Ladino: Porovnání verzí
m fix link |
m robot přidal: yi změnil: ar, en, es, fr, lad, nl, nn, no, oc, sc; kosmetické úpravy |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
|Rozšíření=[[Izrael]], [[Turecko]], [[Brazílie]], [[Francie]], [[Řecko]], [[Makedonie]], [[Bosna a Hercegovina]], [[Bulharsko]], [[Mexiko]] |
|Rozšíření=[[Izrael]], [[Turecko]], [[Brazílie]], [[Francie]], [[Řecko]], [[Makedonie]], [[Bosna a Hercegovina]], [[Bulharsko]], [[Mexiko]] |
||
|Mluvčích= |
|Mluvčích= |
||
*Izrael: 100 000 |
* Izrael: 100 000 |
||
*Turecko: 8 000 |
* Turecko: 8 000 |
||
*Řecko: 1 000 |
* Řecko: 1 000 |
||
*ostatní země neznámo |
* ostatní země neznámo |
||
|Klasifikace= |
|Klasifikace= |
||
*[[Indoevropské jazyky]] |
* [[Indoevropské jazyky]] |
||
**[[Italické jazyky]] |
** [[Italické jazyky]] |
||
***[[Románské jazyky]] |
*** [[Románské jazyky]] |
||
****[[Západorománské jazyky]] |
**** [[Západorománské jazyky]] |
||
*****[[Ibersko-románské jazyky]] |
***** [[Ibersko-románské jazyky]] |
||
|Písmo=[[Hebrejské písmo|Hebrejské]], [[latinka]] |
|Písmo=[[Hebrejské písmo|Hebrejské]], [[latinka]] |
||
|Úřední jazyk=''není'' |
|Úřední jazyk=''není'' |
||
Řádek 24: | Řádek 24: | ||
'''Ladino''' (לאדינו) je jazyk [[Sfaradim|sefardských]] [[Židé|židů]]. Další názvy mohou být: ''djudezmo'' nebo ''lengua djudeo-espanyola''. |
'''Ladino''' (לאדינו) je jazyk [[Sfaradim|sefardských]] [[Židé|židů]]. Další názvy mohou být: ''djudezmo'' nebo ''lengua djudeo-espanyola''. |
||
==Historie== |
== Historie == |
||
Ladino se vyvinulo z nářečí [[Kastilie|kastilských]] sefardských židů v [[15. století]], ve kterém se míchalo kastilské nářečí s [[hebrejština|hebrejštinou]] a [[aramejština|aramejštinou]]. Po vyhnání židů ze Španělska roku [[1492]] a jejich rozptýlení po [[Osmanská říše|Osmanské říši]] se ladino proměnilo v jazyk vyhnaných židů - mluvili jím židé v Malé Asii, na Balkáně, v jižním Rumunsku, v severní Africe, ve východním středomoří a Izraeli. |
Ladino se vyvinulo z nářečí [[Kastilie|kastilských]] sefardských židů v [[15. století]], ve kterém se míchalo kastilské nářečí s [[hebrejština|hebrejštinou]] a [[aramejština|aramejštinou]]. Po vyhnání židů ze Španělska roku [[1492]] a jejich rozptýlení po [[Osmanská říše|Osmanské říši]] se ladino proměnilo v jazyk vyhnaných židů - mluvili jím židé v Malé Asii, na Balkáně, v jižním Rumunsku, v severní Africe, ve východním středomoří a Izraeli. |
||
Řádek 34: | Řádek 34: | ||
Během '''[[holocaust]]u''' bylo zničeno mnoho [[Židovská diaspora|židovských diaspor]], jejichž základní řečí bylo ladino – jednalo se zejména o oblast Balkánu a Soluně, kde ladino téměř zcela vymizelo. Lidé mluvící ladinem v Turecku a Bulharsku se přestěhovali do Izraele, kde však většinou začali mluvit hebrejsky a jejich děti se mluvit ladinem styděly, protože připomínalo jejich přistěhovalectví. |
Během '''[[holocaust]]u''' bylo zničeno mnoho [[Židovská diaspora|židovských diaspor]], jejichž základní řečí bylo ladino – jednalo se zejména o oblast Balkánu a Soluně, kde ladino téměř zcela vymizelo. Lidé mluvící ladinem v Turecku a Bulharsku se přestěhovali do Izraele, kde však většinou začali mluvit hebrejsky a jejich děti se mluvit ladinem styděly, protože připomínalo jejich přistěhovalectví. |
||
==Ladino dnes== |
== Ladino dnes == |
||
Ladino se dnes nepoužívá jako dříve jakožto primární jazyk sefardských židů a těch, kteří ladino ovládají, ubývá. Užití ladina dnes přechází do oblasti uměleckého vyjádření, divadla, módy a vědeckých studií. |
Ladino se dnes nepoužívá jako dříve jakožto primární jazyk sefardských židů a těch, kteří ladino ovládají, ubývá. Užití ladina dnes přechází do oblasti uměleckého vyjádření, divadla, módy a vědeckých studií. |
||
[[Kneset]] přijal „zákon povolující kultivovat ladino“, jehož cílem bylo zachování a kultivace dědictví ladina. Na základě tohoto zákona pak začaly vznikat organizace, které měly ladino střežit - mnohé z nich vznikly při univerzitách. |
[[Kneset]] přijal „zákon povolující kultivovat ladino“, jehož cílem bylo zachování a kultivace dědictví ladina. Na základě tohoto zákona pak začaly vznikat organizace, které měly ladino střežit - mnohé z nich vznikly při univerzitách. |
||
==Bibliografie== |
== Bibliografie == |
||
* PĚKNÝ, Tomáš. ''Historie židů v Čechách a na Moravě''. 2. vyd. Praha: Sefer, 2001. ISBN 80-85924-33-1. s. 201-202. |
* PĚKNÝ, Tomáš. ''Historie židů v Čechách a na Moravě''. 2. vyd. Praha: Sefer, 2001. ISBN 80-85924-33-1. s. 201-202. |
||
== Související články == |
== Související články == |
||
{{Portál Hebraistika}} |
{{Portál Hebraistika}} |
||
*[[Sfaradim]] |
* [[Sfaradim]] |
||
*[[Jidiš]] |
* [[Jidiš]] |
||
==Externí odkazy== |
== Externí odkazy == |
||
*[http://www.ladino-biu.com Ladino Center] |
* [http://www.ladino-biu.com Ladino Center] |
||
*[http://www.aki-yerushalayim.co.il/ay/index.htm Aki Yerushalayim] |
* [http://www.aki-yerushalayim.co.il/ay/index.htm Aki Yerushalayim] |
||
*[http://www.sephardicstudies.org/komunita.html Ladinokomunita] |
* [http://www.sephardicstudies.org/komunita.html Ladinokomunita] |
||
*[http://www.festiladino.org Festiladino] - festival ladina |
* [http://www.festiladino.org Festiladino] - festival ladina |
||
* Socolovsky, Jerome. „Lost Language of Ladino Revived in Spain“, ''Morning Edition'', National Public Radio, March 19, 2007. [http://www.npr.org/templates/story/story.php?storyId=8989551] |
* Socolovsky, Jerome. „Lost Language of Ladino Revived in Spain“, ''Morning Edition'', National Public Radio, March 19, 2007. [http://www.npr.org/templates/story/story.php?storyId=8989551] |
||
{{Románské jazyky}} |
{{Románské jazyky}} |
||
Řádek 62: | Řádek 62: | ||
[[am:ላዲኖ]] |
[[am:ላዲኖ]] |
||
[[an:Chodigoespañol]] |
[[an:Chodigoespañol]] |
||
[[ar:لادينو]] |
[[ar:لغة لادينو]] |
||
[[ast:Xudeoespañol]] |
[[ast:Xudeoespañol]] |
||
[[br:Ladinoeg]] |
[[br:Ladinoeg]] |
||
Řádek 69: | Řádek 69: | ||
[[de:Ladino (Sprache)]] |
[[de:Ladino (Sprache)]] |
||
[[el:Ισπανοεβραϊκή γλώσσα]] |
[[el:Ισπανοεβραϊκή γλώσσα]] |
||
[[en: |
[[en:Judaeo-Spanish]] |
||
[[eo:Judhispana lingvo]] |
[[eo:Judhispana lingvo]] |
||
[[es: |
[[es:Judeoespañol calco]] |
||
[[eu:Ladino]] |
[[eu:Ladino]] |
||
[[fi:Ladino]] |
[[fi:Ladino]] |
||
[[fr: |
[[fr:Ladino (langue)]] |
||
[[he:לאדינו]] |
[[he:לאדינו]] |
||
[[hu:Ladino nyelv]] |
[[hu:Ladino nyelv]] |
||
Řádek 83: | Řádek 83: | ||
[[ka:ლადინო]] |
[[ka:ლადინო]] |
||
[[ko:라디노어]] |
[[ko:라디노어]] |
||
[[lad:Lingua |
[[lad:Lingua djudeo-espanyola]] |
||
[[nl:Ladino ( |
[[nl:Ladino (Sefardische taal)]] |
||
[[nn: |
[[nn:Ladino]] |
||
[[no: |
[[no:Ladino]] |
||
[[oc: |
[[oc:Judeoespanhòl]] |
||
[[os:Ладино]] |
[[os:Ладино]] |
||
[[pdc:Ladino]] |
[[pdc:Ladino]] |
||
Řádek 94: | Řádek 94: | ||
[[ro:Limba ladino]] |
[[ro:Limba ladino]] |
||
[[ru:Сефардский язык]] |
[[ru:Сефардский язык]] |
||
[[sc: |
[[sc:Limba ladina]] |
||
[[sco:Ladino leid]] |
[[sco:Ladino leid]] |
||
[[simple:Ladino language]] |
[[simple:Ladino language]] |
||
Řádek 101: | Řádek 101: | ||
[[th:ภาษาลาดิโน]] |
[[th:ภาษาลาดิโน]] |
||
[[tr:Yahudi İspanyolcası]] |
[[tr:Yahudi İspanyolcası]] |
||
[[yi:לאדינא]] |
|||
[[zh:拉迪諾語]] |
[[zh:拉迪諾語]] |
Verze z 4. 2. 2010, 14:23
Šablona:Infobox jazyk Ladino (לאדינו) je jazyk sefardských židů. Další názvy mohou být: djudezmo nebo lengua djudeo-espanyola.
Historie
Ladino se vyvinulo z nářečí kastilských sefardských židů v 15. století, ve kterém se míchalo kastilské nářečí s hebrejštinou a aramejštinou. Po vyhnání židů ze Španělska roku 1492 a jejich rozptýlení po Osmanské říši se ladino proměnilo v jazyk vyhnaných židů - mluvili jím židé v Malé Asii, na Balkáně, v jižním Rumunsku, v severní Africe, ve východním středomoří a Izraeli.
Ladino má tyto základní dialekty - jejich pravidla velkou měrou závisí na příměsi jazyků dané lokality:
- jihovýchodní ladino – používáno v Turecku a na Rhodu, přežívá v něm kastilské nářečí;
- severozápadní ladino – používáno v Řecku, Makedonii, Bosně, Srbsku, zachovává nářečí severních sefardů a prvky portugalštiny;
- severoafrické ladino – používáno židy v Maroku a Tunisu, zachovává hodně prvků hebrejštiny.
Během holocaustu bylo zničeno mnoho židovských diaspor, jejichž základní řečí bylo ladino – jednalo se zejména o oblast Balkánu a Soluně, kde ladino téměř zcela vymizelo. Lidé mluvící ladinem v Turecku a Bulharsku se přestěhovali do Izraele, kde však většinou začali mluvit hebrejsky a jejich děti se mluvit ladinem styděly, protože připomínalo jejich přistěhovalectví.
Ladino dnes
Ladino se dnes nepoužívá jako dříve jakožto primární jazyk sefardských židů a těch, kteří ladino ovládají, ubývá. Užití ladina dnes přechází do oblasti uměleckého vyjádření, divadla, módy a vědeckých studií.
Kneset přijal „zákon povolující kultivovat ladino“, jehož cílem bylo zachování a kultivace dědictví ladina. Na základě tohoto zákona pak začaly vznikat organizace, které měly ladino střežit - mnohé z nich vznikly při univerzitách.
Bibliografie
- PĚKNÝ, Tomáš. Historie židů v Čechách a na Moravě. 2. vyd. Praha: Sefer, 2001. ISBN 80-85924-33-1. s. 201-202.
Související články
Externí odkazy
- Ladino Center
- Aki Yerushalayim
- Ladinokomunita
- Festiladino - festival ladina
- Socolovsky, Jerome. „Lost Language of Ladino Revived in Spain“, Morning Edition, National Public Radio, March 19, 2007. [1]