Klobása: Porovnání verzí
m editace uživatele 2A00:1028:96C3:1E0E:555F:A4BC:330F:9B5A (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Gumruch značka: rychlé vrácení zpět |
Bez shrnutí editace značky: revertováno školní IP editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Různé významy|tento=uzenářském výrobku}} |
{{Různé významy|tento=uzenářském výrobku}}Moje je taky šťavnatá prima klasa.[[Soubor:Kielbasas.jpg|thumb|Různé druhy klobás]] |
||
[[Soubor:Kielbasas.jpg|thumb|Různé druhy klobás]] |
|||
'''Klobása''' je [[uzenina]] z mletého [[maso|masa]], většinou tvrdé konzistence, pikantní, kořeněná a trvanlivá. Dá se konzumovat za studena, většinou se ale ohřívá v horké vodě (případně v páře) nebo se opéká na [[gril]]u. Obecně platí, že čím je klobása tvrdší, tím je lepší a trvanlivější. Měkčí se většinou vaří, tvrdé (kvalitnější a dražší) se mohou jíst v menším množství i zastudena. Klobásy se konzumují zpravidla s [[pečivo|pečivem]] jako je chléb nebo houska. Jako příloha se obvykle podávají [[křen]], [[hořčice]] nebo [[kečup]]. |
'''Klobása''' je [[uzenina]] z mletého [[maso|masa]], většinou tvrdé konzistence, pikantní, kořeněná a trvanlivá. Dá se konzumovat za studena, většinou se ale ohřívá v horké vodě (případně v páře) nebo se opéká na [[gril]]u. Obecně platí, že čím je klobása tvrdší, tím je lepší a trvanlivější. Měkčí se většinou vaří, tvrdé (kvalitnější a dražší) se mohou jíst v menším množství i zastudena. Klobásy se konzumují zpravidla s [[pečivo|pečivem]] jako je chléb nebo houska. Jako příloha se obvykle podávají [[křen]], [[hořčice]] nebo [[kečup]]. |
Verze z 30. 3. 2022, 11:54
Moje je taky šťavnatá prima klasa.
Klobása je uzenina z mletého masa, většinou tvrdé konzistence, pikantní, kořeněná a trvanlivá. Dá se konzumovat za studena, většinou se ale ohřívá v horké vodě (případně v páře) nebo se opéká na grilu. Obecně platí, že čím je klobása tvrdší, tím je lepší a trvanlivější. Měkčí se většinou vaří, tvrdé (kvalitnější a dražší) se mohou jíst v menším množství i zastudena. Klobásy se konzumují zpravidla s pečivem jako je chléb nebo houska. Jako příloha se obvykle podávají křen, hořčice nebo kečup.
Výroba klobás je známa od starověku, vyráběli ji starověcí Sumerové, Číňané, Řekové, Římané a další národy. Potravina byla vyráběna zejména z důvodu trvanlivosti, což umožňovalo její dlouhodobější skladování. O této potravině psal např. i Homér ve své Odyseji, dramatik Epicharmus nazval jednu ze svých divadelních her Klobása. Klobásy byly známy od nepaměti i v českých zemích, jednak se na venkově vyráběly podomácku, jednak je vyráběli ve městech uzenáři, kteří byli od 13. století v témže cechu s řezníky.[1] Maso se konzervovalo nejen uzením, ale i sušením. V mnoha domácnostech se zejména v zimním období udí klobásy podle tradičních receptur dodnes.[2]
Kvalita klobás i ostatních uzenářských výrobků byla vždy pečlivě hlídána, za šizení výrobků docházelo už od středověku až k drastickým trestům. Na konci 19. století byl vydán Rakouský potravinářský kodex, který platil v českých zemích s obměnami až do roku 1948, kdy byl nahrazen státními normami. Všechny tyto předpisy a normy zakazovaly přidávat do masných výrobků jakékoli cizorodé látky s výjimkou soli, koření, vody v povoleném množství při solení nastřikováním, vitamínů či minerálních látek. [3] Počátkem 90. let 20. století však byly tyto normy zrušeny a na českém trhu se začaly objevovat výrobky deklarované jako párky či klobásy, které však obsahují různé náhražky, jako je drůbeží separát, škrob, rostlinné bílkoviny, mouka, zahušťovadla, apod.[4]
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu klobása na Wikimedia Commons
- Jak nekoupit klobásu z kostí? Když neznáte složení, nechte si zajít chuť