Diskuse s wikipedistou:RPekař

Volby do AV

Dobrý den, pane Wikipedisto, blíží se nám volby do arbitrážního výboru a chtěl bych se Vás zeptat, zda byste neuvažoval o kandidatuře do AV? Po oznámeném odchodu zkušeného kolegy Honzy Kameníčka a při současném nedostatku kandidátů byste mohl být tím, kdo by nás posílil. Zvažte to prosím. S pozdravem --Miďonek (diskuse) 8. 1. 2016, 19:55 (CET)

Diva

Dobrý den, pane kolego, na jiného zdejšího odborníka na operu si nemohu vzpomenout, měl bych pro Vás námět na malé rozšíření/upřesnění. "Udělal" jsem heslo Diva, tak jako je na ostatních wiki, v šabloně to jinak fixovat nešlo a z dalších významů je rozcestník. Budu velmi rád, když onen minipahýl opravíte, doplníte, i když máte určitě spoustu své práce. Děkuji předem moc--Horst (diskuse) 21. 1. 2016, 11:55 (CET)

Dobrý den, děkuji, podívám se na to. Ne že bych k tomu měl konkrétně moc pramenů, ale snad něco najdu.--RPekař (diskuse) 21. 1. 2016, 12:08 (CET)

AV

Gratuluji k zvolení do arbitrážního výboru. Mnoho dobrých rozhodnutí přeje. OJJ, Diskuse 6. 2. 2016, 15:53 (CET)

Děkuji moc. Kéž by jich mnoho třeba nebylo!--RPekař (diskuse) 6. 2. 2016, 17:05 (CET)

Alt vs. kontraalt

Zdravím. O problému s překladem "contralto" dobře vím a neměl jsem k dispozici lepší zdroj než samé anglické texty, nicméně podle rozsahu a také podle článku kontraalt (o jeho spolehlivosti mám nicméně určité pochybnosti) by Malibranová dokonce mohla mít rozsah označitelný za kontraalt. Je nicméně pravda, že "kontraaltové role" se tuším moc nepoužívá, ale přece jen v těchhle okrajovějších věcech v dějinách opery nejsem tak kovaný. Takže pro jistotu jen tak virtuálně pozdvihuji obočí a věřím, že se nad tím ještě jednou zamyslíte a že nakonec v článku zůstane skutečně přesná verze. Díky za pochopení. --Okino (diskuse) 2. 3. 2016, 22:51 (CET)

Hm. Zareagoval jen reflexem na věc, kterou musím často v překladech opravovat, možná to není tak jednoduchá otázka. Tak třeba Jan Trojan ve svém operním slovníku uvádí pro alt dolní hranici u žen g, výjimečně e či d, u mužského altu c. Za kontraalt označuje hlas prakticky ve stejném rozsahu (f-a2), který se od normálního altu tedy neliší posunutým rozsahem, ale posunutým těžištěm, nejvyvinutější částí registru hlasu, která je níže než přibližně ve středu rozsahu normálního altu. Z takového hlediska bych o kontraaltu u Malibranové nehovořil, protože určitě neměla tak nízko svou "pohodovou", základní zónu. Když se podívám na německou, nám nejbližší teminologii, tak Brockhausův operní slovník uvádí jako běžný dolní rozsah altu g, zatímco Seegerův říká, že operní alt začíná na d; o kontraaltu se oba zmiňují jen jako o hlubším altu, což bych také vykládal jako odkaz na těžiště hlasu. Pro Malibranovou přitom uvádí alespoň článek na francouzské wiki efektivní rozsah do g a extrémní do d; ale co s tím? Prý měla tak hluboký hlas, že mohla zpívat Rossiniho Othella – ale to by měl normální alt zvládnout, rozsahově se to s vysokým rossiniovským tenorem velmi překrývá, je to jen otázka techniky tvoření tónu. - Z mých rešerší narychlo tedy vyplývá, že o kontraaltu má smysl hovořit u určitého konkrétního zbarvení hlasu (jaké Malibranová asi neměla) nebo u konkrétní role podle toho, na kterých tónech je její těžiště, ale pro definici rozsahu hlasu nám to "kontra" ve skutečnosti nic nepřidá. Ale budu ještě dále pátrat.--RPekař (diskuse) 2. 3. 2016, 23:36 (CET)

Původně jsem chtěl poděkovat jen tlačítkem, ale jak jsem dál a dál četl Vaši zevrubnou odpověď, tak jsem ji prostě obdivoval, jak tomu rozumíte - i jak jste si s tím dal práci - a musím to napsat výslovně. Díky. --Okino (diskuse) 2. 3. 2016, 23:41 (CET)

K tomu, co napsal kolega Okino, se velmi rád přidávám. Přiznávám upřímně, že se v mnohých otázkách hudební teorie zdaleka tak nevyznám jako Vy, kolego RPekaři. Mohu se jen spoléhat na své akustické dojmy a na určitou znalost mnoha oper z nejrůznějších příležitostí. Vlastním tolik CD a jiných nahrávek pěvkyň a pěvců, že mám jakousi představu o jejich hlasových schopnostech. Jestliže tedy v roce 2000 zpívala lyrická sopranistka Renée Fleming árii „Casta diva“ z Belliniho Normy (což je vůbec nejslavnější árie podle jednoho hlasování, druhá v pořadí je árie Rusalky ...) s úchvatnou koloraturou na konci zpěvu, tak si lze představit, že Maria Malibran měla obdobné schopnosti. Anebo měl Bellini pro ni tuto árii transponovanou trochu níže. Ostatně jsem někde četl, že Cecilia Bartoli zpívá árii „Casta diva“ také, coby mezzosopranistka, ale zajisté transponovaně. Kdekterá pěvkyně se s touto árií již pokoušela dokázat svou výjimečnost. Žádná z nich, ani Maria Callas ani Edita Gruberová, dokonce ani Anna Netrebko, neprokázala takovou naprostou eleganci projevu a skvělou hlasovou techniku jako Renée Fleming na té legendární CD, při které ji doprovázel také sbor - jak to má být. Dirigentem byl Sir Charles Mackerras, který kdysi studoval v Praze u Václava Talicha ... Nikdy se přesně nedozvíme, jak zněla tato árie v podání Marie Malibran. To nemůže vědět ani Cecilia Bartoli. --Zbrnajsem (diskuse) 3. 3. 2016, 11:13 (CET)

Nejprve jsem si myslel, že si ze mně dělá kolega Okino legraci; ale jestli to myslíte vážně, tak mě věru přeceňujete. Jsem schopen napsat nějaké nesmysly, už často jsem se musel sám opravovat, takže jsem rád za občasný skeptický pohled. – Chodíval jsem denně po rue Malibran a dnes jsem vyhrabal malý životopis; o rozsahu tam nic konkrétního není, ale měla prý přirozeně spíše vyšší alt a do sopránových výšek se dostala výcvikem, přičemž tón uprostřed jejího rozsahu zněly poněkud dutě. Prý možná Bartoli má jí nejpodobnější hlas. Ale obě asi zpívaly Casta diva bez transpozice, pro mnoho mezzosopranistek není problémem se do těch výšek dostat, to je spíše otázka síly a ovládání hlasu a také jeho neopotřebování v poloze, která pro ně není přirozená.--RPekař (diskuse) 3. 3. 2016, 21:49 (CET)

Dovolil bych si upozornit na toto vyjádření Ewy Podleś, která upozorňuje, že spodní hranice pro alt a kontraalt je totožná, ale kontraalt má vyšší horní hranici rozsahu a je flexibilnější. Zde je odkaz. --Xth-Floor (diskuse) 16. 6. 2017, 14:02 (CEST)

Pražská divadla

Prosím neplést hudební divadla v Praze: Německé divadlo=Nové německé divadlo=Smetanovo divadlo=Státní opera Praha Nosticovo divadlo=Stavovské divadlo=Tylovo divadlo.--Tom (diskuse) 30. 3. 2016, 10:06 (CEST)

Hudební divadla v Praze si prosím nepleťte Vy.

Německé (a do roku 1862 i české) zemské divadlo působilo v budově Nosticova divadla. V roce 1888 bylo postaveno Nové německé divadlo (StO); Nosticovu divadlu se v té době říkalo též Staré německé divadlo. Hudební umělci působící před rokem 1888 u pražského německého divadla tedy působili v budově Stavovského divadla, nikoli Státní opery.--RPekař (diskuse) 30. 3. 2016, 10:10 (CEST)

Omlouvám se, máte pravdu.--Tom (diskuse) 30. 3. 2016, 10:29 (CEST)

Díky. Ono stejně obojí není úplně správné, bylo by nejlepší rozlišovat mezi německočeským a od roku 1862 pouze německý zemským divadlem jako institucí na jedné straně a jeho budovami na straně druhé; dirigenti ovšem působili jako zaměstnanci instituce, ne budovy. Ale to by bylo velmi obtížné. Právě článek o Státní opeře byl původně koncipován jako článek o budově, ale teď se vyčlenil článek o "Novém německém divadle" a najednou ze Státní opery je článek o instituci. Pokoušel jsem se následně opravovat linky, ale jistý zmatek v tom vždycky bude. - Ostatně děkují Vám za články o Triebenseem a Hřímalém a mnohých dalších!--RPekař (diskuse) 30. 3. 2016, 10:45 (CEST)

Naselje

Vážený kolego, slovinské „naselje“ je prakticky obdobou rakouského „Ortschaft“. Na svoje pískoviště jsem teď vložil rozpracovaný, neúplný a nedokončený, před již delší dobou vypracovaný nástin, jak bych viděl překládání rakouského „Ortschaft“, což je dle mého použitelné i pro slovinské „naselje“. Celé jsem chtěl konzultovat s někým, kdo se vyzná v Rakousku, k tomu jsem se však již nedostal.--Lubor Ferenc (diskuse) 7. 4. 2016, 22:19 (CEST)

Tak podle německé wikipedie v Rakousku odlišují "Ortschaft" jako administrativní a "Siedlung" jako ryze geografický pojem, ale obojí je poměrně široké, tedy jakékoli urbanistické celky od měst po samoty. "Siedlungseinheit" je statistický pojem částečně harmonizovaný na úrovni OSN a pro Rakousko platí minimum 501 obyvatel, takže "Ortschaften", které jsou menší, se musí zahrnout do nějakého "Siedlungseinheit". Za Rakousko-Uherska, když jsme ještě měli stejný systém, tuším statistické příručky pro německé "Ortschaft" používaly v češtině "místo" (což se pak dělilo v hierarchii "místní obec" - "osada" - "místní část"). Ale podrobnější bádání rád nechám na Vás. U dotyčné občiny mi šlo spíše o to, že se mi nezdálo slovo "osada". --RPekař (diskuse) 7. 4. 2016, 22:36 (CEST)

NČ: Lully

Pěkně zdravím, pane kolego, rád bych Vás poprosil, jestli byste nebyl ochoten doplnit nějaké knižní zdroje k Lullymu; sám nemám de facto žádné a tak jediný, kdo mně napadá, jeste Vy... Tedy, kdybyste měl chuť, čas, atd. ... byl byste ochoten do toho jít? Zůstávám s pozdravy --MKoala (diskuse) 17. 4. 2016, 01:41 (CEST)

Dobrý den, omlouvám se za již tradiční zpoždění s odpovědí. Momentálně je problém skutečně spíše čas – v práci se mi toho nakupilo a víkendy zabírá jarní úklid. Mohu Vás ujistit, že na ani jedno z uvedeného větší chuť než na Lullyho nemám :) Znovu jsem si to vytisknul na pročtení, možná bych něco doplnil, ale začnu tím doplněním knižních referencí, to by mělo být prakticky ke všem informacím jednoduché dohledat.--RPekař (diskuse) 20. 4. 2016, 18:30 (CEST)

Dobrý den, tentokrát se omlouvám za prodlení spíše já... :-) Také se mi toho poslední dobou kupí mraky, tedy chápu... Každopádně, koukám a děkuji za editace; nic z toho, co jste přidal, jsem vůbec nevěděl! :-) Já sám se pokusím na to podívat s tím, že minimálně nějaké věrohodnější zdroje, alespoň internetové, které zatím zbývají... :-) Zdraví, --MKoala (diskuse) 3. 5. 2016, 17:43 (CEST)

Výborně, taky ještě budu trochu pokračovat se zdroji a načrtnul jsem si nějaké podrobnější poznámky o hodnocení díla, měl bych mít teď více času.--RPekař (diskuse) 3. 5. 2016, 17:57 (CEST)

Revert

Ahoj, díky, neuvědomil jsem si, že tam jsou dvoje data! --Martin Urbanec (diskuse) 14. 10. 2016, 17:17 (CEST)

To nic. Nerad revertuju, protože to vypadá jako polemika, ale někdy je to prostě nejjednodušší...--RPekař (diskuse) 14. 10. 2016, 17:31 (CEST)

Prosba o recenzi Tosky

Zdravím, koukám, že jste uveden v projektu WPK jako recenzent v kategorii klasická hudba, proto si vás dovoluji požádat o recenzi Tosky. Překládal jsem, co nejlépe jsem mohl, nejspíše mě nějaké hudební souvislosti unikly. Při skloňování volím tvar např. "Tosky", dle článku v časopisu Naše řeč. Děkuji předem. --Pavouk (diskuse) 22. 11. 2016, 21:52 (CET)

Rád se na to podívám, cílem je zatím dobrý článek, není-liž pravda? A já bych také skloňoval Tosca - Tosky. Možná bych předběžně doporučil podívat se blíže po historii Tosky v českých zemích, abychom tam měli ten „český rozměr“.--RPekař (diskuse) 22. 11. 2016, 23:12 (CET)

Jediné navíc v překladu, jsem přidal info o premiéře v Českých zemích, možná tedy časem přidám i více o českých/moravských/slezských/slovenských inscenacích. Znáte-li, máte-li nějakou literaturu k tomu, rád si nechám poradit. Já vlastním jen Průvodce operní tvorbou z roku 1993 a tam nic o našich inscenacích není. --Pavouk (diskuse) 23. 11. 2016, 00:06 (CET)

Můžete třeba projít databázi Divadelního ústavu pro inscenace po roce 1945, archiv Národního divadla (odtamtud by se třeba dalo doplnit obsazení české premiéry), archiv Národního divadla Brno, pro Slovensko databázi jejich Divadelného ústavu. Nevím, jestli by se daly v Krameriovi najít nějaké recenze v denním tisku k pražské premiéře, ale myslím, že rok 1903 ještě není přístupný. Moravská zemská knihovna má určitě přístupné Lidové noviny, kde by mohlo být něco o brněnské premiéře (10. června 1931). Já se podívám do své fyzické knihovny na předválečné inscenace v Plzni, Olomouci a Ostravě popř. v německých divadlech v českých zemích, o kterých mám údaje jen mezerovité. Ke světové inscenační historii můžete ještě zužitkovat Annales of Opera. Přes koleno to lámat nemusíte. Recenzi s dovolením dodám po částech (oddílech), abych Vás nenechával moc čekat, nemám teď tolik času, abych to zvládl celé naráz.--RPekař (diskuse) 23. 11. 2016, 18:31 (CET)

User:EGalvez (WMF)/Sandbox/MassMessageTest

Hello! The Wikimedia Foundation is asking for your feedback in a survey. We want to know how well we are supporting your work on and off wiki, and how we can change or improve things in the future. The opinions you share will directly affect the current and future work of the Wikimedia Foundation. You have been randomly selected to take this survey as we would like to hear from your Wikimedia community. To say thank you for your time, we are giving away 20 Wikimedia T-shirts to randomly selected people who take the survey. The survey is available in various languages and will take between 20 and 40 minutes.

Take the survey now!

You can find more information about this project. This survey is hosted by a third-party service and governed by this privacy statement. Please visit our frequently asked questions page to find more information about this survey. If you need additional help, or if you wish to opt-out of future communications about this survey, send an email to surveys@wikimedia.org.

Thank you! --EGalvez (WMF) (talk) 13. 1. 2017, 22:44 (CET)

Share your experience and feedback as a Wikimedian in this global survey (revised heading)

Hello! The Wikimedia Foundation is asking for your feedback in a survey. We want to know how well we are supporting your work on and off wiki, and how we can change or improve things in the future. The opinions you share will directly affect the current and future work of the Wikimedia Foundation. You have been randomly selected to take this survey as we would like to hear from your Wikimedia community. To say thank you for your time, we are giving away 20 Wikimedia T-shirts to randomly selected people who take the survey. The survey is available in various languages and will take between 20 and 40 minutes.

Take the survey now!

You can find more information about this project. This survey is hosted by a third-party service and governed by this privacy statement. Please visit our frequently asked questions page to find more information about this survey. If you need additional help, or if you wish to opt-out of future communications about this survey, send an email to surveys@wikimedia.org.

Thank you! --EGalvez (WMF) (talk) 13. 1. 2017, 22:50 (CET)

---

ping

Prosím, pomozte dořešit --Kusurija (diskuse) 16. 1. 2017, 10:28 (CET)

Request

Hello.

Could you create the article en:Theatre in Azerbaijan in Czech Wikipedia just like the article České divadlo?

Thank you.

31.200.13.197 17. 2. 2017, 13:01 (CET)

Your feedback matters: Final reminder to take the global Wikimedia survey

(Sorry to write in English)

Hello! This is a final reminder that the Wikimedia Foundation survey will close on 28 February, 2017 (23:59 UTC). The survey is available in various languages and will take between 20 and 40 minutes. Take the survey now.

If you already took the survey - thank you! We won't bother you again.

About this survey: You can find more information about this project here or you can read the frequently asked questions. This survey is hosted by a third-party service and governed by this privacy statement. If you need additional help, or if you wish to opt-out of future communications about this survey, send an email through EmailUser function to User:EGalvez (WMF). About the Wikimedia Foundation: The Wikimedia Foundation supports you by working on the software and technology to keep the sites fast, secure, and accessible, as well as supports Wikimedia programs and initiatives to expand access and support free knowledge globally. Thank you! --EGalvez (WMF) (talk) 23. 2. 2017, 09:04 (CET)

Práva patroláře

Ahoj, na základě Tvé žádosti jsem Ti před několika minutami přidělil práva patroláře. Pokud budeš mít nějaké otázky, neváhej se na cokoliv zeptat! Pokud budeš mít zájem i o práva revertéra, rád Tě podpořím. --Martin Urbanec (diskuse) 17. 3. 2017, 19:17 (CET)

Děkuji moc, určitě budu nějaké dotazy mít, také mě prosím upozorni, pokud budu dělat něco špatně.--RPekař (diskuse) 19. 3. 2017, 10:03 (CET)

Jestli dovolíte, mohu zaslat par rad, co jsem napsal již panu Zavadilovi. OJJ, Diskuse 19. 3. 2017, 10:15 (CET)

To by bylo výborné, děkuji.--RPekař (diskuse) 19. 3. 2017, 10:25 (CET)

Vyřešeno --OJJ, Diskuse 19. 3. 2017, 10:42 (CET)

The Children of Rosenthal

Hello, I noted that you are (or were) extremely active in opera theme here—thank you for your articles, some of them ended up translated in Ukrainian and Russian wikis. I was wondering if you could be interested in translating en:The Children of Rosenthal to Czech language? This is a postmodern Russian opera made in 2005, and I can assure you that it has some cultural value :-) --EUvin (diskuse) 19. 3. 2017, 18:18 (CET)

Thank you, I will look at it. I know about the opera – well, just a little, I noticed its existence and that of the CD which I looked at in the shop, without buying so far. Translating should not be difficult - I would use the Russion version as well - but I always seem to bury myself in additional details.--RPekař (diskuse) 20. 3. 2017, 16:29 (CET)

Thank you for creating the article! I listened to CD version on Apple Music, but there is also a "bootleg" of 2005 in the net, with some voices better than in CD version (in my opinion); though the "illegal" recording has some unnecessary noices and about a minute cut off at the end. --EUvin (diskuse) 5. 4. 2017, 12:08 (CEST)

Will still need work a little on it, some details and references are still missing. I have opted to write most of it anew. But I am afraid I do not think much of the opera. The libretto is very good, really poetic, but the music is a sort of post-Soviet kitsch, if you ask me. Thanks for the tip anyway.--RPekař (diskuse) 5. 4. 2017, 19:42 (CEST)

I'm only a year into opera (and academic music), so I never actually hear Soviet composers to compare. Without that music background, though it probably sounds strange, Desyatnikov's music sometimes sounds "kind" (as in "kindness") and soft to me. Thank you for the point, I only scratched some critical sources as much as I could when I was writing the article (the first "normal" article I ever wrote), but I never got to the real listener's impressions. Libretto really "works" outside of the opera itself, its fantastic fabula surprizes, and re-telling the episode with prostitues ("Пора, подруга, пора...") always gives a good laugh in a new company. Your point about the supremacy of libretto over music in this opera is interesting, I feel some gears rotating in my head now... If you would be so kind, may I ask you to recommend a modern opera composer who is really good?--EUvin (diskuse) 6. 4. 2017, 02:05 (CEST)

Of course I may be rather snobbish about the music (like those critics that found Desyatnikov's music too "easy"), and my Russian is not really good enough to judge poetry. Desyatnikov describes his artistic standpoint very well in this interview, that he cannot continue a modernist Western European tradition which is not his, but build on the music that is relevant for his own world. He does sound very Russian to me – in the caricatured meaning of sometimes cynical, sometimes sentimental, always grand, with a nihilist streak. That does not play well with my Western-European education and Czech sobriety and down-to-earthness. – I do not know much about current Eastern-European (including Czech) opera, also because so little new reaches the stage or disc. Schchedrin is still going on, and although he is no great modernist or revolutionary, he is certainly one of the biggest living composers, always moving but never superficial. From other Russians, Schnittke and Denisov are really rather for hard-boiled specialists; Slonimsky might be more in your line. The Brits Mark Anthony Turnage and Thomas Adès have something in common with Desyatnikov, basically post-modern approach, they can be very lyrical and intense but "kind" or "soft" might not be the right words. I would use those terms for Kaija Saariaho, her music is really modern and less accessible, but you may give her a try. Peter Eötvös can be very emotional, but you might just as well fall on something dry and terrible. What about Tan Dun ? (Not my favourite really, but Desyatnikov reminded me of him.) John Adams, his earlier things? Giorgio Battistelli? Peter Maxwell Davies? Philippe Boesmans?--RPekař (diskuse) 6. 4. 2017, 14:19 (CEST)

Thank you for all your recommendations! I am sure you have developed your own music taste, so your thoughts of Desyatnikov's music have solid basis, thank you for sharing your thoughts. My English is not in good state (especially recent weeks), so I doubt I express emotions properly in this language. I am very positive about your experienced view on any academic music, including Desyatnikov's. I, in opposition, only slightly explored academic music field, I really started listening it at the end of 2015, I'm on stage of making own tags and placing composer's/styles in personal worldview, so the list you provided is very helpful, I'll save it to check out. // I was suspecting that "The Children of Rosenthal" is quite Russian opera, maybe "post-Soviet kitch" is a right expression, because general feeling of it seems for me to match that of early post-Soviet era. As far as I heard Chechoslovakia/Czechia did not have the same catastrophic experience after decommunization that ex-USSR had, and the main narrative of the opera shows those "lost people" who died in early 1990's, and that polystylish, mixed music shows (maybe unconsciousnessly) the kitch that was/is happening in ex-USSR, so maybe being far from perfect in some aspects it matches the era's "Russianness" this way. I don't have lyric feeling of poetry (I only really read poetry in school), but what I can assure you as a native speaker is that Sorokin's work feels like he very thoughtfully placed each word in its place. The anecdotic effect of prostitutes chorus is working due to the twist at the end of verse: "Пора, подруга, пора... Ждут три вокзала нашего мяса, пора!" — that word is placed very precisely into that place, that's why listeners always have good laugh when I retell this :-) So, in short, I cannot properly "expertize" the opera, because I am simply a musically uneducated listener, but what I am sure about is that I will return to this opera and think of it from different standpoints, so for me it works as an art object. // Last thing that was driving me crazy for about a month was "Turandot", it gives me shivers when I simply remember the music. I tried listening Ades, but he seems to be very "unmelodic" 20th century style, and also his opera's fabula doesn't seem to be close to my taste. Philip Glasses "Akhanaten" is more to my taste as "modern" music. I didn't listen more 20th century composers yet to pick more examples. I tend to fall in love with fantastic fairy tales, part of "Turandot's" expression for me is the fantastic and cruel story. Sorry for the "stream of consciousness", but the opera seems to be a real passion I got recently, I thought few times I am tired of it, but each time I tell about it I find myself truely involved, good thing it works positively as I went to opera with different people after telling them what is so wonderful there :-) P.S. If you didn't listen to it, my second favorite at this date is "Sadko" by Rimsky-Korsakov, the wonderful recording of it is "Нэлепп, Шумская - Голованов - ГАБТ - 1949". --EUvin (diskuse) 7. 4. 2017, 01:11 (CEST)

Rôle travesti

Dobrý den. U tohoto článku vedeme hlavně kolega Kacir a já diskusi o správnosti resp. jazykové logice výrazu „kalhotková role“. Musím se přiznat, že se mi ten výraz nelíbí či nezdá, jakkoliv je podle kolegů Kacira a VitVita v češtině zaběhnutý. Já bych preferoval výraz „kalhotová role“, a uvítal bych, kdyby a) tento výraz byl uznán, b) byl by pro něj zvláštní článek kvůli operám a ne pouze přesměrování na Rôle travesti. Uvedl jsem pro takové řešení několik argumentů, mj. 1. skutečnost, že mezzosopranistky v těch rolích nosí mužské kalhoty a ne nějaké krátké kalhotky (či pouze dámské spodní prádlo), 2. na de:wiki existuje samostatné heslo de:Hosenrolle pro party jako jsou Cherubín nebo Oktavián. Krom toho mají Němci, Rakušané a Švýcaři samostatné heslo de:Travestie, neboť to je IMHO prostě něco jiného než „kalhotková role“. Co si myslíte o téhle věci Vy, kolego RPekaři? --Zbrnajsem (diskuse) 17. 4. 2017, 18:13 (CEST)

Omlouvám se, byl jsem na dovolené (mj. na Garanču jako Oktaviána). Odpovím v příslušné diskusi.--RPekař (diskuse) 23. 4. 2017, 17:19 (CEST)

To musel být velký zážitek. Myslím, že o té inscenaci něco vím. První představení bylo snad 13. dubna. A v roli maršálky vystupuje jedna velmi slavná sopranistka. Pro mne je tato americká pěvkyně spojena s vlastními vzpomínkami na její vystoupení a v neposlední řadě s poslechem její CD z roku 2000. Na té vždy obdivuji mj. její nedostižný přednes árie "Casta diva". --Zbrnajsem (diskuse) 24. 4. 2017, 00:12 (CEST), --Zbrnajsem (diskuse) 24. 4. 2017, 08:31 (CEST)

ŽOK

Mohl byste se prosím jako skutečný právník podívat na Wikipedie:Žádost o komentář/Články o pornografii na Wikipedii? Někteří lidé si tam vykládají zákony po svém, a vedou se kolem toho nesmyslné diskuse. Díky. OJJ, Diskuse 27. 5. 2017, 15:44 (CEST)

Když já o českém trestním právu vím málo a nemám po ruce žádnou relevantní literaturu, tak bych ze sebe nerad dělal zvláštního odborníka. Ale ano,něco napíšu.--RPekař (diskuse) 28. 5. 2017, 08:40 (CEST)

Zase Lully :-)

Dobrý večer pane kolego! Akorát jsem četl pořádně Moteta, moc hezký to je! :-))) Opravdu! Chtěl jsem se zeptat, jak je: ...Te Deum ke křtu vlastního syna Louise na zámku ve Fontainebleau, kde mu byl kmotrem sám král (1677), tak v Plaude Laetare Gallia je Sacro Delphinus fonte lavatur a to je titul následníka francouzskýho trůnu, tak jsem tenkrát psal že to byl Ludvík, a nebo jestli to nebyla nějaká metafora nebo .. ? <- Nechci do toho absolutně zasahovat, já knihy moc nemám ... :( :D Zdraví, --MKoala (diskuse) 4. 7. 2017, 21:53 (CEST)

Nevím, jestli úplně rozumím, ale podle knihy je Plaude Laetare Gallia (1668) ke křtu delfína a Te Deum (1677) ke křtu Louise Lullyho, rozebírají se tam obě události podrobně, tak to je snad správně. Text Plaude laetare byl napsán zvlášť a výslovně odkazuje na delfína, zatímco Te Deum má standardní liturgický text, takže z něho samotného není konkrétní příležitost patrná. Jinak snad další kousek napíšu dneska večer.--RPekař (diskuse) 5. 7. 2017, 14:48 (CEST)

Tyjo, omlouvám se, já to nějak popletl... ://// :D Díky za vaši práci, to by chtělo nějaký ocenění ne... :O zdraví, --MKoala (diskuse) 5. 7. 2017, 23:36 (CEST)

Nominace Lullyho

Zdravím, jen upozorňuji, že jsem nominaci prozatím stáhl na žádost navrhovatele. Budu rád, pokud se s tím s MKoalou nějak poperete (času je dost) a povede se to do nejlepších článků nakonec protlačit. Mějte se. --OJJ, Diskuse 9. 7. 2017, 09:09 (CEST)

Tosca - hlasování

Vážený kolego, dovolil jsem si nominovat Tosku na nejlepší článek, i díky vašim velkým vylepšením na to snad mám. Celkem 14 dní uběhlo bez připomínek, takže nyní, pokud chcete, můžete hlasovat Wikipedie:Nominace_nejlepších_článků/Tosca. --Pavouk (diskuse) 26. 10. 2017, 22:35 (CEST)

Děkuji za upozornění, zahlasuji s dovolením po návratu z cesty za tyden, přispívat přes mobil ve vlaku je utrpení :) RPekař (diskuse) 27. 10. 2017, 17:00 (CEST)

Mesiáš

Zdravím, přeložil jsem článek anglický článek Mesiáš (Händel). Rád bych, aby byl taky jednou mezi nejlepšími, jako je jeho předloha. S dovolením se na vás obracím s prosbou o korekturu, vylepšení překladu a doplnění středoevropského/českého pohledu. Děkuji předem. --Pavouk (diskuse) 25. 11. 2017, 02:03 (CET)

Porcelain

Dobrý den, kouknul byste prosím na žlutě zvýrazněnou část článku „Porcelain (píseň)“? Vzhledem k jinému systému zápisu akordů se nechci do překladu této věty pouštět sám a Vy jste v tuto chvíli jediným, kdo mi může pomoct (nebo alespoň v to doufám :-)). Nebojte se editovat přes {{pracuje se}} a následně šablonu odebrat. --Marek Koudelka (diskuse) 14. 1. 2018, 11:21 (CET)