na použitém množství je účinek kratomu buď stimulující, nebo euforický a tlumící. Kratom se tak často používá na tlumení mírné až středně silné bolesti. Kratom je opioid. Pravidelné užívání může vést k vytvoření tolerance a mírné a v některých případech až silné fyzické i psychické závislosti. [2] Užívání a prodej kratomu nejsou v České republice zakázány, ale poslanci zvažují regulaci této látky. V některých zemích (primárně asijských) však je na seznamu regulovaných látek.
Popis rostliny
Mitragyna speciosa je v období sucha krátce opadavý nebo za určitých podmínek i stálezelený strom, dorůstající výšky okolo 25 metrů, většinou však podstatně nižší. Kmen dosahuje tloušťky asi 60 až 100 cm. Borka je hladká, šedá až šedohnědá, vnitřní kůra je narůžovělá. Mladé větévky jsou tupě čtyřhranné. Listy jsou sytě zelené, jednoduché, vstřícné, řapíkaté, papírovité až lehce kožovité, s kopinatými, interpetiolárními, 2 až 4 cm dlouhými palisty. Čepele listů jsou eliptické, vejčité nebo obvejčité, 5 až 17 cm dlouhé a 3 až 12 cm široké, se zaokrouhlenou až srdčitou bází, na vrcholu špičaté, oboustranně lysé nebo na rubu trochu chlupaté. Žilnatina je zpeřená, bělavá nebo načervenalá, tvořená 11 až 17 páry postranních žilek. Na rubu čepele jsou v paždí žilek domatia, pokrytá bledými chlupy. Řapík je 2,5 až 5 cm dlouhý. Mladé listy (zejména střední žilka, někdy i palisty) bývají načervenalé. Květy jsou oboupohlavné, pětičetné, uspořádané ve vrcholových, stopkatých, kulovitých, mnohakvětých hlávkách uspořádaných ve trojicích. Květenství mají 15 až 25 mm v průměru. Mezi květy jsou 4 až 6 mm dlouhé listeny. Kalich je někdy narůžovělý, s asi 2 mm trubkou a dlouhými laloky. Koruna je smetanově až žlutavě bílá, stářím tmavnoucí do sytě žluté, nálevkovitá, uvnitř korunní trubky chlupatá. Tyčinek je pět, mají krátké nitky a jsou přirostlé při ústí korunní trubky. Semeník obsahuje 2 komůrky s mnoha vajíčky. Plodem je 7 až 9 mm dlouhá tobolka s vytrvalým kalichem. Plody jsou uspořádané v kulovitém plodenství o průměru 20 až 30 mm. Semena jsou drobná, asi 1 mm dlouhá, s krátkými papírovitými křídly na obou koncích.[3][4][5]
-
Větve M. speciosa s odkvetlými květenstvími -
Listy M. speciosa -
Listy a květenství M. speciosa
Rozšíření
Druh se přirozeně vyskytuje v tropické Asii od Indočíny (Thajsko, Kambodža) přes jihovýchodní Asii (Malajský poloostrov, Sumatra, Borneo, Filipíny) po Novou Guineu. Strom je pěstován také v jižním Vietnamu a jv. Myanmaru.[6][4] Roste jako součást nížinných tropických deštných lesů a bažinatých lesů v nadmořských výškách do 200 metrů, často jako pionýrská dřevina na podmáčených místech podél pomalých vodních toků. Je též odolný vůči dočasnému zaplavení.[3][4]
Ekologické interakce
O opylování a šíření semen tohoto druhu nejsou dostupné žádné informace. Druh je v tropické Asii živnou rostlinou housenek lišaje Cephonodes hylas a můry Dysaethria quadricaudata z čeledi kometovití (Uraniidae). Tyto druhy někdy způsobují rozsáhlé škody na olistění.[4]
-
Můra Dysaethria quadricaudata -
Housenka lišaje Cephonodes hylas -
Lišaj Cephonodes hylas
_(6564996101).jpg)
_(D._Kruger)_L5_2.jpg)
Místní názvy
Produkty z rostliny, dovážené do Evropy či USA, jsou ponejvíce známy pod thajským názvem kratom. Podle jazykovědců pochází toto slovo ze sanskrtu a je odvozeno od slova kadam, jímž se označuje příbuzná a podobná rostlina z čeledi mořenovité, Neolamarckia cadamba, která náleží mezi posvátné rostliny hinduistů. Obdobné názvy se používají i pro další příbuzné druhy, pocházející z dané oblasti.[4] V asijských zemích je kratom znám pod rozličnými místními názvy: u různých etnik v Indonésii se nazývá kadamba, puri nebo keton, v Malajsii biak, biak-biak, ketum, kutum, pokok biak, pokok ketum nebo sepat, v Myanmaru beinsa či bein-sa-ywat, na Filipínách mambog, lugub nebo polapupot, v Thajsku ithang thom, bai krathom, gratom, kakaum, katawn, krathawm, kratom nebo kraton, ve Vietnamu giam d[ef]p či giam l[as] nh[or].[4]
Historie
Rostlina je od nepaměti využívána v Indočíně a jihovýchodní Asii v místní medicíně a jako stimulans. První známá písemná zmínka o rostlině pochází z roku 1836, kdy plukovník James Low (1791–1852) zaznamenal v Malajsii používání listů kuřáky opia jako náhražky při nedostatku této drogy.[4] Pro vědu druh poprvé zaznamenal nizozemský botanik Pieter Willem Korthals (1807–1892), který pracoval mezi lety 1830 a 1837 pro nizozemskou Východoindickou společnost na Malajském poloostrově. Korthals publikoval druhové jméno Mitragyna speciosa, protože však chyběl popis druhu, bylo později jméno prohlášeno za neplatné (tzv. nomen nudum). Později tentýž autor přesunul druh do rodu Stephegyne a další autoři následně do rodu Nauclea. Při revizi rodu Nauclea jej v roce 1897 George Darby Haviland přesunul zpět do rodu Mitragyna a jméno Mitragyna speciosa platně publikoval.[4]
Obsahové látky a jejich působení
V rostlině bylo zjištěno více než 40 různých, strukturně příbuzných látek ze skupiny indolových alkaloidů, z nichž významný účinek má zejména mitragynin a 7-hydroxymitragynin. Tyto alkaloidy mají podobnou strukturu jako yohimbin z bujarníku Pausinystalia yohimbe, řazeného do stejné čeledi. Paleta obsahových látek je však širší, mimo alkaloidů rostlina obsahuje i různé flavonoidy, terpenoidní saponiny, polyfenoly a glykosidy.[5] Alkaloidy tvoří celkem asi 0,5 až 1,5 %[7] hmotnosti listové sušiny. Obsah a složení alkaloidů dosti kolísá zejména v závislosti na varietě, stáří a původu rostliny. Rostliny s bělavou žilnatinou listů jsou obecně považovány za silnější než ty s červenými žilkami.[5] Hlavní podíl má u dospělých rostlin mitragynin, který u typického materiálu z Thajska představuje asi 66 % z obsažených alkaloidů. U rostlin z Malajsie je jeho obsah nižší (asi 12 % z celkového obsahu alkaloidů). V listech mladých rostlin je složení alkaloidů značně odlišné. Mitragynin je v nich přítomen pouze ve stopových množstvích (a v kůře stonku a kořenů vůbec), naopak byly zjištěny některé alkaloidy, které dospělé rostliny již neobsahují.[4][8]
Typická koncentrace, zjištěná v klasickém materiálu dováženém do Japonska, se pohybuje v rozmezí 12–21 mg/g mitragynu a 0,11–0,39 mg/g 7-hydroxymitragyninu v sušených či mletých listech. V pryskyřici se obsah pohybuje v rozmezí 35,6–62,6 mg/g, resp. 0,12–0,37 mg/g. V nápojích, známých v Malajsii jako ketum, byl zjištěn obsah asi 22–25 mg mitragyninu na čtvrtlitrovou sklenici.[5]
-
Mitragynin -
7-hydroxymitragynin -
Detail listu variety s bledě zelenými žilkami -
Detail listu variety s červenými žilkami
Mitragynin
Mitragynin byl z rostliny poprvé izolován v roce 1921, jeho struktura pak byla plně objasněna v roce 1964. Sumární vzorec je C23H30N2O4, molekulová hmotnost 398,50 g/mol. Látka je nerozpustná ve vodě, rozpouští se však v organických rozpouštědlech, jako je aceton, kyselina octová, alkoholy, chloroform nebo ether. Má podobu bílých, amorfních zrn.[5] V rostlině je přítomno v závislosti na stáří a původu několik stereoizomerů mitragyninu.[9] Fyziologický účinek mitragyninu spočívá ve vazbě na μ– a δ–opioidní receptory, na které se váže 13 x silněji než morfin.[10]
7-Hydroxymitragynin
7-Hydroxymitragynin byl identifikován v roce 1993. V listech M. speciosa se nachází pouze v malém množství, které nepřesahuje 2 % z celkového obsahu alkaloidů. Látka je co do opioidního působení podstatně silnější než mitragynin. Účinek tlumení bolesti je 40× silnější než u mitragyninu a 10× silnější než u morfinu.[4] Látka se váže na μ–opioidní receptory, a to 4 × silněji než mitragynin.[10] Pro farmaceutickou výrobu lze jako prekurzor použít mitragynin. Pro plnou chemickou syntézu je chemická struktura této látky příliš komplikovaná.[5]
Pseudoindoxyl mitragyninu
Pseudoindoxyl mitragyninu je třetím nejdůležitějším alkaloidem v kratomu. Jedná s o látku s asi 3× vyšší analgetickou účinností než morfium o stejné hmotnosti. Při stejném snížení bolesti ale vyvolává menší respirační depresi a méně tlumí peristaltiku (menší riziko zácpy). Pro svůj výhodný farmakologický profil je zkoumán jako potenciální lék proti bolesti.[11]
Využití a účinky
V současné době probíhají studie na využití kratomu v medicíně. Neexistují zatím věrohodné studie poukazující na léčebné benefity kratomu ani jeho účinných látek. Předpokládá se však možné využití při léčení závislosti na opioidech v rámci substituční léčby. [12]
Pokusy na zvířatech zatím prokázaly možné antidepresivní a analgetické účinky, které však nebyly dokázány na lidech. Samotný kratom není na seznamu schválených léčiv EMA.[1]
Pěstování
V Thajsku je kratom pěstován především na jihu a v centrální části země, na severu se kratom pěstuje pouze ojediněle. Kratom je rostlina, o jejímž pěstování se toho prozatím moc neví. Jelikož se jedná o vytrvalou tropickou rostlinu, potřebuje především vlhkou a humusovitou půdu. Pokud je pěstovaná mimo deštné pralesy, je třeba si uvědomit, že je citlivá na mráz a chladnější počasí by ji mohlo zahubit. Listy kratomu se sbírají na podzim, kdy jsou nejúčinnější. Kratom pěstovaný v chladném prostředí má slabé listy, a tím pádem i slabší účinky.
Druhy a odrůdy
Každý list kratomu má žilky. Tyto žilky mohou mít celkem 4 základní barvy, podle nichž se dají odvodit účinky kratomu. Jedná se o následující barvy:
Červená
Listy s červenou barvou žilek jsou považovány za nejpotentnější. Mají tedy nejvíce aktivních látek a to především 7-hydroxymitragyninu, který je zodpovědný za úlevu od bolesti a stresu. Tato barva se také vyznačuje sedativními účinky ve vyšší dávce.
Zelená
Zelená barva listů se obecně považuje za střední cestu mezi červenou a bílou. Tedy účinky nejsou tolik sedativní, ani tolik stimulující
Žlutá
Kratomy se žlutými žilkami v listech nejsou na trhu zas tak dlouho. Tyto žilky se objevují na kratomech s bílými žilkami v okamžiku, kdy jsou listy ještě mladé. Považují se za extrémně stimulační.
Bílá
Obecně mají listy se žlutými žilkami méně 7-hydroxymitragyninu než červené. To však neznamená, že jsou méně potentní. Bílé kratomy jsou považovány za nootropicum, tedy látku, které zlepšuje kognitivní funkce. Dodává energii a je vitalizující.
Dle původu
Kromě barev se liší zastoupení účinných látek také podle původu kratomu. Jiné podmínky jsou na Borneu, jiné v Thajsku, jiné na Bali. Díky tomu je každý kratom trochu jiný. Důležité je zmínit si i modifikaci MaengDa. Toto označení patří stromům, které byly šlechtěny k co nejlepším účinkům. Proto jsou takto označované kratomy nejpotentnější.
Kratom ve světě
Díky účinkům je kratom oblíbený snad po celém světě. Zajímavé je, že například v Thajsku se smí pěstovat pouze za účelem exportu, nikoli konzumace. Státy Evropské Unie přistupují ke kratomu rozdílně. Například Polsko řadí kratom na pozici tvrdých drog. V Německu, Rakousku nebo Itálii je kratom nepovolený, naopak ve Španělsku se prodává v obchodech naprosto bez problémů. Jelikož se zákony stále novelizují, je při cestování s kratomem potřeba ověřit platnou legislativu v cílové zemi.[zdroj?] V České republice se regulace kratomu připravuje.[13] V červenci 2023 vláda kratom nezapsala na seznam zakázaných látek, chystá ale legislativu na omezení jeho prodeje (např. úplný zákaz prodeje nezletilým osobám).[14]
Od března 2019 je kratom oficiálně zakázán v Indonésii pro konzumaci a výrobu koncového produktu. Export prášků a drcených listů zůstal bez postihu. V USA je postoj jednotlivých států rozdílný, nebezpečnost kratomu je předmětem diskusí.
Zdravotní rizika
Kratom by se neměl kombinovat s žádnými léky a látkami, především s těmi, které obsahují yohimbin, kokain, amfetamin a kofein. Kratom nelze kombinovat s léky na nervovou soustavu a s alkoholem. Další zakázanou kombinací je kratom a inhibitory MAO – syrská routa (Peganum harmala, Harmala), Banisteriopsis caapi (Ayahuasca), mučenka pletní (Passioflora incarnata), Bujarník johimbe (Corynthe yohimbe) a s antidepresivy.
Kratom by neměly užívat těhotné a kojící ženy, může též představovat zdravotní rizika pro osoby trpící vysokým tlakem (zvyšuje tlak).
Po požití kratomu se nesmí užívat těžká technika, řídít motorová vozidla a vykonávat jinou nebezpečnou činnost.
Nedoporučuje se konzumovat kratom denně, případně jen po omezenou dobu 1-3 týdnů. Při dlouhodobějším intenzivním užívání 5 a více gramů denně může kratom představovat nepřiměřenou zátěž organismu a způsobit silnou zácpu.
Kratom je silně návyková opioidní droga. Při delším užívání vzniká silná fyzická i psychická závislost. Abstinenční příznaky jsou podobné abstinenčním příznakům po vysazení běžných opiátů a objevují se už od několika málo hodin po poslední dávce. Typicky vymizí během týdne, při pomalém vysazování se dají zmírnit. Příznaky bývají znatelně mírnější než u látek typu heroin, obsahují silné svalové křeči především v oblasti stehen, rukou a břicha, hypertenzi, průjem, depresi, silnou únavu, nespavost, bolest hlavy, může se objevit zvracení.
Při léčbě závislosti se užívá, například v pražských Bohnicích, jako substituce lék Subuxon obsahující látku Buprenorfin. Příznaky trvají okolo jednoho až dvou týdnů, pak mizejí.
Odkazy
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-04].
- ↑ HENNINGFIELD, Jack E.; FANT, Reginald V.; WANG, Daniel W. The abuse potential of kratom according the 8 factors of the controlled substances act: implications for regulation and research. Psychopharmacology. 2018, roč. 235, čís. 2, s. 573–589. PMID: 29273821 PMCID: PMC5813050. Dostupné online [cit. 2022-11-11]. ISSN 0033-3158. DOI 10.1007/s00213-017-4813-4. PMID 29273821.
- ↑ a b PUFF, C. Flora of Thailand: Mitragyna [online]. Universität Wien [cit. 2019-03-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-07-25. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g h i j RAFFA, Robert B. (ed.). Kratom and other mitragynines. The chemistry and pharmacology of opioids from a non-opium source.. [s.l.]: CRC Press, 2015. ISBN 978-1-4822-2519-8. (anglicky)
- ↑ a b c d e f Kratom (Mitragyna speciosa) drug profile. [online]. European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction, 2015. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ LYDECKER, Alicia G. et al. Suspected adulteration of commercial kratom products with 7-hydroxymitragynine. Journal of Medical Toxicology. Dec. 2016, čís. 12(4).
- ↑ SHELLARD, E. J. et al. The Mitragyna Species of Asia. Part XXXll: The distribution of alkaloids in young plants of Mitragyna speciosa Korth grown from seed obtained from Thailand.. Planta Medica. 1978, čís. 34.
- ↑ KRONSTRAND, Robert et al. Unintentional fatal intoxications with mitragynine and O-desmethyltramadol from the herbal blend krypton.. Journal of Analytical Toxicology. May 2011, čís. 35.
- ↑ a b WATSON, Ronald; ZIBADI, Sherma (eds.). Addictive substances and neurological disease.. [s.l.]: Elsevier, 2017. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HALPENNY, Genevieve M. Mitragyna speciosa : Balancing Potential Medical Benefits and Abuse. S. 897–899. ACS Medicinal Chemistry Letters [online]. 2017-09-14. Roč. 8, čís. 9, s. 897–899. Dostupné online. DOI 10.1021/acsmedchemlett.7b00298. PMID 28947930. (anglicky)
- ↑ GRUNDMANN, Oliver; BROWN, Paula N.; HENNINGFIELD, Jack. The therapeutic potential of kratom. Addiction. 2018-10, roč. 113, čís. 10, s. 1951–1953. Dostupné online [cit. 2022-08-24]. DOI 10.1111/add.14371. (anglicky)
- ↑ V Česku přibývá závislých na zeleném prášku. Stát chystá regulaci. Seznam Zprávy [online]. 2023-04-20 [cit. 2023-04-20]. Dostupné online.
- ↑ Vláda kratom nezakázala. Novinky.cz [online]. 2023-07-12 [cit. 2023-07-12]. Dostupné online.
Literatura
- BARTÍK, Ivo. Je kratom zázračný lék, nebo droga? V Česku je volně dostupný, v Polsku zakázaný. Deník.cz [online]. 8.3.2021 [cit. 20. 9. 2022]. Dostupné z: https://www.denik.cz/veda-a-technika/kratom-droga-superpotravina-lek-opiat-navyk.html
- FENYKOVÁ, Šárka a kac [CIBULKA, Kateřina]. Kratom je návyková látka v šedé zóně. Nejhorší je, že s ní experimentují hlavně mladí a děti, popisuje toxikolog. [Hovoří adiktolog Tomáš Jandáč z Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN; toxikolog Martin Kuchař, vedoucí laboratoře forenzní analýzy biologicky aktivních látek na VŠCHT v Praze; mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Praze Pavel Kopřiva; Jakub Frydrych, ředitel Národní protidrogové centrály; prodejce z webu Kratom World Jan Němec.] In: Český rozhlas [online]. 18. září 2022 [cit. 20. 9. 2022]. Dostupné z: https://plus.rozhlas.cz/kratom-je-navykova-latka-v-sede-zone-nejhorsi-je-ze-s-ni-experimentuji-hlavne-8828331 podcast: https://podcasty.seznam.cz/podcast/zaostreno/toxikolog-kratom-je-navykova-latka-v-sede-zone-nejhorsi-je-ze-s-ni-experimentuji-hlavne-mladi-131230
- KRATINA, Tomáš. Kratom – Specifika nové návykové látky v Evropě. Bulletin narodní protidrogové centrály. 2017, roč. 23, č. 4, s. 4–9.
- VÁLKOVÁ, Hana. Obliba kratomu roste. Lidé netuší, že je to návyková droga. In: Vitalia.cz [online]. 24. 9. 2021 [cit. 20. 9. 2022]. Dostupné z: https://www.vitalia.cz/clanky/obliba-kratomu-roste-lide-netusi-ze-je-to-navykova-droga/
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu kratom na Wikimedia Commons 
Taxon Mitragyna speciosa ve Wikidruzích
