Ladino: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m fix link
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: yi změnil: ar, en, es, fr, lad, nl, nn, no, oc, sc; kosmetické úpravy
Řádek 3: Řádek 3:
|Rozšíření=[[Izrael]], [[Turecko]], [[Brazílie]], [[Francie]], [[Řecko]], [[Makedonie]], [[Bosna a Hercegovina]], [[Bulharsko]], [[Mexiko]]
|Rozšíření=[[Izrael]], [[Turecko]], [[Brazílie]], [[Francie]], [[Řecko]], [[Makedonie]], [[Bosna a Hercegovina]], [[Bulharsko]], [[Mexiko]]
|Mluvčích=
|Mluvčích=
*Izrael: 100 000
* Izrael: 100 000
*Turecko: 8 000
* Turecko: 8 000
*Řecko: 1 000
* Řecko: 1 000
*ostatní země neznámo
* ostatní země neznámo
|Klasifikace=
|Klasifikace=
*[[Indoevropské jazyky]]
* [[Indoevropské jazyky]]
**[[Italické jazyky]]
** [[Italické jazyky]]
***[[Románské jazyky]]
*** [[Románské jazyky]]
****[[Západorománské jazyky]]
**** [[Západorománské jazyky]]
*****[[Ibersko-románské jazyky]]
***** [[Ibersko-románské jazyky]]
|Písmo=[[Hebrejské písmo|Hebrejské]], [[latinka]]
|Písmo=[[Hebrejské písmo|Hebrejské]], [[latinka]]
|Úřední jazyk=''není''
|Úřední jazyk=''není''
Řádek 24: Řádek 24:
'''Ladino''' (לאדינו) je jazyk [[Sfaradim|sefardských]] [[Židé|židů]]. Další názvy mohou být: ''djudezmo'' nebo ''lengua djudeo-espanyola''.
'''Ladino''' (לאדינו) je jazyk [[Sfaradim|sefardských]] [[Židé|židů]]. Další názvy mohou být: ''djudezmo'' nebo ''lengua djudeo-espanyola''.


==Historie==
== Historie ==
Ladino se vyvinulo z nářečí [[Kastilie|kastilských]] sefardských židů v [[15. století]], ve kterém se míchalo kastilské nářečí s [[hebrejština|hebrejštinou]] a [[aramejština|aramejštinou]]. Po vyhnání židů ze Španělska roku [[1492]] a jejich rozptýlení po [[Osmanská říše|Osmanské říši]] se ladino proměnilo v jazyk vyhnaných židů - mluvili jím židé v Malé Asii, na Balkáně, v jižním Rumunsku, v severní Africe, ve východním středomoří a Izraeli.
Ladino se vyvinulo z nářečí [[Kastilie|kastilských]] sefardských židů v [[15. století]], ve kterém se míchalo kastilské nářečí s [[hebrejština|hebrejštinou]] a [[aramejština|aramejštinou]]. Po vyhnání židů ze Španělska roku [[1492]] a jejich rozptýlení po [[Osmanská říše|Osmanské říši]] se ladino proměnilo v jazyk vyhnaných židů - mluvili jím židé v Malé Asii, na Balkáně, v jižním Rumunsku, v severní Africe, ve východním středomoří a Izraeli.


Řádek 34: Řádek 34:
Během '''[[holocaust]]u''' bylo zničeno mnoho [[Židovská diaspora|židovských diaspor]], jejichž základní řečí bylo ladino – jednalo se zejména o oblast Balkánu a Soluně, kde ladino téměř zcela vymizelo. Lidé mluvící ladinem v Turecku a Bulharsku se přestěhovali do Izraele, kde však většinou začali mluvit hebrejsky a jejich děti se mluvit ladinem styděly, protože připomínalo jejich přistěhovalectví.
Během '''[[holocaust]]u''' bylo zničeno mnoho [[Židovská diaspora|židovských diaspor]], jejichž základní řečí bylo ladino – jednalo se zejména o oblast Balkánu a Soluně, kde ladino téměř zcela vymizelo. Lidé mluvící ladinem v Turecku a Bulharsku se přestěhovali do Izraele, kde však většinou začali mluvit hebrejsky a jejich děti se mluvit ladinem styděly, protože připomínalo jejich přistěhovalectví.


==Ladino dnes==
== Ladino dnes ==
Ladino se dnes nepoužívá jako dříve jakožto primární jazyk sefardských židů a těch, kteří ladino ovládají, ubývá. Užití ladina dnes přechází do oblasti uměleckého vyjádření, divadla, módy a vědeckých studií.
Ladino se dnes nepoužívá jako dříve jakožto primární jazyk sefardských židů a těch, kteří ladino ovládají, ubývá. Užití ladina dnes přechází do oblasti uměleckého vyjádření, divadla, módy a vědeckých studií.


[[Kneset]] přijal „zákon povolující kultivovat ladino“, jehož cílem bylo zachování a kultivace dědictví ladina. Na základě tohoto zákona pak začaly vznikat organizace, které měly ladino střežit - mnohé z nich vznikly při univerzitách.
[[Kneset]] přijal „zákon povolující kultivovat ladino“, jehož cílem bylo zachování a kultivace dědictví ladina. Na základě tohoto zákona pak začaly vznikat organizace, které měly ladino střežit - mnohé z nich vznikly při univerzitách.


==Bibliografie==
== Bibliografie ==
* PĚKNÝ, Tomáš. ''Historie židů v Čechách a na Moravě''. 2. vyd. Praha: Sefer, 2001. ISBN 80-85924-33-1. s. 201-202.
* PĚKNÝ, Tomáš. ''Historie židů v Čechách a na Moravě''. 2. vyd. Praha: Sefer, 2001. ISBN 80-85924-33-1. s. 201-202.


== Související články ==
== Související články ==
{{Portál Hebraistika}}
{{Portál Hebraistika}}
*[[Sfaradim]]
* [[Sfaradim]]
*[[Jidiš]]
* [[Jidiš]]


==Externí odkazy==
== Externí odkazy ==
*[http://www.ladino-biu.com Ladino Center]
* [http://www.ladino-biu.com Ladino Center]
*[http://www.aki-yerushalayim.co.il/ay/index.htm Aki Yerushalayim]
* [http://www.aki-yerushalayim.co.il/ay/index.htm Aki Yerushalayim]
*[http://www.sephardicstudies.org/komunita.html Ladinokomunita]
* [http://www.sephardicstudies.org/komunita.html Ladinokomunita]
*[http://www.festiladino.org Festiladino] - festival ladina
* [http://www.festiladino.org Festiladino] - festival ladina
* Socolovsky, Jerome. „Lost Language of Ladino Revived in Spain“, ''Morning Edition'', National Public Radio, March 19, 2007. [http://www.npr.org/templates/story/story.php?storyId=8989551]
* Socolovsky, Jerome. „Lost Language of Ladino Revived in Spain“, ''Morning Edition'', National Public Radio, March 19, 2007. [http://www.npr.org/templates/story/story.php?storyId=8989551]
{{Románské jazyky}}
{{Románské jazyky}}
Řádek 62: Řádek 62:
[[am:ላዲኖ]]
[[am:ላዲኖ]]
[[an:Chodigoespañol]]
[[an:Chodigoespañol]]
[[ar:لادينو]]
[[ar:لغة لادينو]]
[[ast:Xudeoespañol]]
[[ast:Xudeoespañol]]
[[br:Ladinoeg]]
[[br:Ladinoeg]]
Řádek 69: Řádek 69:
[[de:Ladino (Sprache)]]
[[de:Ladino (Sprache)]]
[[el:Ισπανοεβραϊκή γλώσσα]]
[[el:Ισπανοεβραϊκή γλώσσα]]
[[en:Ladino language]]
[[en:Judaeo-Spanish]]
[[eo:Judhispana lingvo]]
[[eo:Judhispana lingvo]]
[[es:Idioma judeoespañol]]
[[es:Judeoespañol calco]]
[[eu:Ladino]]
[[eu:Ladino]]
[[fi:Ladino]]
[[fi:Ladino]]
[[fr:Judéo-espagnol]]
[[fr:Ladino (langue)]]
[[he:לאדינו]]
[[he:לאדינו]]
[[hu:Ladino nyelv]]
[[hu:Ladino nyelv]]
Řádek 83: Řádek 83:
[[ka:ლადინო]]
[[ka:ლადინო]]
[[ko:라디노어]]
[[ko:라디노어]]
[[lad:Lingua Djudeo-Espanyola]]
[[lad:Lingua djudeo-espanyola]]
[[nl:Ladino (sefardische taal)]]
[[nl:Ladino (Sefardische taal)]]
[[nn:Jødespansk språk]]
[[nn:Ladino]]
[[no:Jødespansk]]
[[no:Ladino]]
[[oc:Judeocastelhan]]
[[oc:Judeoespanhòl]]
[[os:Ладино]]
[[os:Ладино]]
[[pdc:Ladino]]
[[pdc:Ladino]]
Řádek 94: Řádek 94:
[[ro:Limba ladino]]
[[ro:Limba ladino]]
[[ru:Сефардский язык]]
[[ru:Сефардский язык]]
[[sc:Ladinu]]
[[sc:Limba ladina]]
[[sco:Ladino leid]]
[[sco:Ladino leid]]
[[simple:Ladino language]]
[[simple:Ladino language]]
Řádek 101: Řádek 101:
[[th:ภาษาลาดิโน]]
[[th:ภาษาลาดิโน]]
[[tr:Yahudi İspanyolcası]]
[[tr:Yahudi İspanyolcası]]
[[yi:לאדינא]]
[[zh:拉迪諾語]]
[[zh:拉迪諾語]]

Verze z 4. 2. 2010, 14:23

Šablona:Infobox jazyk Ladino (לאדינו) je jazyk sefardských židů. Další názvy mohou být: djudezmo nebo lengua djudeo-espanyola.

Historie

Ladino se vyvinulo z nářečí kastilských sefardských židů v 15. století, ve kterém se míchalo kastilské nářečí s hebrejštinou a aramejštinou. Po vyhnání židů ze Španělska roku 1492 a jejich rozptýlení po Osmanské říši se ladino proměnilo v jazyk vyhnaných židů - mluvili jím židé v Malé Asii, na Balkáně, v jižním Rumunsku, v severní Africe, ve východním středomoří a Izraeli.

Ladino má tyto základní dialekty - jejich pravidla velkou měrou závisí na příměsi jazyků dané lokality:

  • jihovýchodní ladino – používáno v Turecku a na Rhodu, přežívá v něm kastilské nářečí;
  • severozápadní ladino – používáno v Řecku, Makedonii, Bosně, Srbsku, zachovává nářečí severních sefardů a prvky portugalštiny;
  • severoafrické ladino – používáno židy v Maroku a Tunisu, zachovává hodně prvků hebrejštiny.

Během holocaustu bylo zničeno mnoho židovských diaspor, jejichž základní řečí bylo ladino – jednalo se zejména o oblast Balkánu a Soluně, kde ladino téměř zcela vymizelo. Lidé mluvící ladinem v Turecku a Bulharsku se přestěhovali do Izraele, kde však většinou začali mluvit hebrejsky a jejich děti se mluvit ladinem styděly, protože připomínalo jejich přistěhovalectví.

Ladino dnes

Ladino se dnes nepoužívá jako dříve jakožto primární jazyk sefardských židů a těch, kteří ladino ovládají, ubývá. Užití ladina dnes přechází do oblasti uměleckého vyjádření, divadla, módy a vědeckých studií.

Kneset přijal „zákon povolující kultivovat ladino“, jehož cílem bylo zachování a kultivace dědictví ladina. Na základě tohoto zákona pak začaly vznikat organizace, které měly ladino střežit - mnohé z nich vznikly při univerzitách.

Bibliografie

  • PĚKNÝ, Tomáš. Historie židů v Čechách a na Moravě. 2. vyd. Praha: Sefer, 2001. ISBN 80-85924-33-1. s. 201-202.

Související články

Šablona:Portál Hebraistika

Externí odkazy