Slezština (lechický jazyk): Porovnání verzí
m Robot opravil přesměrování na Dz - Změněn(y) odkaz(y) na Dz (písmeno) |
m typo |
||
Řádek 30: | Řádek 30: | ||
|wiki=[[:szl:|szl.wikipedia.org]] |
|wiki=[[:szl:|szl.wikipedia.org]] |
||
}} |
}} |
||
'''Slezština''' je [[západoslovanské jazyky|západoslovanský]] [[dialekt]] nebo samostatný jazyk<ref name=Hentschel>Gerd Hentschel: Das Schlesische – eine neue (oder auch nicht neue) slavische Sprache? (sk: ''Sliezština - nový (alebo nie tak nový) slovanský jazyk "?''), Mitteleuropa – Osteuropa. Oldenburger Beiträge zur Kultur und Geschichte Ostmitteleuropas. Band 2, 2001 ISBN 3-631-37648-0</ref><ref>Reinhold Olesch, 1910-1990 Śląsk bogaty różnorodnością – kultur, narodów i wyznań. Historia lokalna na przykładzie wybranych powiatów, miast i gmin (red. Krzysztof Kluczniok, Tomasz Zając), Urząd Gm. i M. Czerwionka-Leszczyny, Dom Współpracy Pol.-Niem., Czerwionka-Leszczyny 2004, ISBN 83-920458-5-8</ref><ref>Norman Davies, Europe: A History, Oxford 1996 s. 1233</ref><ref>Joseph S. Roucek (Editor) |
'''Slezština''' je [[západoslovanské jazyky|západoslovanský]] [[dialekt]] nebo samostatný jazyk<ref name=Hentschel>Gerd Hentschel: Das Schlesische – eine neue (oder auch nicht neue) slavische Sprache? (sk: ''Sliezština - nový (alebo nie tak nový) slovanský jazyk "?''), Mitteleuropa – Osteuropa. Oldenburger Beiträge zur Kultur und Geschichte Ostmitteleuropas. Band 2, 2001 ISBN 3-631-37648-0</ref><ref>Reinhold Olesch, 1910-1990 Śląsk bogaty różnorodnością – kultur, narodów i wyznań. Historia lokalna na przykładzie wybranych powiatów, miast i gmin (red. Krzysztof Kluczniok, Tomasz Zając), Urząd Gm. i M. Czerwionka-Leszczyny, Dom Współpracy Pol.-Niem., Czerwionka-Leszczyny 2004, ISBN 83-920458-5-8</ref><ref>Norman Davies, Europe: A History, Oxford 1996 s. 1233</ref><ref>Joseph S. Roucek (Editor) – Slavonic Encyclopedia, New York 1949, s. 1149-1151</ref>, ve spojení s [[polština|polštinou]], [[čeština|češtinou]], [[slovenština|slovenštinou]] nebo [[lužická srbština|lužickou srbštinou]]. Náleží tedy mezi [[slovanské jazyky]], do rodiny [[indoevropské jazyky|jazyků indoevropských]]. Dle polského [[sčítání lidu]] v roce [[2002]] se 60 000 lidí hlásilo ke slezštině jako rodnému jazyku.<ref>{{pl}} [http://www.stat.gov.pl/cps/rde/xbcr/gus/PUBL_raport_z_wynikow_nsp_ludnosci_i_mieszkan_2002.pdf ''www.stat.gov.pl''] - Polský statistický úřad</ref> |
||
Za jazyk ji pokládá Knihovna Kongresu Spojených států, která slezštině přiřadila mezinárodní kód „szl“. |
Za jazyk ji pokládá Knihovna Kongresu Spojených států, která slezštině přiřadila mezinárodní kód „szl“. |
||
== Nářečí == |
== Nářečí == |
||
[[Soubor:Silesian language - kwiaciarnia Blumy i Geszynki.JPG|thumb|left|Ukázka slezského nářečí v |
[[Soubor:Silesian language - kwiaciarnia Blumy i Geszynki.JPG|thumb|left|Ukázka slezského nářečí v Katovicích s germanismy (Blumy – Blumen, Geszynki – Geschenke)]] |
||
Nářečí jsou nebo byly slovanské dialekty na území [[Slezsko|Slezska]]. Dosud se jimi mluví v |
Nářečí jsou nebo byly slovanské dialekty na území [[Slezsko|Slezska]]. Dosud se jimi mluví v [[Horní Slezsko|Horním Slezsku]] (okolí [[Katovice|Katovic]], [[Ratiboř (Polsko)|Ratiboře]], [[Hlubčice|Hlubčic]] a na [[Těšínsko|Těšínsku]], kde existuje vlastní [[těšínské nářečí]]). V [[Dolní Slezsko|Dolním Slezsku]] slovanské dialekty vymřely koncem 19. století. V širším smyslu se ke slezštině počítají také nářečí lašská. |
||
Slezská nářečí se od sebe navzájem dost liší. Část jich je mazuřících, na západě se blíží lužické srbštině, na jihovýchodě přechází do moravských nářečí češtiny a goralštiny. Mají mnoho vlastností typických pro lechickou skupinu západoslovanských jazyků, jsou ovšem značně ovlivněny češtinou a |
Slezská nářečí se od sebe navzájem dost liší. Část jich je mazuřících, na západě se blíží lužické srbštině, na jihovýchodě přechází do moravských nářečí češtiny a goralštiny. Mají mnoho vlastností typických pro lechickou skupinu západoslovanských jazyků, jsou ovšem značně ovlivněny češtinou a němčinou. |
||
[[Soubor:Lach Silesian dialect and Cieszyn Silesian dialect.png| |
[[Soubor:Lach Silesian dialect and Cieszyn Silesian dialect.png|thumb|300px|Hranice mezi Lašskými nářečími a Těšínskou verzi Slezštiny]] |
||
Vymřelé dialekty Dolního Slezska se vyznačovaly např. [[mazuření]]m (''vjecořo'' večeře) či přehláskou '' 'e > 'o'' po ''š, č, ř, ž, ň, ľ, ť, ď'' (podobně jako dolnolužičtina a část nářečí severoopavských). |
Vymřelé dialekty Dolního Slezska se vyznačovaly např. [[mazuření]]m (''vjecořo'' večeře) či přehláskou '' 'e > 'o'' po ''š, č, ř, ž, ň, ľ, ť, ď'' (podobně jako dolnolužičtina a část nářečí severoopavských). |
||
V |
V [[Horní Slezsko|Horním Slezsku]] nazývali Němci místní slovanské dialekty pohrdavě ''Wasserpolnisch''. |
||
== Abeceda == |
== Abeceda == |
Verze z 23. 2. 2012, 19:49
Šablona:Infobox jazyk Slezština je západoslovanský dialekt nebo samostatný jazyk[1][2][3][4], ve spojení s polštinou, češtinou, slovenštinou nebo lužickou srbštinou. Náleží tedy mezi slovanské jazyky, do rodiny jazyků indoevropských. Dle polského sčítání lidu v roce 2002 se 60 000 lidí hlásilo ke slezštině jako rodnému jazyku.[5]
Za jazyk ji pokládá Knihovna Kongresu Spojených států, která slezštině přiřadila mezinárodní kód „szl“.
Nářečí
Nářečí jsou nebo byly slovanské dialekty na území Slezska. Dosud se jimi mluví v Horním Slezsku (okolí Katovic, Ratiboře, Hlubčic a na Těšínsku, kde existuje vlastní těšínské nářečí). V Dolním Slezsku slovanské dialekty vymřely koncem 19. století. V širším smyslu se ke slezštině počítají také nářečí lašská.
Slezská nářečí se od sebe navzájem dost liší. Část jich je mazuřících, na západě se blíží lužické srbštině, na jihovýchodě přechází do moravských nářečí češtiny a goralštiny. Mají mnoho vlastností typických pro lechickou skupinu západoslovanských jazyků, jsou ovšem značně ovlivněny češtinou a němčinou.
Vymřelé dialekty Dolního Slezska se vyznačovaly např. mazuřením (vjecořo večeře) či přehláskou 'e > 'o po š, č, ř, ž, ň, ľ, ť, ď (podobně jako dolnolužičtina a část nářečí severoopavských).
V Horním Slezsku nazývali Němci místní slovanské dialekty pohrdavě Wasserpolnisch.
Abeceda
Neexistuje pouze jedna slezská abeceda. Autorem jedné z kodifikací je Feliks Steuer, slezský básník a vědec. Jeho způsob psaní se používá ve Slezské Wikipedii. Slezská abeceda Steuera má 30 písmen:
A | B | C | Ć | D | E | F | G | H | I | J | K | L | Ł | M | N | Ń | O | P | R | S | Ś | T | U | Ů | W | Y | Z | Ź | Ż |
a | b | c | ć | d | e | f | g | h | i | j | k | l | ł | m | n | ń | o | p | r | s | ś | t | u | ů | w | y | z | ź | ż |
Používá 11 spřežek:
Au | Ch | Cz | Dz | Dź | Dż | Ou | Rz | Sz | Uo | Uů |
au | ch | cz | dz | dź | dż | ou | rz | sz | uo | uů |
Od 26. února 2010 lze do slezské Wikipedie psát i tzv. slabikářovou abecedou.[6]
Vzorový text
Otče náš
Slezsky | Slezsky (těšínský dialekt) | Polsky | Česky | Slovensky |
---|---|---|---|---|
|
|
|
|
|
Odkazy
Reference
- ↑ Gerd Hentschel: Das Schlesische – eine neue (oder auch nicht neue) slavische Sprache? (sk: Sliezština - nový (alebo nie tak nový) slovanský jazyk "?), Mitteleuropa – Osteuropa. Oldenburger Beiträge zur Kultur und Geschichte Ostmitteleuropas. Band 2, 2001 ISBN 3-631-37648-0
- ↑ Reinhold Olesch, 1910-1990 Śląsk bogaty różnorodnością – kultur, narodów i wyznań. Historia lokalna na przykładzie wybranych powiatów, miast i gmin (red. Krzysztof Kluczniok, Tomasz Zając), Urząd Gm. i M. Czerwionka-Leszczyny, Dom Współpracy Pol.-Niem., Czerwionka-Leszczyny 2004, ISBN 83-920458-5-8
- ↑ Norman Davies, Europe: A History, Oxford 1996 s. 1233
- ↑ Joseph S. Roucek (Editor) – Slavonic Encyclopedia, New York 1949, s. 1149-1151
- ↑ (polsky) www.stat.gov.pl - Polský statistický úřad
- ↑ Pokyny jak psát ve slabikářové abecedě na slezské Wikipedii, 27. únor 2010