Buča: Porovnání verzí
Souřadnice: 50°33′51″ s. š., 30°12′ v. d.
Smazaný obsah Přidaný obsah
čj, adata |
Publish facts about the city, not media propaganda. Whether pro-eastern or pro-western, it is important to keep the boundaries of the facts, which was violated in this article by the anger of the contributor. značky: revertováno možný vandalismus odstraněna reference editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 44: | Řádek 44: | ||
== Dějiny == |
== Dějiny == |
||
Osídlení obce sahá k roku 1630, kdy je poprvé zmíněna osada s názvem Jabluňka, kterou založil [[Radziwiłłové|Abrycht Radziwill]]. V ní byl asi roku 1843 postaven chrám sv. Petra a Pavla a v roce 1868 byla založena cihelna.<ref>[http://dir.icm.edu.pl/pl/Slownik_geograficzny/Tom_III/342 Słownik geograficzny Królestwa Polskiego. Warszawa 1882, díl III, s. 342.]</ref> Početnější osídlení zde vzniklo koncem [[19. století]] kolem železniční stanice na [[železniční trať Sarny – Kyjev|budované železniční trati]] ze [[Sarny|Sarnů]] do [[Kyjev|Kyjeva]]. V roce 1943 se ve městě v rámci příprav osvobození Kyjeva od fašistů usídlil 1. ukrajinský front Rudé armády v čele s generálem [[Nikolaj Fjodorovič Vatutin|Vatutinem]]. Samostatným městem je Buča od 9. února 2006, předtím byla [[sídlo městského typu|sídlem městského typu]] a součástí nedaleké [[Irpiň|Irpině]]. Od roku 2020 k ní byly připojeny obce Balanivka, Lisova Buča (Bučanka), Melniky, Sklozavod, Jabluňka a Jastremšina. |
Osídlení obce sahá k roku 1630, kdy je poprvé zmíněna osada s názvem Jabluňka, kterou založil [[Radziwiłłové|Abrycht Radziwill]]. V ní byl asi roku 1843 postaven chrám sv. Petra a Pavla a v roce 1868 byla založena cihelna.<ref>[http://dir.icm.edu.pl/pl/Slownik_geograficzny/Tom_III/342 Słownik geograficzny Królestwa Polskiego. Warszawa 1882, díl III, s. 342.]</ref> Početnější osídlení zde vzniklo koncem [[19. století]] kolem železniční stanice na [[železniční trať Sarny – Kyjev|budované železniční trati]] ze [[Sarny|Sarnů]] do [[Kyjev|Kyjeva]]. V roce 1943 se ve městě v rámci příprav osvobození Kyjeva od fašistů usídlil 1. ukrajinský front Rudé armády v čele s generálem [[Nikolaj Fjodorovič Vatutin|Vatutinem]]. Samostatným městem je Buča od 9. února 2006, předtím byla [[sídlo městského typu|sídlem městského typu]] a součástí nedaleké [[Irpiň|Irpině]]. Od roku 2020 k ní byly připojeny obce Balanivka, Lisova Buča (Bučanka), Melniky, Sklozavod, Jabluňka a Jastremšina.[[File:Russian military weapons destroyed and seized by the Armed Forces of Ukraine.jpg|left|thumb|Trosky ruské vojenské techniky v Nádražní ulici (1. března 2022)]] |
||
=== Ruská invaze 2022 === |
|||
{{Podrobně|Masakr v Buči}} |
|||
[[File:Russian military weapons destroyed and seized by the Armed Forces of Ukraine.jpg|left|thumb|Trosky ruské vojenské techniky v Nádražní ulici (1. března 2022)]] |
|||
Během [[Ruská invaze na Ukrajinu (2022)|ruské invaze na Ukrajinu]] v roce [[2022]] probíhaly v Buči těžké boje v rámci [[Kyjevská ofenzíva|kyjevské ofenzívy]], což mělo za následek velké ruské ztráty. [[Ozbrojené síly Ruské federace|Ruské síly]] zaútočily na městský památník [[Válka v Afghánistánu (2001–2021)|války v Afghánistánu]], který si možná spletli s ukrajinským vojenským vozidlem.<ref>{{Citace periodika| url=https://www.nytimes.com/live/2022/02/27/world/russia-ukraine-war/videos-show-russian-losses-on-outskirts-of-kyiv | datum přístupu = 2022-03-02}}</ref> |
|||
Po návratu města pod [[Ozbrojené síly Ukrajiny|ukrajinskou kontrolu]] začátkem dubna 2022 bylo oznámeno, že okolo 270 místních obyvatel bylo pohřbeno v [[Hromadný hrob|hromadných hrobech]]. Těla některých obětí byla ustupujícími okupanty ponechána nepohřbena v ulicích města.<ref>{{Citace periodika |
|||
| příjmení1 = Stern |
|||
| jméno1 = David L |
|||
| příjmení2 = Kelly |
|||
| jméno2 = Meg |
|||
| příjmení3 = Parker |
|||
| jméno3 = Claire |
|||
| titul = Bodies, rubble line the streets of Bucha following Russian retreat |
|||
| periodikum = [[The Washington Post]] |
|||
| datum = 2022-04-02 |
|||
| url = https://www.washingtonpost.com/world/2022/04/02/bucha-bodies-russia-retreat-kyiv/ |
|||
| datum_přístupu = 2022-04-03 |
|||
| jazyk = en |
|||
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = Nová Srebrenica se jmenuje Buča, zní z Kyjeva. Mluví o masakru |
|||
| periodikum = [[Seznam Zprávy]] |
|||
| datum_vydání = 2022-04-03 |
|||
| url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-nova-srebrenica-se-jmenuje-buca-zni-z-kyjeva-mluvi-o-masakru-196688 |
|||
| datum_přístupu = 2022-04-03 |
|||
}}</ref> |
|||
== Hospodářství == |
== Hospodářství == |
||
Do roku 2022 zde byla těžena [[rašelina]], v letech 1946–2016 provozována [[sklářství|sklárna]], do roku 2022 výrobna [[Škrob|škrobu]] a [[Sirup|sirupu]] a další drobné závody. |
Do roku 2022 zde byla těžena [[rašelina]], v letech 1946–2016 provozována [[sklářství|sklárna]], do roku 2022 výrobna [[Škrob|škrobu]] a [[Sirup|sirupu]] a další drobné závody. |
||
Verze z 8. 4. 2022, 15:38
| Buča Буча | |
|---|---|
 Železniční nádraží | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 50°33′51″ s. š., 30°12′ v. d. |
| Nadmořská výška | 148 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+2 |
| Stát |  Ukrajina |
| Oblast | Kyjevská |
  Buča | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 10,55 km² |
| Počet obyvatel | 36 882 (2020) |
| Hustota zalidnění | 3 495,9 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Anatolij Fedoruk |
| Vznik | 1898 |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | вул. Енергетиків 12 08292 м. Буча |
| Telefonní předvolba | 4497 |
| PSČ | 08292 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Buča (ukrajinsky i rusky Буча) je město v Kyjevské oblasti na Ukrajině. Leží na potoce Buča zhruba 25 kilometrů na západ od Kyjeva a bývá počítáno do Kyjevské aglomerace. V roce 2020 žilo v Buči téměř 37 tisíc obyvatel. Dekretem prezidenta Volodymyra Zelenského z 24. března 2022 dostala Buča vyznamenání město hrdina.[1]
Dějiny
Osídlení obce sahá k roku 1630, kdy je poprvé zmíněna osada s názvem Jabluňka, kterou založil Abrycht Radziwill. V ní byl asi roku 1843 postaven chrám sv. Petra a Pavla a v roce 1868 byla založena cihelna.[2] Početnější osídlení zde vzniklo koncem 19. století kolem železniční stanice na budované železniční trati ze Sarnů do Kyjeva. V roce 1943 se ve městě v rámci příprav osvobození Kyjeva od fašistů usídlil 1. ukrajinský front Rudé armády v čele s generálem Vatutinem. Samostatným městem je Buča od 9. února 2006, předtím byla sídlem městského typu a součástí nedaleké Irpině. Od roku 2020 k ní byly připojeny obce Balanivka, Lisova Buča (Bučanka), Melniky, Sklozavod, Jabluňka a Jastremšina.
Hospodářství
Do roku 2022 zde byla těžena rašelina, v letech 1946–2016 provozována sklárna, do roku 2022 výrobna škrobu a sirupu a další drobné závody.
Pamětihodnosti
- Pravoslavný chrám sv. Petra a Pavla z roku 1843 (nejstarší ze šesti kostelů)
- Pravoslavný chrám sv. Ondřeje Prvorozeného, novostavba z roku 2010 (největší ze všechː na ploše 930 m², kupole vysoká 43 m).
- Ruina letohrádku stavitele železnice Stamma
- Památník na místě zbořené usedlosti rodiny Bulgakovových, kde trávil prázdniny spisovatel Michail Bulgakov s rodinou
- Památník hrdinů Majdanu, mramorové sousoší z roku 2015; připomíná pět ukrajinských vojáků z Buči, zemřelých v letech 2014-2016 v rusko-ukrajinské válce (Antoněnko, Chembovskyj, Pasyčnik, Starov, Javorskyj)
Sport
Fotbalový stadion Jubylejnyj v roce 2017 hostil zápasy kvalifikačního kola šampionátu UEFA hráčů do 19 let.
Osobnosti
- Jevgen Oskarovyč Paton (1870 Nice – 1953 Kyjev) – stavitel mostů, vysokoškolský pedagog a voják vlastenecké války, otec vědce Boryse Patona
- Mykola Ivanovyč Muraško (1844 – 1909 Buča) – ukrajinský malíř, učitel, kritik a historik umění, zakladatel kreslířské školy v Kyjevě
Partnerská města
Kovel, Ukrajina- Ťačiv, Ukrajina
Tuszyn, Polsko- Jasło, Polsko
Ospedaletto, Itálie
Sherbrooke, Kanada
Galerie
-
Chrám sv. Petra a Pavla -
Chrám apoštola Ondřeje -
Ruina Štammova letohrádku (2014) -
Památník M. Bulgakova -
Městský park (2014) -
Rotunda v parku (2020) -
Památník války v Afghánistánu -
Oleksandr Muraškoː Portrét učitele Mykoly Muraška
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Butscha na německé Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Buča na Wikimedia Commons
